© Getty Images

Globální oteplování -

Klimatická krize již nepředstavuje vzdálenou hrozbu omezenou na oblast katastrofických filmů. Drsná realita oteplování naší planety je nepopiratelná a rok 2024 znamenal chmurný milník: stal se nejteplejším rokem v historii a prvním rokem, kdy byla překročena kritická hranice globálního oteplování 1,5 °C.

© Shutterstock

Suché podmínky -

Strhující zpráva, kterou na konferenci UNCCD 2024 v saúdskoarabském Rijádu (COP16) představila Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, odhalila, že více než tři čtvrtiny zemského povrchu zažívají trvalý trend vysychání, čímž se oblast o velikosti Austrálie proměňuje z vlhké na suchou.

© Shutterstock

Změna života -

Tyto radikální změny celých biosfér přispívají k řetězové reakci, která nejen že způsobuje přírodní katastrofy a zvyšuje jejich závažnost, ale také si současně vynucuje změnu způsobu našeho života a organizace společnosti.

© Getty Images

Klimatická migrace -

Usilování o naplnění základních lidských potřeb - únik před katastrofami, zajištění přístupu k čisté vodě a život v klimatických podmínkách, které neohrožují přežití - se tváří v tvář změně klimatu jen zesílí. Klimatická migrace již nepředstavuje vzdálenou hrozbu, ale současnou realitu.

© Getty Images

Klimatická migrace -

Nebezpečí související s klimatem, jako jsou ničivé záplavy, silné bouře a rozsáhlé lesní požáry, jsou již nyní příčinou globálního vysídlování lidí, přičemž podle portálu Migration Data Portal bylo jen v roce 2023 vysídleno přes 26,4 milionu lidí.

© Getty Images

Trhání rekordů -

Městská centra jsou stále více zranitelnější vůči sílícím dopadům změny klimatu. To se projevilo roku 2024, kdy Spojené státy a některé části Evropy sužovaly rekordní teploty.

© Getty Images

Vlny veder v USA -

Přes 100 milionů Američanů se potýkalo s vedry, zatímco Západní pobřeží, zejména kalifornská údolí, sužovala neúprosná vlna veder s teplotami dosahujícími neuvěřitelných 46,1 °C.

© Getty Images

Globální výhled -

Odborníci upozorňují, že situace se bude jen zhoršovat a daleko přesáhne rámec občasných vln veder. Alarmující je, že podle nových studií NASA se během příštích 30 až 50 let mohou některé oblasti světa stát z důvodu extrémních veder neobyvatelnými.

© Getty Images

Zaměření USA -

Nedávná studie rovněž přesně určila okresy USA s významným počtem zranitelných obyvatel, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku stresu z horka, nedostatku vody a lesních požárů. Tento výzkum upozorňuje na stupňující se klimatická rizika, kterým čelí rychle rostoucí populace v oblasti Slunečního pásu.

© Shutterstock

Co určuje neobyvatelnost? -

Aby mohli vědci předpovědět, zda se oblasti mohou stát neobyvatelnými v důsledku extrémních veder, používají dva hlavní ukazatele: teplotní index a teplotu mokrého teploměru. Tyto ukazatele hodnotí míru lidského nepohodlí, které je způsobeno horkem, a související zdravotní rizika.

© Shutterstock

Teplotní index -

Vzhledem k teplotě vzduchu i vlhkosti v zastíněných oblastech poskytuje tento ukazatel přesnější odraz toho, jak horko skutečně cítíme. Zatímco naše tělo se dokáže účinně ochlazovat odpařováním potu i při vysokých teplotách, v horkých a vlhkých podmínkách je tento proces méně účinný.

© Shutterstock

Teplota mokrého teploměru -

Tento ukazatel, známý také jako teplota mokrého teploměru, vyjadřuje nejnižší teplotu, které může objekt dosáhnout díky odpařovacímu chlazení. Je odrazem schopnosti našeho těla ochlazovat se pocením v horkém a vlhkém prostředí.

© Shutterstock

Dosažení limitu -

Při dosažení kritické hranice horka a vlhkosti již naše tělo není schopno účinně regulovat svou teplotu, což představuje značné riziko úmrtí v důsledku horka.

© Shutterstock

Bezpečné úrovně -

Ve většině horkých a vlhkých oblastí na Zemi se teploty mokrého teploměru obvykle pohybují mezi 25 °C a 27 °C. Přestože tato úroveň tepla a vlhkosti může vyvolat značné nepohodlí, pro průměrného člověka obecně znamená minimální zdravotní rizika, s výjimkou namáhavé fyzické aktivity.

© Shutterstock

Nebezpečná zóna -

Podle vědeckých výzkumů vydrží lidské tělo teplotu mokrého teploměru 35 °C maximálně šest hodin. Při překročení této hranice se výrazně zvyšuje riziko úmrtí v důsledku horka.

© Getty Images

Neobydlené oblasti -

Na základě těchto zjištění a s využitím sofistikovaných předpovědních modelů, jež zahrnují vývoj globálního oteplování, se NASA zhostila kritického úkolu identifikovat oblasti, kde se předpokládá, že index (teploty) mokrého teploměru překročí hranici pro přežití člověka.

© Getty Images

Jižní Asie -

Satelitní data a meteorologické stanice po celém světě již v posledních patnácti letech opakovaně zaznamenaly případy, kdy teplota mokrého teploměru přesáhla 35 °C. Tyto znepokojivé události se odehrály především v subtropických oblastech Pákistánu a Perského zálivu (Arabského zálivu).

© Getty Images

Hranice Rudého moře -

Do roku 2050 mohou země sousedící s Rudým mořem, jako je Egypt, často zaznamenávat teploty mokrého teploměru přesahující 35 °C, což může vést k tomu, že tyto oblasti budou v obdobích intenzivního horka a vlhkosti neobyvatelné.

© Getty Images

Východní Čína -

V srpnu roku 2024 zažila Šanghaj neuvěřitelných 26 dní, kdy teploty přesáhly 35 °C, přičemž prudce rostoucí teploty jsou již nyní realitou. Tento alarmující trend naznačuje budoucnost, ve které by se některé části východní Číny mohly stát stále více neobyvatelnými.

© Getty Images

Tropická Jižní Amerika -

Do roku 2070 může dojít k tomu, že značné části Brazílie, především západní a severní oblasti, budou stále více neobyvatelné. Předpokládá se, že neustálé odlesňování Amazonie spolu se sílícími dopady globální změny klimatu povedou v severní Brazílii k extrémnímu tepelnému stresu, jenž by mohl překročit meze lidské adaptace.

© Getty Images

Severovýchodní Indie a pobřeží západní Afriky -

Tyto oblasti, které se již potýkají s omezeným přístupem k ochlazovacím infrastrukturám a nízkou adaptační kapacitou, jsou obzvláště zranitelné. V těchto oblastech, ve kterých dochází k rychlému nárůstu počtu obyvatel, se odborníci stále více obávají o jejich dlouhodobou obyvatelnost, jelikož extrémní vedra jsou stále častější a intenzivnější.

© Getty Images

Oteplování -

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) upozorňuje, že zvýšení globální teploty o 1,5 °C oproti předindustriálnímu období by mohlo vyústit v ohromující čtyřnásobný nárůst četnosti extrémních veder do konce století.

© Getty Images

Život ohrožující -

Tato alarmující prognóza signalizuje, že v budoucnosti budou oběti horka stále častější a budou se týkat daleko širších oblastí, než jsou ty, které v současné době zažívají časté teploty mokrého teploměru přesahující 35 °C.

© Getty Images

Úmrtí v důsledku horka -

Vědci varují, že k úmrtím v důsledku horka může docházet i při teplotách mokrého teploměru nižších než 35 °C. Tuto skutečnost tragicky ukázala vlna veder v roce 2021 na severozápadě USA a v západní Kanadě, kdy došlo k 1 400 úmrtím, přestože teploty mokrého teploměru zůstaly pod 25 °C.

© Getty Images

Dopad v USA -

Zpráva „Changing Hazards, Exposure, and Vulnerability in the Conterminous United States, 2020-2070“ se zabývá tím, jak by změna klimatu mohla učinit některé oblasti USA neobyvatelnými.

© Getty Images

Jižní státy -

Při zohlednění různé míry růstu populace a oteplování studie identifikovala Arizonu a Floridu jako země, které čelí zvýšené zranitelnosti (ohroženosti). Tyto jižní státy, které se charakterizují rychlým růstem populace, zakořeněnými společenskými nerovnostmi a prudkým nárůstem nebezpečí souvisejících s klimatem, jsou zvláště náchylné k nepříznivým dopadům změny klimatu.

© Getty Images

Nejzranitelnější (nejohroženější) -

Studie poukázala na výrazné prolínání oblastí s vysokým rizikem tepelného stresu a sucha a oblastí s velkým počtem zranitelných ((ohrožených) obyvatel. V roce 2023 ve Phoenixu došlo k vlně veder, kdy rekordní teploty přesahovaly 43 °C po více než 18 po sobě jdoucích dnů, což mělo závažný dopad na zranitelné komunity, včetně obyvatel „Zóny“, tedy rozsáhlého tábora lidí bez domova.

© Getty Images

Nebezpečí lesních požárů -

Studie předpokládá, že do roku 2070 se zdvojnásobí počet oblastí s vysokým rizikem požárů a ztrojnásobí počet oblastí se středním rizikem požárů. Zatímco Západ bude čelit intenzivnějším požárům, na Jihovýchodě dojde rovněž k jejich prudkému nárůstu. Podle odhadů se dramaticky zvýší počet obyvatel vystavených těmto požárům, a to ze dvou milionů z roku 2020 na potenciálních 9-20 milionů do roku 2070.

© Getty Images

Zintenzivnění sucha -

V závěru zprávy je uvedena varovná prognóza: do roku 2070 dojde k výraznému zintenzivnění sucha v jihozápadním Texasu, jižní Louisianě a rozsáhlých oblastech Nového Mexika a Arizony. Zároveň budou další miliony Američanů po celé zemi vystaveny zvýšenému stresu z extrémních veder.

Zdroje: (Inside Climate News) (Meteored) (ABC News) (Planet Tracker)

© Getty Images