




























See Also
See Again
© Shutterstock
0 / 29 Fotos
Duševní onemocnění a vtíravé myšlenky
- Duševní onemocnění je již delší dobu spojováno s vtíravými myšlenkami a s nimi spojenými nepříjemnými a rušivými emocemi.
© Shutterstock
1 / 29 Fotos
Jasná spojitost
- Studie totiž prokázaly jasnou souvislost mezi vysilujícími vtíravými myšlenkami a duševními chorobami, jako jsou deprese a posttraumatická stresová porucha (PTSD).
© Shutterstock
2 / 29 Fotos
Vtíravé myšlenky a nedostatek spánku
- Vtíravé myšlenky jsou také spojeny s nedostatkem spánku. Studie ukazují, že člověk, který je dobře odpočatý, dokáže negativní vzpomínky zpravidla poměrně rychle potlačit.
© Shutterstock
3 / 29 Fotos
Nespavost
- Na druhou stranu pro někoho, kdo bojuje s nespavostí, může být obtížné potlačit nějakou vzpomínku a může ho trápit ještě dlouho.
© Shutterstock
4 / 29 Fotos
Chybějící kousek skládačky
- Až donedávna si vědci lámali hlavu nad tím, proč právě nedostatek spánku přispívá k vtíravým myšlenkám, tj. co se vlastně v mozku děje?
© Shutterstock
5 / 29 Fotos
Hledání odpovědi
- Díky nedávné studii publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA máme nyní více informací.
© Shutterstock
6 / 29 Fotos
Smysl studie
- Cílem studie bylo zjistit, zda je pravá dorsolaterální prefrontální kůra mozku (rDLPFC) negativně ovlivněna vtíravými myšlenkami.
© Shutterstock
7 / 29 Fotos
Dorzolaterální prefrontální kortex (DLPFC)
- Jak ukázaly předchozí studie, DLPFC je zodpovědný za potlačení procesu vybavování vzpomínek. Samotné vybavování probíhá v jiné části mozku – v hipokampu.
© Shutterstock
8 / 29 Fotos
Hypotéza
- Vědci předpokládali, že nedostatek spánku omezuje schopnost rDLPFC potlačovat nežádoucí vzpomínky, a proto přispívá ke vzniku vtíravých myšlenek.
© Shutterstock
9 / 29 Fotos
Test
- Vědci si pro testování své hypotézy pozvali 85 studentů a naučili je spojovat neutrální tváře s určitými obrázky. Některé z těchto obrázků byly negativní, například záběry z autonehody.
© Shutterstock
10 / 29 Fotos
Vytváření vazeb
- Cílem bylo, aby si studenti vytvořili mentální spojení mezi tvářemi a obrázky. Když pak uvidí samotnou tvář, mělo to automaticky vyvolat vzpomínku na daný obrázek.
© Shutterstock
11 / 29 Fotos
Dvě skupiny
- Poté byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina musela zůstat vzhůru celou noc, zatímco druhá skupina byla poslána spát do laboratoře.
© Shutterstock
12 / 29 Fotos
Monitoring
- U spících studentů vědci sledovali, jak dlouho stráví v REM spánku (spánku s rychlými pohyby očí) a v jiných fázích spánku mimo REM.
© Shutterstock
13 / 29 Fotos
Ráno
- Ráno byly všem účastníkům ukázány obrázky tváří, které viděli předtím, a byli požádáni, aby buď mysleli na související vzpomínku, nebo ji potlačili.
© Shutterstock
14 / 29 Fotos
Sledování mozku pomocí magnetické rezonance
- V průběhu plnění úkolu vědci používali skener magnetické rezonance k měření mozkové aktivity studentů.
© Shutterstock
15 / 29 Fotos
Výsledky
- Výsledky potvrdily hypotézu týmu: Ve srovnání se studenty, kteří spali, měli ti, kteří zůstali vzhůru celou noc, výrazně nižší aktivitu rDLPFC, když byli požádáni, aby potlačili vtíravé myšlenky.
© Shutterstock
16 / 29 Fotos
Zvýšená aktivita hipokampu
- Ve skutečnosti se ukázalo, že aktivita v jejich hipokampu byla zvýšená, pravděpodobně proto, že rDLPFC nedokázal proces vybavování si vzpomínek zastavit.
© Shutterstock
17 / 29 Fotos
Důležitá poznámka
- Podle Scotta Cairneyho, jednoho z výzkumníků, kteří se na studii podíleli, tato zjištění nenaznačují, že by nedostatek spánku způsoboval celkový pokles mozkové aktivity.
© Shutterstock
18 / 29 Fotos
Co výsledky tedy naznačují?
- Výsledky spíše naznačují, že nedostatek spánku může negativně ovlivnit určité části mozku, které se podílejí na výkonných funkcích.
© Shutterstock
19 / 29 Fotos
Další zjištění
- Další zajímavé zjištění studie se týkalo účastníků, kteří spali celou noc.
© Shutterstock
20 / 29 Fotos
Důležitost REM spánku
- Data ukazují, že existovala pozitivní souvislost mezi délkou času, který účastníci strávili v REM spánku, a aktivitou rDLPFC, zejména při plnění úkolu na potlačení vzpomínek.
© Shutterstock
21 / 29 Fotos
Zajímavá zjištění
- Podle týmu je to obzvláště zajímavé, protože mnoho duševních poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je deprese a posttraumatická stresová porucha, je také spojeno s narušeným REM spánkem.
© Shutterstock
22 / 29 Fotos
Názor odborníků
- K výsledkům studie se vyjádřili různí odborníci z této oblasti. Jedním z nich je Zara Bergstromová, kognitivní psycholožka z Kentské univerzity v Anglii.
© Shutterstock
23 / 29 Fotos
Spojitost s REM spánkem
- Podle Bergstromové jsou výsledky studie zajímavé a naznačují, že REM spánek hraje klíčovou roli v procesu udržování adekvátní kontroly paměti.
© Shutterstock
24 / 29 Fotos
Důležitá poznámka
- Dodává však, že k určení toho, zda má REM spánek příčinnou roli v ovládání vzpomínek a myšlenek, bude zapotřebí dalšího výzkumu, který bude přímo ovlivňovat spánek.
© Shutterstock
25 / 29 Fotos
Terapie
- Podle Marie Wimberové, odbornice na kognitivní neurovědy z Glasgowské univerzity, mohou výsledky studie také sloužit jako podklad pro terapeutické postupy.
© Shutterstock
26 / 29 Fotos
Zlepšení REM spánku
- Podle Wimberové by se léčba posilující REM spánek mohla stát součástí terapie poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je například posttraumatická stresová porucha.
© Shutterstock
27 / 29 Fotos
Léčba traumatu
- Stejné intervence lze použít i v případě akutního traumatu jako preventivní opatření, aby se rozrušující vzpomínky a „flashbacky“ neobjevovaly. Zdroje: (Scientific American)
© Shutterstock
28 / 29 Fotos
© Shutterstock
0 / 29 Fotos
Duševní onemocnění a vtíravé myšlenky
- Duševní onemocnění je již delší dobu spojováno s vtíravými myšlenkami a s nimi spojenými nepříjemnými a rušivými emocemi.
© Shutterstock
1 / 29 Fotos
Jasná spojitost
- Studie totiž prokázaly jasnou souvislost mezi vysilujícími vtíravými myšlenkami a duševními chorobami, jako jsou deprese a posttraumatická stresová porucha (PTSD).
© Shutterstock
2 / 29 Fotos
Vtíravé myšlenky a nedostatek spánku
- Vtíravé myšlenky jsou také spojeny s nedostatkem spánku. Studie ukazují, že člověk, který je dobře odpočatý, dokáže negativní vzpomínky zpravidla poměrně rychle potlačit.
© Shutterstock
3 / 29 Fotos
Nespavost
- Na druhou stranu pro někoho, kdo bojuje s nespavostí, může být obtížné potlačit nějakou vzpomínku a může ho trápit ještě dlouho.
© Shutterstock
4 / 29 Fotos
Chybějící kousek skládačky
- Až donedávna si vědci lámali hlavu nad tím, proč právě nedostatek spánku přispívá k vtíravým myšlenkám, tj. co se vlastně v mozku děje?
© Shutterstock
5 / 29 Fotos
Hledání odpovědi
- Díky nedávné studii publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA máme nyní více informací.
© Shutterstock
6 / 29 Fotos
Smysl studie
- Cílem studie bylo zjistit, zda je pravá dorsolaterální prefrontální kůra mozku (rDLPFC) negativně ovlivněna vtíravými myšlenkami.
© Shutterstock
7 / 29 Fotos
Dorzolaterální prefrontální kortex (DLPFC)
- Jak ukázaly předchozí studie, DLPFC je zodpovědný za potlačení procesu vybavování vzpomínek. Samotné vybavování probíhá v jiné části mozku – v hipokampu.
© Shutterstock
8 / 29 Fotos
Hypotéza
- Vědci předpokládali, že nedostatek spánku omezuje schopnost rDLPFC potlačovat nežádoucí vzpomínky, a proto přispívá ke vzniku vtíravých myšlenek.
© Shutterstock
9 / 29 Fotos
Test
- Vědci si pro testování své hypotézy pozvali 85 studentů a naučili je spojovat neutrální tváře s určitými obrázky. Některé z těchto obrázků byly negativní, například záběry z autonehody.
© Shutterstock
10 / 29 Fotos
Vytváření vazeb
- Cílem bylo, aby si studenti vytvořili mentální spojení mezi tvářemi a obrázky. Když pak uvidí samotnou tvář, mělo to automaticky vyvolat vzpomínku na daný obrázek.
© Shutterstock
11 / 29 Fotos
Dvě skupiny
- Poté byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina musela zůstat vzhůru celou noc, zatímco druhá skupina byla poslána spát do laboratoře.
© Shutterstock
12 / 29 Fotos
Monitoring
- U spících studentů vědci sledovali, jak dlouho stráví v REM spánku (spánku s rychlými pohyby očí) a v jiných fázích spánku mimo REM.
© Shutterstock
13 / 29 Fotos
Ráno
- Ráno byly všem účastníkům ukázány obrázky tváří, které viděli předtím, a byli požádáni, aby buď mysleli na související vzpomínku, nebo ji potlačili.
© Shutterstock
14 / 29 Fotos
Sledování mozku pomocí magnetické rezonance
- V průběhu plnění úkolu vědci používali skener magnetické rezonance k měření mozkové aktivity studentů.
© Shutterstock
15 / 29 Fotos
Výsledky
- Výsledky potvrdily hypotézu týmu: Ve srovnání se studenty, kteří spali, měli ti, kteří zůstali vzhůru celou noc, výrazně nižší aktivitu rDLPFC, když byli požádáni, aby potlačili vtíravé myšlenky.
© Shutterstock
16 / 29 Fotos
Zvýšená aktivita hipokampu
- Ve skutečnosti se ukázalo, že aktivita v jejich hipokampu byla zvýšená, pravděpodobně proto, že rDLPFC nedokázal proces vybavování si vzpomínek zastavit.
© Shutterstock
17 / 29 Fotos
Důležitá poznámka
- Podle Scotta Cairneyho, jednoho z výzkumníků, kteří se na studii podíleli, tato zjištění nenaznačují, že by nedostatek spánku způsoboval celkový pokles mozkové aktivity.
© Shutterstock
18 / 29 Fotos
Co výsledky tedy naznačují?
- Výsledky spíše naznačují, že nedostatek spánku může negativně ovlivnit určité části mozku, které se podílejí na výkonných funkcích.
© Shutterstock
19 / 29 Fotos
Další zjištění
- Další zajímavé zjištění studie se týkalo účastníků, kteří spali celou noc.
© Shutterstock
20 / 29 Fotos
Důležitost REM spánku
- Data ukazují, že existovala pozitivní souvislost mezi délkou času, který účastníci strávili v REM spánku, a aktivitou rDLPFC, zejména při plnění úkolu na potlačení vzpomínek.
© Shutterstock
21 / 29 Fotos
Zajímavá zjištění
- Podle týmu je to obzvláště zajímavé, protože mnoho duševních poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je deprese a posttraumatická stresová porucha, je také spojeno s narušeným REM spánkem.
© Shutterstock
22 / 29 Fotos
Názor odborníků
- K výsledkům studie se vyjádřili různí odborníci z této oblasti. Jedním z nich je Zara Bergstromová, kognitivní psycholožka z Kentské univerzity v Anglii.
© Shutterstock
23 / 29 Fotos
Spojitost s REM spánkem
- Podle Bergstromové jsou výsledky studie zajímavé a naznačují, že REM spánek hraje klíčovou roli v procesu udržování adekvátní kontroly paměti.
© Shutterstock
24 / 29 Fotos
Důležitá poznámka
- Dodává však, že k určení toho, zda má REM spánek příčinnou roli v ovládání vzpomínek a myšlenek, bude zapotřebí dalšího výzkumu, který bude přímo ovlivňovat spánek.
© Shutterstock
25 / 29 Fotos
Terapie
- Podle Marie Wimberové, odbornice na kognitivní neurovědy z Glasgowské univerzity, mohou výsledky studie také sloužit jako podklad pro terapeutické postupy.
© Shutterstock
26 / 29 Fotos
Zlepšení REM spánku
- Podle Wimberové by se léčba posilující REM spánek mohla stát součástí terapie poruch, které jsou spojeny s vtíravými myšlenkami, jako je například posttraumatická stresová porucha.
© Shutterstock
27 / 29 Fotos
Léčba traumatu
- Stejné intervence lze použít i v případě akutního traumatu jako preventivní opatření, aby se rozrušující vzpomínky a „flashbacky“ neobjevovaly. Zdroje: (Scientific American)
© Shutterstock
28 / 29 Fotos
Jak může nedostatek spánku způsobit vtíravé myšlenky?
Nová studie odhaluje příčinu této souvislosti
© Shutterstock
Už nějakou dobu vědci vědí, že mezi nedostatkem spánku a vtíravými myšlenkami existuje souvislost. Velkou otázkou však zůstává, proč tomu tak je.
Podle nové studie za to může část mozku zvaná pravý dorsolaterální prefrontální kortex. Tato část mozku má na starosti potlačování vzpomínek, a když svou práci nezvládá, máme tendenci trpět více vtíravými myšlenkami.
Pojďte s námi odhalit, co nová studie o této souvislosti zjistila.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week