Nebezpečí spojená s užíváním léků a dalších látek bez lékařského dohledu
Škrábání je téměř běžné lidské chování, které přináší chvilkovou úlevu, ale často vede ke zvýšenému zánětu. Škrábání je sice příjemné, ale jeho důsledky mohou být škodlivé, zejména pro osoby s chronickými kožními onemocněními.
Nejnovější poznatky však ukazují, že škrábání má i pozitivní účinky. Podle vědců zapojených do této studie, zveřejněné v časopise Science, škrábání aktivuje imunitní reakci, která pomáhá chránit kůži před škodlivými infekcemi.
Daniel Kaplan, MUDr., Ph.D., hlavní autor studie a profesor dermatologie a imunologie na University of Pittsburgh, poukazuje na tento paradox: „Škrábání je často příjemné, což naznačuje, že aby se toto chování vyvinulo, musí přinášet nějaký užitek.“
Tento paradox se projevuje zejména u chronických kožních onemocnění, kdy pacienti pociťují nepřekonatelné nutkání škrábat se, přestože vědí, že to zhoršuje jejich příznaky. Příjemný pocit spojený se škrábáním je způsoben aktivací oblastí mozku zapojených do odměňování a závislosti, včetně uvolňování dopaminu.
To vytváří posilující cyklus, ve kterém lidé pokračují ve škrábání, i když tím způsobují další poškození. Cílem studie bylo vyřešit tento rozpor zkoumáním fyziologických mechanismů, které stojí za škrábáním a jeho vlivem na zánět a imunitní obranu.
Pochopení neurologického základu tohoto paradoxu by mohlo vést k lepším strategiím léčby onemocnění, jako je ekzém a lupénka, kde je přerušení cyklu svědění-škrábání klíčové pro kontrolu příznaků.
Aby vědci pochopili vztah mezi škrábáním, zánětem a imunitou, namalovali myším na uši syntetický alergen. To vyvolalo formu kožního zánětu zvanou alergická kontaktní dermatitida, která se vyznačuje alergickou reakcí na dráždivé látky, jako je jedovatý břečťan nebo nikl.
Studie zahrnovala jak normální myši, tak geneticky modifikované myši, které postrádaly neurony nonpeptidergic 2 (NP2) vnímající svědění, které jsou zodpovědné za přenos signálů svědění. Výzkumníci pozorovali, že normální myši, které se mohly škrábat a byly vystaveny alergenům, vykazovaly silný zánět se zvýšeným otokem a infiltrací imunitních buněk zvaných neutrofily.
U myší, které buď postrádaly neurony vnímající svědění, nebo jim bylo zabráněno se škrábat nošením ochranných límců, byl však zánět výrazně mírnější. To potvrdilo, že škrábání samo o sobě zesiluje zánětlivou reakci.
Další analýza odhalila, že škrábání aktivuje neurony vnímající bolest, což vede k uvolňování neuropeptidu zvaného substance P (SP). Tato látka následně stimuluje žírné buňky, což je typ imunitní buňky zapojené do alergických reakcí a zánětu.
Žírné buňky hrají klíčovou roli při náboru neutrofilů, které přispívají k otoku a podráždění. Výzkumníci zjistili, že zánět vyvolaný škrábáním je závislý na SP, nociceptorech vnímajících bolest a receptoru žírných buněk MrgprB2.
U kontaktní dermatitidy jsou žírné buňky přímo aktivovány alergeny, což způsobuje mírný zánět a svědění. V reakci na škrábání uvolnění substance P aktivuje žírné buňky druhou cestou,“ vysvětlil Kaplan.
Důvod, proč škrábání vyvolává větší zánět, je ten, že žírné buňky jsou synergisticky aktivovány dvěma mechanismy. Tato dvojí aktivace nejen zesiluje zánětlivou reakci, ale také prodlužuje cyklus svědění-škrábání a vytváří zpětnou vazbu, která zhoršuje podráždění kůže a zpomaluje hojení.
Studie navíc odhalila, že aktivace žírných buněk škrábáním ovlivňuje nejen zánět, ale i širší imunitní prostředí kůže. Když jsou žírné buňky stimulovány substancí P, uvolňují histaminy a další mediátory zánětu, jako jsou cytokiny a prostaglandin D2.
Tyto látky zesilují nábor imunitních buněk, jako jsou neutrofily a eozinofily, které přispívají k otoku a zarudnutí tkání. Tato zvýšená imunitní aktivita však může mít dvojí účel: zatímco zhoršuje zánět při alergických reakcích, může také vytvářet nehostinné prostředí pro škodlivé mikroby, které se snaží kolonizovat kůži.
Navzdory své roli v zánětu, může škrábání přinášet nečekanou výhodu: ochranu proti bakteriálním infekcím. Škrábání snížilo množství potenciálně škodlivých bakterií na kůži myší.
Výzkumníci vyslovili hypotézu, že aktivace žírných buněk by mohla ovlivnit kožní mikrobiom, zejména ve vztahu ke zlatému stafylokoku, bakterii, která se často objevuje u kožních infekcí a atopické dermatitidy.
V experimentech vedených spoluautorkou Marlies Meisel, PhD., docentkou imunologie, tým zjistil, že myši, kterým bylo dovoleno se škrábat, měly na kůži nižší množství zlatého stafylokoka než myši, kterým bylo škrábání zabráněno.
To naznačuje, že škrábání, i když poškozuje kožní bariéru, může přispět ke snížení bakteriální kolonizace a potenciálně zabránit infekcím. Důležitou výhradou, na kterou Kaplan upozornil, je, že výzkum se zaměřil na akutní, nikoli chronické svědění. Chronické škrábání může vést k poškození kůže, což dává zlatému stafylokoku příznivější podmínky pro rozmnožování.
Na rozdíl od bolesti, která vyvolává averzivní chování, je škrábání svědivého místa „často příjemným pocitem“ a nevyvolává pocit vyhýbání se mu. Jinými slovy, na rozdíl od bolesti, která by vyvolala snahu vyhnout se dané situaci, škrábání svědění je vnímáno spíše jako příjemné a nevyvolává tendenci se mu vyhnout a zároveň snižuje mikrobiální hrozby.
Kromě zlatého stafylokoka může mít škrábání vliv na kožní mikrobiom i na další bakteriální a plísňové druhy. Výzkumníci se domnívají, že aktivace imunitního systému vyvolaná škrábáním, by mohla narušit tvorbu biofilmu, což je ochranný mechanismus používaný bakteriemi k odolávání imunitním reakcím a antibiotické léčbě.
To vyvolává zajímavé otázky, zda by kontrolované škrábání, v mírné míře, mohlo pomoci regulovat mikrobiální rozmanitost na kůži a snížit tak pravděpodobnost chronických infekcí. Budoucí studie mohou zkoumat, zda specifické chování při škrábání, jako je frekvence, intenzita nebo délka, hraje roli při utváření mikrobiálního prostředí kůže.
Tento objev má významné důsledky pro léčbu chronických zánětlivých kožních onemocnění, jako jsou ekzémy, růžovka a kopřivka. Přestože nadměrné škrábání zhoršuje zánět, jeho schopnost posilovat bakteriální obranu vyvolává otázky, jak mohou terapeutické zásahy vyvážit tyto účinky.
Výzkumníci nyní zkoumají farmakologické strategie, které by selektivně potlačily zánětlivé důsledky škrábání a zároveň zachovaly jeho imunitní účinky. Cílenou léčbou receptorů žírných buněk nebo modulací signalizace látky P mohou budoucí léčebné postupy zmírnit škodlivé aspekty škrábání a zároveň využít jeho ochranných vlastností.
Tato zjištění naznačují, že dermatologové by měli přehodnotit svůj přístup k edukaci pacientů o škrábání. I když se všeobecně doporučuje vyhýbat se škrábání, aby se zabránilo zhoršení zánětu, může být zapotřebí jemnější přístup, zejména u osob náchylných k opakovaným bakteriálním kožním infekcím.
To také poukazuje na potenciál cílených terapií, které potlačují zánětlivé aspekty škrábání, aniž by narušily jeho ochranné účinky. Léčba, která reguluje aktivitu žírných buněk, aniž by zcela potlačila imunitní reakce, by mohla být slibnou cestou pro budoucí výzkum.
Škrábání je víc než jen reflexní reakce, je to komplexní neuroimunitní interakce s pozitivními i negativními důsledky. Zatímco nadměrné škrábání zhoršuje zánětlivá kožní onemocnění, zároveň slouží jako primitivní obranný mechanismus proti bakteriálním hrozbám.
Pochopení těchto dvojích účinků otevírá nové možnosti dermatologického výzkumu, které by mohly vést k inovativním terapiím, jež by řešily chronické svědění a kožní záněty a zároveň zachovaly přirozenou schopnost kůže bránit se proti patogenům.
Tato studie nakonec škrábání nepovažuje za pouhou nepříjemnost, ale za chování s evolučním významem. Přetrvává proto, že přináší úlevu i odolnost vůči mikrobiálním hrozbám.
Zdroje: (Science) (Nature) Gen News) (New Scientist)
<p>Existuje něco, co nabízí dočasnou blaženost víc než škrábání neustálého svědění? V nově zveřejněné zprávě vědci věří, že objevili biologický důvod, proč cítíme tak uspokojivou úlevu, když se škrábeme, ale také proč téměř vždy vede k horšímu zánětu... alespoň u myší. Zatímco škrábání je běžně spojováno se zhoršováním kožních onemocnění, jako je ekzém, plísňové infekce, plané neštovice nebo kousnutí hmyzem, nedávný výzkum z University of Pittsburgh odhalil, že může hrát také klíčovou roli při posilování imunitní obrany proti bakteriálním infekcím.</p><p>Tato dvojí povaha škrábání, škodlivá i prospěšná, naznačuje, že se nejedná pouze o kontraproduktivní reakci, ale spíše o evoluční adaptaci s hlubším biologickým významem. V této galerii se tím zabýváme. Pokud se chcete ponořit do tohoto příspěvku, klikněte na další obrázek.</p>
Dvojí role škrábání: zánět a imunitní obrana
Nová zpráva odhaluje skryté výhody a nevýhody
HEALTH Věda
Existuje něco, co nabízí dočasnou blaženost víc než škrábání neustálého svědění? V nově zveřejněné zprávě vědci věří, že objevili biologický důvod, proč cítíme tak uspokojivou úlevu, když se škrábeme, ale také proč téměř vždy vede k horšímu zánětu... alespoň u myší. Zatímco škrábání je běžně spojováno se zhoršováním kožních onemocnění, jako je ekzém, plísňové infekce, plané neštovice nebo kousnutí hmyzem, nedávný výzkum z University of Pittsburgh odhalil, že může hrát také klíčovou roli při posilování imunitní obrany proti bakteriálním infekcím.
Tato dvojí povaha škrábání, škodlivá i prospěšná, naznačuje, že se nejedná pouze o kontraproduktivní reakci, ale spíše o evoluční adaptaci s hlubším biologickým významem. V této galerii se tím zabýváme. Pokud se chcete ponořit do tohoto příspěvku, klikněte na další obrázek.