© Shutterstock

Co je to interocepce? -

Interocepce je vnímání signálů, které vaše vnitřní orgány vysílají do mozku. Patří sem srdce, plíce, střeva a močový měchýř. Je to schopnost rozpoznat vnitřní pocity, které přicházejí z vašeho těla.

© Shutterstock

V zákulisí - Naše orgány neustále komunikují s mozkem, ale obvykle na podvědomé úrovni, kterou si vůbec neuvědomujeme. Necítíme, jak naše tělo reguluje krevní tlak nebo hladinu cukru v krvi, ale určité vnitřní pocity si uvědomujeme.

© iStock

Tlukot srdce - Pokud se například tiše posadíte a zavřete oči, můžete cítit tlukot svého srdce. Ve skutečnosti ho můžete slyšet, jako by zvuk vycházel spíše zevnitř vašich uší než zvenčí.

© iStock

Běžné signály -

Dokážeme rozpoznat nejrůznější signály, které naše orgány vysílají do mozku, jako je hlad, žízeň, nevolnost, potřeba jít na záchod, a dokonce i svědění (kůže je přece největší orgán těla).

© Shutterstock

Interocepce a pocity -

Dalším příkladem je sevření žaludečních svalů nebo jakýkoli jiný druh napětí v těle. Toto uvědomění si interocepce, pokud jde o naše emoce a stav pohody, je obzvláště důležité.

© Shutterstock

Reakce na strach -

Pokud se znenadání setkáte s rozzuřeným vrčícím psem, vaše tělo zareaguje bleskově. Zrychlí se vám tep a napnou se vám svaly. Jedná se o fyziologickou reakci na strach, která však nastane ještě předtím, než si uvědomíte, že pociťujete strach.

© Shutterstock

Tělo před myslí -

Podle moderních vědců si svůj pocit uvědomíme až poté, co si prostřednictvím interocepce všimneme změny svého fyzického stavu. Strach, štěstí, smutek a vzrušení vydávají v těle fyzické signály. Interocepce je hluboce spjata s intuicí.

© Shutterstock

Individuální uvědomění -

Každý člověk má jinou úroveň uvědomění si svých interoceptivních signálů. Skupina lidí by mohla být požádána, aby počítala svůj srdeční tep po dobu jedné minuty, aniž by si měřila puls a poté jej porovnala se skutečným údajem. Je pravděpodobné, že existují velké rozdíly v tom, jak přesně dokázali počítat srdeční tep.

© Shutterstock

Dopad na životní pohodu -

Úroveň uvědomění si našich interoceptivních signálů, přímo souvisí s naší schopností regulovat emoce. Pokud si všimnete, že se vám zrychluje tep, máte napjaté svaly a mělce dýcháte, poznáte, že jste rozrušení nebo úzkostní.

© Shutterstock

Emoční inteligence - Získáte tak lepší přehled o tom, co se v danou chvíli děje, a budete se moci lépe rozhodovat. Pokud se cítíte zahlceni, mohli byste se zastavit, uvědomit si emoce a několikrát se zhluboka nadechnout. Pokud dojde ke konfrontaci s kolegou, můžete rozpoznat, že se rozčilujete, a ustoupit o krok zpět.

© Shutterstock

Interocepce a duševní zdraví - Pokud si signály svého těla neuvědomujete a neznáte je, je méně možné, že budete schopni své emoce regulovat. Proto je interocepce hluboce spojena s duševním zdravím a pohodou.

© Shutterstock

Deprese a odpojení -

Studie na velké skupině lidí trpících depresí odhalila, že mají nízkou úroveň interoceptivního vnímání srdečního tepu. Pokud nejste schopni vnímat signály, které vaše tělo vysílá, můžete se cítit letargičtí a emočně otupělí. To jsou běžné příznaky deprese.

© Shutterstock

Úzkost a nadměrné uvědomění -

Lidé trpící úzkostí mají větší pravděpodobnost, že budou vnímat své interoceptivní signály, ale mohou je špatně vyhodnocovat. Mezi fyzické příznaky úzkosti patří zvýšená srdeční frekvence, napětí na hrudi, mělké dýchání, zvýšená tělesná teplota a mnoho dalších.

© Shutterstock

Instinkty pro přežití -

Naše tělo silně reaguje na stres a úzkost, protože jsou přímo spojeny s naším přežitím. Když vaše tělo cítí ohrožení, přechází do stavu intenzivní přípravy, uvolňuje adrenalin a kortizol a omezuje činnost jiných než důležitých orgánů.

© Shutterstock

Moderní podněty vyvolávající strach - V dnešní době může být 'hrozbou' spíše pracovní pohovor nebo společenská událost, která nás znervózňuje, než hladový tygr! Naše tělo to neví, ale my ano. Bez ohledu na to začnou někteří lidé s úzkostí více panikařit, když si všimnou interoceptivních signálů, že prožívají stres.

© iStock

Katastrofické vnímání tělesných signálů - Ti, kteří zažijí záchvat paniky poprvé, si často myslí, že mají infark a skončí na pohotovosti. I za méně dramatických okolností může fyzický signál úzkosti u některých lidí zvýšit pocit strachu a zhoršit emocionální prožitek.

© Shutterstock

Intuice a odtažitost -

Studie poukazují na to, že naše interocepce je spojena s hlubokým smyslem pro intuici. Naše tělo reaguje ještě dříve, než si vědomě uvědomíme, co se děje. Ti, kteří mají špatný smysl pro interocepci, se mohou cítit odtažití, což může být známkou vážnějšího duševního onemocnění.

© Shutterstock

Časné příznaky duševního onemocnění - Vědci se domnívají, že snížená citlivost na interoceptivní signály může být známkou psychické disociace, která může být předzvěstí bludů a psychózy. Člověk je stále méně spojen sám se sebou a s realitou.

© Getty Images

Pocit vlastního já - Interocepce nám pomáhá utvářet naše nejzákladnější vnímání vlastního já. U pacientů trpících psychózou, často dochází k jakési depersonalizaci, která je od tohoto smyslu odpojuje.

© iStock

Interoceptivní terapie -

Vyvíjejí se nové terapie, aby se zjistilo, zda zvýšené interoceptivní vnímání může pomoci při léčbě úzkosti a dalších problémů s duševním zdravím. Osoby s autismem mají častěji potíže s interocepcí a také s úzkostí a první studie naznačují, že interocepční trénink může významně snížit jejich úroveň stresu.

© Shutterstock

Emoční regulace -

Větší uvědomění si interoceptivních signálů, může pomoci rozpoznat váš emoční stav, dekatastrofovat a formulovat užitečnou reakci na situaci, která sníží vaši hladinu stresu.

© Shutterstock

Interoceptivní všímavost -

Profesorka Cynthia Price z Washingtonské univerzity vyvíjí novou formu všímavosti, která se zaměřuje na interocepci. Všímavost se obvykle zabývá mentálním prožíváním a zklidněním mysli, ale metoda profesorky Price se zaměřuje na interoceptivní vjemy v těle.

© Shutterstock

Výzkum v oblasti závislostí -

Zpočátku pracovala s pacienty, kteří měli problémy se zneužíváním návykových látek. Ti mají často problém regulovat své emoce a cítí se odloučeni sami od sebe, což jejich závislost ještě zhoršuje.

© Shutterstock

Nadějné výsledky -

Zatím se ukázalo, že tato forma interoceptivní všímavosti snižuje u jejích pacientů depresi a chutě. Roční studie ukázala, že ve srovnání se standardní léčbou zvýšila schopnost pacientů zdržet se užívání návykových látek.

© Shutterstock

Přínosné pro všechny - Interoceptivní všímavost však není užitečná jen pro ty, kteří trpí závažnými onemocněními. Podle profesorky Price, může být tato praxe prospěšná každému, kdo chce snížit stres a vnést do svého života více uvědomění.

© Shutterstock

Zevnitř ven -

Je neuvěřitelné, že naše interoceptivní signály mohou ovlivňovat i naše vnější smysly, například zrak a zvuk. Říká se, že vidět znamená věřit, ale v tomto případě je to spíše tak, že věřit znamená vidět.

© Shutterstock

Intercepce a rasové předsudky -

Pokud vaše tělo uvěří, že jste v nebezpečí a zahájí vysílání interoceptivních signálů strachu, je pravděpodobnější, že před sebou uvidíte hrozbu, i když tam není. To bylo prokázáno v případě rasových předsudků.

© Shutterstock

Předsudky a strach -

Je smutnou, ale dobře známou skutečností, že podezřelí černoši jsou více než dvakrát častěji zabiti policií, pokud nejsou ozbrojeni, než podezřelí běloši. Předměty, jako jsou mobilní telefony nebo peněženky, jsou často nesprávně identifikovány jako zbraně, protože policista má mnohem silnější přesvědčení, že černoch může představovat hrozbu.

© Getty Images 

Strach a chybný úsudek - Studie provedená v laboratoři ukázala, že tato rasová předpojatost je u některých lidí hluboce zakořeněná. Bílí účastníci vykazovali zvýšenou srdeční frekvenci a častěji chybně identifikovali neškodný předmět jako zbraň, když po něm následoval obrázek černocha.

© Shutterstock

Vidíme to, čemu věříme - Výsledkem studie bylo zjištění, že srdeční frekvence může ve skutečnosti posílit vnímání podnětů vyvolávajících strach.

© Shutterstock

Složitost lidského těla -

Všeobecně si mozek představujeme jako základní desku na vrcholu pyramidy, která řídí zbytek těla. Interocepce nám ukazuje, že mozek často jen reaguje na signály z našich vnitřních orgánů, takže to ve skutečnosti může být naopak.

Zdroje: (Psychological Science) (Frontiers) (The Guardian)

© iStock