Nemoci, které poškozují svaly -

Onemocnění svalů je celá řada. Většina z nich je bohužel nepříjemná a v některých případech i život ohrožující. Svaly doslova drží naše tělo pohromadě. Pohybují také našimi orgány a podporují je. Slabost nebo ochabování svalové tkáně může vážně omezit naši pohyblivost a schopnost správně dýchat. Mezi příznaky obvykle patří bolesti a narůstající invalidita. Deformace nejsou neobvyklé. A v nejextrémnějších případech onemocnění svalového systému často končí smrtí. Jaké jsou tedy nejčastější oslabující svalové poruchy a jejich následky?

Klikněte na tuto galerii a dozvíte se více o nemocech, které poškozují svaly.

© Shutterstock

Neuromuskulární onemocnění -

Neuromuskulární onemocnění zahrnují širokou škálu chorob postihujících periferní nervový systém, který se skládá ze všech motorických a senzorických nervů, které spojují mozek a míchu se zbytkem těla. Svalová dystrofie je vzácný typ nervosvalového onemocnění.

© Shutterstock

Muskulární (svalová) dystrofie -

Muskulární (svalové) dystrofie (MD) je skupina dědičných onemocnění, která způsobují slabost a úbytek svalové hmoty. U muskulární (svalové) dystrofie narušují abnormální geny (mutace) tvorbu bílkovin potřebných pro tvorbu zdravého svalu. Jedná se o progresivní onemocnění, které se vyznačuje konečnou ztrátou síly, narůstajícím postižením a možnou deformací. Existuje devět typů Muskulární (svalové) dystrofie (MD).

© Shutterstock

Vrozená muskulární (svalová) dystrofie -

Vrozená muskulární (svalová) dystrofie (CMD) označuje skupinu svalových dystrofií, které se projeví při narození nebo krátce po něm. Mezi příznaky patří celková svalová slabost a možné deformace kloubů. Vrozená muskulární (svalová) dystrofie (CMD), která postupuje pomalu a zkracuje délku života, je velmi častá.

© Shutterstock

Duchennova muskulární (svalová) dystrofie -

Duchennova muskulární (svalová) dystrofie (DMD) je jednou z nejzávažnějších forem dědičných svalových dystrofií. Vyskytuje se téměř výhradně u mužů (zřídka postihuje ženy, které mají mnohem mírnější příznaky a lepší prognózu), nástup Duchennovy muskulární (svalové) dystrofie (DMD), je ve věku od dvou do šesti let. Vyznačuje se celkovou svalovou slabostí a ochabováním a nakonec postihuje všechny svaly. Přežití po dvacátém roce života je vzácné.

© Shutterstock

Beckerova muskulární (svalová) dystrofie -

Příznaky Beckerovy muskulární (svalové) dystrofie (BMD), jsou téměř totožné s vrozenou muskulární (svalovou) dystrofií (CMD). Hlavním projevem tohoto onemocnění je progresivní svalová slabost, především proximálních (thorakálních) dolních končetin. Nástup příznaků Beckerovy muskulární (svalové) dystrofie (BMD), se pohybuje v širokém rozmezí od pěti do 60 let věku a stejně jako Duchennova muskulární (svalová) dystrofie (DMD), se téměř vždy týká pouze mužů.

© Shutterstock

Distální muskulární (svalová) dystrofie -

Distální muskulární (svalová) dystrofie (DMD) se objevuje ve věku od 40 do 60 let. Mezi příznaky Distální muskulární (svalová) dystrofie (DMD), která se projevuje slabostí a ochabováním svalů rukou, předloktí a dolních končetin. Úplná invalidita je však vzácná.

© Shutterstock

Emeryho-Dreifussova muskulární (svalová) dystrofie -

Emeryho-Dreifussova muskulární (svalová) dystrofie (EDMD), pojmenovaná po Alanu Emerym a Fritzi Dreifussovi, lékařích, kteří v 60. letech 20. století poprvé popsali toto onemocnění v jedné virginské rodině, postihuje svaly ramene, paže a holeně. Časté jsou deformace kloubů. Nástup onemocnění je obvykle patrný v dětství, a přestože Emeryho-Dreifussova muskulární (svalová) dystrofie (EDMD), která postupuje pomalu, může dojít až k náhlému úmrtí v důsledku srdečních potíží.

© Shutterstock

Facioskapulohumerální muskulární (svalová) dystrofie -

Facioskapulohumerální muskulární (svalová) dystrofie (FSHD) postihuje svaly obličeje, ramen, horních končetin a dolních končetin. Věk nástupu je od dětství do rané dospělosti. Progrese Facioskapulohumerální muskulární (svalové) dystrofie (FSHD), může být nepředvídatelná: může probíhat pomalu, ale s náhlými obdobími zhoršování stavu.

© Shutterstock

Pletencová muskulární (svalová) dystrofie -

Pletencová muskulární (svalová) dystrofie (LGMD) způsobuje slabost ramenního a pánevního pletence. Počátek pletencové muskulární (svalové) dystrofie (LGMD) je v pozdním dětství až středním věku. Očekávaná délka života se však obvykle pohybuje v normálním rozmezí, protože srdce a dýchací svaly obvykle nejsou postiženy.

© Shutterstock

Myotonická muskulární (svalová) dystrofie -

Myotonická muskulární (svalová) dystrofie je běžná multisystémová porucha, která postihuje všechny svalové skupiny a mnoho dalších orgánů v těle a objevuje se mezi 20. a 40. rokem života. Progrese je pomalá, někdy trvá 50 až 60 let.

© Shutterstock

Okulofaryngeální muskulární (svalová) dystrofie -

Mezi příznaky okulofaryngeální muskulární (svalové) dystrofie (OPMD) patří oslabení krčních svalů, které časem způsobuje neschopnost polykat a vychrtlost z nedostatku potravy. Začátek onemocnění je mezi 40 až 70 lety a progrese je pomalá.

© Shutterstock

Ostatní neuromuskulární (nervosvalová) onemocnění -

Existuje mnoho dalších typů neuromuskulárních (nervosvalových) onemocnění. Jedním z nejznámějších neuromuskulárních (nervosvalových) onemocnění je amyotrofická laterální skleróza (ALS) neboli onemocnění motorického neuronu.

© Shutterstock

Nemoc motorického neuronu -

Časné příznaky nemoci motorického neuronu mohou zahrnovat slabost v kotníku nebo noze, nezřetelnou řeč nebo slabý úchop. Slabost se časem zhoršuje a brání chůzi, mluvení a dýchání. Očekávaná délka života po stanovení diagnózy je jeden až pět let.

© Shutterstock

Spinální muskulární (svalová) atrofie -

Spinální muskulární (svalová) atrofie (SMA) je genetické onemocnění postihující motorické neurony - nervové buňky, které ovládají dobrovolný svalový pohyb. Onemocnění zahrnuje dětskou progresivní muskulární (svalovou) atrofii, intermediární spinální muskulární (svalovou) atrofii, juvenilní spinální muskulární (svalovou) atrofii a spinální muskulární (svalovou) atrofii dospělých.

© Shutterstock

Zánětlivá myopatie (Myositidy) -

Zánětlivé myopatie (Myozitidy) jsou skupinou vzácných onemocnění, která zahrnují chronický zánět svalů, svalovou slabost a v některých případech i bolest svalů. Myopatie (Myozitida) je mimochodem obecný termín používaný k popisu řady stavů postihujících svaly.

© Shutterstock

Dermatomyozitida -

Dermatomyozitida je jedním z těchto vzácných onemocnění. Způsobuje svalovou slabost a kožní vyrážku a brání mluvení nebo polykání. Neexistuje žádný lék, ale je k dispozici léčba, která zmírňuje příznaky.

© Getty Images

Polymyozitida -

Polymyozitida je další onemocnění ze skupiny zánětlivých myopatií. Polymyozitida je onemocnění, které způsobuje podráždění a zánět kosterního svalstva, což vede k bolesti, ztuhlosti a slabosti.

© Shutterstock

Myozitida s inkluzními tělísky -

Myozitida s inkluzními tělísky (IBM) je onemocnění, při kterém dochází k úbytku svalů a jejich ochabnutí. Příznaky onemocnění obvykle začínají po 50. roce věku, i když se nemoc může objevit i dříve. Myozitida s inkluzními tělísky (IBM) se častěji vyskytuje u mužů než u žen. Na toto onemocnění neexistuje žádný lék.

© Shutterstock

Poruchy neuromuskulárního (neurosvalového) spojení -

Tělesný neuromuskulární (neurosvalový) systém zahrnuje všechny svaly v těle a nervy, které je spojují. Poruchy neuromuskulárního (neurosvalového) spojení, snižují aktivitu nervů a způsobují slabost.

© Shutterstock

Myastenie gravis -

Myastenie gravis (MG) je časté onemocnění nervosvalového spojení. Jedná se o dlouhodobé onemocnění, které běžně postihuje svaly ovládající oči a oční víčka, mimiku obličeje, žvýkání, polykání a mluvení. Může postihnout lidi v jakémkoli věku.

© Shutterstock

Lambertův-Eatonův myastenický syndrom -

Hlavními příznaky Lambertova-Eatonova myastenického syndromu jsou slabost nohou, rukou, krku a obličeje a problémy s automatickými tělesnými funkcemi, například s kontrolou krevního tlaku. Jedná se o vzácné autoimunitní onemocnění, jehož většina případů je spojena s malobuněčnou rakovinou plic.

© Shutterstock

Botulismus (otrava botulinem) -

Botulismus (otrava botulinem) je vzácné, ale závažné onemocnění způsobené toxinem, který napadá tělesné nervy. To pak způsobuje dýchací potíže, ochrnutí svalů a dokonce i smrt.

© Shutterstock

Rabdomyolýza -

Rabdomyolýza je vzácné svalové poškození, při kterém dochází k rozpadu svalů v důsledku uvolňování bílkovin a elektrolytů do krve. Tyto látky mohou poškodit srdce a ledviny a způsobit trvalé postižení nebo dokonce smrt.

© Shutterstock

Kardiomyopatie -

Kardiomyopatie je onemocnění, které postihuje myokard (srdeční sval). Je považována za chronické onemocnění a může se časem zhoršovat. Včasná diagnóza a léčba však mohou zlepšit celkové vyhlídky a prodloužit délku života.

© Shutterstock

Sarkopenie -

Sarkopenie je úbytek kosterní svalové hmoty v důsledku stárnutí a/nebo pohyblivosti. Toto onemocnění je hlavní příčinou slabosti.

© Shutterstock

Fibromyalgický syndrom -

Fibromyalgický syndrom, často špatně chápaná porucha charakterizovaná rozsáhlou bolestí pohybového aparátu doprovázenou únavou, problémy se spánkem, pamětí a náladou, je chronické onemocnění, které nelze vyléčit.

© Shutterstock

Tendinóza (Tendinopatie) -

Tendinóza (Tendinopatie) znamená ztvrdnutí, ztluštění a zjizvení šlach, často v důsledku opakovaných menších zranění, která se správně nehojí. Šlachy jsou silné, vláknité tkáně, které spojují svaly s klouby.

© Shutterstock

Metabolické onemocnění svalů -

Metabolické onemocnění svalů může postihnout všechny dobrovolné svaly v těle, například svaly rukou, nohou a trupu. Existuje 10 základních typů tohoto onemocnění. Patří mezi ně nedostatek kyselé maltázy. Je známá také jako Pompeho nemoc a jedná se o geneticky dědičné onemocnění, které ovlivňuje funkci svalů.

© Shutterstock

Nedostatek enzymu debrancher -

Dalším metabolickým onemocněním svalu je nedostatek enzymu debrancher. Tento stav, známý také jako Coriho nebo Forbesova nemoc, narušuje zpracování potravy (v tomto případě sacharidů) pro produkci energie.

© Shutterstock

Tetanus (strnutí šíje) -

Tetanus je (strnutí šíje) závažné, život ohrožující onemocnění způsobené bakteriemi, které se dostanou do rány. Mezi příznaky patří bolestivé svalové stahy a zablokování krčních a čelistních svalů, proto je tetanus (strnutí šíje) známý také jako lockjaw (uzamčená čelist).

Zdroje: (Muscular Dystrophy Association) (Verywell Health) (Cedars-Sinai) (MedlinePlus) (Johns Hopkins Medicine) (National Institute of Neurological Disorders and Stroke) (NHS) (National Institutes of Health)

© Shutterstock