Nebezpečí spojená s užíváním léků a dalších látek bez lékařského dohledu
<p>Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), dříve považovaná za problém výhradně u dětí, je nyní stále častěji vnímána jako vážná výzva i pro dospělé. Nový výzkum upozorňuje na její časté nediagnostikování a zároveň odhaluje znepokojivé zjištění – dospělí s ADHD mohou mít výrazně kratší délku života.</p><p>To vyvolává zásadní otázky: Jaké faktory stojí za tímto zvýšeným rizikem? A jak mohou lékaři lépe reagovat na specifické potřeby dospělých s ADHD? Klikněte a zjistěte více.</p>
To znamená, že na celém světě žije přibližně 366 milionů dospělých s ADHD – počet srovnatelný s celou populací USA.
Nedávný výzkum odhalil, že ADHD nyní trpí neuvěřitelných 6,8 % dospělé populace na celém světě, což představuje výrazný nárůst oproti 4,4 % v roce 2003.
V rozporu s obecnou představou, že ADHD je onemocnění jen u dětí, se u velké většiny – až u 90 % dětí s ADHD –příznaky projevují i v dospělosti.
Navíc diagnóza ADHD v dospělosti není nijak vzácná – jedna studie zjistila, že 75 % dospělých s ADHD nebylo v dětství vůbec diagnostikováno.
Mnoho dospělých si proto začíná uvědomovat, že jejich přetrvávající problémy se soustředěním, organizací a kontrolou impulzů mohou být ve skutečnosti spojeny s nediagnostikovanou poruchou ADHD.
S rostoucím povědomím o této poruše se odborníci stále více zaměřují na studium jejích dopadů na život dospělých.
Studie zveřejněná v časopise British Journal of Psychiatry vrhá nové světlo na dlouhodobé zdravotní důsledky ADHD.
Studie analyzovala údaje od 9 561 450 pacientů, včetně 30 039 osob s diagnózou ADHD.
Na jednoho člověka s ADHD připadalo deset vrstevníků bez této diagnózy.
Během sledovaného období, které trvalo od roku 2000 do roku 2019, zemřelo 193 pacientů a 148 pacientek s ADHD.
Zatímco předchozí výzkumy spojovaly ADHD s různými zdravotními riziky, tato studie jako první využívá údaje o úmrtnosti ze všech příčin k odhadu očekávané délky života lidí s touto poruchou.
Studie, které se zúčastnilo více než 30 000 dospělých osob diagnózou ADHD, ukázala, že tito lidé mají v průměru kratší průměrnou délku života než běžná populace – muži o sedm let a ženy o devět let.
Autoři potvrdili závěry předchozích studií a zdůraznili, že ADHD je stále výrazně podceňováno v diagnostice.
Poukázali také na to, že mnoho účastníků jejich studie – z nichž většina byla diagnostikována v dospělosti – by mohlo patřit k těm, kteří jsou tímto onemocněním postiženi nejvážněji.
Předchozí výzkumy rovněž poukázaly na souvislost mezi poruchou ADHD a vyšší úmrtností.
Metaanalýza z roku 2022 publikovaná v časopise JAMA Pediatrics odhalila, že osoby s ADHD jsou ve srovnání s běžnou populací vystaveny výrazně vyššímu riziku předčasného úmrtí, zejména z příčin, jako jsou nehody a sebevraždy.
Studie z roku 2019, která k odhadu délky života využila pojistné tabulky, zjistila, že dospělí s diagnózou ADHD žijí v průměru o 8,4 roku kratší život než běžná populace.
Přestože nová studie nezjistila přesné příčiny předčasného úmrtí u osob s ADHD, odhalila řadu rizikových faktorů.
Autoři spojují kratší délku života s faktory, jako je nižší vzdělání a nižší příjem, vyšší míra kouření a užívání alkoholu a špatné spánkové návyky.
Russell Barkley, hlavní autor studie, zdůraznil, že ADHD by se neměla považovat za pomíjivý stav u dětí, ale za celoživotní problém.
Russell Barkley, mimo jiné profesor klinické psychologie z Virginia Commonwealth University, má za to, že dobrým srovnáním pro ADHD je cukrovka.
ADHD je chronické onemocnění, které vyžaduje trvalou léčbu, podobně jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo cukrovka. „Musíte to léčit celý život,“ zdůrazňuje.
Ve srovnání s běžnou populací měli jedinci s ADHD dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou kouřit nebo pít alkohol, a vykazovali výrazně vyšší míru autismu, sebepoškozování a poruch osobnosti.
Joshua Stott, profesor psychologie na University College London a autor studie, zdůraznil: „Dospělí s ADHD mají často problémy s kontrolou impulzů, což vede k častějšímu rizikovému chování.“
Pokud zvýšená úmrtnost souvisí s nesprávnou diagnózou a nedostatkem podpory, s nimiž se dospělí s ADHD často potýkají, bylo by na místě změnit léčebné postupy. „Pokud jde o systémy, dá se s tím pracovat,“ řekl Stott.
Zdravotní systémy by mohly výrazně pomoci, kdyby se lépe přizpůsobily potřebám lidí s ADHD, kteří se mohou potýkat s problémy, jako je přecitlivělost na podněty, obtíže s řízením času nebo špatná komunikace během lékařských vyšetření.
Stott se dále vyjádřil, že léčba závislostí nebo deprese by mohla být lépe přizpůsobena potřebám pacientů s ADHD.
Přestože konkrétní příčiny úmrtí nebyly zjištěny, Stott doporučil, aby se budoucí výzkum zaměřil na rizikové faktory, jako je deprese nebo sebepoškozování. To by podle něj mohlo pomoci odborníkům při vytváření účinných preventivních strategií.
Zdroje: (The New York Times) (National Library of Medicine)
Studie zjistila, že ADHD je spojeno s výrazně kratší délkou života
Závažné zdravotní důsledky ADHD u dospělých
HEALTH Psychologie
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), dříve považovaná za problém výhradně u dětí, je nyní stále častěji vnímána jako vážná výzva i pro dospělé. Nový výzkum upozorňuje na její časté nediagnostikování a zároveň odhaluje znepokojivé zjištění – dospělí s ADHD mohou mít výrazně kratší délku života.
To vyvolává zásadní otázky: Jaké faktory stojí za tímto zvýšeným rizikem? A jak mohou lékaři lépe reagovat na specifické potřeby dospělých s ADHD? Klikněte a zjistěte více.