Vědci objevili přírodní blokátor toxinů
Münchhausenův syndrom, známý také jako faktitivní porucha, je duševní porucha, při níž osoba předstírá, že je nemocná.
Zahrnuje to předstírání nemoci nebo záměrné vytváření tělesných, emocionálních nebo kognitivních příznaků nějaké nemoci.
Münchhausenův syndrom je pojmenován po německém šlechtici z 18. století baronu Münchhausenovi, který se proslavil vyprávěním neuvěřitelných příběhů o svém životě a dobrodružstvích.
Lidé s tímto syndromem mohou tvrdit, že trpí psychickými problémy. Mohou také tvrdit to, že slyší hlasy, že vidí různé věci nebo že trpí depresemi.
Osoby trpící tímto syndromem si mohou stěžovat i na fyzické příznaky, jako je bolest v určitých oblastech těla, včetně orgánů, svalů, kostí a kloubů.
Některé příznaky není snadné prokázat nebo vyvrátit, takže je lze snadno předstírat. Patří mezi ně problémy se zrakem, záchvaty, slabost těla, zvracení, průjem a další jiné bolesti.
Přestože mnohé z těchto příznaků jsou smyšlené, není neobvyklé, že si příznaky způsobují i sami. Tito lidé skutečně dělají vše pro to, aby byli nemocní.
Nezřídka se jedná například o přidání krve do moči, pořezání se nebo popálení, způsobení infekce v ráně, úmyslnou dehydrataci nebo dokonce otravu.
Osoba, která předstírá, že je nemocná, se plně vžije do role pacienta. Díky tomu se mu dostane pozornosti jak od okolí, tak od lékařů.
Münchhausenův syndrom je komplexní duševní porucha. Na vzniku tohoto syndromu se může podílet mnoho faktorů, včetně emočního traumatu nebo nemoci v dětství.
Jedním z důvodů, které vedou k rozvoji tohoto syndromu v dospělosti, může být zanedbávání a opuštění ze strany rodičů.
Lidé, kteří tímto syndromem trpí, si mohou přivodit nemoc či úraz, aby se potrestali, protože se mohou cítit méněcenní.
Další hypotézou je, že se potřebují cítit důležití a touží být středem pozornosti, takže se staví do pozice pacienta.
Může také nastat situace, kdy chtějí přenést odpovědnost a péči o sebe samotné na někoho jiného. Být opečováván pro ně může být opravdu dobrý pocit.
Příčinou může být také porucha osobnosti. Ty v různé míře ovlivňují naše myšlení a chování. Hraní role "nemocného člověka" je identita, kterou by někteří rádi přijali.
Mezi nejčastější poruchy osobnosti, které se u osob trpících Münchhausenovým syndromem vyskytují, patří hraniční porucha osobnosti, narcistická porucha osobnosti a antisociální porucha osobnosti.
U lidí s tímto syndromem je velmi obtížné stanovit diagnózu. Zejména proto, že jsou skutečně velmi dobří v manipulaci a přesvědčování zdravotníků.
Existují však příznaky, kterých by si tito odborníci měli být vědomi. Patří mezi ně například bohatý lékařský záznam nemocí, které spolu však moc nesouvisí.
Mezi další příznaky patří stavy, které se nezlepšují a obvykle se zhoršují nebo mění, jakmile člověk začne s léčbou.
Tito lidé mají obvykle rozsáhlé znalosti lékařských pojmů, nemocí a léčby a také jsou schopni dobrovolně podstoupit nějaký lékařský zákrok (např. operaci).
Lékaři by měli být obezřetní, pokud se po negativních výsledcích testů objeví nové nebo další příznaky.
Syndrom lze diagnostikovat pouze tehdy, pokud existují jasné indicie toho, že příznaky jsou vymyšlené nebo uměle vyvolané, pokud jedinec vyloženě chce, aby byl považován za nemocného, a pokud neexistuje žádné pravděpodobné vysvětlení jeho chování, například snaha získat finanční prospěch z toho, že je nemocný (např. nemocenská atd.).
Podobně jako diagnostika není ani léčba osoby s Münchhausenovým syndromem snadná. Je to většinou proto, že lidé popírají, že jím trpí, a nespolupracují s případnými léčebnými postupy.
Vzhledem k tomu, že se jedná o duševní onemocnění, mohlo by být v první řadě dobré doporučit návštěvu psychiatra.
Pacientovi by mohla pomoci psychoterapie. Existuje mnoho metod, které mohou pomoci, od psychoanalýzy až po kognitivně-behaviorální terapii (KBT).
Zdá se, že syndromem jsou postiženy především dvě skupiny lidí. Jednou z nich jsou ženy ve věku 20 až 40 let, které často pracují ve zdravotnictví.
Druhou skupinou jsou svobodní bílí muži ve věku 30 až 50 let.
Může se jednat i o trochu jinou nemoc. Münchhausenův syndrom v zastoupení, známý také jako "faktitivní porucha způsobená jinému", je případ, kdy osoba místo předstírání nemoci předstírá nebo vyvolává nemoc u osoby, která je v její péči (např. u dítěte).
Nejčastější případy jsou ty, kdy toto dělají matky svým dětem.
Zdroje: (NHS) (Cleveland Clinic) (Mayo Clinic)
Proč by někdo předstíral, že je nemocný? No, jsou tu třeba finanční důvody, je fajn mít placenou nemocenskou, ale Münchhausenův syndrom je něco ještě temnějšího. Jde o víc, než jen předstírání nevolnosti.
Tuto duševní poruchu je obtížné odhalit, diagnostikovat a léčit. Lidé, kteří trpí Münchhausenovým syndromem, mohou doktory a své okolí oklamat a přesvědčit je, že jsou vážně nemocní. A následky někdy mohou být katastrofální.
Zajímá vás více informací? Klikněte na článek a čtěte.
Münchhausenův syndrom: Když někdo předstírá, že je nemocný
Co zatím víme o této poruše?
HEALTH Mentální nemoc
Proč by někdo předstíral, že je nemocný? No, jsou tu třeba finanční důvody, je fajn mít placenou nemocenskou, ale Münchhausenův syndrom je něco ještě temnějšího. Jde o víc, než jen předstírání nevolnosti.
Tuto duševní poruchu je obtížné odhalit, diagnostikovat a léčit. Lidé, kteří trpí Münchhausenovým syndromem, mohou doktory a své okolí oklamat a přesvědčit je, že jsou vážně nemocní. A následky někdy mohou být katastrofální.
Zajímá vás více informací? Klikněte na článek a čtěte.