© Shutterstock

Co je to misofonie? -

Misofonie je stav, kdy určité zvuky vyvolávají silné emoční reakce, jako je hněv, úzkost nebo znechucení. Obvykle se jedná o zvuky každodenního života, jako je žvýkání, ťukání nebo i dýchání.

© Shutterstock

Běžné spouštěče -

Zvuky při jídle, dýchání, smrkání, ťukání a opakující se zvuky, jako je cvakání pera, jsou pro jedince s misofonií běžnými spouštěči.

© Shutterstock

Emoční reakce -

Misofonie často vyvolává reakci "bojuj nebo uteč", která vede k intenzivním pocitům vzteku, nepohody a touze uniknout hluku.

© Shutterstock

Závažnost se liší -

Misofonie postihuje lidi v různém spektru. Někteří pociťují mírné potíže, zatímco jiní mají závažné reakce, které výrazně ovlivňují jejich každodenní život.

© Shutterstock

Víc než jen pouhé otravování -

Misofonie je víc než jen obtěžování hlukem. Jedná se o neurologický stav, kdy určité zvuky vyvolávají nepřiměřené emocionální reakce.

© Shutterstock

Počátky v dětství -

Misofonie často začíná v dětství nebo na počátku dospívání. U většiny lidí se objevuje ve věku od devíti do třinácti let.

© Shutterstock

Souvislost s dalšími problémy -

Misofonie je spojena s dalšími stavy, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), úzkost a deprese, což naznačuje překrývání neurologických drah.

© Shutterstock

Sociální izolace -

Protože mnoho spouštěčů má společenský charakter (zvuky jídla, mluvení), mohou se lidé s misofonií izolovat nebo se vyhýbat společenskému prostředí.

© Shutterstock

Souvisí misofonie s pohlavím? -

Ačkoli misofonie může postihnout kohokoli, studie ukazují, že se častěji vyskytuje u žen nebo osob, které se narodili s ženským pohlavím. Výzkumy v této oblasti se však stále vyvíjejí.

© Shutterstock

Fyziologická reakce -

Misofonie často vyvolává fyziologickou reakci, jako je zvýšená srdeční frekvence, pocení a napětí, podobně jako když tělo reaguje na hrozby.

© Shutterstock

Oficiálně to není nemoc -

Ačkoli misofonie není oficiálně uvedena v DSM-5, je stále více uznávána jako porucha, což vyvolává diskuse o jejím klinickém významu a možných způsobech léčby.

© Shutterstock

Genetika -

Některé výzkumy naznačují, že misofonie může mít genetickou příčinu, protože se často vyskytuje v rodinách.

© Shutterstock

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) -

KBT je terapeutický přístup, který pomáhá osobám trpícím misofonií zvládat jejich reakce změnou myšlenkových vzorců spojených se zvukovými spouštěči.

© Shutterstock

Neexistuje lék -

V současné době neexistuje žádný lék, ale léčba, jako je zvuková terapie, terapie a techniky všímavosti, může pomoci.

© Shutterstock

Hyperkonektivita -

Zobrazovací metody mozku ukazují, že jedinci s misofonií vykazují hyperkonektivitu mezi sluchovou kůrou a oblastmi mozku spojenými s emocemi, jako je hněv a strach.

© Shutterstock

Nejde o ztrátu sluchu -

Misofonie není spojena se ztrátou sluchu ani s přecitlivělostí na hlasitost. Jde o emocionální reakci na konkrétní zvuky, nikoliv na jejich hlasitost.

© Shutterstock

Dopad na vztahy -

Misofonie může narušit vztahy, zejména s blízkými osobami, jejichž chování, jako například zvuky při jídle, může působit jako spouštěč, což vede k nedorozuměním.

© Shutterstock

Vyhýbavé chování -

Aby se jedinci s misofonií vyrovnali se svým problémem, často se chovají vyhýbavě, například nosí sluchátka, opouštějí místnosti nebo se prostě vyhýbají určitým situacím.

© Shutterstock

Různé spouštěče -

Ačkoli většina spouštěčů je sluchových, u některých jedinců s misofonií se vyskytují i vizuální spouštěče, jako jsou opakované pohyby rukou nebo třesení nohou.

© Shutterstock

Emoční vyčerpání -

Neustálá potřeba zvládat zvukové spouštěče může vést k emočnímu vyčerpání, stresu a únavě, což má další dopad na duševní zdraví.

© Shutterstock

Misokineze -

Příbuzný stav, misokineze, zahrnuje extrémní podráždění způsobené specifickými pohyby, které se často vyskytuje u lidí, kteří mají také misofonii.

© Shutterstock

Dopad na práci -

Misofonie může narušovat produktivitu v práci nebo ve škole, zejména v prostředí, kde se vyskytují spouštěče, jako je psaní na klávesnici nebo mluvení.

© Shutterstock

Neurodiverzita -

Někteří odborníci se domnívají, že misofonie může spadat pod neurodiverzitu, jako jsou poruchy smyslového zpracování nebo autismus.

© Shutterstock

Je potřeba více výzkumů -

Ačkoli se misofonie v posledních letech dočkala uznání jako poruchy, výzkum jejích příčin, prevalence a účinné léčby stále chybí.

© Shutterstock

Těžká diagnostika -

Misofonii moc nerozumí všichni lékaři, což ztěžuje diagnostiku. Mnoho pacientů tedy zůstává nediagnostikovaných nebo jim jsou nesprávně diagnostikovány jiné stavy.

© Shutterstock

Naslouchátka a generátory zvuku -

Některým lidem s misofonií pomáhají zařízení generující zvuk nebo naslouchátka, která vydávají bílý šum a maskují tak spouštěcí zvuky.

© Shutterstock

Zpracování emocí -

Studie naznačují, že misofonie může být důsledkem abnormálního zpracování emocí v mozku, kdy se určité zvuky nepřiměřeně vážou na negativní emoce.

© Shutterstock

Eskalace spouštěčů -

U některých pacientů se misofonie může časem zhoršovat, počet spouštěčů se zvyšuje a reakce jsou stále intenzivnější.

© Shutterstock

Sluchové přetížení -

Lidé s misofonií mají často pocit, že jejich mozek nedokáže „odfiltrovat“ spouštěcí zvuky, což vede ke sluchovému přetížení a úzkosti v hlučném prostředí.

© Shutterstock

Podpora -

Život s misofonií může vést k pocitu osamělosti, nicméně online komunity a podpůrné skupiny poskytují porozumění a nabízí možné strategie zvládání, které pomáhají lidem cítit se méně izolovaně.

Zdroje: (Cleveland Clinic) (Medical News Today) (Healthline) (Harvard Health Publishing) 

© Shutterstock