© NL Beeld

Dražba -

Na dražbě Sotheby's ve švýcarské Ženevě dne 13. listopadu 2024 se vzácný diamantový náhrdelník z 18. století prodal za neuvěřitelných 4,8 milionu USD (3,7 milionu liber). Náhrdelník, který je osázen téměř 500 diamanty a váží přibližně 300 karátů, byl ústředním bodem dražby Sotheby's Royal & Noble Jewels.

© Getty Images

Vzácná krása -

Má se za to, že některé z diamantů v tomto šperku z georgiánské éry obsahují neuvěřitelně vzácné diamanty Golconda, tedy ty, jež se těžily na starobylých diamantových polích ve východní Indii a jsou známé jako nejkrásnější drahokamy na světě.

© Getty Images

Historická hodnota -

Zatímco krása a vzácnost byly očividným prodejním argumentem, je to právě historická hodnota náhrdelníku, díky níž se po dlouhém dražebním boji podařilo získat více, než se očekávalo.

© Getty Images

"Náhrdelníková aféra" -

Zajímavostí je, že Sotheby's uvedla, že některé ze šperků byly podle všeho v centru nechvalně proslulé "Náhrdelníkové aféry" - tedy skandálu, který údajně urychlil osud královny Marie Antoinetty.

© Getty Images

Původ skandálu -

Náhrdelníková aféra se odehrála na dvoře francouzského krále Ludvíka XVI. v letech 1784 a 1785. Nicméně zárodky skandálu byly zasety již o několik let dříve.

© Getty Images

Dárek pro milenku -

Roku 1772 byli dva pařížští klenotníci, Charles Boehmer a Paul Bassenge, pověřeni francouzským králem Ludvíkem XV, aby vyrobili náhrdelník pro jednu z jeho milenek, Madame du Barry.

© Public Domain

Madame du Barry -

Jeanne Bécu, komtesa du Barry, byla panovníkovým posledním poblouzněním a ve skutečnosti byla uznána za královu oficiální milenku. Její příchod na francouzský královský dvůr vyvolal u některých pohoršení, především kvůli jejímu skromnému původu.

© Getty Images

Nedoručen -

Vytvoření honosného a blyštivého artefaktu zabralo Boehmerovi a Bassengeovi spoustu let a stálo je mnoho peněz, dokonce tak dlouho, že v době jeho dokončení Ludvík XV. zemřel na neštovice.

© Getty Images

Nový král a královna -

Vnuk Ludvíka XV. a zároveň jeho nástupce Ludvík XVI. vykázal Madame du Barry ze dvora, což se líbilo nové královně Marii Antionette.

© Getty Images

Boehmer a Bassenge -

Mezitím stáli Boehmer a Bassenge před vážným rozhodnutím. Jejich královská patronka byla mrtvá a žena, pro kterou byl náhrdelník určen, byla z Versailles vyhnána. Kromě toho mohli nešťastní klenotníci přijít o strašně moc peněz.

© Getty Images

Královna Marie Antoinetta -

V zoufalství se Boehmer a Bassenge obrátili na Ludvíka XVI. v naději, že náhrdelník nabídne Marii Antoinettě. Ten tak skutečně v roce 1778 učinil, avšak královna třpytivý dar odmítla - vlastně dvakrát.

© Getty Images

Jeanne de Valois-Saint-Rémy -

S příchodem Jeanne de Valois-Saint-Rémy na scénu nabírá příběh ještě podlejší obrátky. Podvodnice známá také jako Jeanne de la Motte vymyslela plán, jak pomocí náhrdelníku získat bohatství a možná i moc a královskou záštitu.

© Public Domain

Nicholas de la Motte -

Jeanne de la Motte byla provdána za Nicholase de la Motte, důstojníka četnictva, který se označoval jako "hrabě de la Motte". Jejím jediným příjmem bylo skromné kapesné, které jí poskytoval král. To však stačilo k tomu, aby se mohla chlubit vztahem k zámku ve Versailles a užívat titul haběnka de La Motte.

© Getty Images

Louis-René de Rohan -

Hraběnka se začala vtírat do přízně štrasburského biskupa a kardinála římskokatolické církve Louise-Reného de Rohana. Rohan se Marii Antionettě nelíbil, jelikož ji její matka, rakouská císařovna Marie Terezie, varovala před jeho prostopášným chováním a nepříjemnými manýry.

© Public Domain

Podvod začíná -

Královnin zjevný nesouhlas s jeho povahou Rohana podráždil. Roku 1783 si však začal románek s Jeanne de la Motte, která ho přesvědčila, že ji Marie Antoinetta přijala a těší se její přízni. Rohan zároveň viděl příležitost, jak získat královnino požehnání, a tak se rozhodl využít Jeanne de la Motte k získání vlivu u dvora. Jeanne de la Motte však měla poněkud jiné představy.

© NL Beeld

Mazaná schůzka -

S mazanou vynalézavostí se Jeanne de la Motte podařilo Rohana přesvědčit, že pro něj domluvila schůzku s královnou, která se měla uskutečnit v zahradách Versailles.

© Getty Images

Nicole d'Oliva -

V srpnu roku 1784 se Rohan setkal se ženou, o které si myslel, že je Marie Antoinetta. Ve skutečnosti byla „královnou“ jakási Nicole d'Oliva, prostitutka, kterou najala Jeanne de la Motte, aby se vydávala za královu manželku, poněvadž jí byla velmi podobná. Rohan se tak nechal obalamutit a uvěřil, že je nyní v dobrých rukou Marie Antoinetty.

© Public Domain

Podvodná korespondence -

Lstivá hraběnka pak začala Rohanovi posílat dopisy, které údajně psala královna a ve kterých kardinálovi navrhovala, aby náhrdelník koupil.

© Getty Images

Cena, kterou je třeba zaplatit -

Rohan souhlasil, že bude zprostředkovávat koupi náhrdelníku jménem královny. Cena 1,6 milionu liver (francouzských liber) byla přemrštěná. Proto se Rohan dohodl, že platba bude provedena ve čtyřech splátkách během dvou let. Věřil, že každá livra mu pomůže získat královninu přízeň.

© NL Beeld

Kupec se našel -

Klenotníci Bohmer a Bassenge byli potěšeni a ulevilo se jim, když konečně našli kupce. V únoru roku 1785 předali náhrdelník kardinálovi, který jej následně daroval Jeanne de la Motte.

© NL Beeld

Zápletka se vyostřuje -

V červenci napsal Charles Boehmer dopis královně, ve kterém se o náhrdelníku zmiňuje. Ta o podvodu nic nevěděla, a proto jej okamžitě zničila.

© Getty Images

Henriette Campan (Campan Campan) -

Následující měsíc Boehmer zaslal další dopis, tentokrát adresovaný Henriette Campan, královnině dvorní dámě. Boehmer v dopise vyjádřil údiv nad tím, že dosud neobdržel první splátku za náhrdelník.

© Getty Images

Vzniklo podezření -

Zmatená Campan tuto zprávu sdělila královně. Ta si okamžitě předvolala Rohana a žádala vysvětlení.

© Getty Images

Skandál se dostal na veřejnost -

Král byl informován. Kardinál Rohan byl okamžitě předvolán do Versailles a neprodleně zatčen. Skandál měl být co nevidět zveřejněn.

© Getty Images

Předvedení před soud -

Rohan byl uvězněn v Bastile. On a jeho komplicové, včetně Jeanne de la Motte, byli nakonec v květnu roku 1786 postaveni před Pařížský parlament.

© Getty Images

Spravedlnosti bylo učiněno zadost -

Soudní proces vyvolal senzaci. I přes všechna očekávání byl však kardinál Rohan prohlášen za nevinného. Zato Jeanne de la Motte byla shledána vinnou a označena rozžhaveným železem s písmenem "V" jako Voleuse (zlodějka), načež byla doživotně uvězněna v pařížské věznici Salpêtrière. Co se ale stalo s náhrdelníkem?

© Getty Images

Prodán na černém trhu -

Má se za to, že diamanty z původního náhrdelníku byly prodány na černém trhu v Londýně, shodou okolností ve stejném městě, kde Jeanne de la Motte skončila po útěku z vězení a kde posléze vydala skandální „Mémoires“ očerňující královnu.

© NL Beeld

Hlavy padají - Přestože Marie Antoinetta byla zcela bez viny, aféra pošpinila její pověst i pověst krále. Tato událost zasévala protimonarchistické nálady a královna se stala symbolem nefunkčnosti a obětním beránkem všeho špatného ve Francii. Ve skutečnosti představoval tento skandál jeden z mnoha faktorů, které měly za následek rozpad Ancien régime, a tím i počátek Velké francouzské revoluce. V roce 1793 ji potkal stejný osud jako jejího manžela - byla jí sťata hlava na náměstí Place de la Révolution.

© Shutterstock 

Nošený šlechtou -

Náhrdelník v dnešní podobě, jenž připomíná šátek na krk a lze jej nosit rozevřený nebo vpředu zavázaný, podle dražby Sotheby's zakoupila britská markýza z Anglesey a jeden z členů rodiny jej měl na sobě při příležitosti korunovace královny Alžběty II.

© Getty Images

Diamanty jsou věčné -

Poté byl v 60. letech 20. století prodán soukromému asijskému sběrateli a na několik desetiletí zmizel z dohledu veřejnosti, než se znovu objevil v Ženevě. Přestože se nový správce rozhodl zůstat v anonymitě, Náhrdelníková aféra stále přetrvává.

Zdroje: (Palace of Versailles) (World History Encyclopedia) (Britannica) (Sky News) (Sotheby's) (Reuters) 

© Getty Images