Vše o tomto neobvyklém a vysilujícím stavu
Agorafobie zahrnuje strach z přeplněných míst, veřejné dopravy, otevřených nebo uzavřených prostor nebo z opuštění domova, což vede k vyhýbání se společnosti.
U osob s agorafobií, které se ocitnou ve stresové situaci, se mohou objevit příznaky panické ataky, jako je zrychlený tep, zrychlené dýchání, pocit horka a potu a nevolnost.
Agorafobie je onemocnění s řadou možných spouštěčů, jako jsou traumatické události, úzkostná porucha, neznámé prostředí a strach ze zahanbení.
Agorafobie se často vyskytuje současně s jinými duševními chorobami, jako je panická porucha, deprese a úzkostná porucha.
Agorafobie může mít závažný dopad na každodenní život člověka a narušit jeho schopnost pracovat, stýkat se s lidmi nebo vykonávat běžné činnosti.
Diagnózu agorafobie stanoví odborník na duševní zdraví a obvykle to zahrnuje komplexní posouzení příznaků a jejich dopadu na každodenní život.
Odhaduje se, že agorafobií trpí přibližně 2 % celkové populace.
Přesné příčiny vzniku agorafobie zůstávají nejasné, ale Diagnostický a statistický manuál duševních nemocí (DSM-5) uvádí tři typy rizikových faktorů: environmentální, genetické a povahové.
Výzkumy ukazují, že ženy trpí agorafobií 1,5krát až 3krát častěji než muži.
Agorafobie se může rozvinout v kterémkoli věku, ale její příznaky obvykle začínají na konci dospívání nebo na počátku dospělosti, obvykle ve věku do 35 let.
K léčbě agorafobie lze použít kognitivně behaviorální terapii, která pomáhá změnit myšlenkové vzorce a chování.
Expoziční terapie spočívá v postupném čelení svému strachu, dokud se úzkost nezmenší. Cíle jsou na začátku stanoveny mírně a s rostoucí sebedůvěrou se stávají náročnějšími.
Mohou být předepsány i léky, například antidepresiva. I když léky mohou příznaky zlepšit, často jsou účinnější, pokud se užívají v kombinaci s terapií.
Hluboké dýchání a další relaxační techniky mohou pomoci zvládnout příznaky úzkosti během stresových situací.
Progresivní svalová relaxace spočívá v postupném napínání nebo stahování jedné svalové skupiny a následném uvolňování. Cvičení pomáhá snižovat celkové napětí a úroveň stresu.
Cvičení mysli a meditace může osobám trpícím agorafobií pomoci zůstat v pohodě, když se potýkají s příznaky paniky nebo úzkosti.
Mít kolem sebe přátele a rodinu, kteří vás podporují, může rozhodně zlepšit stav duševního zdraví. Může to také pomoci bojovat s pocity osamělosti a izolace.
Stanovení malých a dosažitelných cílů může pomoci posílit sebedůvěru a snížit strach z nových situací nebo prostředí.
Agorafobie se může u každého projevovat jinak, proto je důležité se o tomto onemocnění více informovat. Vzdělávání veřejnosti může odstranit stigma, poskytnout náhled do této poruchy a vyjasnit mýty nebo nedorozumění.
Pravidelná fyzická aktivita může snížit stres a zlepšit náladu, což může pomoct při zvládání příznaků agorafobie.
Laskavost k sobě samému a nekritizování se může pomoci zvládnout emocionální dopad agorafobie.
Pokud se vy nebo někdo z vašich známých potýkáte s agorafobií, měli byste vyhledat pomoc profesionálního terapeuta nebo lékaře, který se specializuje na úzkostné poruchy.
Některým lidem s agorafobií pomáhá vytvoření klidného a bezpečného prostoru u sebe doma, kam se mohou stáhnout v těžkých chvílích.
Při agorafobii může pomoci vést si deník a zaznamenávání si poznatků a příznaků.
Látky, jako jsou drogy a alkohol, sice mohou přinést krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého hlediska mohou příznaky akorát zhoršit. Vyhýbat byste se měli také nápojům obsahujícím kofein, protože jeho stimulační účinek může úzkost zhoršit.
Agorafobie může způsobit izolaci lidí od jejich blízkých, ale udržování komunikace, i když virtuálně prostřednictvím zpráv nebo hovorů, může zmírnit pocit osamělosti.
Metoda „5,4,3,2,1“ je uzemňovací technika určená ke zvládání akutního stresu a snižování úzkosti. Určete si pět věcí, které můžete vidět, čtyři věci, kterých se můžete dotknout, tři věci, které můžete slyšet, dvě věci, které můžete cítit, a jednu věc, kterou můžete ochutnat.
Aplikace a online komunity, jako jsou podpůrné skupiny zaměřené na zvládání úzkosti, mohou také pomoci.
Pokud trpíte agorafobií, je dobré sestavit si plán, který vám nastíní, jak ideálně řešit konkrétní situace, když nastanou. Plán může zahrnovat například techniky hlubokého dýchání nebo nošení sluchátek s potlačením hluku na rušných veřejných místech.
Překonání agorafobie je postupný proces, který vyžaduje trénink a trpělivost. Pokrok může být pomalý a nemusí být lineární, ale s odhodláním a podporou je možné se z toho dostat.
Zdroje: (NHS) (Verywell Mind) (Cleveland Clinic)
Pokud se chcete dozvědět více o agorafobii, proklikejte se touto galerií a dozvíte se vše podstatné.
Co je to agorafobie a jak s ní pracovat?
Příčiny, příznaky a způsoby zvládání této fobie
HEALTH Mentální nemoc
Agorafobie je úzkostná porucha, kdy má člověk intenzivní strach z míst nebo situací, ze kterých může být obtížné uniknout. Tento strach může vést k distancování, které často ztěžuje opuštění domova nebo zapojení se do běžných aktivit. Přestože příznaky vám nejspíš budou připadat velmi drsné, existují možnosti léčby, které mohou snížit negativní dopad na život lidí s touto poruchou.
Pokud se chcete dozvědět více o agorafobii, proklikejte se touto galerií a dozvíte se vše podstatné.