Oddělení skutečnosti od domněnek
Začíná to nenápadně – třeba ztratíte nit uprostřed věty, zapomenete, proč jste vešli do místnosti, nebo čtete jeden odstavec pořád dokola, aniž byste pochopili jediné slovo. Nejste unavení ani rozptýlení, a přesto máte pocit, že nic nedává smysl.
Pro miliony lidí to není výjimečný moment, ale každodenní realita – stav známý jako mozková mlha. Termín, který dříve zazníval jen v podpůrných skupinách a fórech o chronických onemocněních, se po pandemii COVID-19 dostal i do hledáčku vědců.
Co ale vlastně mozková mlha je? Odkud se bere a proč zasahuje každého jinak? Od chybných reakcí imunitního systému až po tajemství střevního mikrobiomu – čtěte dál a prozkoumejte, co o tomto záhadném stavu říká věda.
Přestože je mozková mlha častým jevem, zůstává z lékařského hlediska stále málo definovaným pojmem – často chybí jasná diagnostická kritéria. Vědci teprve v posledních letech začali postupně skládat mozaiku toho, co ji vlastně způsobuje.
Výrazné množství lidí, kteří se zotavili z onemocnění COVID-19, nadále trpí přetrvávajícími kognitivními potížemi známými jako mozková mlha. Tyto potíže mohou zahrnovat sníženou schopnost soustředění, výpadky paměti nebo problémy s běžnými denními úkoly – a všechny zásadně ovlivňují kvalitu života po prodělané infekci.
Ačkoli pandemie COVID-19 přinesla pojem „mozková mlha“ do širšího povědomí veřejnosti, nejde o nový jev. Tento stav je již dlouho známý u lidí trpících chronickými onemocněními, jako je fibromyalgie, lupus, syndrom chronické únavy, a dokonce se může objevit i jako vedlejší účinek některých léků nebo chemoterapie.
Lidé bojující s chronickými onemocněními často popisují mozkovou mlhu jako jeden z nejvíce vysilujících příznaků. Mezi nejčastější stížnosti patří neschopnost se soustředit, mentální zmatenost, zapomnětlivost a celkové zpomalení myšlenkových pochodů, které výrazně narušují každodenní fungování.
Bez ohledu na příčinu se mozková mlha projevuje u různých onemocnění velmi podobně. Neuropsychologové upozorňují, že mezi typické příznaky patří pomalé myšlení, špatná paměť a zpomalené kognitivní funkce.
Pojem „mozková mlha“ nemá přesně stanovenou klinickou definici a nepovažuje se za samostatnou diagnózu. Slouží spíše jako souhrnné označení pro různé kognitivní potíže vycházející z nejrůznějších zdravotních stavů, což může výrazně ztížit jak diagnostiku, tak samotnou léčbu.
Odborníci se domnívají, že mozková mlha odráží narušení klíčových kognitivních funkcí. Naznačuje, že mozek nefunguje tak, jak by měl – i když běžné lékařské testy často žádné měřitelné odchylky neodhalí.
Mnoho pacientů zažívá pocit bezmoci, když jim testy neprokážou nic konkrétního, přestože sami cítí, že s jejich myslí není něco v pořádku. Často podstupují řadu vyšetření, jen aby si nakonec vyslechli, že je vše „v normě“. To může být frustrující a vést k pocitu, že je jejich stav bagatelizován nebo že jim lékaři nerozumějí.
Mezi některými doktory panuje tendence přisuzovat mozkovou mlhu výhradně psychologickým příčinám. Tato zaujatost se týká zejména lidí s dlouhodobým COVIDem nebo chronickými onemocněními a přispívá k prodlevám v léčbě.
Vědci dnes stále častěji zastávají názor, že mozková mlha má různé příčiny, které se liší podle jednotlivců i konkrétních onemocnění. Toto rostoucí porozumění by mohlo otevřít cestu k citlivějším a cílenějším přístupům k pochopení i léčbě tohoto složitého problému.
Jedna z hlavních teorií říká, že mozková mlha může být důsledkem neurozánětu. U onemocnění, jako je COVID, může tělo spustit přehnanou imunitní reakci, která přetrvává i po odeznění samotné infekce. Tento dlouhodobý zánět pak narušuje činnost mozku a stojí za mnoha typickými příznaky.
Výzkum naznačuje, že COVID-19 může aktivovat imunitní buňky v mozku a narušit růst neuronů. To vede k poklesu kognitivních funkcí a strukturálním změnám v mozku, včetně redukce šedé a bílé hmoty, což vše přispívá k dlouhodobému „mozkovému zamlžení“.
V některých případech COVID-19 vyvolává tvorbu autoprotilátek, které omylem napadají zdravé mozkové buňky. Tato autoimunitní reakce může dále zhoršovat neurozánět a způsobit přetrvávající kognitivní deficity u osob zotavujících se z viru.
Vědci se domnívají, že zbytky viru mohou přetrvávat i v mozku, čímž udržují imunitní systém v neustálém stavu pohotovosti. Toto dlouhodobé spuštění imunitní reakce může vést k pokračujícímu zánětu a přetrvávajícím kognitivním potížím.
Nedávná studie zjistila, že mnoho pacientů s dlouhodobými příznaky COVIDu-19 a mozkovou mlhou mělo porušenou hematoencefalickou bariéru. Tato bariéra chrání mozek před škodlivými látkami, ale pokud je narušena, může propouštět toxiny a zhoršovat kognitivní dysfunkci.
Když se hematoencefalická bariéra stane propustnou, umožňuje škodlivým látkám proniknout do mozku, kde mohou vyvolat zánět a narušit metabolismus. To dále přispívá k nástupu a přetrvávání příznaků mozkové mlhy.
Změny hladin hormonů, například v období menopauzy, jsou spojovány s úbytkem objemu určitých mozkových oblastí i s poklesem kognitivních schopností. Tyto hormonální výkyvy mohou být významným, avšak dosud málo prozkoumaným faktorem, který přispívá ke vzniku symptomů mozkové mlhy.
U lidí s hypotyreózou, tedy nedostatečnou činností štítné žlázy, bývá nízká hladina hormonů spojována se zmenšením objemu mozku – zejména v oblasti hipokampu, který hraje klíčovou roli v paměti a myšlení. To může výrazně ovlivnit kognitivní funkce a přispívat k pocitům mozkové mlhy.
Příznaky mozkové mlhy se také často vyskytují po poraněních mozku. V těchto případech často dochází k nízké hladině růstového hormonu, který může ovlivňovat mozkové funkce a vyvolávat stejné kognitivní potíže, jaké se vyskytují u COVIDu a dalších onemocnění.
Zajímavé je, že střevní mikrobiom může také ovlivňovat mozkovou mlhu. Některé studie spojují zažívací potíže s kognitivní mlhou, pravděpodobně prostřednictvím mikrobiální nerovnováhy, která podporuje celkové záněty a ovlivňuje zdraví mozku.
Vědci se domnívají, že spojení mezi střevy a mozkem může hrát roli také u dlouhodobých mozkových mlh souvisejících s COVIDem-19. Poruchy střevní mikroflóry mohou přispívat k zánětům a změnám v mozku.
Odborníci doporučují nejprve se zaměřit na životní styl, jako je cvičení, strava a spánek. Tyto základní návyky mohou zlepšit celkové zdraví mozku a zmírnit mírné příznaky mozkové mlhy.
Přetrvávající nebo výrazná mozková mlha by měla být důvodem k návštěvě lékaře. Ten může vyloučit vratné příčiny, jako je například spánková apnoe nebo nedostatek důležitých živin, a zároveň zkontrolovat, zda nejde o známky zánětu či počínajících neurodegenerativních onemocnění.
Kognitivní rehabilitační terapie může pomoci pacientům s výraznými poruchami myšlení. Tento typ terapie se zaměřuje na nejslabší oblasti mozku a funguje jako mentální cvičení – posiluje kognitivní schopnosti a zlepšuje celkový výkon mozku.
Někteří pacienti, zejména ti trpící mozkovou mlhou po chemoterapii, uvádějí zlepšení při užívání léků na ADHD. Tyto medikamenty mohou pomoci zlepšit soustředění a pozornost, i když jejich širší účinnost na mozkovou mlhu zatím vyžaduje další výzkum.
Antihistaminika a léky jako famotidin, které mají protizánětlivé účinky, jsou v současnosti zkoumány pro svůj možný přínos při léčbě mozkové mlhy. První výsledky jsou slibné – zejména pokud jde o snižování zánětu spojeného s COVIDem.
Lékaři také zkoumají možnost využití intravenózního imunoglobulinu (IVIG) jako formy léčby. Jde o infuzi darovaných protilátek, která se běžně používá u autoimunitních onemocnění. Cílem této terapie je potlačit škodlivou aktivitu imunitního systému a chránit mozkové buňky před poškozením.
Vědci se také zabývají možností využít tzv. checkpoint inhibitory, léky používané při léčbě rakoviny. Tyto léky by mohly pomoci zklidnit přehnanou imunitní reakci a zmírnit zánět v mozku, který je považován za jednu z příčin mozkové mlhy.
I když zní „mozková mlha“ trochu neurčitě, pro spoustu lidí je to velmi reálný a vysilující problém, který výrazně ovlivňuje každodenní život. Dnes už ji lékaři a vědci neodmítají jako něco nepodstatného – naopak ji berou vážně a vnímají ji jako klíč k lepšímu pochopení hlubších poruch mozku, které by jednou mohli léčit účinněji a cíleněji.
Zdroje: (National Geographic) (News-Medical)
„Mozková mlha“: Nový dlouhodobý příznak COVIDu
Nové poznatky o kognitivní dysfunkci způsobené koronavirem
HEALTH koronavirus
Začíná to nenápadně – třeba ztratíte nit uprostřed věty, zapomenete, proč jste vešli do místnosti, nebo čtete jeden odstavec pořád dokola, aniž byste pochopili jediné slovo. Nejste unavení ani rozptýlení, a přesto máte pocit, že nic nedává smysl.
Pro miliony lidí to není výjimečný moment, ale každodenní realita – stav známý jako mozková mlha. Termín, který dříve zazníval jen v podpůrných skupinách a fórech o chronických onemocněních, se po pandemii COVID-19 dostal i do hledáčku vědců.
Co ale vlastně mozková mlha je? Odkud se bere a proč zasahuje každého jinak? Od chybných reakcí imunitního systému až po tajemství střevního mikrobiomu – čtěte dál a prozkoumejte, co o tomto záhadném stavu říká věda.