© Shutterstock

Pteranodon -

Pteranodon je rod pterosaurů, který zahrnoval některé z největších známých létajících ještěrů. Pteranodon sternbergi měl například rozpětí křídel dlouhé jako školní autobus. Jeho bezzubé čelisti byly dlouhé a úzké, podobně jako u pelikána.

© Shutterstock

Pteranodon -

Pteranodon znamená „bezzubé křídlo“. Fosilie objevené v Severní Americe datují tohoto tvora do doby před 90 až 100 miliony let, do období pozdní křídy.

© Shutterstock

Rhamphorhynchus -

Rhamphorhynchus je rod dlouhoocasých pterosaurů. Byl snadno identifikovatelný podle kosočtvercového kormidla na konci ocasu, měl dlouhou lebku a velké, mramorové oči.

© Getty Images

Rhamphorhynchus -

Rhamphorhynchus létal na obloze v období pozdní jury, před 159 až 144 miliony let. Fragmentární fosilní pozůstatky byly nalezeny v Anglii, Španělsku, Německu a Tanzanii.

© NL Beeld

Pterodaustro -

Pterodaustro, další vzdušná obluda, měl zobák vyzbrojený stovkami jemných jehličkovitých zubů, podobných těm, které má současný plameňák růžový. To naznačuje, že se živil planktonem.

© Shutterstock

Pterodaustro -

Fosilie objevené v Chile a Argentině – jedny z prvních pozůstatků pterosaurů objevených v Jižní Americe – datují pterodaustra do období rané křídy, tedy asi před 105 miliony let.

© Shutterstock

Nyctosaurus -

Nyctosaurus znamená „noční ještěr“ nebo „netopýří ještěr“, což odkazuje na stavbu křídel, která se do jisté míry podobá netopýřím. Některé druhy nyktosaurů měly na hlavě něco jako obrovské jelení parohy. Navzdory tomuto navenek neohrabanému anatomickému rysu byli tito tvorové zřejmě schopni plachtit na velmi dlouhé vzdálenosti.

© Getty Images

Nyctosaurus -

Tento konkrétní rod žil na pobřeží USA, které tehdy představovalo obrovské mělké moře, v období pozdní křídy, tedy asi před 80 miliony let.

© Public Domain

Quetzalcoatlus -

Quetzalcoatlus, který je považován za největšího létajícího tvora, který kdy žil, byl pravděpodobně vysoký asi 5 m a měl rozpětí křídel až 11 m. Jeho krk byl dlouhý až 3 m a podpíral obrovskou chocholatou hlavu zhruba stejné velikosti. Jak vůbec dokázal vzlétnout, to paleontologům vrtá hlavou už celá desetiletí.

© Shutterstock

Quetzalcoatlus -

První fosilie quetzalcoatlusa byly objeveny v Texasu v roce 1971. Tři kostry těchto obrovských zvířat, datované do období pozdní křídy před 68 miliony let, jsou vystaveny v Houstonském přírodovědném muzeu.

© Shutterstock

Pterodactylus -

Toto hrozivě vypadající zvíře bylo prvním ptakoještěrem, který byl pojmenován a identifikován jako létající plaz. Pterodactylus byl sice menší než Pteranodon a Quetzalcoatlus, ale přesto byl nenasytný masožravec.

© Shutterstock

Pterodactylus -

Pterodactylus žil v období pozdní jury. Fosilní pozůstatky objevené v Německu pocházejí z doby před 150 až 148 miliony let.

© Getty Images

Tapejara -

Tapejara byl skutečně děsivě vyhlížející tvor, malý, ale rychlý a velmi obratný pterosaurus. Jeho obrovský půlkruhový hřeben a kostěný výběžek vyčnívající dozadu za hlavou dodávaly Tapegarovi děsivý rozměr. Navzdory svému vzhledu byl tento pterosaurus býložravec, živící se převážně ovocem a ořechy.

© Shutterstock

Tapejara -

Tapejara žil v období rané křídy, asi před 127 až 112 miliony let, a obýval Jižní Ameriku (konkrétně Brazílii). První a zatím jediná zkamenělina byla objevena v roce 1989.

© Getty Images

Dimorphodon -

Představte si Tyranosaura rexe s křídly a získáte představu, jak asi vypadal Dimorphodon ve vzduchu. Tento hrozivý létající plaz patří mezi nejstarší známé pterosaury a míval chuť na malé obratlovce.

© Shutterstock

Dimorphodon -

Dimorphodon je evropský rod ptakoještěra, který létal na obloze v období rané jury, asi před 201 až 191 miliony let. První fosilní pozůstatky byly objeveny v Anglii v roce 1828 v Lyme Regis v Dorsetu na místě, kterému se dnes říká Jurské pobřeží a které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

© Public Domain

Hatzegopteryx -

Hatzegopteryx je také jedním z největších živočichů, kteří kdy vzlétli do vzduchu. Jeho rozpětí křídel se odhaduje na 10 až 12 m a měl neobvykle velkou a robustní lebku. Hatzegopteryx byl čilím dravcem a míval neukojitelnou chuť na dinosauří maso.

© NL Beeld

Hatzegopteryx -

První pozůstatky hatzegopteryxe byly nalezeny při vykopávkách na konci 70. let 20. století v Transylvánii v západním Rumunsku. Pozdější vykopávky v roce 1991 datovaly fosilní fragmenty do období pozdní křídy, tedy do doby před asi 66 miliony let.

© Getty Images

Ornithocheirus -

Ornithocheirus měl dlouhý štíhlý krk a kostěný výčnělek na konci nosu, rozpětí křídel asi 3 m a hmotnost cca 32 kg. Potravou těchto bizarních tvorů byly ryby.

© Shutterstock

Ornithocheirus -

Ornithocheirus létal v období střední křídy, asi před 95 miliony let. První fosilie byla nalezena v Anglii v roce 1827. Mimochodem, Ornithocheirus je termín odvozený z řeckého slova, které znamená „ptačí ruka“.

© Public Domain

Dsungaripterus -

Nejpozoruhodnějším znakem druhu Dsungaripterus jsou dlouhé, úzké, pinzetově zahnuté čelisti se špičatým hrotem, které používali k vytrhávání kořisti z puklin ve skalách. Dsungaripterus byl zdatný letec a byl stavěn pro krátké lety a prudká přistání, což naznačuje jeho převážně suchozemský způsob života.

© Shutterstock

Dsungaripterus -

Dsungaripterus byl jedním z řady pterosaurů s hlavou a zobákem speciálně uzpůsobeným pro specializaci jejich stravy. Dsungaripterus žil v období rané křídy na území dnešní Číny, přibližně před 120 miliony let.

© NL Beeld

Archaeopteryx -

Archeopteryx, jeden z vizuálně nejúchvatnějších tvorů ze všech zde uvedených, je rod opeřených dinosaurů podobných ptákům. Jedná se o jednoho z nejstarších známých živočichů s ptačími znaky.

© Shutterstock

Archaeopteryx -

Archeopteryx žil v období pozdní jury asi před 150 miliony let na území dnešního jižního Německa. První fosilie archeopteryxe byla objevena v roce 1861 a tento nález paleontology zmátl a zaujal. Do té doby nebyl z tak dávné doby znám žádný tvor tohoto typu.

© Shutterstock

Dromaeosaurid -

Malí až středně velcí opeření masožravci známí jako dromaeosauridi nejvíce prosperovali v křídě, geologickém období, které trvalo přibližně před 145 až 66 miliony let.

© Getty Images

Dromaeosaurid -

Objev fosilií dromaeosauridů odhalil morfologii peří a složitou stavbu křídel. Dromaeosauridi však byli klasifikováni jako rychle běhající ještěři a definováni jako dravci.

© Shutterstock

Sinosauropteryx -

Situace se stala mnohem jasnější, když byl objeven Sinosauropteryx prima. Jednalo se o malého masožravého dinosaura, který žil asi před 125 miliony let, v období rané křídy. Měl pokrývku z prazvláštního peří, které bylo tenké a připomínalo chlupy.

© Getty Images

Sinosauropteryx -

Objev Sinosauropteryxe v roce 1996 byl jedním z nejvýznamnějších fosilních nálezů století. Jednalo se o prvního neptačího dinosaura, u něhož byly nalezeny struktury podobné peří, což poskytlo další důkaz o spojení mezi dinosaury a ptáky.

© Shutterstock

Caudipteryx -

V období rané křídy žil také Caudipteryx. Byli opeření a celkově se velmi podobali ptákům, až někteří paleontologové předpokládali, že Caudipteryx byl také pták.

© NL Beeld

Caudipteryx -

Objev Caudipteryxe dále rozvířil debatu o vztahu ptáků a dinosaurů. U fosilií objevených v Číně v roce 1997 byly zjištěny otisky peří. Když se však vše shrne, ve vědecké komunitě panuje všeobecná shoda, že ptáci se vyvinuli ze skupiny masožravých dinosaurů zvaných teropodi, přičemž tento proces začal před více než 150 miliony let.

Zdroje: (Britannica) (Jurassic Coast) (Earth Archives)

© Shutterstock