Proč jsme biologicky nastaveni tak, že se cítíme nejvíce vystresovaní, když se probudíme?
Podle nedávné studie je pravděpodobnost, že se dnes narozené děti dožijí 100 let, velmi nepravděpodobná.
Ve zprávě zveřejněné v časopise Nature Aging gerontologové tvrdí, že éra prodlužování délky lidského života skončila.
Autoři vycházeli z analýzy údajů o délce života z Austrálie, Francie, Hongkongu, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Španělska, Švédska, Švýcarska a Spojených států.
Celkově mají děti ženského pohlaví narozené v roce 2019 5,1% šanci, že se dožijí 100 let, uvádí studie.
Průměrná pravděpodobnost, že se dítě mužského pohlaví dožije 100 let, je 1,8 %.
V roce 1990 vyslovil hlavní autor zprávy Jay Olshansky, profesor epidemiologie a biostatistiky na Fakultě veřejného zdraví Illinoiské univerzity v Chicagu, hypotézu, že se lidstvo blíží horní hranici délky života dlouhověkých populací.
Věří, že počet let, které může člověk očekávat, že bude žít, se výrazně zkrátí a účinky lékařských zákroků budou mít na délku života stále menší vliv.
Tehdy se předpokládalo, že se děti v průměru dožijí pouze 85 let – 100. narozenin se mohlo dožít jen 1 až 5 % z nich.
Mnozí gerontologové s Olshanskym a jeho kolegy nesouhlasili a tvrdili, že pokrok v medicíně a technologiích prodlužujících život se zrychlí a spolu s ním se prodlouží i délka života.
Téměř o 25 let později se zdá, že předpověď Olshanského a jeho kolegů se potvrdila.
Olshansky však trvá na tom, že tyto nejnovější výsledky je třeba správně interpretovat. Dodává, že lidstvo stále prodlužuje délku života, ale stále pomaleji než v předchozích desetiletích. Co přesně tedy jeho analýza údajů o délce života odhaluje?
„Stovkař“, tedy člověk, který dosáhl věku 100 let, je již dlouho známkou mimořádné dlouhověkosti.
Jednou z hlavních otázek dnešní vědy, stárnutí a veřejného zdraví však je: jak dlouho jsou lidé schopni žít?
K zodpovězení této otázky tým zkoumal nedávné trendy v úmrtnosti a očekávané délce života od roku 1990 do roku 2019 s využitím demografických ukazatelů přežití z národních statistik obyvatelstva ve výše zmíněných osmi zemích a územích s nejdéle žijícími populacemi.
Jejich výsledky jsou v rozporu s rozšířenou představou, že se lidé brzy dožijí 120 nebo dokonce 150 let.
Olshansky varuje, že vyhlídka na to, co nazývá předpokládanou délkou života, je omyl, mylné očekávání.
„Stárnutí je v současné době nezměnitelné – je to úbytek vašich buněk, tkání, orgánů a orgánových systémů, který v současné době nelze zastavit,“ řekl v rozhovoru pro CNN.
„Pokud vystavíte dostatečný počet lidí v populaci neměnné síle stárnutí, narazíte na překážku, která ztěžuje dosažení dalšího prodloužení střední délky života, a to je to, co se nyní děje.“
„V boji proti nejzávažnějším chorobám můžete i nadále dosahovat pokroku, ale nebude to mít takový účinek na prodloužení života, jak si lidé myslí – ve skutečnosti to bude mít klesající účinek.“
„Je to důsledek toho, že lidé žijí dostatečně dlouho na to, aby se u nich projevil biologický proces stárnutí, který je nyní dominantním rizikovým faktorem. Jediný způsob, jak můžeme prolomit tento skleněný strop dlouhověkosti, je zpomalit biologický proces stárnutí.“
Obezita v populaci hraje významnou roli při zkracování průměrné délky života dnešní generace dětí. Tento stav vede k cukrovce, kardiovaskulárním chorobám, rakovině a dalším zdravotním potížím.
Olshansky v roce 2005 publikoval článek, který naznačuje, že tato generace bude první generací mladých lidí, která se v důsledku obezity dožije kratšího věku než jejich rodiče.
Odborníci poukazují i na další faktory ovlivňující tento posun, včetně nezdravého životního stylu, zhoršování životního prostředí, ekonomické nerovnosti a přístupu ke zdravotní péči.
Naopak ve 20. století se průměrná délka života celosvětově neustále prodlužovala, a to především díky zlepšení zdravotní péče, hygieny a životních podmínek.
K tomuto nárůstu přispělo vymýcení nebo potlačení mnoha infekčních nemocí, vývoj a distribuce vakcín a široká dostupnost antibiotik.
Nedávné studie, včetně té publikované v časopise Nature Aging, však naznačují, že dramatický pokrok zaznamenaný v minulém století se značně zpomalil.
„Moderní doba je plná lidí, kteří se dožívají sedmdesátky, osmdesátky a někteří i devadesátky a více,“ upozornil Olshansky, „téměř všichni žijí v čase, který byl vyroben lékařskou technologií – ve vyrobeném čase, který pro nás vytvořili lékaři po celém světě.“
„Ale měřítkem úspěchu by nemělo být prodloužení života,“ zdůraznil. „Mělo by to být prodloužení zdravého života.“
„Ve skutečnosti si dovolím tvrdit, že zdraví je nejcennější komoditou na Zemi a my se snažíme, aby ho bylo všude co nejvíce.“
Zdroje: (CNN) (Nature Aging)
Končí proces stárnutí? Nedávná studie to naznačuje. Analýza provedená týmem gerontologů totiž tvrdí, že většina dnešních dětí se pravděpodobně nedožije 100 let. Je to znepokojivé zjištění, zejména proto, že moderní medicína v posledním půlstoletí zřejmě prodloužila délku života. Proč by se tedy děti nemusely dožít 100 let?
Klikněte na tuto galerii a zjistěte, proč se už možná nebudeme dožívat takového věku.
Proč se dnešní děti pravděpodobně nedožijí 100 let?
Většina současných dětí se nedožije svých 100. narozenin
HEALTH Stárnutí
Končí proces stárnutí? Nedávná studie to naznačuje. Analýza provedená týmem gerontologů totiž tvrdí, že většina dnešních dětí se pravděpodobně nedožije 100 let. Je to znepokojivé zjištění, zejména proto, že moderní medicína v posledním půlstoletí zřejmě prodloužila délku života. Proč by se tedy děti nemusely dožít 100 let?
Klikněte na tuto galerii a zjistěte, proč se už možná nebudeme dožívat takového věku.