© Shutterstock

Děti 21. století -

Podle nedávné studie je pravděpodobnost, že se dnes narozené děti dožijí 100 let, velmi nepravděpodobná.

© Shutterstock

Konec jedné éry -

Ve zprávě zveřejněné v časopise Nature Aging gerontologové tvrdí, že éra prodlužování délky lidského života skončila.

© Shutterstock

Dlouho žijící národy -

Autoři vycházeli z analýzy údajů o délce života z Austrálie, Francie, Hongkongu, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Španělska, Švédska, Švýcarska a Spojených států.

© Shutterstock

Šance na dosažení stovky -

Celkově mají děti ženského pohlaví narozené v roce 2019 5,1% šanci, že se dožijí 100 let, uvádí studie.

© Shutterstock

Pravděpodobnost -

Průměrná pravděpodobnost, že se dítě mužského pohlaví dožije 100 let, je 1,8 %.

© Shutterstock

Horní hranice očekávané délky života -

V roce 1990 vyslovil hlavní autor zprávy Jay Olshansky, profesor epidemiologie a biostatistiky na Fakultě veřejného zdraví Illinoiské univerzity v Chicagu, hypotézu, že se lidstvo blíží horní hranici délky života dlouhověkých populací.

© Shutterstock

Zkrácení délky života -

Věří, že počet let, které může člověk očekávat, že bude žít, se výrazně zkrátí a účinky lékařských zákroků budou mít na délku života stále menší vliv.

© Shutterstock

Age percentages -

Tehdy se předpokládalo, že se děti v průměru dožijí pouze 85 let – 100. narozenin se mohlo dožít jen 1 až 5 % z nich.

© Shutterstock

Žhavé téma -

Mnozí gerontologové s Olshanskym a jeho kolegy nesouhlasili a tvrdili, že pokrok v medicíně a technologiích prodlužujících život se zrychlí a spolu s ním se prodlouží i délka života.

© Shutterstock

Predikce se naplnily -

Téměř o 25 let později se zdá, že předpověď Olshanského a jeho kolegů se potvrdila.

© Shutterstock

Je nutná opatrná interpretace -

Olshansky však trvá na tom, že tyto nejnovější výsledky je třeba správně interpretovat. Dodává, že lidstvo stále prodlužuje délku života, ale stále pomaleji než v předchozích desetiletích. Co přesně tedy jeho analýza údajů o délce života odhaluje?

© Shutterstock

Dožít se století -

„Stovkař“, tedy člověk, který dosáhl věku 100 let, je již dlouho známkou mimořádné dlouhověkosti.

© Shutterstock

Přibývající roky -

Jednou z hlavních otázek dnešní vědy, stárnutí a veřejného zdraví však je: jak dlouho jsou lidé schopni žít?

© Shutterstock

Jak byla studie provedena -

K zodpovězení této otázky tým zkoumal nedávné trendy v úmrtnosti a očekávané délce života od roku 1990 do roku 2019 s využitím demografických ukazatelů přežití z národních statistik obyvatelstva ve výše zmíněných osmi zemích a územích s nejdéle žijícími populacemi.

© Shutterstock

Špatná očekávání -

Jejich výsledky jsou v rozporu s rozšířenou představou, že se lidé brzy dožijí 120 nebo dokonce 150 let.

© Shutterstock

Předpokládaná délka života -

Olshansky varuje, že vyhlídka na to, co nazývá předpokládanou délkou života, je omyl, mylné očekávání.

© Shutterstock

Stárnutí nejde zastavit -

„Stárnutí je v současné době nezměnitelné – je to úbytek vašich buněk, tkání, orgánů a orgánových systémů, který v současné době nelze zastavit,“ řekl v rozhovoru pro CNN.

© Getty Images

Překážka pro prodloužení délky života -

„Pokud vystavíte dostatečný počet lidí v populaci neměnné síle stárnutí, narazíte na překážku, která ztěžuje dosažení dalšího prodloužení střední délky života, a to je to, co se nyní děje.“

© Shutterstock

Klesající účinek -

„V boji proti nejzávažnějším chorobám můžete i nadále dosahovat pokroku, ale nebude to mít takový účinek na prodloužení života, jak si lidé myslí – ve skutečnosti to bude mít klesající účinek.“

© Shutterstock

Zpomalení biologického procesu stárnutí -

„Je to důsledek toho, že lidé žijí dostatečně dlouho na to, aby se u nich projevil biologický proces stárnutí, který je nyní dominantním rizikovým faktorem. Jediný způsob, jak můžeme prolomit tento skleněný strop dlouhověkosti, je zpomalit biologický proces stárnutí.“

© Shutterstock

Lékařské aspekty -

Obezita v populaci hraje významnou roli při zkracování průměrné délky života dnešní generace dětí. Tento stav vede k cukrovce, kardiovaskulárním chorobám, rakovině a dalším zdravotním potížím.

© Shutterstock

Obezita u dětí a dospívajících -

Olshansky v roce 2005 publikoval článek, který naznačuje, že tato generace bude první generací mladých lidí, která se v důsledku obezity dožije kratšího věku než jejich rodiče.

© Shutterstock

Další faktory -

Odborníci poukazují i na další faktory ovlivňující tento posun, včetně nezdravého životního stylu, zhoršování životního prostředí, ekonomické nerovnosti a přístupu ke zdravotní péči.

© Shutterstock

Pokrok dosažený v minulém století -

Naopak ve 20. století se průměrná délka života celosvětově neustále prodlužovala, a to především díky zlepšení zdravotní péče, hygieny a životních podmínek.

© Shutterstock

Pokrok ve zdravotnictví -

K tomuto nárůstu přispělo vymýcení nebo potlačení mnoha infekčních nemocí, vývoj a distribuce vakcín a široká dostupnost antibiotik.

© Shutterstock

Zpomalení ve 21. století -

Nedávné studie, včetně té publikované v časopise Nature Aging, však naznačují, že dramatický pokrok zaznamenaný v minulém století se značně zpomalil.

© Shutterstock

Vyrobený čas? -

„Moderní doba je plná lidí, kteří se dožívají sedmdesátky, osmdesátky a někteří i devadesátky a více,“ upozornil Olshansky, „téměř všichni žijí v čase, který byl vyroben lékařskou technologií – ve vyrobeném čase, který pro nás vytvořili lékaři po celém světě.“

© Shutterstock

Prodloužení zdravého života -

„Ale měřítkem úspěchu by nemělo být prodloužení života,“ zdůraznil. „Mělo by to být prodloužení zdravého života.“

© Shutterstock

Zdraví je to nejcennější -

„Ve skutečnosti si dovolím tvrdit, že zdraví je nejcennější komoditou na Zemi a my se snažíme, aby ho bylo všude co nejvíce.“

Zdroje: (CNN) (Nature Aging)

© Shutterstock