Mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě
Rorschachův test, který poprvé navrhl švýcarský psychiatr na počátku 20. století, je projektivní test, který se používá k diagnostice duševních chorob. V psychologické komunitě vyvolává velké rozpory. Ti, kdo Rorschachovu testu věří, si myslí, že jde o cenný diagnostický nástroj, který má široké uplatnění. Pro odborníky, kteří mu nevěří, je však Rorschachův test naprostým šarlatánstvím, přinejlepším pseudovědou.
Přestože je Rorschachův test opředen kontroverzí, nadále se používá v mnoha důležitých souvislostech, například při diagnostice duševních chorob obžalovaných v trestních procesech. Podívejte se do této galerie a zjistěte více.
Rorschachův test je prediktivní psychologický test, který na počátku 20. století vyvinul švýcarský psychiatr Hermann Rorschach.
Během studií na univerzitě v Curychu, kde navštěvoval přednášky Carla Junga, se Rorschach začal zajímat o způsoby interpretace mysli.
Během svých prvních experimentů ukazoval účastníkům studie sérii inkoustových skvrn a zaznamenával, co a jak viděli.
Rorschach původně zamýšlel používat inkoustové skvrny spíše jako druh vjemového experimentu než jako diagnostický test.
Brzy si však uvědomil, že v odpovědích různých lidí s různými osobnostními rysy existují určité vzorce.
V roce 1918 mladý Rorschach sepsal výsledky svého prvního pokusu s inkoustovými skvrnami, metodu, kterou použil, a základní schéma interpretace výsledků.
Ačkoli Rorschach zemřel v roce 1922 a nedočkal se pozdějšího vlivu své práce, stala se základem důležitého projektivního testu, který se používá dodnes.
Navzdory desetiletím kontroverzí se Rorschachův test stále používá v mnoha současných kontextech, od soudních síní až po přijímací řízení do zaměstnání.
Základním předpokladem testu je, že na základě zkoumání obrázků, které někdo vidí na inkoustových skvrnách, mohou psychiatři vyvodit závěry o duševním stavu dané osoby a o tom, zda trpí duševní chorobou.
Jde o to, že odpovědi lidí trpících duševní nemocí se budou výrazně lišit od odpovědí lidí, kteří jsou duševně v pořádku.
V průběhu let se objevily různé verze tohoto testu, ale stále používá stejné základní obrázky inkoustových skvrn, které Rorschach sám použil v letech 1917 a 1918.
U Rorschachova testu je důležité si uvědomit, že existují „správné“ a „špatné“ odpovědi. Když v roce 2009 Wikipedie tyto odpovědi zveřejnila, vzbudilo to obrovský rozruch.
Podle mnoha psychologů to byla nehoráznost, protože samotné Rorschachovy inkoustové skvrny měly zůstat skryté před širokou veřejností, nemluvě o odpovědích na test.
Domnívali se, že zveřejněním odpovědí se pacienti budou moci na test naučit a zapamatovat si správné odpovědi, čímž se test stane zbytečným.
Tito psychologové si neuvědomili, že odpovědi na Rorschachův test jsou veřejně dostupné přinejmenším od 70. let minulého století.
Byly publikovány v knize Florence R. Mialeové a Michaela Selzera „The Nuremberg Mind“ z roku 1975 a v knize Williama Poundstona „Big Secrets“ z roku 1983.
Druhá z těchto knih dokonce obsahuje kapitolu o tom, jak „podvádět“ při Rorschachově testu. To znamená, jak poskytnout odpovědi tak, abyste nepůsobili psychicky narušeně.
Možná tedy nebylo nutné vést takovou polemiku, když byly odpovědi na Rorschachův test zveřejněny na Wikipedii. Odpovědi už totiž byly dřív zveřejněny, i když méně snadno dostupné.
Skutečná kontroverze, pokud jde o Rorschachův test, spočívá v tom, zda je vůbec platný. Ve skutečnosti nemá velký smysl podporovat test, který je možná bezcenný.
Zastánci Rorschachova testu věří, že jde o citlivý a jasný nástroj, který dokáže přesně odhalit řadu zdravotních potíží.
Právě zastánci tohoto testu v oblasti psychologie se zasazují o jeho další používání v závažných situacích, jako je například diagnostikování duševní choroby u osoby souzené za trestný čin.
Kritici v psychologické komunitě se však domnívají, že tento test není ničím jiným než pseudovědou a že jeho další používání je pro tuto profesi ostudou.
V roce 2003 vydala skupina psychologů, kteří pochybují o platnosti testu, knihu „What's Wrong with Rorschach?“
V knize se spoluautoři zabývali více než 50 lety výzkumu a studií o vědeckých důkazech Rorschachova testu a dospěli k závěru, že jsou „v nejlepším případě slabé a v nejhorším neexistují.“
Veřejné mínění nebývá Rorschachovu testu nakloněno; mnoho lidí je skeptických, pokud jde o to, kolik informací může skutečně poskytnout.
Částečně to může být způsobeno obecnou skepsí vůči psychiatrickým testům. Může to také souviset s tím, že Rorschachův test nedává „jednoznačné“ výsledky jako například IQ test.
Je však třeba mít na paměti, že pokud jde o lidskou mysl, není rozumné očekávat jednoznačný výsledek.
Zdroje: (The Guardian) (Live Science)
Co je Rorschachův test a proč je tak kontroverzní?
Inkoustové skvrny k diagnostice duševních chorob?
HEALTH Psychologie
Rorschachův test, který poprvé navrhl švýcarský psychiatr na počátku 20. století, je projektivní test, který se používá k diagnostice duševních chorob. V psychologické komunitě vyvolává velké rozpory. Ti, kdo Rorschachovu testu věří, si myslí, že jde o cenný diagnostický nástroj, který má široké uplatnění. Pro odborníky, kteří mu nevěří, je však Rorschachův test naprostým šarlatánstvím, přinejlepším pseudovědou.
Přestože je Rorschachův test opředen kontroverzí, nadále se používá v mnoha důležitých souvislostech, například při diagnostice duševních chorob obžalovaných v trestních procesech. Podívejte se do této galerie a zjistěte více.