© Shutterstock

Perinatální období -

Perinatální období je obecně definováno jako období těhotenství a první rok po porodu. Problémy s duševním zdravím matky se mohou objevit kdykoli během tohoto období.

© Shutterstock

Poporodní deprese (PPD) -

PPD je běžný stav duševního zdraví matek, který postihuje přibližně 10-20 % matek, a to kdykoli během prvního roku po porodu.

© Shutterstock

Úzkostné poruchy -

Kromě deprese, jsou v těhotenství a po porodu, časté i úzkostné poruchy, včetně generalizované úzkostné poruchy, panické poruchy a obsedantně-kompulzivní poruchy.

© Shutterstock

Poporodní psychóza neboli Laktační psychóza -

Poporodní psychóza je závažný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Mezi příznaky patří bludy, halucinace a dezorganizované myšlení.

© Shutterstock

Prenatální deprese -

Tato deprese, označovaná také jako předporodní deprese, se vyskytuje během těhotenství a může zvýšit riziko poporodní deprese.

© Shutterstock

Duševní zdraví černošských matek -

U černošských žen je nejen vyšší pravděpodobnost vzniku perinatálních duševních poruch než u bělošek, ale je také méně pravděpodobné, že se jim dostane léčby kvůli obavám ze stigmatizace, zapojení služeb péče o dítě a finančním překážkám.

© Shutterstock

Rizikové faktory -

Mezi faktory, které zvyšují riziko problémů s duševním zdravím matek, patří problémy s duševním zdravím v minulosti, nedostatek sociální podpory, finanční problémy, těhotenské a porodní komplikace a traumatické zážitky při porodu.

© Shutterstock

Včasný zásah -

Včasná identifikace a léčba psychických problémů matek, vede k lepším výsledkům jak pro matky, tak pro jejich děti.

© Shutterstock

Screening -

Edinburská škála postnatální deprese (EPDS) je jedním z hojně používaných screeningových nástrojů pro hodnocení příznaků perinatálních běžných duševních poruch (PCMD), jako jsou deprese a úzkost.

© Shutterstock

Možnosti léčby -

Mezi možnosti léčby patří psychoterapie, medikace nebo kombinace obojího.

© Shutterstock

Léky a kojení -

Některé léky na léčbu psychických problémů jsou pro kojící matky bezpečné, ale je důležité probrat rizika a přínosy s ošetřujícím lékařem.

© Shutterstock

Stigma a stud -

Stigma a stud spojené s duševním onemocněním mohou často bránit maminkám vyhledat pomoc nebo hovořit o svých pocitech. Zvyšování povědomí veřejnosti a vzdělávání o duševním zdraví matek, může pomoci snížit stigma a povzbudit matky k tomu, aby se na ně obrátily.

© Shutterstock

Podpůrné systémy -

Silný podpůrný systém přátel, rodiny a lékařů, kteří poskytují zdravotní péči, může snížit riziko problémů s duševním zdravím matek a zlepšit jejich zotavení.

© Shutterstock

Riziko sebevraždy -

Poporodní deprese může zvýšit riziko sebevraždy. V některých zemích je jednou z hlavních příčin úmrtnosti matek.

© Shutterstock

Dopad na děti -

Neřešené problémy s duševním zdravím matek mohou ovlivnit emocionální a kognitivní vývoj dětí. Včasná pomoc může pomoci tato rizika zmírnit.

© Shutterstock

Baby blues -

„Baby blues“ jsou pocity smutku nebo výkyvy nálad, které se objevují téměř u 85 % novopečených maminek. Tyto pocity jsou obvykle mírné a odezní do dvou týdnů. Pokud však pocity přetrvávají, je důležité kontaktovat lékaře.

© Shutterstock

Kulturní rozdílnosti -

Kulturní postoje k mateřství a duševnímu zdraví mohou totiž ovlivnit způsob, jakým maminky prožívají problémy s duševním zdravím a jak na ně reagují, a proto jsou rozhovory o odstranění stigmatu zásadní.

© Shutterstock

Dopad na partnery -

Problémy s duševním zdravím matek, mohou mít dopad i na partnery, kteří by případně potřebovali podporu a zdroje, aby se s touto situací vyrovnali.

© Shutterstock

Překážky léčby -

Nedostatečná dostupnost psychiatrické péče, náklady, stigma a nedostatečná informovanost o problémech duševního zdraví matek, mohou ovlivnit poskytování správné péče matkám.

© Shutterstock

Podpůrné skupiny a online zdroje -

Velmi cenné mohou být podpůrné skupiny a online zdroje, které se věnují podpoře duševního zdraví a pohody matek.

© Shutterstock

Úloha poskytovatelů primární zdravotní péče -

Porodníci a pediatři hrají zásadní roli při identifikaci a řešení problémů duševního zdraví matek.

© Shutterstock

Úloha partnerů -

Podpůrný partner je zásadní pro každou matku, zejména pro ty, které se potýkají s problémy s duševním zdravím během těhotenství nebo po něm.

© Shutterstock

Celosvětová prevalence -

Problémy duševního zdraví matek se neomezují na žádnou konkrétní zemi, ačkoli přístup k péči a podpoře se ve světě liší.

© Shutterstock

Role dul a porodních asistentek -

Duly a porodní asistentky mohou nabídnout emocionální podporu a vedení v průběhu těhotenství a pomoci matkám zvládnout předporodní a poporodní problémy.

© Shutterstock

Výživa a duševní zdraví -

Správná výživa během těhotenství a po něm může mít pozitivní vliv na duševní zdraví.

© Shutterstock

Spánek a duševní zdraví -

Poruchy spánku jsou během těhotenství a po něm časté. Nedostatek spánku může přispívat nebo zhoršovat problémy s duševním zdravím.

© Shutterstock

Pravidla na pracovišti -

Podpůrné pracoviště, které nabízí rodičovskou dovolenou a flexibilní pracovní dobu, může pomoci snížit stres novopečených maminek a přispět k lepšímu duševnímu zdraví.

Zdroje: (Black Mamas Matter Alliance) (Maternal Mental Health Alliance) (Postpartum Support Charleston)

© Shutterstock