Rizika a způsoby, jak se chránit
Výsledky studie, kterou v únoru 2024 zveřejnil tým vědců ze Stanfordovy univerzity, přinesly nové informace o už tak dost kontroverzním tématu - zda mají muži a ženy odlišný mozek. Podle autorů této studie snímky mozku vytvořené umělou inteligencí opravdu poukazují na to, že muži a ženy mají odlišné uspořádání v mozku a že tam jsou jisté kontrasty v kognitivních schopnostech. Komunitu vědců toto však rozdělilo na dva tábory a někteří z nich varují před šířením tohoto názoru, který dělá rozdíly v pohlavích.Má tento výzkum vůbec smysl, nebo je to jen ztráta času? Klikněte na článek a udělejte si vlastní názor.
Otázky o tom, zda jsou muži a ženy biologicky odlišně nastaveni, se vedou již po staletí. Mají však muži a ženy skutečně odlišný mozek?
Existuje vůbec něco jako neurosexismus a stojí hledání mužských a ženských rozdílů uvnitř lebky za nějakou námahu? To záleží na tom, s kým se o tom bavíte.
Podle studie z roku 2021, kterou zveřejnilo Národní centrum pro biotechnologické informace (NCBI), se muži a ženy liší ve struktuře mozku a chování, což zvyšuje možnost souvislosti mezi pohlavními rozdíly, co se týče chování.
Studie však zjistila pouze malou souvislost mezi velikostí mozku a rozdíly v chování.
Kromě toho není základ průměrných rozdílů v chování mužů a žen, například specifických kognitivních schopností a osobnostních rysů, dobře znám a zůstává otevřený dalšímu průzkumu. Otázkou však zůstává: je mozek ovlivněný genderem?
Článek publikovaný v únoru 2024 výzkumnou skupinou ze Stanfordovy univerzity naznačuje, že ano.
Výzkumná skupina použila model neuronové sítě s umělou inteligencí, aby se podívala na snímky mozku a zjistila, zda dokáže "spolehlivě" a "přesně" rozlišit ženské a mužské mozky.
Cílem bylo zjistit, zda algoritmus AI dokáže rozpoznat, zda sledované mozkové vzorce pocházejí od žen nebo mužů. Odpověď je: ano, dokáže.
Skenování mozku ukázalo, že existují jisté rozdíly v oblastech odpovědných za určité funkce.
Většina těchto rozdílů je v "síti výchozího režimu" (část mozku, v níž ukládáme hlavní prvky sociálních znalostí získaných díky interakcím) a ve striatu a limbické síti - oblastech, které se podílejí na široké škále procesů včetně snění, vzpomínání na minulost, plánování budoucnosti, rozhodování či čichu.
Zjištění zveřejnil odborný americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences a různá další média tuto informaci začala rychle šířit.
Podle týmu ze Stanfordu přidaly tyto výsledky nový kousek do skládačky. Věří, že jejich výzkum potvrdil názor, že biologické pohlaví formuje mozek. Ale ne všichni jsou v tomto za jedno.
Hledání rozdílů mezi mužským a ženským mozkem není nic nového. Je to však kontroverzní téma, které má své odpůrce.
Vědecký časopis Nature připomíná, že "historie výzkumu rozdílů mezi pohlavími je plná chybných interpretací, publikačních zkreslení, slabé statistické váhy, nedostatečných ověření a tak dále."
Neurosexismus trvá již od 19. století. Tehdy vědci a filozofové na základě údajných anatomických rozdílů mezi mužským a ženským mozkem rychle vyvozovali závěry o duševní méněcennosti žen nebo o jejich nedostatečných schopnostech plnit nějaké úkoly. Na obrázku z roku 1931 je sedící žena s psychografem, neboli frenologickým přístrojem na hlavě. Psychograf tvrdil, že dokáže mechanicky rozpoznat vlohy člověka na různé schopnosti.
První výzkumy měření objemu lebky však ukázaly, že mozek mužů je v průměru o něco větší a těžší než mozek žen. Na základě toho někteří autoři rozvíjeli teorii takzvaných "chybějících pěti uncí" (cca 140 g), které podle nich byly důvodem údajně lepších schopností mužů.
Časopis New Scientist uvádí, že jednoduché vysvětlení spočívá v tom, že větší těla potřebují k provozu více mozkové tkáně - to je patrné u všech živočišných druhů.
Neurovědkyně Gina Ripponová, která v deníku The Guardian napsala, že nechce vyvozovat žádné závěry o hodnotě nebo dokonce významu rozdílů zjištěných stanfordským týmem, varovala před "honem na pohlavní rozdíly".
"Zdá se, že i dnes mají nějací lidé neustálou potřebu najít v mozku nějaký soubor biologicky naprogramovaných a pohlavně specifických rozdílů a shodnout se na tom, že tyto rozdíly musí být základem jakýchkoli rozdílů v chování, temperamentu nebo schopnostech a úspěších mezi ženami a muži," tvrdí Rippon, profesor kognitivního neurozobrazování v Aston Brain Centre na Aston University v Anglii.
Výzkumníci ze Stanfordu vyjádřili radost z toho, že jejich práce pomůže objasnit stavy mozku, které postihují muže a ženy odlišně.
Uvedli, že autismus a Parkinsonova choroba jsou častější u mužů, zatímco roztroušená skleróza a deprese jsou častější u žen.
Hlavní autor studie, Vinod Menon, profesor psychiatrie a behaviorálních věd na Stanfordově univerzitě, ve svém prohlášení dále uvedl: "Hlavní důvod pro provedení této studie spočívá v tom, že pohlaví hraje klíčovou roli ve vývoji lidského mozku, ve stárnutí a v projevech psychiatrických a neurologických poruch."
"Pochopení konzistentních a opakovatelných rozdílů mezi pohlavími ve zdravém mozku dospělých je zásadním krokem k hlubšímu pochopení zranitelnosti pohlaví u různých psychiatrických a neurologických poruch," dodal Menon.
Přesto tento názor, že existují kognitivní rozdíly mezi muži a ženami na základě velikosti mozku, zůstává sporným.
V současné době, kdy je genderová problematika jedním z nejdiskutovanějších témat 21. století, se však otázka, zda existují rozdíly mezi mozkem mužů a žen, dostala ještě více do popředí.
"Pokud budeme i nadále věřit tvrzení, že rozdíly mezi muži a ženami jsou pevně dané, trvalé a neřešitelné, pak budou jakékoli pokusy o řešení nerovností prakticky k ničemu," zdůraznila Ripponová.
Vinod Menon ze Stanfordu však varuje, že "přehlížení pohlavních rozdílů v uspořádání mozku by mohlo vést k přehlédnutí klíčových faktorů, které jsou základem neuropsychiatrických poruch."
Výzkum vedený umělou inteligencí sice překračuje historickou diskriminaci a genderovou politiku, aby se dobral pravdy o rozdílech mezi mozky mužů a žen, ale mnoho vědců zastává názor, že veškeré výsledky je třeba interpretovat velice opatrně.
Zdroje: (NCBI) (PNAS) (The Guardian) (Nature) (New Scientist) (Stanford Medical Magazine)
Jsou mozky mužů a žen rozdílné?
Vědci mají na výsledky nové studie dva různé názory
HEALTH Lidské tělo
Výsledky studie, kterou v únoru 2024 zveřejnil tým vědců ze Stanfordovy univerzity, přinesly nové informace o už tak dost kontroverzním tématu - zda mají muži a ženy odlišný mozek. Podle autorů této studie snímky mozku vytvořené umělou inteligencí opravdu poukazují na to, že muži a ženy mají odlišné uspořádání v mozku a že tam jsou jisté kontrasty v kognitivních schopnostech. Komunitu vědců toto však rozdělilo na dva tábory a někteří z nich varují před šířením tohoto názoru, který dělá rozdíly v pohlavích.Má tento výzkum vůbec smysl, nebo je to jen ztráta času? Klikněte na článek a udělejte si vlastní názor.