© Shutterstock

Původ -

Divocí osli žijí v pouštích a savanách v severní Africe, na Blízkém východě a na Arabském poloostrově. Jsou stavěni tak, aby se jim dařilo v suchém a drsném prostředí s minimem potravy a vody.

© Shutterstock

Výskyt a využití -

Domestikovaní osli se vyskytují po celém světě. Dávají přednost teplému a suchému podnebí a běžně se využívají k nošení nákladů, hlídání dobytka a produkci mléka ve venkovských komunitách.

© Shutterstock

Regionální plemena -

Různé regiony mají svá vlastní plemena oslů. Habešský osel (na obrázku) se chová v Etiopii, zatímco osel anatolský je běžný v Turecku. Plemena se liší velikostí, barvou a temperamentem.

© Shutterstock

Společenská, ale flexibilní zvířata -

Osli jsou společenská zvířata, která žijí ve stádech. Na rozdíl od pevně svázaných druhů jsou jejich stáda proměnlivá. Volně žijící skupiny často mění své členy a podle potřeby se reorganizují.

© Shutterstock

Vedení stáda -

Divoké stádo oslů většinou vede dominantní samec, kterému se říká hřebec (v angličtině jack). Ten se páří s několika samicemi, i když některá stáda mohou v klidu zahrnovat i podřízené samce.

© Shutterstock

Denní rutina -

Osli odpočívají během nejteplejší části dne. Nejaktivnější jsou za svítání a za soumraku, v chladnějších hodinách cestují a pasou se se svým stádem.

© Shutterstock

Nejraději pasou trávu -

Oslíci se živí především trávou, keři a pouštními rostlinami. K uchopení rostlin používají pysky a poté je rozmělňují plochými zuby, což je ideální pro jejich tuhou, vláknitou stravu.

© Shutterstock

Mají velký apetit -

Oslíci snědí ročně až 2 700 kilogramů potravy. Volně žijící osli mohou spásat vegetaci až nadměrně a ohrožovat tak původní druhy zvířat, protože spotřebují velké množství místních rostlin.

© Shutterstock

Křížení -

Oslíci se mohou křížit s koňmi i zebrami a vznikají tak různorodí kříženci, například muly (na obrázku), hiníci nebo zonci. Tito potomci jsou většinou neplodní a sami se už dál rozmnožovat nemohou.

© Shutterstock

Březost -

Samice osla mají dlouhou březost, která trvá přibližně 12 měsíců. Obvykle rodí jedno hříbě ročně, které se může postavit na nohy do 30 minut po narození.

© Shutterstock

Rychle rostou -

Oslí mláďata se odstavují přibližně v pěti měsících a už ve dvou letech mohou mít vlastní potomky. Po narození váží mezi 8,5 a 13,5 kilogramu a téměř okamžitě začínají sát mléko.

© Shutterstock

Ochránci hospodářských zvířat -

Domácí osli jsou často cvičeni k ochraně ovcí a koz. Vytvářejí si vazby na své stádo a agresivně ho brání před predátory, jako jsou kojoti nebo psi.

© Shutterstock

Ochranářské instinkty -

V případě ohrožení mohou osli vrčet, dupat nebo dokonce kousat. To z nich dělá účinné přirozené strážce menších hospodářských zvířat, zejména pokud jsou chováni na pastvinách.

© Shutterstock

Plochá kopyta, silné nohy -

Osli mají menší a vzpřímenější kopyta než koně. Tyto silné nohy jim umožňují stabilní pohyb po kamenitém a nerovném terénu s minimem zranění.

© Shutterstock

Komunikace -

Oslíci používají své hlasité hýkání k dorozumívání – slyšet ho lze až na 97 kilometrů. Tímto zvukem dávají najevo stres, poznávají ostatní nebo svolávají své stádo.

© Shutterstock

Velké uši jako termoregulátor -

Osli mají velké uši, které jim pomáhají lépe slyšet a regulovat teplo. Krevní cévy v uších pomáhají ochlazovat jejich tělo v horkém podnebí a fungují jako přírodní klimatizace.

© Shutterstock

Nejsou tvrdohlaví, ale inteligentní -

To, co u oslíků působí jako tvrdohlavost, je ve skutečnosti projev inteligence a opatrnosti. Než se pohnou z místa, pečlivě vyhodnotí rizika – obzvlášť když se ocitnou v neznámé nebo nebezpečné situaci.

© Shutterstock

Bystrá mysl oslíků -

Osli mají vynikající paměť. Dokážou si pamatovat místa, úkoly, a dokonce i jednotlivé lidi nebo zvířata i po mnoha letech, což svědčí o jejich dlouhodobém učení a paměti.

© Shutterstock

Mají klidnou povahu -

Oslíci jsou obvykle klidní a zvědaví. Při laskavém zacházení si vytvářejí silné pouto se svými lidskými opatrovníky a dokážou být velmi přítulní a důvěřiví.

© Shutterstock

Rádi se válí v hlíně -

Divocí i domácí osli se často válejí v suché hlíně, aby odpudili parazity, ochladili se a zmírnili svědění. Je to pro ně přirozený a zdravý způsob péče o tělo.

© Shutterstock

Emoční zvířata -

Oslíci jsou citliví na lidské emoce a dokážou klidně reagovat na lidi ve stresu nebo nepohodě. I díky tomu se skvěle hodí pro terapeutické účely a jako zvířata pro emoční podporu.

© Shutterstock

Komunikační tvorové -

Osli vyjadřují náladu a bolest pomocí výrazu obličeje. Vědci dokonce vyvinuli „stupnici oslích výrazů“, která pomáhá určit, kdy se zvířata necítí dobře.

© Shutterstock

Šetří vodou -

Osli jsou velmi efektivní při šetření vodou. Po napití se dokáží rychle rehydratovat a často přežívají v suchém prostředí, kde by jiná zvířata měla problémy.

© Shutterstock

Někteří oslíci jsou opravdu malí -

Miniaturní oslíci pocházejí ze Sicílie a Sardinie a v dospělosti měří přirozeně méně než 91 centimetrů. Nejmenší známý oslík, Ottie, měřil pouhých 48 centimetrů, i když ho Guinnessova kniha rekordů oficiálně neuznala.

© Shutterstock

Příbuzní z Asie -

Kiang žije ve vysokohorských oblastech, jako je Čína, Nepál, Bhútán a severní Pákistán, kde se živí řídkou horskou vegetací.

© Shutterstock

Osel poitouský -

Osel poitouský, který byl vyšlechtěn ve Francii v 18. století, je známý svou dlouhou srstí. Kdysi byl téměř vyhuben, ale nyní se díky ochraně přírody a soukromému chovu v celé Evropě vrací k životu.

© Shutterstock

Délka života oslíků -

Oslíci se dožívají poměrně vysokého věku – běžně 25 až 30 let. Při dobré péči, správné výživě a zázemí mohou někteří žít i více než 40 let, zejména v domácím prostředí.

© Shutterstock

Historický význam -

Osli byli ve starověkých civilizacích nezbytní pro přepravu zboží, zemědělství, a dokonce i pro sport, jak dokládají archeologické nálezy oslího póla ve starověkých čínských hrobkách.

© Shutterstock

Musíme oslíky chránit -

Miliony oslů po celém světě jsou ohroženy nadměrnou prací, zanedbáváním a celosvětovým obchodem s kůží. Útulky a skupiny na ochranu zvířat se snaží chránit jejich životní podmínky.

Zdroje: (Live Science) (Horse and Hound) (BBC) (Treehugger) 

© Shutterstock