▲

Index tělesné hmotnosti (BMI) se již dlouho používá k hodnocení zdravotních rizik, ale je stále častěji kritizován, protože nezohledňuje vše. Jako slibná alternativa se ukazuje index tělesné kulatosti (BRI), který nabízí přesnější pohled na zdravotní rizika díky zohlednění tvaru těla a rozložení tuku. Na rozdíl od indexu BMI, který zohledňuje pouze hmotnost a výšku, se BRI zabývá měřením obvodu pasu a boků, a poskytuje tak jasnější obraz o zdravotním stavu.

Zajímá vás více? Tak pokračujte ve čtení a dozvíte se více o indexu BRI.

▲

Index tělesné hmotnosti (BMI) je jedním z nejpoužívanějších nástrojů pro hodnocení hmotnosti a zdravotních rizik, ačkoli byl v průběhu let značně kritizován.

▲

BMI nehodnotí stav správně, protože nezohledňuje faktory, jako je svalová hmota nebo rozložení tuku. Například svalnatý sportovec může spadat do kategorie „obézní“.

▲

Jednoduchost BMI, který poskytuje rychlé číselné měřítko, je důvodem, proč se stále běžně používá. Komplexnější měřítka, jako je tělesný sken, však nabízejí komplexnější obraz, ale jsou méně dostupná.

▲

Index tělesné kulatosti (BRI) nabízí nový model pro hodnocení obezity a souvisejících rizik, který využívá měření pasu a boků k určení kulatosti středu těla.

▲

Výzkumy ukazují, že složení těla (rozložení tuku, svalů a kostí) ovlivňuje zdraví více než celková tělesná hmotnost. Tuk v oblasti středu těla je spojen zejména s vyšším rizikem srdečních onemocnění a cukrovky.

▲

Studie naznačují, že BRI je lepším ukazatelem zdravotních rizik, jako je riziko onemocnění a úmrtnost. Nabízí více nuancí v porovnání s BMI, kterému chybí přesnost při předvídání jednotlivých zdravotních stavů.

▲

BMI byl vytvořen na počátku 19. století na základě údajů získaných převážně od bílých mužů. Popularitu si získal v 50. letech, kdy pojišťovny spojily hmotnost s četností pojistných událostí a později se stal nástrojem pro hodnocení zdravotních rizik.

▲

BMI nezohledňuje rasové, etnické, genderové ani věkové rozdíly, které mohou ovlivnit zdraví. Americká lékařská asociace (AMA) proto doporučuje používat BMI společně s dalšími ukazateli.

▲

AMA navrhuje doplnit BMI o další měření, například obvod pasu a množství viscerálního tuku, která jsou spojena se zdravotními riziky, jako je cukrovka 2. typu a onemocnění srdce.

▲

Viscerální tuk, který se nachází kolem životně důležitých orgánů, představuje vyšší zdravotní riziko než podkožní tuk, který se nachází pod kůží. Měření viscerálního tuku má zásadní význam pro posouzení skutečných zdravotních rizik.

▲

BMI automaticky předpokládá válcovitý tvar těla, což nezohledňuje přirozené křivky, zejména u žen. Naproti tomu BRI využívá přesnější model tvaru pro hodnocení zdraví.

▲

BRI vypočítává excentricitu středu těla, tedy jeho zaoblení, a ve srovnání s BMI nabízí individuálnější přístup k určení zdravotních rizik.

▲

BRI byl vytvořen na základě údajů z Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES), který obsahuje rozsáhlé údaje o zdravotním stavu různých osob.

▲

Skóre BRI se pohybuje od 1 do 16, přičemž vyšší skóre znamená kulatější tělo. Většina jedinců se pohybuje v rozmezí 1 až 10, což pomáhá odhadnout zdravotní rizika na základě tvaru těla a rozložení tuku.

▲

V uplynulém desetiletí prokázaly mezinárodní studie potenciál BRI předpovídat určitá zdravotní rizika, avšak jeho schopnost posoudit úmrtnost zůstávala donedávna neprozkoumaná.

▲

Studie publikovaná v časopise JAMA Network Open analyzovala údaje od 33 000 dospělých Američanů v letech 1999-2018, přičemž účastníky rozdělila do skupin podle BRI a zkoumala jejich zdravotní stav a úmrtnost.

▲

Data ukázala, že jedinci s nejvyššími hodnotami BRI měli zvýšené riziko úmrtnosti, zatímco ti s nejnižším skóre také čelili špatným výsledkům. BRI však stále poskytovalo přesnější a spolehlivější odhady rizika nemocí než BMI.

▲

BRI zohledňuje demografické rozdíly, jako je rasa a etnický původ, což je pro hodnocení zdravotních rizik zásadní. Například Asiaté mohou mít více viscerálního tuku i při nižším BMI.

▲

I přes rostoucí počet důkazů o potenciálu BRI odborníci zdůrazňují, že je stále v počáteční fázi používání. K úplnému vyhodnocení její klinické aplikovatelnosti jsou nutné další studie.

▲

BRI by mohl doplnit, ale ne nahradit BMI. Přestože nabízí více personalizovaných zdravotních informací, v klinické praxi se zatím příliš nepoužívá, a to kvůli hluboké integraci BMI do zdravotnických systémů.

▲

Index BMI je nyní hluboce zakořeněn v klinické praxi, včetně růstových tabulek, dávkování léků a populačních studií. Jeho nahrazení novým systémem hodnocení, jako je BRI, by vyžadovalo významné změny v celém zdravotnictví.

▲

BRI může doplnit BMI, nevyžaduje žádné nové technologie. Zavedení BRI spolu s BMI do klinické praxe by mohlo zdravotníkům poskytnout komplexnější pohled na zdraví jednotlivce.

▲

Nejpřesnější hodnocení složení těla poskytují specializované skeny. Nejlepší je magnetická rezonance (MRI), která je však nákladná a často obtížně dostupná.

▲

Přesné výsledky přináší i cenově dostupnější varianty, například rentgenová absorpciometrie (DEXA).

▲

Někteří odborníci doporučují odklon od obecných indexů, jako je BMI a BRI. Ideální by bylo, kdyby se každému pacientovi prováděl sken těla.

▲

BMI je sice nástrojem pro měření tělesného zdraví, ale může přispívat ke stigmatizaci hmotnosti a negativně ovlivňovat duševní zdraví pacienta, zejména pokud se používá bez ohledu na složení těla.

▲

Měření obvodu těla, jako je tomu při měření BRI, může prohloubit zkreslení hmotnosti, pokud se k němu nepřistupuje citlivě. Lékaři musí zajistit, aby měření probíhalo nehodnotícím a vstřícným způsobem.

▲

Lékaři by mohli začít používat BRI spolu s BMI pro sledování zdravotních cílů pacientů, zejména při řešení stavů, jako je obezita, srdeční onemocnění nebo cukrovka 2. typu.

▲

S rostoucím výzkumem BRI a dalších ukazatelů by se tyto metriky mohly stát zásadními pro předvídání zdravotních rizik. Přechod od BMI ale bude probíhat postupně a skutečný pokrok přijde až s důrazem na celostní a individuální přístup ke zdraví.

Zdroje: (Verywell Health) (Medical News Today)