© Shutterstock

Dětství -

Náš hudební vkus se vyvíjí už od malička. Stejně jako se nerodíme se schopností mluvit určitým jazykem, nerodíme se ani se schopností ocenit určité druhy hudby.

© Shutterstock

Specifické synapse -

Pokud jde o jazyk, rodíme se se schopností naučit se jakýkoli jazyk, ale jak se postupně učíme, některé synapse se aktivují a jiné ne.

© Shutterstock

Učíme se určité zvuky -

Ty, které nejsou zástupné, nezesílí. Postupně si rozvíjíme schopnost porozumět určitým zvukům. S hudbou to funguje podobně.

© Shutterstock

Enkulturace -

V hudbě se tento proces nazývá enkulturace. Už v prvních šesti měsících mohou děti vnímat jakýkoli hudební styl.

© Shutterstock

Děti nasávají informace jako houby -

Například rytmická hudba z Turecka, široký rozsah evropské hudby a bubnové rytmy z Afriky jsou v mladé mysli zasety jako semínka.

© Shutterstock

Děti poznají, když se něco změní -

Pokud dítěti hudbu přehrajete několikrát a pak ji mírně změníte, dítě si toho všimne.

© Shutterstock

Hudba z dětství -

To znamená, že dalším vlivným faktorem je širší kulturní hudební kontext. To, co slyšíme v dětství, nejspíše budeme milovat po zbytek života.

© Shutterstock

Struktura hudebního průmyslu -

Jak víme, hudba, které jsme vystaveni, je svým způsobem řízená. Dělají to nahrávací společnosti, rozhlasové stanice a dokonce i streamovací platformy.

© Shutterstock

Přední hudebníci produkují povědomou hudbu -

Ptáte se, jak je to možné? Za prvé, nahrávací společnosti jako Sony, Universal Music a EMI podporují hudebníky, o kterých si myslí, že mají potenciál být úspěšní.

© Shutterstock

Vliv průmyslu -

Poté se pro vydavatelství stává zásadní, aby se hudba této osoby dostala do povědomí. Čím více lidí ji uslyší, tím větší je pravděpodobnost, že se jim bude líbit a koupí si album nebo lístky na koncert.

© Shutterstock

Dostupnost -

Tato vydavatelství částečně vlastní všechny streamovací weby a mají obrovský vliv na to, co slyšíme v rádiu. Také do značné míry určují, co se kde bude prodávat.

© Shutterstock

Vliv velkých nahrávacích vydavatelství -

Zjednodušeně řečeno, velká vydavatelství spolu se svými dceřinými společnostmi (bookingoví agenti, PR společnosti atd.) a jejich vliv na distribuční kanály (rádia, streamovacích platformy, různé weby atd.) kontrolují to, co slyšíme, a tedy i to, co se nám líbí.

© Shutterstock

Máme rádi to, co známe -

Máme rádi to, co známe a čemu jsme vystaveni. Stejně jako se nám líbí film, který má určitou strukturu, na kterou jsme zvyklí (zápletka a následné rozuzlení).

© Shutterstock

Máme rádi to, co známe -

Hudba, kterou tato vydavatelství vydávají, je podobná té, co už znají, protože ví, že to funguje. Například mohou podepsat smlouvu s umělcem, který dokáže vytvořit písně kratší než čtyři minuty s refrénem už v první minutě.

© Shutterstock

Zpětná vazba -

Hrají nám hudbu, o které si myslí, že se nám bude líbit, a my si ji většinou skutečně oblíbíme. V posledních letech s rozmachem streamovacích platforem však máme mnohem větší možnost hudbu prozkoumat a najít nové skladby.

© Shutterstock

Neznámí umělci jsou neviditelní -

Mějte však na paměti, že jako nezávislý umělec jste v podstatě neviditelní, pokud nemáte slušnou podporu vydavatelství, abyste se dostali na nejhranější playlisty.

© Shutterstock

Identita -

Další část toho, proč nás baví určitá hudba, souvisí s naší identitou. Nejde jen o to, jak často se určitá hudba kolem nás hraje, ale je také důležité, jak si určitou hudbu spojujeme s naším okolím a kulturou.

© Shutterstock

Davová identita -

V praxi to může znamenat, že se mladý člověk přinutí nosit černé oblečení a bledý make-up a „na sílu“ poslouchá heavy metal, protože to dělají jeho kamarádi.

© Shutterstock

Hip-hop a rap -

Například hip hop je hudbou utlačované identity. Rap vznikl jako forma hudebního vyjádření mladých afroamerických umělců.

© Shutterstock

Tradiční irská hudba -

Jiné druhy hudby a náš vkus pro ni mohou vyzařovat naši národní identitu. Například při poslouchání irské tradiční hudby v podstatě sdělujete, že jste hrdý Ir nebo že se ztotožňujete s jejich kulturou.

© Shutterstock

Vnější podněty -

Některým lidem se jejich vkus v různých druzích hudby rozšíří díky vnějším podnětům ke „sbírání“ těchto druhů zážitků. Například někdo jde na koncert určité hudby jen proto, aby se pak mohl pochlubit tím, že naživo viděl určitého hudebníka či kapelu.

© Shutterstock

Vnější podněty -

Náš hudební vkus může být ovlivněn také našimi celkovými životními zkušenostmi. Například některé lidi traumatické události přivedou k potřebě úniku z reality právě prostřednictvím hudby.

© Shutterstock

To, co posloucháme, přizpůsobujeme svým potřebám -

Například jsme se možná naučili poslouchat písničky, které trvají déle (například psychedelický rock), abychom v dětství nemuseli doma poslouchat hádky.

© Shutterstock

Začlenění -

Dalším důvodem může být to, že se někdo dříve necítil začleněný, dokud nešel do klubu a netančil s dalšími lidmi, kteří ho přijali takového, jaký je, což pak vedlo k tomu, že si daná osoba oblíbila techno a house hudbu. To je samozřejmě jen jeden z mnoha příkladů.

© Shutterstock

„Tohle jsem já“ -

Důvodem, proč je hudba tak univerzální, je v jistém smyslu to, že hudba, kterou máme rádi, může odrážet některé nebo i všechny naše části: naše zkušenosti, sklony k melancholii nebo vztek.

© Shutterstock

Existuje mnoho faktorů -

Z tohoto důvodu můžeme říci, že náš hudební vkus není výsledkem jediného jevu, jako je vývoj našeho mozku v dětství. Je to směs tohoto a všech našich zážitků, naší povahy, naší identity a mnoha dalších věcí.

© Shutterstock

Není pro to jedno konkrétní vysvětlení -

Nikdy nebude existovat žádný přesný vzorec, protože to, jak uvedené faktory ovlivňují náš hudební vkus, se liší člověk od člověka.

© Shutterstock

Způsob poslechu hudby se mění -

Přesto je třeba poznamenat, že způsob, jakým vnímáme hudbu, se mění. Před 100 lety jsme hudbu mohli poslouchat pouze naživo, nyní ji většinou posloucháme ve sluchátkách.

© Shutterstock

Co přijde dál? -

Podle toho, co přinese budoucnost, se změní i typ hudby, která se nám líbí, protože některé druhy hudby jsou zkrátka lepší, když se poslouchají určitým způsobem. Například hip hop se svými tvrdými basovými frekvencemi je nejlepší ve sluchátkách.

Zdroje: (NBC News) (Diggit Magazine)

© Shutterstock