© Shutterstock

Záhadný fenomén -

Zdánlivé těhotenství je vzácný stav, kdy žena pociťuje příznaky těhotenství (včetně fyzických změn, jako je vynechání menstruace a zvětšené břicho), aniž by ve skutečnosti byla těhotná. Tato složitost v sobě spojuje psychologické, kulturní a lékařské výzvy, které zůstávají částečně neobjasněny.

© Shutterstock

Marie I. Tudorovna -

Královna Marie I. Tudorovna (známá spíše jako „Krvavá Marie“) je jedním z prvních doložených případů zdánlivého těhotenství. Královna se v dubnu 1555 stáhla do ústraní, domnívajíc se, že očekává narození svého prvního dítěte.

© Public Domain

Zoufalství -

Královně bylo 38 let a byla nejstarší dcerou krále Jindřicha VIII (na snímku). Zoufale toužila po mužském dědici, který by jí zajistil vládu v Anglii a spojenectví se Španělskem. K tomu však nedošlo.

© Public Domain

Příznaky -

Marie vykazovala přesvědčivé příznaky těhotenství, jako je nafouklé břicho a ranní nevolnost. Dokonce cítila pohyby v děloze a celé království se radovalo z blížícího se příchodu dítěte.

© Getty Images

Fámy -

Týdny po plánovaném porodu dítěte však nepřišly žádné zprávy. Začaly se šířit zvěsti, že královna zemřela při porodu, ale pravda byla méně skandální: Marie nikdy těhotná nebyla. Tyto události skončily zlomeným srdcem královny i celého království.

© Getty Images

Vše fyzické - U žen se zdánlivým těhotenstvím se často objevují příznaky podobné těhotenství, jako jsou zvětšení břicha, laktace a dokonce i vnímané pohyby plodu. Ačkoli jsou tyto příznaky zcela fyzické, objevují se bez přítomnosti skutečného plodu.

© Shutterstock

Stav změn -

Žena trpící zdánlivým těhotenstvím by pociťovala výrazné změny ve svém těle, které odpovídají těhotenství. Nejedná se o pouhou iluzi, i když v minulosti byly takové lékařské případy často odmítány na základě hysterie.

© Shutterstock

Záhada -

Zdánlivé těhotenství propojuje obory psychologie a medicíny. Intenzivní emocionální touha po početí, často interaguje s fyzickými změnami, což vede k projevům těhotenských příznaků bez početí.

© Shutterstock

Diagnóza -

V Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch ((DSM-5-TR) Americké psychiatrické asociace, bylo zdánlivé těhotenství zařazeno do stejné kategorie jako ostatní somatické (nebo tělesné) symptomy a také obtížně kategorizovatelné poruchy (např. hypochondrie nebo Münchhausenův syndrom).

© Shutterstock

Stav, který byl kdysi běžný -

V roce 2007 biologové odhadovali, že na každých 22 000 těhotenství v USA připadá jeden až šest případů zdánlivého těhotenství. Ve 40. letech 20. století se však zdánlivá těhotenství vyskytovala u jednoho z každých 250 těhotenství, což je podobná pravděpodobnost jako u přirozených dvojčat.

© Shutterstock

Technologie -

Lékařské pokroky, zejména technologie ultrazvuku, snížily frekvenci zdánlivých těhotenství. Přesto se stále objevují ojedinělé případy po celém světě, například v Africe, kde je lékařská péče obtížně dostupná.

© Shutterstock 

Kulturní faktory -

V kulturách, kde je plodnost hluboce spjata s hodnotou ženy, je zdánlivé těhotenství častější. Společenský tlak na početí spolu s omezeným přístupem k lékařské péči, může ženy přimět k prožití tohoto stavu, aniž by si uvědomovaly, , že plod ve skutečnosti neexistuje.

© Shutterstock

Včasné rozpoznání -

V dnešní době ultrazvukové vyšetření a spolehlivé těhotenské testy často odhalí zdánlivé těhotenství včas, čímž se minimalizuje dlouhotrvající klam. V minulosti, stejně jako u královny Marie I. Tudorovny, mohl tento stav přetrvávat měsíce nebo dokonce roky kvůli absenci lékařské technologie.

© Shutterstock

Hlavní zprávy -

I v současné době zdánlivé těhotenství občas upoutá pozornost veřejnosti. V roce 2014 jedna žena z Quebecu tvrdila, že čeká paterčata a oklamala tak celou svou komunitu. Teprve po příjezdu do nemocnice lékaři potvrdili, že vůbec není těhotná.

© Getty Images

Hluboká touha otěhotnět -

I když je studium zdánlivých těhotenství notoricky obtížné, charakteristickým faktorem je, že pacientka má obrovskou touhu otěhotnět, která často vychází z očekávání společnosti, emocionálních potřeb nebo dokonce z osobního zármutku.

© Shutterstock

Zrcadlo příznaků -

Zoufalá touha po dítěti může být tak silná, že tělo zrcadlí příznaky těhotenství, čímž jen posiluje iluzi početí.

© Shutterstock

Vnímané výhody -

Některým ženám těhotenství přináší sociální výhody, jako je péče, pozornost nebo společenský respekt. V kulturách, kde je mateřství považováno za nejvyšší roli ženy, mohou tyto vnímané výhody psychologicky přispívat ke zdánlivým příznakům.

© Shutterstock

Nepochopení -

Navzdory zdokumentované historii je zdánlivé těhotenství pro mnoho lékařů, včetně porodníků a gynekologů, stále málo známé. Tento nedostatek znalostí může vést k chybné diagnóze nebo odmítavé léčbě, což ještě více izoluje pacientky, které tímto vzácným stavem trpí.

© Shutterstock

Škodlivé zobrazování v popkultuře -

Média a popkultura také zobrazují zdánlivé těhotenství nepřesně, často ji zasazují do hororových nebo dramatických příběhů. Takové zobrazení (jako například v seriálu „American Horror Story“) tento stav stigmatizuje a přehlíží emocionální a psychologické problémy, kterým skuteční pacientky čelí.

© NL Beeld

Komplexní úloha hormonů -

Ačkoli hormonální změny (např. zvýšená hladina prolaktinu a estrogenu) mohou přispívat ke zdánlivému těhotenství, neexistuje žádný jednotný vzorec, který by tento stav vysvětloval.

© Shutterstock

Stres hraje důležitou roli -

Odborníci se domnívají, že hormonální reakce související se stresem pravděpodobně zhoršují příznaky, ale to jen komplikuje již tak nejasné chápání fyziologických příčin tohoto stavu.

© Shutterstock

Paradox léčby -

Psychiatrické léky předepisované k léčbě zdánlivého těhotenství, někdy příznaky zhoršují. Například některá antipsychotika zvyšují hladinu prolaktinu, což může vést k zvýšené laktaci a neúmyslně posílit přesvědčení pacientky, že je těhotná.

© Shutterstock

Stresový hormon -

Stres významně ovlivňuje zdánlivé těhotenství. Zvýšená hladina prolaktinu spojená s úzkostí nebo emočním rozrušením může způsobit fyzické příznaky, jako je zvětšení prsou nebo sekrece mléka.

© Shutterstock

Všechny demografické ukazatele -

Zdánlivého těhotenství může postihnout kohokoliv v různých komunitách, bez ohledu na etnický, rasový nebo socioekonomický původ. Většina případů se vyskytuje u žen ve věku 20 až 39 let, může se však objevit i u žen po menopauze.

© Shutterstock

Vzácný výskyt u mužů -

Ačkoli je zdánlivé těhotenství velmi vzácné, bylo zdokumentováno i u mužů, zejména u těch se závažným duševním onemocněním. K pozoruhodným případům patří dva američtí muži z 80. a 90. let, kteří se domnívali, že jsou těhotní.

© Shutterstock

Bludy, které odporují důkazům - Pacientky se zdánlivým těhotenstvím často odmítají lékařské důkazy, které jejich těhotenství vyvracejí. Mohou podezírat konspiraci mezi lékaři, rodinou nebo dokonce svého chotě. Často lpí na svém vnímání reality navzdory opakovaným testům a diagnostickým postupům, které potvrzují nepřítomnost plodu.

© Shutterstock

Překonání popírání -

Překonání pacientčina odmítavého postoje, vyžaduje empatii a trpělivost. Odmítání jejich zkušeností jako bludů jen prohlubuje jejich trápení. Soucitná péče je naopak povzbuzuje, aby zpracovali emocionální stránku svého stavu a tak směřovali k přijetí

© Shutterstock

Vzrůstající citlivost -

Psychiatrie začala ke zdánlivému těhotenstvím přistupovat se zvýšenou citlivostí a překonala odmítavé postoje, které ho označovaly za „pouze za záležistost žen“. Tento posun znamená pokrok v pochopení emocionální hloubky a složitosti tohoto stavu.

© Shutterstock

Snižování stigmatizace -

Větší povědomí veřejnosti o zdánlivém těhotenství je klíčové pro snižování stigmatizace. Vzděláváním lidí o psychologických a fyziologických kořenech tohoto stavu, může společnost podpořit empatii a pochopení pro ty, kteří jsou tímto vzácným a nepochopeným jevem postiženi.

Zdroje: (National Geographic) (WebMD) (Healthline) (Britannica) (American Psychiatric Association)

© Shutterstock