Oddělení skutečnosti od domněnek
<p>Všimli jste si někdy, jak vás určitá vůně dokáže myslí okamžitě přenést na jiné místo? Ukázalo se, že to nejsou jen nostalgické podněty; odhalují, jak úzce je náš čich spojen s pamětí a funkcí mozku.</p><p>Výzkum nyní odhalil zajímavou souvislost mezi specifickou vůní mentolu, naším čichovým systémem a Alzheimerovou chorobou. Zjištění naznačují, že péče o tento často opomíjený smysl by mohla mít významný vliv na kognitivní zdraví ve stáří.</p><p>Zajímá vás, co se skrývá za vědeckými poznatky o vůních a jak mohou pomoci udržet vaši mysl bystrou? Tak čtěte dál a dozvíte se více.</p>
Lidé již dlouho vědí, jak důležitou roli hraje náš čich při orientaci ve světě. Stejně jako ostatní savci se při poznávání svého okolí spoléháme na čichový systém. Díky tomu například dokážeme určit, zda je jídlo vhodné k jídlu.
Čich nám pomáhá rozpoznat potenciální nebezpečí, například kouř. Když tyto hrozby odhalíme, náš limbický systém nás na nebezpečí okamžitě upozorní.
Doktor Brett Osborn, neurochirurg z Lékařského centra svaté Marie ve West Palm Beach na Floridě, vysvětluje, že náš čich je přímo spojen s limbickým systémem, částí mozku, která ovládá naše emoce a instinkty. To vysvětluje, proč jsme často nuceni utíkat před domnělými hrozbami, jako je například vystavení chemickým látkám.
Doktor Osborn zdůrazňuje, že silná vazba mezi limbickým systémem a naším čichem vysvětluje, proč jsou pachy tak silně spojeny s pamětí. „Pachy často stimulují vzpomínky,“ vysvětluje.
Mohou také vyvolávat silné emoce, a to jak pozitivní, tak negativní. To vysvětluje, proč svátky často vyvolávají pocit nostalgie, který způsobují známé vůně tohoto období, jako je jehličí nebo cukroví.
Stejně tak živé vzpomínky může vyvolat vůně známého parfému, která vás okamžitě přenese zpět k milované osobě, nebo vůně pokrmu, která okamžitě vyvolá vzácné rodinné okamžiky.
Pachy spouštějí složitou čichovou síť v mozku. Když například vdechneme vůni růže, receptory v nose zachytí různé molekuly, které vytvářejí její vůni.
Tato informace je odeslána do několika oblastí mozku, včetně čichového bulbu, čichové kůry, hipokampu, thalamu a orbitofrontální kůry, které nám pomáhají zpracovat vůni.
V čichovém systému se v každé nosní dutině nacházejí speciální buňky, které dokáží rozpoznat různé pachy. Když je pachové molekuly stimulují, jsou nervové signály vysílány do mozku, kde jsou pachy analyzovány a spojeny s emocemi a vzpomínkami.
Například při rozpoznávání vůně růže se spoléháme na to, že si pamatujeme její jedinečný vzorec pachových molekul z minulých setkání.
Protože je čich úzce spojen s funkcí mozku, je zkoumán již řadu let. Vědci zjistili, že podobně jako sluch a zrak má i čich s přibývajícím věkem tendenci se zhoršovat, což často koreluje s poklesem kognitivních schopností.
S přibývajícím věkem se u mnoha lidí zhoršuje čich, což se označuje jako čichová dysfunkce. Starší lidé mohou mít potíže s identifikací nebo rozlišováním různých pachů a v některých případech mohou schopnost vnímat pachy ztratit úplně.
Pokud není zjištěna žádná jasná zdravotní příčina, může oslabený čich sloužit jako včasné varovné znamení zhoršování kognitivních funkcí. Studie ukazují, že u starších dospělých, kteří mají problémy s identifikací známých pachů, je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich do pěti let rozvine demence, než u těch, kteří mají zdravý čich.
Potíže s rozpoznáváním pachů jsou běžné také u osob s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.
Nedávná studie vědců z Navarrské univerzity ve Španělsku, která navazuje na souvislost mezi čichem a funkcí mozku, odhalila, že specifická vůně může pomoci zpomalit úbytek kognitivních funkcí spojený s Alzheimerovou chorobou.
Vědci zjistili, že když myši s Alzheimerovou chorobou inhalují mentol, jejich kognitivní schopnosti se zlepšují. Tým autorů studie se domnívá, že toto zjištění poukazuje na možnost využití specifických vůní jako terapeutického přístupu k Alzheimerově chorobě.
Předchozí výzkum prokázal, že inhalace mentolu zvyšuje imunitní reakci myší. Nyní vědci prokázali, že mentol může u těchto zvířat zlepšit také kognitivní funkce, což potvrdila řada laboratorních testů.
U myší s Alzheimerovou chorobou šestiměsíční léčba mentolem účinně zastavila pokles kognitivních schopností a paměti. Studie dále naznačuje, že mentol normalizoval hladinu zánětlivého proteinu interleukinu-1-beta (IL-1β) v mozku.
IL-1β je protein, který hraje klíčovou roli v zánětlivé reakci organismu. Zánět je sice přirozeným obranným mechanismem, ale nadměrný výskyt zánětů může být škodlivý.
S přibývajícím věkem dochází k nerovnováze, nadprodukci prozánětlivých molekul a úbytku těch protizánětlivých. Chronický zánět může poškodit více systémů, včetně kardiovaskulárního, nervového a metabolického, a urychlit tak proces stárnutí.
To vysvětluje, proč vědci doufají v potenciál mentolu. Tato chemická sloučenina se ukázala jako účinná při snižování zánětů, podpoře imunitního systému a stimulaci mozkových drah, což představuje slibný přístup k léčbě poklesu kognitivních funkcí.
Kromě „mentolové léčby“ vědci pozorovali podobné účinky i při umělém snížení počtu T-regulačních buněk (Treg), které normálně tlumí imunitní aktivitu.
Jak mentol, tak snížení počtu Treg buněk snížily hladinu IL-1β, proteinu spojeného s poklesem kognitivních funkcí, vysvětlila neuroložka Ana García-Osta z Centra pro aplikovaný lékařský výzkum (CIMA) ve Španělsku.
Vědci zjistili, že zlepšení kognitivních funkcí se netýkalo pouze myší s Alzheimerovou chorobou. Blokování tohoto proteinu pomocí léku používaného u některých autoimunitních onemocnění zlepšilo kognitivní funkce i u zdravých myší.
Vzhledem k tomu, že nemoci jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a schizofrenie jsou spojeny s poruchami čichu, je tato studie zásadním krokem k pochopení toho, jak jsou imunitní systém, centrální nervový systém a náš čich vzájemně propojeny.
Dle slov odborníka: „Výsledky naznačují, že pachy a imunitní modulátory mohou hrát důležitou roli v prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění souvisejících s centrálním nervovým systémem“.
Přestože tento nový výzkum ukazuje slibné výsledky, autoři studie zdůrazňují, že je třeba provést další studie jak na myších, tak na lidech.
Existující důkazy naznačují, že jen samotný „trénink čichu“ může přinést pozitivní výsledky. Ten spočívá v pravidelném čichání různých silných pachů z různých kategorií, jako jsou květiny (růže), ovoce (citron), byliny (eukalyptus) a koření (hřebíček).
Můžete se tak učit vnímat a rozpoznávat vůně. Trénink by měl probíhat denně po několik měsíců, u starších lidí se doporučují alespoň tři měsíce.
Nedávná studie o čichovém tréninku u starších dospělých zjistila, že tento trénink nejen zlepšil jejich schopnost rozpoznávat pachy, ale také zlepšil další kognitivní schopnosti. Například ti, kteří absolvovali trénink čichu, vykazovali lepší verbální plynulost, například při vyjmenovávání slov spojených s určitou kategorií.
Zdroje: (ScienceAlert) (The Conversation) (Medical News Today) (Incite Health)
Překvapivý objev: Jaká je souvislost mezi mentolem a Alzheimerovou chorobou?
Může to být vodítko k ochraně našeho mozku?
HEALTH Pokles kognitivních funkcí
Všimli jste si někdy, jak vás určitá vůně dokáže myslí okamžitě přenést na jiné místo? Ukázalo se, že to nejsou jen nostalgické podněty; odhalují, jak úzce je náš čich spojen s pamětí a funkcí mozku.
Výzkum nyní odhalil zajímavou souvislost mezi specifickou vůní mentolu, naším čichovým systémem a Alzheimerovou chorobou. Zjištění naznačují, že péče o tento často opomíjený smysl by mohla mít významný vliv na kognitivní zdraví ve stáří.
Zajímá vás, co se skrývá za vědeckými poznatky o vůních a jak mohou pomoci udržet vaši mysl bystrou? Tak čtěte dál a dozvíte se více.