© Getty Images

Základní teplota těla -

Průměrná teplota člověka se pohybuje kolem 37 °C. Může se však pohybovat v rozmezí 36,1 °C až 37,2 °C.

© Shutterstock

Horečka -

Tělesná teplota nad 38 °C se považuje za horečku, která je reakcí našeho imunitního systému, obvykle na nějakou formu infekce nebo nemoci.

© Shutterstock

Co se s tělem děje, když je až moc teplo? -

Naše tělo má termoregulační mechanismy a jedním z nich je pocení. Naše tělo se však snaží udržet zdravou teplotu i dalšími způsoby.

© Shutterstock

Lidská termoregulace -

První věc, která se stane, když je příliš horko, je, že váš mozek začne vysílat zprávy do potních žláz, aby zvýšily produkci potu.

© Shutterstock

Termoregulace -

Pak se do kůže napumpuje více krve, čehož se dosáhne zvýšením srdeční frekvence.

© Shutterstock

Orgány -

Tím, že se do kůže přivádí více krve, se orgány, jako jsou ledviny, játra a střeva, méně prokrvují.

© Shutterstock

Dopad na orgány -

Odvedení krve bohaté na kyslík z životně důležitých orgánů do kůže může vést k selhání orgánů, které budou mít nedostatek kyslíku.

© Shutterstock

Selhání orgánů -

"Při úpalu se tělo zahřeje natolik, že začne denaturovat bílkoviny, takže nemůže regulovat tělesnou teplotu, a proto mohou selhat hlavní orgány," řekl Mike Tipton, profesor z Portsmouthské univerzity.

© Shutterstock

Riziko infarktu -

"Pravděpodobnost infarktu je vyšší, protože kardiovaskulární systém se musí více snažit prokrvit tkáně, než když je chladno," dodal Tipton.

© Shutterstock

Proč se tělo snaží, aby se kůže zahřála? -

Může to znít kontraproduktivně, ale tělo ve skutečnosti pracuje na tom, aby měla pokožka vyšší teplotu, než je teplota venku.

© Shutterstock

Přenos tepla -

Cílem je vytvořit jev zvaný konvekce, který následně pomáhá odvádět teplo pryč. To ovšem může znamenat další zátěž pro slabé srdce.

© Shutterstock

Nemoc z tepla -

Nadměrné teplo může vést k různým stádiím onemocnění z horka, a to (podle vzrůstající závažnosti): úpal, mdloby, vyčerpání a úžeh.

© Shutterstock

Co se stane, když náš termoregulační systém selže? -

Tehdy dochází k úpalu. Když se naše tělo nedokáže ochladit, začne naše vnitřní teplota stoupat z výchozí hodnoty až někam ke 40 °C nebo 40,5 °C.

© Shutterstock

Úpal -

Toto zvýšení teploty pak začne ovlivňovat mozek. Zpočátku to může vypadat jen jako bolest hlavy, ale pokud dojde k otoku mozkové tkáně, může to být vážné.

© Shutterstock

Mozek -

V důsledku toho může dojít k závratím, zmatenosti, ztrátě vědomí, a dokonce ke krvácení do mozku.

© Shutterstock

Střeva -

Ve střevech máme bariéru zvanou těsné spojení, která brání průniku bakterií do krevního oběhu. Když naše tělo dosáhne tak extrémních teplot, přestane plnit svou funkci.

© Shutterstock

Střeva -

To má za následek uvolnění endotoxinů do krevního oběhu, což pravděpodobně vyvolá zánětlivou reakci imunitního systému.

© Shutterstock

Nedostatek výzkumu -

Jelikož se většina výzkumů provádí na lidech, kteří na úpal skutečně zemřeli, a také na zvířatech v laboratořích, moc toho ve skutečnosti nevíme.

© Shutterstock

Rizikové skupiny -

Přestože extrémní horko může zabít každého, předpokládá se, že děti a osoby starší 65 let jsou ohroženy více.

© Shutterstock

Společnost -

Více ohroženi jsou také lidé s nižšími příjmy, kteří častěji žijí v bytech bez klimatizace nebo větrání.

© Shutterstock

Ventilátory -

Ventilátory se používají k ochlazování zcela běžně, ale podle studie nejsou tak úplně vhodné.

© Shutterstock

Ventilátory -

Studie zjistila, že ventilátory používané v horkých a vlhkých podmínkách účinně ochlazují tělesnou teplotu a snižují kardiovaskulární zátěž.

© Shutterstock

Ventilátory -

Nezdá se však, že by ventilátory měly stejný účinek v podmínkách "suchého horka", kde se ukázalo, že mají ve skutečnosti opačný účinek a zvyšují tělesnou teplotu.

© Shutterstock

Dehydratace -

Při hypertermii je poměrně častou příčinou úmrtí také dehydratace. Více se potíme a krev se zhušťuje, což zvyšuje riziko srážlivosti.

© Shutterstock

Dehydratace -

Dehydratace ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, což znamená, že mozek má problémy s vysíláním správných signálů do těla.

© Shutterstock

Jak zůstat v bezpečí -

Existuje hned několik kroků, které můžete podniknout, abyste se během extrémních veder ochladili a minimalizovali rizika. Patří mezi ně pobyt uvnitř budov (ideálně na chladném místě s klimatizací, například v obchodním centru).

© Shutterstock

Jak zůstat v bezpečí -

Pijte dostatek vody, co nejméně se vystavujte slunečním paprskům, noste lehké a prodyšné oblečení, vyhýbejte se intenzivnímu cvičení, jezte lehká jídla a sprchujte se vlažnou vodou.

© Shutterstock

Jak zůstat v bezpečí -

A samozřejmě nezapomeňte hlídat ty, kteří jsou více ohroženi, a kontrolujte předpověď počasí.

Zdroje: (Sky) (Canada's National Observer) (Annals of Internal Medicine)

© Shutterstock