© Shutterstock

Duševní onemocnění a vtíravé myšlenky -

Duševní onemocnění je již delší dobu spojováno s vtíravými myšlenkami a s nimi spojenými nepříjemnými a rušivými emocemi.

© Shutterstock

Jasná spojitost -

Studie totiž prokázaly jasnou souvislost mezi vysilujícími vtíravými myšlenkami a duševními chorobami, jako jsou deprese a posttraumatická stresová porucha (PTSD).

© Shutterstock

Vtíravé myšlenky a nedostatek spánku -

Vtíravé myšlenky jsou také spojeny s nedostatkem spánku. Studie ukazují, že člověk, který je dobře odpočatý, dokáže negativní vzpomínky zpravidla poměrně rychle potlačit.

© Shutterstock

Nespavost -

Na druhou stranu pro někoho, kdo bojuje s nespavostí, může být obtížné potlačit nějakou vzpomínku a může ho trápit ještě dlouho.

© Shutterstock

Chybějící kousek skládačky -

Až donedávna si vědci lámali hlavu nad tím, proč právě nedostatek spánku přispívá k vtíravým myšlenkám, tj. co se vlastně v mozku děje?

© Shutterstock

Hledání odpovědi -

Díky nedávné studii publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA máme nyní více informací.

© Shutterstock

Smysl studie -

Cílem studie bylo zjistit, zda je pravá dorsolaterální prefrontální kůra mozku (rDLPFC) negativně ovlivněna vtíravými myšlenkami.

© Shutterstock

Dorzolaterální prefrontální kortex (DLPFC) -

Jak ukázaly předchozí studie, DLPFC je zodpovědný za potlačení procesu vybavování vzpomínek. Samotné vybavování probíhá v jiné části mozku – v hipokampu.

© Shutterstock

Hypotéza -

Vědci předpokládali, že nedostatek spánku omezuje schopnost rDLPFC potlačovat nežádoucí vzpomínky, a proto přispívá ke vzniku vtíravých myšlenek.

© Shutterstock

Test -

Vědci si pro testování své hypotézy pozvali 85 studentů a naučili je spojovat neutrální tváře s určitými obrázky. Některé z těchto obrázků byly negativní, například záběry z autonehody.

© Shutterstock

Vytváření vazeb -

Cílem bylo, aby si studenti vytvořili mentální spojení mezi tvářemi a obrázky. Když pak uvidí samotnou tvář, mělo to automaticky vyvolat vzpomínku na daný obrázek.

© Shutterstock

Dvě skupiny -

Poté byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina musela zůstat vzhůru celou noc, zatímco druhá skupina byla poslána spát do laboratoře.

© Shutterstock

Monitoring -

U spících studentů vědci sledovali, jak dlouho stráví v REM spánku (spánku s rychlými pohyby očí) a v jiných fázích spánku mimo REM.

© Shutterstock

Ráno -

Ráno byly všem účastníkům ukázány obrázky tváří, které viděli předtím, a byli požádáni, aby buď mysleli na související vzpomínku, nebo ji potlačili.

© Shutterstock 

Sledování mozku pomocí magnetické rezonance -

V průběhu plnění úkolu vědci používali skener magnetické rezonance k měření mozkové aktivity studentů.

© Shutterstock 

Výsledky -

Výsledky potvrdily hypotézu týmu: Ve srovnání se studenty, kteří spali, měli ti, kteří zůstali vzhůru celou noc, výrazně nižší aktivitu rDLPFC, když byli požádáni, aby potlačili vtíravé myšlenky.

© Shutterstock

Zvýšená aktivita hipokampu -

Ve skutečnosti se ukázalo, že aktivita v jejich hipokampu byla zvýšená, pravděpodobně proto, že rDLPFC nedokázal proces vybavování si vzpomínek zastavit.

© Shutterstock

Důležitá poznámka -

Podle Scotta Cairneyho, jednoho z výzkumníků, kteří se na studii podíleli, tato zjištění nenaznačují, že by nedostatek spánku způsoboval celkový pokles mozkové aktivity.

© Shutterstock

Co výsledky tedy naznačují? -

Výsledky spíše naznačují, že nedostatek spánku může negativně ovlivnit určité části mozku, které se podílejí na výkonných funkcích.

© Shutterstock

Další zjištění -

Další zajímavé zjištění studie se týkalo účastníků, kteří spali celou noc.

© Shutterstock

Důležitost REM spánku -

Data ukazují, že existovala pozitivní souvislost mezi délkou času, který účastníci strávili v REM spánku, a aktivitou rDLPFC, zejména při plnění úkolu na potlačení vzpomínek.

© Shutterstock

Zajímavá zjištění -

Podle týmu je to obzvláště zajímavé, protože mnoho duševních poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je deprese a posttraumatická stresová porucha, je také spojeno s narušeným REM spánkem.

© Shutterstock

Názor odborníků -

K výsledkům studie se vyjádřili různí odborníci z této oblasti. Jedním z nich je Zara Bergstromová, kognitivní psycholožka z Kentské univerzity v Anglii.

© Shutterstock

Spojitost s REM spánkem -

Podle Bergstromové jsou výsledky studie zajímavé a naznačují, že REM spánek hraje klíčovou roli v procesu udržování adekvátní kontroly paměti.

© Shutterstock

Důležitá poznámka -

Dodává však, že k určení toho, zda má REM spánek příčinnou roli v ovládání vzpomínek a myšlenek, bude zapotřebí dalšího výzkumu, který bude přímo ovlivňovat spánek.

© Shutterstock

Terapie -

Podle Marie Wimberové, odbornice na kognitivní neurovědy z Glasgowské univerzity, mohou výsledky studie také sloužit jako podklad pro terapeutické postupy.

© Shutterstock 

Zlepšení REM spánku -

Podle Wimberové by se léčba posilující REM spánek mohla stát součástí terapie poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je například posttraumatická stresová porucha.

© Shutterstock 

Léčba traumatu -

Stejné intervence lze použít i v případě akutního traumatu jako preventivní opatření, aby se rozrušující vzpomínky a „flashbacky“ neobjevovaly.

Zdroje: (Scientific American)

© Shutterstock