© Getty Images

Ketanji Brown Jackson (1970–) -

Dne 7. dubna roku 2022 se 51letá Ketanji Brown Jackson stala první černoškou, která byla jmenována do funkce soudkyně Nejvyššího soudu. Nominoval ji prezident Joe Biden v únoru a prošla náročným schvalovacím procesem v Senátu, ale nakonec své místo získala v poměru hlasů 53-47. Jackson je vynikající absolventkou Harvardovy univerzity a Harvardovy právnické fakulty, která od roku 2012 působí jako soudkyně. Její proslov při schvalovacím slyšení ze dne 21. března se stal virálně známým pro její procítěný projev k dcerám: „Vím, že to nebylo snadné, když jsem se snažila zvládnout výzvy spojené se skloubením kariéry a mateřství,“ řekla, „a plně přiznávám, že ne vždy se mi podařilo najít správnou rovnováhu. Doufám však, že jste se přesvědčily, že s tvrdou prací, odhodláním a láskou to jde. Moc se těším na to, co si každá z vás vybere pro svůj úžasný život v této neuvěřitelné zemi.“ Jackson se zapsala do historie jako první černošská soudkyně Nejvyššího soudu a připojila se tak k dalším průkopnicím, jako jsou Sonia Sotomayor a Ruth Bader Ginsburg.

© Getty Images

Madeleine Albright (1937-2022) -

Madeleine Albright byla roku 1997 jako první žena zvolena ministryní zahraničí Spojených států. Rodina Madeleine Albright pocházela z České republiky, ale v roce 1939 uprchla před nacistickým režimem a ocitla se ve Spojených státech. Její osobní zkušenosti z ní učinily do konce života vášnivou odpůrkyni totalitarismu. Základními kameny její impozantní kariéry byla angažovanost Albright v humanitárních záležitostech a zlepšování diplomatických vztahů s cílem zabránit ztrátám na životech. Významně se podílela na rozvoji zahraniční politiky Západu po skončení studené války, zasazovala se o rozšíření NATO a přesvědčila prezidenta Billa Clintona, aby zasáhl v Balkánské válce a zabránil tak genocidě a etnickým čistkám.

© Getty Images

Anne Frank (1929–1945) -

„Deník Anne Frankové“ patří k nejčtenějším knihám na světě. Autorka v něm zaznamenávala své myšlenky a postřehy, když se za druhé světové války skrývala před nacisty. Je pokládána za ikonu síly a houževnatosti.

© Getty Images

Amelia Earhart (1897- zmizela 1937) - Amelia Earhart se kromě toho, že byla obhájkyní práv žen, proslavila jako první žena, která v roce 1928 přeletěla Atlantický oceán.

© Getty Images

Anita Garibaldi (1821–1849) - Anita Garibaldi byla partnerkou a manželkou revolucionáře Giuseppe Garibaldiho (generála, který přispěl ke sjednocení Itálie) a byla známá jako Hrdinka dvou světů. Je pokládána za ikonu evolučního liberalismu a silnou a odvážnou ženu.

© Getty Images

Annette Kellerman (1887–1975) - Annette Kellerman byla v roce 1907 zatčena za nemravnost poté, co měla na sobě na veřejnosti tyto plavky. Tím inspirovala mnoho lidí, kteří šli v jejích stopách, a způsobila revoluci v plavkách.

© Getty Images

Benazir Bhutto (1953–2007) - Předsedkyně Pákistánské lidové strany (1953-2007) Bénazír Bhutto byla první ženou v čele vlády muslimské země. Byla zavražděna během politické kampaně.

© Getty Images

Carmen Miranda (1909–1955) - Maria do Carmo Miranda da Cunha se narodila dne 9. února roku 1909. Tato luso-brazilská zpěvačka a herečka patřila k průkopníkům tropikalismu. Přinesla světu brazilskou kulturu.

© Getty Images

Kleopatra VII. (69 př. n. l. - 30 př. n. l.) -

Kleopatra patří k nejznámějším ženám v historii. Byla vynikající obchodnicí a vojenskou stratégkou, hovořila šesti jazyky a byla vzdělanou filosofkou, literátkou a umělkyní.

© Getty Images

Eva Perón (1919–1952) - Eva Perón byla argentinská herečka a politická vůdkyně. Když byl generál Juan Domingo Perón zvolen prezidentem, stala se první dámou Argentiny. Pro mnoho lidí byla Eva Perón jedinou mluvčí argentinské dělnické třídy.

© Getty Images

Gertrude Ederle (1905–2003) - Roku 1926 se Gertrude Ederle stala první ženou, která přeplavala kanál La Manche.

© Getty Images

Grace Hopper (1906–1992) - Kontraadmirálka námořnictva Spojených států byla zodpovědná za vytvoření COBOLu, široce používaného programovacího jazyka.

© Getty Images

Hedy Lamarr (1914–2000) - Tato původem rakouská hollywoodská herečka byla také zodpovědná za vytvoření komunikačního systému pro ozbrojené síly Spojených států během druhé světové války. Vynález se stal základem dnešních mobilních telefonů a bezdrátových sítí.

© Getty Images

Jeanne Manford (1920–2013) - Jeanne Manford podporovala svého homosexuálního syna během aktivistických pochodů v roce 1972 v New Yorku. Tím se stala symbolem hnutí na podporu LGBTQ.

© Getty Images

Jana z Arku (1412–1431) -

Jana z Arku byla chudá, negramotná sedmnáctiletá dívka, která se odhodlala zachránit Francii před Angličany. Bez jakýchkoli vojenských znalostí přemluvila malou skupinu vojáků, aby se k ní přidali, a získala královské povolení k pochodu do Orleansu a osvobození města od Angličanů.

© Getty Images

Matka Tereza (1910–1997) - Matka Tereza byla albánskou katolickou misionářkou narozenou v Republice Severní Makedonie. Stala se naturalizovanou Indkou a v roce 2003 byla katolickou církví blahořečena. Matka Tereza je pokládána za nejvýznamnější misionářku 20. století.

© Getty Images

Margaret Thatcher (1925–2013) - Margaret Thatcher byla první ženou na postu premiérky Velké Británie. Mezi lety 1970 a 1974 byla za vlády Edwarda Heatha jmenována do funkce ministryně školství a vědy.

© Getty Images

Mária Telkes (1900–1995) - V roce 1948 vyvinula Telkes jako první dům využívající sluneční energii. Rovněž vynalezla termoelektrický generátor a chladič.

© Getty Images

Marie Curie-Skłodowská (1867–1934) - Marie Curie-Skłodowská byla polská fyzička a chemička, které byl kvůli jejímu pohlaví odepřen přístup k vysokoškolskému vzdělání. Jako první žena získala Nobelovu cenu a jako první člověk získala dvě Nobelovy ceny v různých oblastech.

© Getty Images

Marina Ginestà (1919–2014) -

Marina Ginesta byla komunistka, která působila jako novinářka ve španělské občanské válce. Tento její snímek se stal jedním z nejikoničtějších válečných snímků.

© Getty Images

Mata Hari (1876–1917) - Tato nizozemská exotická tanečnice, známá pod uměleckým jménem Mata Hari, byla během první světové války obviněna ze špionáže a posléze odsouzena k popravě zastřelením.

© Getty Images

Princezna Diana (1961–1997) - Princezna se těšila obdivu především pro svou charitativní činnost. Upozorňovala na boj proti AIDS a na mezinárodní kampaň proti nášlapným minám.

© Getty Images

Isabela Brazilská (1846–1921) - Isabela byla poslední císařskou princeznou Brazílie a trojnásobnou regentkou císařství. Byla přezdívána Vykupitelka, protože prostřednictvím Zlatého zákona zrušila v Brazílii otroctví.

© Shutterstock

Sapfó (asi 570 př. n. l.) - Sapfó, která byla jednou z prvních ženských spisovatelek, byla velmi plodnou básnířkou. Patřila k představitelkám řecké lyrické poezie a většina jejích děl je dnes ztracena.

© Public Domain

Boudicca (?- cca 60 nebo 61 n. l.) - Boudicca, oblíbená britská lidová hrdinka, byla inspirativní vůdkyně Britů, která vedla povstání proti římské okupační armádě. Brzký úspěch však nakonec ustoupil porážce.

© Public Domain

Sojourner Truth (1797–1883) - Časopis Smithsonian řadí tuto afroamerickou abolicionistku a bojovnici za práva žen mezi „100 nejvýznamnějších Američanů všech dob“.

© Public Domain

Florence Nightingale (1820–1910) - Nightingale, která od mládí zastávala liberálně-humanitární názory, je známá jako „Dáma s lampou“, protože působila jako cvičitelka zdravotních sester během krymské války. Bývá považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství.

© Public Domain

Mary Pickford (1892–1979) - „America's Sweetheart“ byla jednou z nejpopulárnějších hereček 10. a 20. let 20. století a je považována za jednu z největších ženských hvězd klasického hollywoodského filmu. Spoluzaložila filmové studio United Artists.

© Public Domain

Josephine Baker (1906–1975) - Slavná francouzská bavička amerického původu pracovala během druhé světové války jako agentka francouzského odboje a později se stala bojovnicí za občanská práva. Byla prvním člověkem jiné barvy pleti, který se dočkal celosvětové slávy.

© Public Domain

Clara Barton (1821–1912) - Barton byla další průkopnicí ošetřovatelské péče a během americké občanské války působila jako zdravotní sestra v nemocnici. Posléze založila Americký červený kříž.

© Public Domain

Marilyn Monroe (1926–1962) - Více než půl století po své předčasné smrti zůstává tato americká herečka, modelka a zpěvačka jednou z nejoblíbenějších a nejuznávanějších kulturních ikon moderní doby.

© Getty Images

Rosa Parks (1913–2005) - Dne 1. prosince roku 1955 odmítla Parks uvolnit své místo v „barevné sekci“ autobusu bílému cestujícímu poté, co byla sekce určená pouze pro bělochy obsazena. Její prostý akt vzdoru podnítil americké hnutí za občanská práva.

© Public Domain

Mary Shelley (1797–1851) - Anglická spisovatelka, která se proslavila především svým gotickým dílem „Frankenstein neboli moderní Prométheus“ (1818), byla rovněž bojovnicí za práva žen a uplatňovala feministické zásady své matky tím, že poskytovala pomoc ženám, které nebyly společností schvalovány.

© Public Domain

Emmeline Pankhurst (1858–1928) - Britská politická aktivistka, zakladatelka Women's Social and Political Union, neúnavně bojovala za to, aby ženy získaly volební právo. V červenci roku 1928 vláda rozšířila volební právo na všechny ženy starší 21 let.

© Public Domain

Bessie Coleman (1892–1926) -

Coleman byla první ženou afroamerického původu, která získala pilotní průkaz. Zahynula při leteckém neštěstí během zkušebního letu.

© Public Domain

Eleanor Roosevelt (1884–1962) - První dáma byla velmi respektována za své zásluhy v oblasti lidských práv, včetně občanských práv Afroameričanů a práv uprchlíků z druhé světové války.

© Public Domain

Ella Fitzgerald (1917–1996) - Držitelka 14 cen Grammy, Národní medaile za umění a Prezidentské medaile svobody zůstává jednou z nejvlivnějších zpěvaček 20. století.

© Public Domain

Indira Ghandi (1917–1984) -

Doposud první a jediná žena v indické vládě, která byla premiérkou v letech 1966-77 a 1980-84.

© Getty Images

Audrey Hepburn (1929–1993) - Po bohaté divadelní a filmové kariéře se tato britská herečka věnovala v pozdějším věku práci pro Dětský fond Organizace spojených národů jako velvyslankyně dobré vůle UNICEF.

© Public Domain

Coretta Scott King (1927–2006) - Manželka Dr. Martina Luthera Kinga Jr., stoupenkyně občanských a lidských práv, se po manželově zavraždění ujala vedení boje za rasovou rovnost. Posléze založila centrum King Center a dočkala se toho, že se jeho narozeniny staly státním svátkem.

© Getty Images

Helen Keller (1880–1968) - Nemoc, která ji postihla, když jí bylo pouhých 19 měsíců, způsobila, že Keller oslepla a ohluchla. Nicméně i přesto získala bakalářský titul a stala se plodnou autorkou, významnou politickou aktivistkou a vysoce uznávanou lektorkou.

© Public Domain

Virginia Woolf (1882–1941) - Jako členka vlivné skupiny Bloomsbury Group je Woolf považována za jednu z nejvýznamnějších modernistických autorek 20. století.

© Public Domain

Anna Freud (1895–1982) -

Jako nejmladší dítě Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy, se vydala cestou svého otce a je považována za jednu z průkopnic psychoanalytické dětské psychologie.

© Getty Images

Hattie McDaniel (1895–1952) - McDaniel byla první afroamerickou herečkou, která získala Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli „Mammy“ ve filmu „Jih proti Severu“ (1939).

© Public Domain

Kateřina II. Veliká (1729–1796) - Kateřina byla nejdéle vládnoucí ženou v Rusku a od roku 1762 do roku 1796 měla pověst mecenášky umění, literatury a vzdělání a pomohla upevnit pozici Ruska jako jednoho z dominujících evropských národů.

© Public Domain

Jane Addams (1860–1935) - Addams je uznávána jako zakladatelka profese sociální práce ve Spojených státech a stala se první Američankou, které byla předána Nobelova cena za mír.

© Public Domain

Shirley Temple (1928–2014) - Dětská herečka slavila úspěchy v televizi a poté se vydala na úspěšnou diplomatickou dráhu: byla dosazena na post velvyslankyně Spojených států v Ghaně a v Československu a působila také na pozici Chief of Protocol.

© Getty Images

Dorothea Lange (1895–1965) - Lange, průkopnice americké dokumentární fotografie a fotožurnalistiky, je připomínána především díky své práci dokumentující Velkou hospodářskou krizi.

© Public Domain

Jane Austen (1775–1817) - Anglická autorka románů „Rozum a cit“, „Pýcha a předsudek“ a dalších proslulých románů byla pozorovatelkou britské šlechty v 18. století a pronikavou společenskou komentátorkou.

© Public Domain

Viktorie Britská (1819–1901) - Viktorie panovala 63 let a dohlížela na monumentální průmyslové, kulturní, politické, vědecké a vojenské změny ve Spojeném království, což je historické období známé jako viktoriánské období.

© NL Beeld

Billie Holiday (1915–1959) - Ačkoli Holiday neměla formální hudební vzdělání, měla obrovský vliv na jazzovou hudbu a popový zpěv. Její devastující osobní život a trvalé zneužívání drog a alkoholu pošramotily její pověst ještě za života, avšak její odkaz dodnes formuje americkou hudbu.

© Public Domain

Emily Dickinson (1830–1886) - Jedna z největších amerických básnířek byla zároveň i jednou z nejméně uznávaných. Až po smrti byl její odvážný a nekonvenční styl náležitě uznán literárním světem.

© Getty Images

Coco Chanel (1883–1971) - Chanel byla francouzskou módní návrhářkou a podnikatelkou, jejíž jméno je synonymem pro styl a módu. Její charakteristická vůně Chanel No. 5 je dodnes jednou z nejikoničtějších značek módního průmyslu.

© Getty Images

Mildred Ella „Babe“ Didrikson Zaharias (1911–1956) - „Babe“, jedna z nejpozoruhodnějších sportovních osobností, vynikala v basketbalu, baseballu a atletice, než se začala věnovat golfu a získala deset titulů mistra světa.

© Getty Images

Betty Friedan (1921–2006) - Friedan, americká spisovatelka, aktivistka a feministka, pomohla v 60. a 70. letech 20. století povzbudit americký feminismus vydáním své knihy „The Feminine Mystique“.

© Public Domain

Wangari Maathai (1940–2011) - Byla to politická aktivistka za životní prostředí v Keni. V roce 2004 se Maathai stala první africkou ženou, která obdržela Nobelovu cenu za mír.

© Reuters

Alžběta I. (1533–1603) - Během svého panování v roli anglické královny byla Alžběta svědkem významných společenských a hospodářských změn ve své zemi. Těšila se z porážky španělské Armady, která předznamenala vzestup Anglie mezi světové velmoci.

© Shutterstock

Wilma Rudolph (1940–1994) -

Rudolph, olympijský vítězka a sportovní ikona atletiky, se stala vzorem pro černošské atlety a atletky. Kromě sportu byla nadšenou obhájkyní občanských a ženských práv.

© Getty Images

Katharine Hepburn (1907–2003) - Nezávislá a temperamentní čtyřnásobná držitelka Oscara vedla nekonvenční životní styl a svým herectvím i životem mimo filmové plátno pomohla definovat obraz moderní ženy 20. století.

© Public Domain

Estée Lauder (1908–2004) -

Lauder (na fotografii vlevo) byla spoluzakladatelkou kosmetické společnosti Estée Lauder. Podle časopisu Time byla označena za jednoho z nejvlivnějších podnikatelských géniů 20. století.

© Public Domain

Harriet Beecher Stowe (1811–1896) - Celoživotní aktivistka a spisovatelka, která bojovala proti otroctví, se zasloužila o popularizaci hnutí proti otroctví díky svému románu „Chaloupka strýčka Toma“, v němž názorně popsala těžké podmínky, v nichž žili zotročení Afroameričané.

© Public Domain

Madam C. J. Walker (1867–1919) - Díky podnikatelským schopnostem, které měla stejně dobré jako kterýkoli z dnešních podnikatelů, Walker zbohatla na vývoji a prodeji řady produktů pro vlasy a krásu pro černošky. Později se stala první milionářkou ve Spojených státech, která sama vydělala miliony.

© Public Domain

Aretha Franklin (1942–2018) -

Franklin je považována za „královnu soulu“ díky hitům jako „Respect“ a „Chain of Fools“. Jako první umělkyně byla uvedena do Rock and Roll Hall of Fame.

© Public Domain