Oddělení skutečnosti od domněnek
Vyhoření a úzkost na pracovišti dosahují alarmujících úrovní – stále více zaměstnanců pociťuje stres, bere si nemocenskou a hledá oporu u svých zaměstnavatelů. Nedávný globální průzkum společností AXA a IPSOS, který proběhl v 16 zemích (včetně Belgie, Číny, Francie, Německa, Japonska, USA nebo Velké Británie), ukazuje zhoršující se psychický stav pracovníků. Hlavními důvody jsou finanční nejistota, obavy o práci a neustálý příval negativních zpráv.
Podle studie roste počet pracovních neschopností z důvodu duševního zdraví – v roce 2024 to dělalo 27 % všech absencí. Nejvíce zasaženou skupinou jsou mladí dospělí, z nichž 85 % bojuje se stresem, úzkostí nebo depresí.
Zjistěte, jak rozpoznat varovné příznaky vyhoření a úzkosti – a jak se s nimi účinně vypořádat.
Vyhoření se projevuje emočním vyčerpáním, sníženou výkonností a nedostatkem nadšení. Včasné rozpoznání příznaků může zabránit dalšímu fyzickému a psychickému vypětí a umožní vám jednat dříve, než dojde ke zhoršení.
Úzkost spojená s prací může způsobovat neustálé obavy, neklid a problémy se soustředěním. Pokud tyto příznaky včas rozpoznáte, můžete situaci začít řešit dřív, než přeroste v úplné vyhoření.
Pracovní stres je dočasný a dá se zvládnout, ale vyhoření je trvalé a rozsáhlé. Stres lze řešit přestávkami a podporou kolegů, zatímco vyhoření vyžaduje větší péči a někdy i odbornou pomoc.
Vyhoření nepůsobí jen na mysl, ale i na tělo. Mezi běžné fyzické příznaky patří bolesti hlavy, únava, svalové napětí a poruchy spánku. Tyto příznaky mohou dále vyčerpávat vaši energii a přispívat k cyklu vyhoření.
Emoční vyčerpání nastává, když se cítíte vyčerpaní a neschopní zvládat své povinnosti. To může vést k pocitům bezmoci, podrážděnosti a hlubokému pocitu zahlcení.
Pocit odcizení nebo odpojení od práce je častým příznakem vyhoření. Tento emoční odstup může vést k nedostatku motivace, nižší produktivitě a ztrátě smyslu toho, co děláte.
Vyhoření často vede ke snížení výkonnosti. Úkoly, které se dříve zdály být zvládnutelné, vám nyní připadají zdrcující a přes veškerou snahu se vám může zdát, že se vám nedaří dodržet termíny nebo odvést kvalitní práci.
Vyhoření a úzkost mohou zvýšit emoční reakce a vést k podrážděnosti. Drobné problémy se mohou jevit jako velké a frustrace může narůstat, což způsobuje, že interakce se spolupracovníky a klienty jsou napjaté a obtížné.
Úzkost a vyhoření často vedou k bezesným nocím a chronické únavě. Neschopnost relaxovat nebo vypnout mysl může způsobit, že se budete cítit fyzicky vyčerpaní, což ztěžuje fungování další den.
Pracovní úzkost často vyvolávají vysoké nároky, těsné termíny nebo napjaté vztahy na pracovišti. Pokud se naučíte tyto spouštěče rozpoznat, snáze úzkost zvládnete, nastavíte si zdravější hranice a snížíte riziko vyhoření.
Nadměrné pracovní vytížení může být vyčerpávající a zvyšovat riziko vyhoření i úzkosti. Pomůže, když si úkoly stanovíte podle priorit, co můžete, předejte dál, a velké projekty si rozdělíte na menší a zvládnutelné kroky. Tak ulevíte nejen svému diáři, ale i hlavě.
Nastavení jasných hranic mezi prací a osobním životem je klíčové pro duševní pohodu. Omezte přesčasy, nebojte se říct „ne“, když je to potřeba, a ve volném čase dejte přednost aktivitám, které vám dělají dobře. Jen tak předejdete vyhoření.
Techniky, jako je hluboké dýchání nebo meditace, mohou pomoci snížit úzkost a obnovit duševní rovnováhu. Zařazení relaxačních cvičení do každodenní rutiny pomáhá lépe zvládat stres a předcházet vyhoření.
Mít oporu v práci nebo mimo ni může výrazně pomoci při zvládání úzkosti. Sdílejte své obavy s důvěryhodnými kolegy, přáteli nebo rodinou – uleví se vám a nebudete na to sami.
Mluvit s nadřízeným o přetížení nebo psychické nepohodě může výrazně pomoci. Dobrý manažer dokáže včas rozpoznat příznaky vyhoření a úzkosti a nabídnout podporu – ať už formou úpravy pracovního režimu, nebo doporučením odborné pomoci.
Krátké přestávky během dne vám pomohou načerpat duševní i fyzickou energii. I krátká procházka nebo několikaminutové protažení může zabránit pocitu vyčerpání a udržet pocity vyhoření na uzdě.
Když máte pocit, že je toho na vás moc, neváhejte část úkolů předat dál. Delegování není selhání – naopak, pomáhá předcházet vyhoření a zajistit, že se práce zvládne kvalitně, aniž byste se přetížili.
Zastavte se a znovu si ujasněte pracovní priority. Zaměřte se na úkoly, které mají skutečný dopad, a pusťte to, co není nezbytné a jen vás zbytečně stresuje nebo zahlcuje.
Někdy může být vyhoření a úzkost natolik silné, že si s nimi sami neporadíme. Vyhledání pomoci u terapeuta nebo psychologa může nabídnout užitečné strategie, jak situaci zvládnout, a také nestranný pohled na to, co změnit nebo kam dál směřovat.
Fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit úzkost a bojovat proti vyhoření. Pravidelné cvičení uvolňuje endorfiny, které pomáhají zlepšit náladu, zmírnit stres a obnovit pocit rovnováhy.
Špatné plánování času může vyhoření ještě zhoršit. Pomoci vám mohou to-do listy, kalendáře nebo aplikace, díky kterým si lépe zorganizujete den a vyhradíte si dostatek času jak na práci, tak na odpočinek.
Věnovat se koníčkům nebo aktivitám mimo práci může nabídnout tolik potřebnou mentální pauzu. Ať už jde o čtení, malování nebo třeba turistiku, to, co vás baví, dokáže osvěžit mysl a pomoci odbourat stres.
Spánek je klíčový pro duševní pohodu. Dbejte na pravidelný režim, vyhýbejte se kofeinu v odpoledních hodinách a před spaním si dopřejte klidnou rutinu. Kvalitní odpočinek vám pomůže lépe zvládat stres i náročné dny.
Vyvážená strava hraje při zvládání stresu a úzkosti zásadní roli. Konzumace potravin bohatých na živiny, udržování hydratace a vyhýbání se nadměrnému množství kofeinu nebo cukru může pomoci zlepšit náladu a zvýšit energii.
Perfekcionismus může výrazně přispívat k úzkosti a vyhoření. Naučte se přijímat chyby jako přirozenou součást růstu a zaměřte se na to, abyste odváděli dobrou práci – ne dokonalou.
Dát si volno kvůli duševní pohodě nebo vyrazit na dovolenou může být přesně to, co potřebujete k načerpání sil. Je důležité včas rozpoznat, kdy si potřebujete odpočinout, abyste předešli úplnému vyhoření.
Pokud vyhoření a úzkost přetrvávají i přes vaši snahu o zvládnutí situace, je možná načase zvážit změnu zaměstnání. Setrvávání v nezdravém pracovním prostředí může akorát zhoršit vaše duševní i fyzické zdraví.
Přátelské a podpůrné pracovní prostředí výrazně pomáhá snižovat úzkost i riziko vyhoření. Klíčem je otevřená komunikace, vzájemný respekt a týmová spolupráce – jen tak se lidé v práci cítí dobře, vážení a motivovaní.
Buďte na sebe laskaví. Přiznat si, že se cítíte vyčerpaně nebo úzkostně, je naprosto v pořádku – patří to k lidskému prožívání. Dovolte si odpočívat, udělat si pauzu a dát si čas na zotavení.
Zdroje: (Euronews) (Mayo Clinic) (NHS)
Vyhoření a úzkost v práci: Naučte se včas rozpoznat varovné signály a jednat
Studie ukazuje, že mezi pracujícími narůstá počet problémů s duševním zdravím
HEALTH Mentální zdraví
Vyhoření a úzkost na pracovišti dosahují alarmujících úrovní – stále více zaměstnanců pociťuje stres, bere si nemocenskou a hledá oporu u svých zaměstnavatelů. Nedávný globální průzkum společností AXA a IPSOS, který proběhl v 16 zemích (včetně Belgie, Číny, Francie, Německa, Japonska, USA nebo Velké Británie), ukazuje zhoršující se psychický stav pracovníků. Hlavními důvody jsou finanční nejistota, obavy o práci a neustálý příval negativních zpráv.
Podle studie roste počet pracovních neschopností z důvodu duševního zdraví – v roce 2024 to dělalo 27 % všech absencí. Nejvíce zasaženou skupinou jsou mladí dospělí, z nichž 85 % bojuje se stresem, úzkostí nebo depresí.
Zjistěte, jak rozpoznat varovné příznaky vyhoření a úzkosti – a jak se s nimi účinně vypořádat.