Statusová úzkost v digitálním věku: Jak „víra v luxus“ formuje moderní social climbing -

Spousta lidí se někdy v životě cítila méněcenná ve srovnání se svými kolegy, přáteli, sousedy nebo vrstevníky. Sociální média nepřetržitě ukazují lidi, kteří žijí svůj „nejlepší život“, zatímco média a filmy mnohdy glorifikují příběhy o zbohatnutí. Není proto divu, že se v oblasti duševního zdraví objevuje další termín. „Statusová úzkost“ představuje strach nebo obavy z toho, jak je člověk vnímán z hlediska společenského postavení, úspěchů nebo prosperity ve srovnání s ostatními. A vzhledem k digitálnímu světu je to stále větší problém. Podíváme se na to, kde statusová úzkost vznikla, jak sociální média tento stav zhoršila a co můžeme dělat, jestliže se kvůli svému místu ve světě cítíme méněcenní než ostatní. Klikněte dále do galerie a ponořte se do problematiky.

© Shutterstock

Statusová úzkost -

Termín „statusová úzkost“ zpopularizoval Alain de Botton, švýcarsko-britský filozof a spisovatel, ve své knize z roku 2004 s názvem Status Anxiety. Kniha se zabývá tím, jak v moderní společnosti vzrostly obavy lidí o jejich společenské postavení a strach z toho, že ve srovnání s ostatními zaostanou.

© Shutterstock

Sociální status a úzkost -

Přestože se koncept úzkosti související se sociálním statusem diskutuje ve filozofii, sociologii a psychologii již po staletí, de Botton se zasloužil o vytvoření a formulování „statusové úzkosti“ jako samostatného pojmu.

© Shutterstock

Co je to statusová úzkost? -

Statusová úzkost vychází z touhy být respektován, obdivován a uznáván v rámci komunity nebo společnosti a ze strachu, že tato očekávání nebudou naplněna.

© Shutterstock

Zhoršeno ekonomickou nerovností -

Předpokládá se, že se zhoršuje v důsledku ekonomické nerovnosti a negativně ovlivňuje wellbeing. Tento převažující pocit nejistoty a srovnávání může mít za následek zvýšený stres, deprese a sníženou kvalitu života.

© Shutterstock

Historický kontext -

Statusová nebo klasifikační (třídní) úzkost je známá již po staletí a mnohdy má své kořeny ve společenských strukturách, které odlišují lidi na základě bohatství, povolání, vzdělání a společenského postavení. Tyto rozdíly byly historicky nejtužší ve společnostech s přísným třídním systémem, například ve feudální Evropě nebo v kastovních systémech.

© Getty Images

Kastovní systém v Indii -

Kastovní systém v Indii představuje hierarchickou společenskou strukturu, která dělí lidi do odlišných skupin na základě původu, povolání a společenského postavení. Tradičně se sestává ze čtyř hlavních varn (tříd) - Bráhmani (kněží a učenci), Kšatrijové (válečníci a vládci), Vajšiové (obchodníci a zemědělci) a Šúdrové (dělníci) - s pátou skupinou, Dalité (dříve známí jako „Nedotknutelní“), která byla historicky marginalizována a utlačována.

© Shutterstock

Přetrvávající odkaz -

I když je diskriminace na základě kasty v Indii oficiálně zakázána, její odkaz stále ovlivňuje sociální dynamiku a nerovnosti. To se týká i sňatkových praktik, kdy je velmi běžné, že se jednotlivci vyhýbají sňatku s někým, kdo je vnímán jako méněcenný a pochází z nižší kasty.

© Getty Images

Jak se projevuje statusová úzkost -

V moderní době se statusová úzkost stále vyskytuje, přestože se může projevovat odlišně. Lidé se strachují o to, jak ostatní vnímají jejich společenské a ekonomické postavení, především v kultuře, která klade velký důraz na materiální úspěch, statusové symboly a zobrazování bohatství a úspěchů v sociálních médiích.

© Shutterstock

Příznaky statusové úzkosti -

Mezi příznaky statusové úzkosti lze zařadit neustálé srovnávání s ostatními, pocity nedostatečnosti nebo méněcennosti, stres z dosažení materiálního úspěchu nebo společenského uznání a zaujetí tím, jak ostatní vnímají něčí úspěchy nebo životní styl.

© Shutterstock

Vlnový efekt -

Tato úzkost může ovlivnit osobní vztahy, výběr povolání a duševní zdraví, neboť jedinci pociťují tlak na splnění určitých norem nebo dosažení požadovaného statusu.

© Shutterstock

Statusová úzkost a sociální média -

Statusová úzkost a sociální média jsou úzce provázány, jelikož platformy sociálních médií zesilují tlak na srovnávání se s ostatními.

© Shutterstock

Hodnoty -

Lidé zdůrazňují úspěchy, dovolené, vzhled a hmotné statky, což může u těch, jenž se považují za nedostatečné, vyvolávat pocity méněcennosti a strachu z toho, že jim něco unikne (FOMO).

© Shutterstock

Kultura srovnávání -

Sociální média, mediální zobrazení a skupiny vrstevníků mnohdy vyzdvihují úspěch, bohatství nebo úspěchy druhých, čímž posilují sebeporovnávání.

© Shutterstock

Společenská očekávání -

Kulturní nebo společenské normy, které ztotožňují status s bohatstvím, kariérním úspěchem nebo hmotným majetkem, mohou podněcovat úzkost.

© Shutterstock

Strach z odsouzení -

Strach z odsouzení vyplývá z obavy, že bude člověk považován za neúspěšného nebo že ztratí respekt, jestliže nesplní vnímané standardy úspěchu.

© Shutterstock

Ekonomické tlaky -

V konkurenčním prostředí může statusová úzkost vyvolat také snaha udržet si nebo zlepšit své finanční nebo společenské postavení.

© Shutterstock

Dopad statusové úzkosti -

Statusová úzkost může vést ke stresu, depresi a pocitu nehodnosti. Může podněcovat přepracovanost, nadměrné ambice nebo materialismus. Zároveň může narušovat vztahy kvůli závisti, soutěživosti nebo nespokojenosti.

© Shutterstock

Víra v luxus -

„Víra v luxus“ je termín zpopularizovaný sociologem Robem Hendersonem, jenž popisuje určité představy nebo hodnoty, které jsou známkou vysokého společenského statusu u bohatých nebo privilegovaných osob, ale mohou mít negativní důsledky pro méně zvýhodněné jedince.

© Shutterstock

Daleko od důsledků -

Tato víra je typická pro ty, kteří jsou izolováni od negativních důsledků takových myšlenek, což jim umožňuje signalizovat ctnost nebo vyspělost, aniž by zažívali související obtíže.

© Shutterstock

Příklad víry v luxus -

Například obhajoba politiky, jež omezuje ekonomický růst nebo podporuje radikální sociální změny, může těm, kteří jsou v privilegovaném postavení, připadat pokroková a osvícená. Avšak tytéž politiky mohou vést ke ztrátě pracovních míst, omezení příležitostí a zvýšeným těžkostem pro ty, kteří se nacházejí v nižších socioekonomických vrstvách.

© Getty Images 

Příklad víry v luxus -

Dalším příkladem „víry v luxus“ jsou bohatí jedinci, u kterých může odmítání manželství signalizovat pokrokovost. Tito jedinci mají mnohdy prostředky na to, aby si udrželi stabilitu i bez tradiční instituce manželství.

© Shutterstock

Příklad víry v luxus -

© Shutterstock

Prohlubování nerovností -

V důsledku toho může víra v luxus prohlubovat sociální nerovnosti, rozdíly mezi vrstvami a vytvářet další rozdělení a hierarchie ve společnosti.

© Getty Images

Status -

Bohatství značí status; například létání „první třídou“ symbolizuje, že ti, kdo si toto privilegium mohou dovolit, by měli mít lepší péči, větší pohodlí a přednost před ostatními cestujícími.

© Shutterstock

Dozvuky minulosti -

Přestože výletní lodě již nemají „třídy“ (vzpomeňte si na Titanic), stále mají různé stupně služeb. Tyto různé stupně služeb, od standardních kajut až po opulentní apartmá, reflektují moderní přesvědčení o luxusu - kdy vyšší vrstvy společnosti mohou signalizovat své postavení skrze exkluzivní vybavení a individuální zážitky.

© Shutterstock

Porovnání a kontrast -

Toto rozvrstvení může vést ke statusové úzkosti, jelikož jednotlivci porovnávají své bydlení a zkušenosti, což často způsobuje pocit nedostatečnosti u těch, kteří žijí v méně luxusním prostředí.

© Shutterstock

Zvládání statusové úzkosti -

Vypořádání se statusovou úzkostí zahrnuje zaměření se na vnitřní hodnoty spíše než na hledání vnějšího potvrzení. Omezení vystavení sociálním médiím může pomoci redukovat nezdravé srovnávání, zatímco praktikování vděčnosti za to, co máte, namísto zabývání se tím, co vám chybí, podporuje pozitivnější pohled na věc.

© Shutterstock

Nové definování úspěchu -

K spokojenějšímu a vyrovnanějšímu životu může vést i nová definice osobního úspěchu vycházející ze spokojenosti a štěstí, nikoli ze společenských měřítek.

Zdroje: (The Wall Street Journal) (Times of India) (Paul Arnesen) (City Journal) (The Sydney Morning Herald)

© Shutterstock