Nebezpečí spojená s užíváním léků a dalších látek bez lékařského dohledu
Pro mnoho rodičů plných naděje, může být cesta k početí jako procházení labyrintem – plná zákrut, obratů a nečekaných překážek. Věda již dlouho hledá způsoby, jak tuto cestu usnadnit a mezi nejnovější inovace patří In vitro maturace (IVM) - nenápadná revoluce v reprodukční medicíně, která začíná přitahovat pozornost.
Na rozdíl od známé metody oplodnění in vitro fertilizace (IVF), nabízí IVM šetrnější a přirozenější alternativu. Je to převratný krok pro ty, kteří chtějí obejít mnoho nezbytností často vyžadovaných při tradičních postupech. S dalším vývojem vědy o plodnosti, IVM by mohlo přetvořit náš pohled na početí. Ale může to být budoucnost reprodukční medicíny? Odpověď je možná blíže, než si myslíme. Prolistujte si tuto galerii a dozvíte se více.
In vitro fertilizace (IVF) zůstává dominantní metodou léčby neplodnosti, avšak je spojena s vysokými fyzickými, emocionálními a finančními náklady. Ženy podstupují týdny intenzivních hormonálních injekcí, nadýmání, výkyvy nálad a únavu. Tento proces je vyčerpávající, přesto se mnohé domnívají, že je to jejich jediná naděje na otěhotnění.
Když žena podstupuje IVF, denně si aplikuje hormonální injekce po dobu přibližně 10–14 dnů, aby podpořila vaječníky k produkci většího množství vajíček než obvykle. Lékaři tak mají větší šanci najít zdravá vajíčka. Pravidelné ultrazvukové vyšetření sleduje pokrok a zajišťuje, že vajíčka se správně vyvíjejí před jejich odběrem.
Jakmile jsou vajíčka připravena, lékař je odebere pomocí tenké jehly, zatímco pacientka je pod slabými sedativy. Vajíčka jsou okamžitě umístěna do speciální laboratorní misky, kde budou čekat na setkání se spermatem.
Spermie (buď od partnera, nebo dárce) jsou zavedeny do vajíček v kontrolovaném laboratorním prostředí. Někdy je do vajíčka přímo injektována jedna spermie (proces nazývaný intracytoplazmatická injekce spermie, neboli ICSI), aby se zvýšily šance na oplodnění. Oplodněná vajíčka se následně začínají vyvíjet v embrya.
Po několika dnech laboratoř sleduje rostoucí embrya a vybírá nejzdravější z nich. K přenosu jsou vybrána pouze nejlepší embrya, čímž se zvyšuje šance na otěhotnění. Případná další embrya lze v případě potřeby zmrazit pro budoucí pokusy.
Pomocí malého katétru jsou jedno nebo více embryí umístěna do dělohy ženy. Nyní následuje čekání, zda se embryo uhnízdí a začne těhotenství.
Po transferu žena pokračuje v hormonální podpoře a čeká přibližně dva týdny, než si udělá těhotenský test. To může být nejnervóznější část, ale pokud se embryo úspěšně uhnízdí, začíná nová cesta k těhotenství.
IVF nutí tělo produkovat více vajíček najednou a to prostřednictvím silných hormonálních léků. Tyto léky jsou sice účinné, ale způsobují silné nadýmání, nevolnost, bolesti hlavy a dokonce ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) - stav, který v extrémních případech může vést až k hospitalizaci. Ženy se často cítí vyčerpané a přetížené.
IVF není jen fyzická výzva - je to také výzva emoční a psychická. Nejistota úspěchu v kombinaci s hormonálními změnami z něj činí neuvěřitelně stresující proces. Mnoho žen se vzdává léčby ne kvůli nákladům, ale kvůli naprostému emočnímu vyčerpání.
Po celá desetiletí si ženy musely vybrat mezi minimálním zásahem nebo plnou intenzitou IVF. Nedostatek možností mezi těmito extrémy přinutil mnoho žen podstoupit fyzicky vyčerpávající léčbu, i když jejich případy nemusely vyžadovat takto extrémní zásah.
In vitro maturace (IVM) nabízí méně agresivní alternativu léčby neplodnosti. Místo toho, aby se vajíčka stimulovala k dozrání v těle pomocí nadměrných injekcí hormonů, IVM odebírá nezralá vajíčka a ty následně dozrávají v laboratoři, čímž se snižuje nepohodlí a zdravotní rizika pro pacienty.
IVM funguje tak, že se vajíčka odebírají v raném stádiu vývoje a nechávají se dozrát mimo tělo. Na rozdíl od IVF, které je založeno na vysokých dávkách hormonů, IVM nevyžaduje téměř žádnou hormonální stimulaci.
První dítě narozené pomocí IVM se narodilo v roce 1991 v Jižní Koreji, avšak tato metoda se těžko prosazovala kvůli nižší úspěšnosti ve srovnání s IVF. Postupem času se však díky vědeckému pokroku účinnost IVM zlepšila a dnes se jedná o schůdnější variantu.
Vědci zdokonalují techniky IVM, aby byla zralost vajíček mimo tělo úspěšnější a spolehlivější. Pokud se to podaří, IVM by mohlo zásadně změnit léčbu neplodnosti - snížením nákladů, vedlejších účinků a emočního stresu pacientek, které se snaží otěhotnět.
Biotechnologické společnosti po celém světě pracují na laboratorně vytvořených vaječníkových prostředích, která napodobují přirozené podmínky a zlepšují úspěšnost IVM. Tyto pokroky by mohly přinést revoluci v péči o plodnost a umožnit, aby vajíčka dozrávala co nejbezpečnějším a nejefektivnějším způsobem mimo lidské tělo.
Nedávno se narodil první dítě využívající Fertilo, specializované médium na bázi kmenových buněk, které podporuje dozrávání vajíček mimo tělo. Tento průlom naznačuje, že IVM by se brzy mohla stát běžnou léčbou neplodnosti s výrazně menšími vedlejšími účinky než IVF.
IVM získává na popularitě ve Vietnamu, Austrálii, Mexiku, Peru a Argentině. Kliniky pro léčbu neplodnosti v těchto zemích zdokonalují protokoly, aby zvýšily úspěšnost. Mezitím pacientky např. v USA stále čelí regulačním překážkám, které brání široké dostupnosti této slibné alternativy.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pomalu schvaluje léčbu IVM, jako je Fertilo a před uvedením na trh vyžaduje rozsáhlé klinické studie. Tyto předpisy sice zajišťují bezpečnost, ale zároveň zpožďují přístup k možnosti, která by mohla výrazně zmírnit zátěž spojenou s léčbou neplodnosti.
Na rozdíl od IVF vyžaduje IVM méně hormonálních injekcí - často jen jeden nebo dva dny medikace namísto dvou týdnů. Toto omezení výrazně snižuje vedlejší účinky, jako jsou nevolnost, nadýmání a výkyvy nálad, což by mohlo léčbu neplodnosti učinit méně bolestivou a pro ženy snesitelnější.
IVF je extrémně drahé, často přesahující např. v USA 15 000 USD na cyklus. IVM by mohlo výrazně snížit náklady, protože vyžaduje méně medikací, méně návštěv klinik a méně sledování. Tato cenová dostupnost by mohla zpřístupnit léčbu neplodnosti mnohem širšímu okruhu pacientek.
IVF vyžaduje časté návštěvy lékaře kvůli sledování, což lidem ve venkovských oblastech jistě ztěžuje léčbu. Jednodušší proces IVM snižuje potřebu neustálých návštěv kliniky a je tak dostupnější možností pro ty, kteří žijí daleko od klinik pro léčbu neplodnosti.
Na rozdíl od spermií jsou lidská vajíčka křehká a vyžadují velmi kontrolované podmínky, aby dozrála správně. Největší překážkou IVM, je napodobení přirozeného prostředí vaječníků v laboratoři, aby se zajistilo, že se vajíčka budou vyvíjet stejně efektivně, jako by se vyvíjela v těle.
Historicky se při IVM rodí méně dětí než při IVF. Nové vědecké techniky však úspěšnost zlepšují. Pro některé pacientky by mohlo být IVM stejně účinné jako IVF, ale s menšími vedlejšími účinky a výrazně nižšími finančními náklady.
Dárkyně vajíček často procházejí několika cykly stimulace hormonů, které je vystavují různým rizikům spojeným s vaječníky. která minimalizuje hormonální vystavení a snižuje dlouhodobá zdravotní rizika spojená s tradičními cykly darování vajíček při IVF.
IVM by mohla být prospěšná mnoha různým komunitám, včetně žen se zablokovanými vejcovody, LGBTQ+ osob, svobodných rodičů a mladých žen, které si nechávají zmrazit vajíčka.
Pacientky s rakovinou podstupující chemoterapii mají často omezený čas na zachování své plodnosti. Naštěstí jim rychlejší časový harmonogram IVM umožňuje efektivněji zmrazit vajíčka, což činí tuto metodu ideálním řešením před zahájením léčby rakoviny, která by mohla trvale poškodit reprodukční zdraví.
Vietnamské kliniky zabývající se léčbou neplodnosti jsou na špici v oblasti IVM, zejména u pacientek se syndromem polycystických vaječníků a u pacientek s vysokými rezervami vajíček. Jejich úspěšnost, která dosahuje v průměru 35 % živě narozených dětí na cyklus, naznačuje, že by IVM mohla brzy svou účinností konkurovat IVF.
Kromě IVM byly vyvinuty i další pokroky v oblasti plodnosti, včetně perorálních léků, které nahrazují injekce a dokonce i domácí sledování cyklu, které snižuje počet návštěv u lékaře. Cílem těchto inovací je zefektivnit péči o plodnost a snížit stres nebo nepohodlí, které pacientky zažívají.
Pokud bude pokrok pokračovat, nemusí již ženy při léčbě neplodnosti snášet extrémní podmínky, aby otěhotněly. Budoucnost, kdy bude početí méně náročné a dostupnější, se stává stále reálnější možností.
Zdroje: (The Atlantic) (Reproductive Biology and Endocrinology) (National Institutes of Health) (Britannica) (American Society for Reproductive Medicine) (Mayo Clinic)
Za IVM, méně drsnou alternativou k IVF
Bezpečnější postup, který může přeměnit naději na život
HEALTH Těhotenství
Pro mnoho rodičů plných naděje, může být cesta k početí jako procházení labyrintem – plná zákrut, obratů a nečekaných překážek. Věda již dlouho hledá způsoby, jak tuto cestu usnadnit a mezi nejnovější inovace patří In vitro maturace (IVM) - nenápadná revoluce v reprodukční medicíně, která začíná přitahovat pozornost.
Na rozdíl od známé metody oplodnění in vitro fertilizace (IVF), nabízí IVM šetrnější a přirozenější alternativu. Je to převratný krok pro ty, kteří chtějí obejít mnoho nezbytností často vyžadovaných při tradičních postupech. S dalším vývojem vědy o plodnosti, IVM by mohlo přetvořit náš pohled na početí. Ale může to být budoucnost reprodukční medicíny? Odpověď je možná blíže, než si myslíme. Prolistujte si tuto galerii a dozvíte se více.