Být podveden může být velmi traumatizující zážitek
Už nějakou dobu vědci vědí, že mezi nedostatkem spánku a vtíravými myšlenkami existuje souvislost. Velkou otázkou však zůstává, proč tomu tak je.
Podle nové studie za to může část mozku zvaná pravý dorsolaterální prefrontální kortex. Tato část mozku má na starosti potlačování vzpomínek, a když svou práci nezvládá, máme tendenci trpět více vtíravými myšlenkami.
Pojďte s námi odhalit, co nová studie o této souvislosti zjistila.
Duševní onemocnění je již delší dobu spojováno s vtíravými myšlenkami a s nimi spojenými nepříjemnými a rušivými emocemi.
Studie totiž prokázaly jasnou souvislost mezi vysilujícími vtíravými myšlenkami a duševními chorobami, jako jsou deprese a posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Vtíravé myšlenky jsou také spojeny s nedostatkem spánku. Studie ukazují, že člověk, který je dobře odpočatý, dokáže negativní vzpomínky zpravidla poměrně rychle potlačit.
Na druhou stranu pro někoho, kdo bojuje s nespavostí, může být obtížné potlačit nějakou vzpomínku a může ho trápit ještě dlouho.
Až donedávna si vědci lámali hlavu nad tím, proč právě nedostatek spánku přispívá k vtíravým myšlenkám, tj. co se vlastně v mozku děje?
Díky nedávné studii publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA máme nyní více informací.
Cílem studie bylo zjistit, zda je pravá dorsolaterální prefrontální kůra mozku (rDLPFC) negativně ovlivněna vtíravými myšlenkami.
Jak ukázaly předchozí studie, DLPFC je zodpovědný za potlačení procesu vybavování vzpomínek. Samotné vybavování probíhá v jiné části mozku – v hipokampu.
Vědci předpokládali, že nedostatek spánku omezuje schopnost rDLPFC potlačovat nežádoucí vzpomínky, a proto přispívá ke vzniku vtíravých myšlenek.
Vědci si pro testování své hypotézy pozvali 85 studentů a naučili je spojovat neutrální tváře s určitými obrázky. Některé z těchto obrázků byly negativní, například záběry z autonehody.
Cílem bylo, aby si studenti vytvořili mentální spojení mezi tvářemi a obrázky. Když pak uvidí samotnou tvář, mělo to automaticky vyvolat vzpomínku na daný obrázek.
Poté byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina musela zůstat vzhůru celou noc, zatímco druhá skupina byla poslána spát do laboratoře.
U spících studentů vědci sledovali, jak dlouho stráví v REM spánku (spánku s rychlými pohyby očí) a v jiných fázích spánku mimo REM.
Ráno byly všem účastníkům ukázány obrázky tváří, které viděli předtím, a byli požádáni, aby buď mysleli na související vzpomínku, nebo ji potlačili.
V průběhu plnění úkolu vědci používali skener magnetické rezonance k měření mozkové aktivity studentů.
Výsledky potvrdily hypotézu týmu: Ve srovnání se studenty, kteří spali, měli ti, kteří zůstali vzhůru celou noc, výrazně nižší aktivitu rDLPFC, když byli požádáni, aby potlačili vtíravé myšlenky.
Ve skutečnosti se ukázalo, že aktivita v jejich hipokampu byla zvýšená, pravděpodobně proto, že rDLPFC nedokázal proces vybavování si vzpomínek zastavit.
Podle Scotta Cairneyho, jednoho z výzkumníků, kteří se na studii podíleli, tato zjištění nenaznačují, že by nedostatek spánku způsoboval celkový pokles mozkové aktivity.
Výsledky spíše naznačují, že nedostatek spánku může negativně ovlivnit určité části mozku, které se podílejí na výkonných funkcích.
Další zajímavé zjištění studie se týkalo účastníků, kteří spali celou noc.
Data ukazují, že existovala pozitivní souvislost mezi délkou času, který účastníci strávili v REM spánku, a aktivitou rDLPFC, zejména při plnění úkolu na potlačení vzpomínek.
Podle týmu je to obzvláště zajímavé, protože mnoho duševních poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je deprese a posttraumatická stresová porucha, je také spojeno s narušeným REM spánkem.
K výsledkům studie se vyjádřili různí odborníci z této oblasti. Jedním z nich je Zara Bergstromová, kognitivní psycholožka z Kentské univerzity v Anglii.
Podle Bergstromové jsou výsledky studie zajímavé a naznačují, že REM spánek hraje klíčovou roli v procesu udržování adekvátní kontroly paměti.
Dodává však, že k určení toho, zda má REM spánek příčinnou roli v ovládání vzpomínek a myšlenek, bude zapotřebí dalšího výzkumu, který bude přímo ovlivňovat spánek.
Podle Marie Wimberové, odbornice na kognitivní neurovědy z Glasgowské univerzity, mohou výsledky studie také sloužit jako podklad pro terapeutické postupy.
Podle Wimberové by se léčba posilující REM spánek mohla stát součástí terapie poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je například posttraumatická stresová porucha.
Stejné intervence lze použít i v případě akutního traumatu jako preventivní opatření, aby se rozrušující vzpomínky a „flashbacky“ neobjevovaly.
Zdroje: (Scientific American)
Jak může nedostatek spánku způsobit vtíravé myšlenky?
Nová studie odhaluje příčinu této souvislosti
HEALTH Mentální nemoc
Už nějakou dobu vědci vědí, že mezi nedostatkem spánku a vtíravými myšlenkami existuje souvislost. Velkou otázkou však zůstává, proč tomu tak je.
Podle nové studie za to může část mozku zvaná pravý dorsolaterální prefrontální kortex. Tato část mozku má na starosti potlačování vzpomínek, a když svou práci nezvládá, máme tendenci trpět více vtíravými myšlenkami.
Pojďte s námi odhalit, co nová studie o této souvislosti zjistila.