Jaké jsou skryté účinky kávy na vaše tělo?
Kdysi byly noviny, rozhlas a televize našimi primárními zdroji zpráv. Poté přišla léta 2000 a jako nová oblast se objevila sociální média. Netrvalo dlouho a každý se stal tvůrcem obsahu a vysílal svůj vlastní pečlivě sestavený „informační feed“ prostřednictvím platforem, jako jsou Facebook, Twitter (nyní X), Instagram a TikTok. Digitální storytelling se stal mocným nástrojem pro značky, influencery i tradiční média. Dal také aktivistům platformu, díky níž jejich hlasy a názory obletěly celý svět. Ale jak říká známá fráze, „s velkou mocí přichází velká odpovědnost“. Co se stane, když přijmeme příliš mnoho otřesných informací? A jaká je cena za to, když se ve světě plném předsudků a diskriminace postavíme za to, čemu věříme?
V této galerii se věnujeme nárůstu únavy z digitálního aktivismu a tomu, jak obhajovat své názory, aniž bychom vyhořeli. Pro pokračování ve čtení klikněte dále.
Ve světě, ve kterém každé scrollování přináší novou petici, sbírku nebo hashtag, je jednoduché cítit se zahlcený. Pro ty, kdo jsou zapálení pro lidská práva a sociální spravedlnost, tato neustálá záplava často znepokojivých informací zvyšuje tlak na to, aby podnikli nějaké kroky, přičemž se z doomscrollingu stává skutečný a vyčerpávající počin.
Digitální aktivismus sice umožňuje vzdělávání, osvětu a rychlou akci, nicméně jeho neustálá povaha ponechává jen málo prostoru pro odpočinek. Výsledek? Aktivisté i příznivci se potýkají s vyhořením a únavou ze soucitu a často se snaží skloubit svou touhu po změně s emoční zátěží, kterou jim přináší jejich angažovanost.
Podle průzkumu uskutečněného na začátku roku 2024 stráví například průměrný Američan každý den na svém telefonu čtyři hodiny a 37 minut.
Na konci roku další průzkum zjistil, že velká většina dospělých Američanů (86 %) přijímá zprávy alespoň jednou za čas z chytrého telefonu, počítače nebo tabletu, přičemž 57 % tak činí pravidelně. Kromě toho o něco více než polovina (54 %) tvrdí, že občas přijímá zprávy ze sociálních médií.
Atraktivita digitálních platforem spočívá v jejich schopnosti propojit nás s globálními hnutími, společenskými problémy a osobními vášněmi pouhým stisknutím tlačítka. Díky možnosti okamžitého přístupu k informacím a jejich šíření došlo k revoluci ve způsobu, jakým obhajujeme změny.
Tato konektivita však s sebou přináší i celou řadu problémů. Vzhledem k tomu, že digitální prostor je zaplaven aktualizacemi v reálném čase, aktivisté se dostávají do koloběhu, ve kterém požadavky na informovanost a angažovanost nikdy nekončí.
Tato neustálá potřeba kontrolovat, reagovat, sdílet a vytvářet vyvolává koloběh naléhavosti, který ztěžuje možnost ustoupit a odpojit se. Tíha této nepřetržité činnosti může vést k vyčerpání a emocionálnímu vyhoření.
Pocit naléhavosti, který může digitální aktivismus způsobit, často vede k přesvědčení, že musíme být stále informováni a angažovat se v každé věci. Existuje zde obava, že ustoupit znamená vypadnout z kontaktu, nebo ještě hůře, propásnout příležitost přispět k něčemu zásadnímu.
To platí obzvláště tehdy, když jsme obklopeni podmanivými vizuálními záběry protestů, virálními videi o nespravedlnosti, grafickými obrázky a výzvami k akci, které jako by si žádaly okamžité zapojení.
Skutečnost je však taková, že nadměrné vystavení znepokojivému obsahu může negativně ovlivnit duševní zdraví. Studie ukázaly, že dlouhodobé vystavení médiím, která se zabývají krizí, může vést ke zvýšené úzkosti, depresi a pocitu bezmoci.
U aktivistů může emoční zátěž, kterou představuje neustálé sledování problémů bez možnosti je řešit, vést k únavě ze soucitu, kdy se projev péče stává příliš zdrcujícím na to, aby ho ustáli.
To je umocněno emocionální prací spojenou s online aktivismem, kdy neustálé zapojení vyžaduje nejen reakci, ale i veřejný projev podpory, jenž může být vyčerpávající a zranitelný, a navíc vás vystavuje negativním komentářům a zpětné vazbě.
Dalším faktorem, který se podílí na únavě z digitálního aktivismu, je rostoucí performativita online angažovanosti. Aktivismus v digitální době se mnohdy měří podle lajků, sdílení, retweetů a zapojení hashtagů.
Přestože tyto činnosti mohou zvýšit povědomí a mobilizovat komunity, hrozí také, že se složité problémy nadměrně zjednoduší na pouhé akty online konzumace.
Kromě toho se někteří jedinci mohou zapojit do aktivismu nikoliv ze skutečného nadšení, ale proto, aby byli viděni, že „dělají správnou věc“, což je mnohdy vedeno spíše touhou po popularitě než angažovaností v dané věci.
Tento performativní aspekt digitálního aktivismu může být skličující pro ty, jež mají pocit, že musí udržovat krok s nejnovějšími trendy nebo slogany, které nemusí být vždy v souladu s jejich vlastním přesvědčením nebo metodami obhajoby. Je tomu tak zejména tehdy, když obsah sdílený online nevede vždy k hmatatelné změně a aktivisté pociťují tíhu svého úsilí, přičemž nevidí odpovídající výsledky.
Obhájci, kteří se cítí být pod tlakem, aby byli stále „aktivní“, se mohou cítit odpojeni od hlubších důvodů, pro které se začali věnovat obhajobě. Jejich pozornost se z vytváření smysluplných změn přesouvá na udržování veřejné image, což jen zvyšuje emoční zátěž.
Pro spoustu lidí není aktivismus jen o vytváření povědomí nebo o podnikání kroků, ale také o hluboké angažovanosti ve výsledcích a komunitách, kterých se to týká. Avšak tato úroveň emocionální investice si vybírá svou daň.
Aktivisté se mnohdy cítí emocionálně vyčerpaní a nedokážou se dále angažovat v prosazování věcí, na kterých jim záleží. Toto emoční vyčerpání může vést k příznakům vyhoření - únavě, cynismu a ztrátě motivace.
Dopad digitálního aktivismu na duševní zdraví je čím dál větším problémem, neboť jednotlivci se neustále vystavují znepokojivému obsahu a zároveň balancují mezi osobními a profesními povinnostmi. K tomu se připojuje online obtěžování a trolling, které mohou být obzvláště intenzivní pro marginalizované skupiny prosazující změny.
Pro tyto jedince může být digitální prostor jako bitevní pole, na kterém je jejich aktivismus nejen pod drobnohledem, ale je zároveň terčem osobních útoků a výhrůžek. Při zapojení do aktivismu je pro udržení dlouhodobé angažovanosti zásadní péče o duševní zdraví.
Nicméně kvůli zahlcení online aktivismem je mnohdy obtížné upřednostnit péči o sebe. Nepřetržitý přísun zpráv a permanentní přítomnost sociálních médií znamenají, že odejít z digitálního prostoru se může zdát jako nemožný úkol.
I přes tyto výzvy existují způsoby, jak se zapojit do digitálního aktivismu a nepodlehnout přitom vyhoření. Základem je stanovit si hranice a upřednostnit péči o sebe a přitom se stále podílet na smysluplné obhajobě.
Digitální aktivismus nemusí být omezen pouze na online platformy. Dobrovolnictví, účast na místních protestech nebo osobní podpora mohou být účinnými způsoby, jak docílit změny k lepšímu, aniž by vás neustálé digitální zapojení emočně vyčerpávalo.
Pravidelné pauzy od sociálních médií a digitálního aktivismu jsou pro udržení duševního zdraví zásadní. Aktivisté by si měli udělat čas na aktivity, díky kterým doplní energii - ať už jde o meditaci, cvičení nebo prostě jen o volno, kdy se odpojí od digitálního prostoru.
Je jednoduché se nechat odradit, jestliže se vám rozsáhlé změny zdají pomalé nebo neviditelné. Oslavování malých vítězství a oceňování pokroku, ať už je jakkoli malý, může aktivistům pomoci zachovat si motivaci a připomenout jim, že jejich úsilí má smysl.
Díky digitálnímu aktivismu je přístup k informacím a možnost sjednotit se v celosvětovém měřítku bezprecedentní. Neustálý koloběh online angažovanosti však s sebou nese značné důsledky z hlediska emočního a duševního zdraví.
Pro udržení dlouhodobé angažovanosti v hnutích za sociální spravedlnost je pro aktivisty klíčové, aby podnikali proaktivní kroky v oblasti udržování svého emočního wellbeingu. Nastavením hranic, soustředěním se na smysluplnou změnu a péčí o sebe můžeme pokračovat v obhajobě věcí, na kterých nám záleží, aniž bychom vyhořeli.
Ve světě, ve kterém se neustále něco děje, je nalezení rovnováhy mezi prosazováním obhajoby a wellbeingem nejen možné - je to nezbytné.
Zdroje: (Medium) (The Guardian) (The Cable)
Únava z digitálního aktivismu: jak si pomoci, aniž byste vyhořeli
Vyvážení obhajoby a wellbeingu v době neustálého připojení
HEALTH Lidská práva
Kdysi byly noviny, rozhlas a televize našimi primárními zdroji zpráv. Poté přišla léta 2000 a jako nová oblast se objevila sociální média. Netrvalo dlouho a každý se stal tvůrcem obsahu a vysílal svůj vlastní pečlivě sestavený „informační feed“ prostřednictvím platforem, jako jsou Facebook, Twitter (nyní X), Instagram a TikTok. Digitální storytelling se stal mocným nástrojem pro značky, influencery i tradiční média. Dal také aktivistům platformu, díky níž jejich hlasy a názory obletěly celý svět. Ale jak říká známá fráze, „s velkou mocí přichází velká odpovědnost“. Co se stane, když přijmeme příliš mnoho otřesných informací? A jaká je cena za to, když se ve světě plném předsudků a diskriminace postavíme za to, čemu věříme?
V této galerii se věnujeme nárůstu únavy z digitálního aktivismu a tomu, jak obhajovat své názory, aniž bychom vyhořeli. Pro pokračování ve čtení klikněte dále.