© Shutterstock

Zhoršené kognitivní funkce -

Chladné počasí zpomaluje elektrickou aktivitu mozku, což vede ke zpomalení kognitivních procesů. To má za následek potíže se soustředěním, rozhodováním nebo dokonce zapamatováním si věcí.

© Shutterstock

Zhoršené kognitivní funkce -

Dlouhodobé vystavení chladu může vést k duševní únavě, která ztěžuje soustředění při každodenních úkolech, jako je studium, řízení nebo práce.

© Shutterstock

Ztížené myšlení -

Mozek potřebuje k efektivnímu fungování energii. Pokud je vystaven chladu, přesměruje energii na udržení tělesné teploty, což snižuje jeho schopnost jasného myšlení.

© Shutterstock

Ztížené myšlení -

To vede k tomu, co se často označuje jako „mozková mlha“, kdy se lidé mohou cítit duševně otupělí nebo zmatení.

© Shutterstock

Zhoršená paměť -

Mrazivé teploty mohou ovlivnit hipokampus, oblast mozku, která je zodpovědná za ukládání a vybavování vzpomínek.

© Shutterstock

Zhoršená paměť -

Úkoly týkající se paměti, jako je například učení se, mohou být také náročnější, pokud je člověk dlouhodobě vystaven nízkým teplotám.

© Shutterstock

Zpomalení mozkové cirkulace -

Chladné počasí způsobuje zúžení cév, což může snížit průtok krve do mozku. Toto snížení krevního oběhu může ovlivnit kognitivní schopnosti a vést ke zpomalení myšlení.

© Shutterstock

Zpomalení mozkové cirkulace -

V extrémních případech může snížená cirkulace krve v mozku přispět k poklesu kognitivních funkcí nebo dokonce časem přispět ke vzniku onemocnění, jako je demence.

© Shutterstock

Výkyvy nálad a podrážděnost -

Nízké teploty mohou ovlivnit hladinu hormonů a vést k poruchám nálady. Zejména nedostatek slunečního světla v chladných měsících může způsobit pokles hladiny serotoninu.

© Shutterstock

Výkyvy nálad a podrážděnost -

Stres způsobený zimou může navíc vyvolat vyšší hladinu kortizolu, hormonu, který ovlivňuje regulaci nálady, což vede k úzkosti nebo emoční nestabilitě.

© Shutterstock

Snížená ostražitost -

Protože se tělo snaží v chladném prostředí šetřit teplo, odvádí energii od „nepodstatných“ funkcí, včetně udržování vyšší úrovně bdělosti mozku.

© Shutterstock

Snížená ostražitost -

Snížená ostražitost může zhoršit rozhodování, zpomalit reakční dobu a snížit schopnost udržet si pozornost nebo efektivně plnit úkoly.

© Shutterstock

Zvýšená hladina stresu -

Stres vyvolaný chladem vzniká, když je tělo nuceno spotřebovat více energie na udržení tepla, což může vyvolat uvolňování kortizolu.

© Shutterstock

Zvýšená hladina stresu -

Vyšší hladina kortizolu je spojena se zvýšenou úzkostí, podrážděností a sníženou schopností zvládat tlak.

© Shutterstock

Zhoršení stávajících zdravotních problémů -

Nízké teploty mohou zhoršit příznaky stávajících neurologických onemocnění. Například lidé s roztroušenou sklerózou mohou při vystavení chladu pociťovat zvýšenou slabost a potíže s koordinací.

© Shutterstock

Zhoršení stávajících zdravotních problémů -

Stejně tak osoby se sklonem k migrénám nebo jiným typům chronických bolestí hlavy mohou v důsledku zimy zažívat častější nebo intenzivnější příhody.

© Shutterstock

Problémy se spánkem -

Zatímco někteří lidé v chladnějším prostředí spí lépe, jiní mají problém usnout.

© Shutterstock

Problémy se spánkem -

Extrémní chlad může způsobit nepohodlí a znesnadnit nalezení komfortní polohy pro spánek. Může také narušit přirozený cirkadiánní rytmus těla, který reguluje spánkový režim.

© Shutterstock

Zhoršená motorika -

Chladné počasí může způsobit ztuhlost svalů a kloubů a zhoršit koordinaci. Jednoduché úkony, jako je psaní na klávesnici, držení pera nebo zavazování bot, jsou v mrazivých podmínkách obtížnější kvůli nedostatečné pružnosti a obratnosti.

© Shutterstock

Zhoršená motorika -

To může vést k častějším nehodám nebo chybám při každodenních činnostech, jako je řízení, a může to zhoršit profesionalitu v zaměstnáních vyžadujících manuální zručnost.

© Shutterstock

Zamrznutí mozku -

K zamrznutí mozku dochází, když se něco studeného, například ledový nápoj nebo jídlo, dostane do kontaktu s patrem pusy.

© Shutterstock

Zamrznutí mozku -

To vyvolá rychlé zúžení a rozšíření krevních cév v mozku, což způsobí prudkou a náhlou bolest.

© Shutterstock

Snížená regulace emocí -

Prochladnutí může narušit regulaci emocí a způsobit výkyvy nálad nebo podrážděnost. Omezené sluneční světlo v zimě snižuje hladinu serotoninu, což přispívá k výskytu stresu a depresí.

© Shutterstock

Snížená regulace emocí -

Tyto emocionální problémy mohou vést ke špatným mezilidským vztahům a horší duševní pohodě, což přispívá k dalším problémům s duševním zdravím.

© Shutterstock

Zpomalené reflexy -

Nízké teploty ovlivňují nervový systém těla, zpomalují reflexy a zkracují reakční dobu.

© Shutterstock

Zpomalené reflexy -

Zpomalené reflexy mají často za následek nehody nebo zranění, protože tělo se snaží rychle reagovat na změny.

© Shutterstock

Nebezpečí podchlazení -

V extrémně chladných podmínkách může dlouhodobý pobyt v zimě vést k podchlazení, což je nebezpečný pokles tělesné teploty. To výrazně zpomaluje mozkové funkce a zhoršuje schopnost úsudku a rozhodování.

© Shutterstock

Nebezpečí podchlazení -

S postupujícím podchlazením mohou být osoby zmatené, dezorientované nebo dokonce upadnout do bezvědomí.

© Shutterstock

Únava způsobená zimou -

Nízké teploty nutí mozek regulovat tělesné teplo, což zvyšuje únavu. I přes pořádný odpočinek je zima často příčinou ospalosti.

© Shutterstock

Únava způsobená zimou -

Tento typ únavy ovlivňuje rozhodování, soustředění a fyzickou výkonnost, což v konečném důsledku snižuje celkovou efektivitu a zvyšuje riziko vyhoření nebo duševního vyčerpání.

Zdroje: (Verywell Mind) (The Scientist) 

© Shutterstock