Co pohání vztek? Věda na to má odpověď -

<p>Zažili jste někdy náhlý záchvat vzteku? Čekáte ve frontě a někdo vás předběhne. Najednou funíte, možná máte ironické poznámky na adresu druhé osoby, nebo se dokonce dopouštíte fyzického násilí. Druhá osoba reaguje a vy se v okamžiku ocitnete uprostřed hádky. Teď, uprostřed situace, svého jednání litujete. Znáte to?</p><p>Kniha neurobiologa Douga Fieldse zkoumá rychlé reakce, které jsou pro tyto okamžiky typické, a odhaluje tajnou logiku hněvu. Pokud chcete vědět, co pohání náš vztek a jak s tím pracovat, čtěte dál.</p>

© Getty Images

Nekontrolovatelný vztek -

Podle vědy máme všichni v mozku „okruh vzteku“, který se po spuštění nedokážeme ovládnout. Neurobiolog Douglas Fields tvrdí, že k násilnému chování dochází, když se naše evoluční spouštěče aktivují v situacích vyžadujících rychlou reakci a střetnou se se stresem.

© Shutterstock

Náhlý vztek -

Ve své knize (Why We Snap: Understanding the Rage Circuit in Your Brain) popisuje řadu běžných situací, ke kterým dochází v každodenním životě a které náhle vyústí v náhlou konfrontaci plnou vzteku.

© Shutterstock

Záchvaty vzteku -

Tyto záchvaty vzteku nejsou pouze u lidí, kteří mají problémy s hněvem. Fields uvádí, že se do takových situací může dostat každý.

© Shutterstock

Násilné projevy u běžných lidí -

Právě to inspirovalo Fieldse k napsání jeho knihy. Tvrdí, že ve zprávách se denně objevují případy násilí spáchané obyčejnými lidmi, kteří náhle ztratí kontrolu, aniž by měli v minulosti sklony k agresi.

© Shutterstock

Nervové dráhy -

Fields, fascinovaný „reakcí vzteku“, se rozhodl prozkoumat nervové dráhy, které tyto impulzy a chování řídí. Tvrdí, že jsou „nevědomé“, „subkortikální“ a tedy „okamžité“.

© Shutterstock

Devět spouštěčů -

Na základě svého výzkumu Fields identifikoval devět běžných spouštěčů těchto záchvatů vzteku, které jsou rozděleny do kategorií. Fields se s námi o tyto spouštěče podělil, abychom je mohli rozpoznat sami v sobě a provést změny, které nám pomohou se těmto situacím vyhnout.

© Shutterstock

LIFEMORTS -

Podle neurobiologa Douglase Fieldse má lidská agrese devět hlavních spouštěčů, které shrnuje pod zkratkou LIFEMORTS. Patří sem ohrožení života, urážka, ochrana rodiny, obrana teritoria, boj o partnera, potřeba udržet pořádek, přístup ke zdrojům, loajalita ke skupině a pocit omezení svobody. Každý z těchto faktorů aktivuje evoluční „detekci hrozby“ a může vést k násilné reakci. Fields tvrdí, že tyto impulzy jsou podvědomé a okamžité, což vysvětluje, proč i běžní lidé někdy náhle ztratí kontrolu.

© Shutterstock

Ohrožení života -

Ohrožení života znamená situace, kdy se lidé brání, pokud vnímají bezprostřední nebezpečí pro svůj život. Jak napovídá samotný název, jde o instinktivní reakci na hrozbu.

© Shutterstock

Urážka -

Urážka označuje situaci, kdy dojde k ponížení nebo provokativnímu projevu neúcty. Podle Fieldse právě takové momenty snadno vyvolávají vztek a agresivní reakci.

© Shutterstock

Ochrana rodiny -

Tohle označuje situaci, kdy je člen rodiny v ohrožení nebo čelí nějaké hrozbě, která vyžaduje vaši ochranu nebo zásah.

© Shutterstock

Obrana teritoria -

Obrana teritoria označuje situaci, kdy je vaše okolí nebo domov ohrožen a vy musíte zasáhnout na jeho ochranu.

© Shutterstock

Boj o partnera -

Boj o partnera označuje situace, kdy je násilí použito k získání nebo ochraně partnera.

© Shutterstock

Potřeba udržet pořádek -

Jde o situace, kdy lidé vnímají sociální nespravedlnost a reagují na ni vztekem či agresí.

© Getty Images

Přístup ke zdrojům -

V tomto případě jde o situace, kdy je násilí použito k získání nebo ochraně majetku či jiných cenných prostředků.

© Shutterstock

Loajalita -

Loajalita označuje přirozenou tendenci lidí bránit svou skupinu, národ nebo víru před vnímanými či skutečnými hrozbami.

© Shutterstock

Omezení -

Omezení označuje situace, kdy se člověk cítí zahnaný do kouta nebo mu je bráněno v dosažení jeho cílů. Pocit omezení či uvěznění může vyvolat silnou frustraci a agresivní reakci.

© Shutterstock

Dostupná a rychlá pomoc -

Fields věří, že aby lidé dokázali ovládat své reakce vzteku, potřebují něco srozumitelného a dostupného. Proto vytvořil tento seznam spouštěčů, který má pomoci běžným lidem snadno rozpoznat tyto situace v každodenním životě.

© Shutterstock

Proč vzniká vztek? -

Doufá, že když budou lidé schopni tyto situace snadno rozpoznat, budou se moci zamyslet nad tím, proč se u nich náhlý vztek vůbec objevuje, a před jednáním zvážit, zda je jejich reakce adekvátní, nebo impulzivní.

© Shutterstock

Jak mít vztek pod kontrolou -

Jak tedy ovládnout vztek? Fields tvrdí, že běžné rady jako „uklidnit se, potlačit hněv, napočítat do tří“ často nefungují. Podle něj je potřeba pochopit, co vztek spouští, a naučit se s ním pracovat jinak.

© Shutterstock

Podvědomí -

Proč metoda uklidnění nefunguje? Protože podvědomí už mezitím vyhodnotilo situaci jako hrozbu a rozhodlo se, že vztek je nezbytný k obraně. Potlačování emocí tak přichází pozdě a často není účinné.

© Shutterstock

Emoční reakce -

Podle Fieldse všechny emoční reakce, které našemu mozku sdělují, že jsme v nebezpečí, odpovídají devíti uvedeným spouštěčům. Když je dokážeme rozpoznat, můžeme na ně adekvátněji reagovat.

© Shutterstock

Pořádek ve společnosti -

V rozhovoru pro Scientific American Fields vzpomíná na situaci, kdy čekal se svou dcerou na nástup do letadla. Když se před ně postavila žena a předběhla je ve frontě, jeho dcera nereagovala podrážděně ani nijak nezasáhla. Místo toho jen poznamenala, že jde o spouštěč, kdy má potřebu dělat pořádek ve společnosti.

© Shutterstock

Rozpoznání spouštěčů -

Tvrdí, že díky tomu, že dokázali rozpoznat spouštěcí mechanismus, který by ji rozzuřil, dokázali adekvátně zpracovat situaci.

© Shutterstock

Rozpoznání situace -

Díky tomu dokázali snížit svou emocionální reakci a vnímat situaci jako pouhou nepříjemnost, nikoli jako situaci, která vyžadovala agresivní reakci.

© Shutterstock

Někdy se musíme zastavit -

Když se na situace podíváme optikou neurovědy, můžeme zabránit tomu, abychom impulzivně vybuchli a jednali bez vědomé kontroly.

© Shutterstock

Pochopení nervových drah -

Když si uvědomíme, že za naší okamžitou reakcí stojí nervové dráhy v mozku, můžeme lépe rozlišit, kdy je potřeba jednat rychle a kdy je naopak lepší se nejprve zamyslet, než něco uděláme.

© Shutterstock

Oprávněná rychlá reakce -

Fields uvádí příklad situace, kdy je okamžitá reakce na místě. Představte si, že vaše dítě vběhne do silnice a vy ho rychle strhnete zpět právě ve chvíli, kdy projíždí auto. V takovém případě není čas na přemýšlení – hrozba je skutečná a rychlá reakce může zachránit život.

© Shutterstock

Impulzivní chování -

Stejné nervové dráhy, které nám umožňují instinktivně zasáhnout v nebezpečné situaci, nás mohou také přivést k nevhodnému chování v momentech, kdy hrozba ve skutečnosti neexistuje.

© Shutterstock

Jak ovládat naše reakce -

Rozdělením těchto impulzivních reakcí do devíti spouštěčů, které podle Fieldse mají vlastní nervové mechanismy, můžeme lépe pochopit, jak se postavit konkrétní hrozbě a lépe ovládat své reakce.

Zdroje: (Why We Snap: Understanding the Rage Circuit in Your Brain) (R. Douglas Fields) (Scientific American) (Hidden Brain) (This is Your Brain) (Right Now Media)

© Shutterstock