© Getty Images

Starověk -

Gilotina v té či oné podobě stínala hlavy již od starověku. Titus Manlius, římský politik a generál, se proslavil tím, že za neposlušnost nechal setnout hlavu vlastnímu synovi. Kat ho popravil pomocí čepele, která prošla drážkou zhotovenou v dřevěném lešení.

© Public Domain

Halifax Gibbet (Halifaxská šibenice) -

Ve středověku se gilotina přetvořila do podoby známého vysokého vzpřímeného rámu se závažím a šikmou čepelí zavěšenou nahoře. Raným příkladem byla tzv. Halifax Gibbet (na snímku), zařízení s posuvnou hlavicí sekery, které se používalo v 16. století ve městě Halifax v hrabství West Yorkshire v Anglii.

© Shutterstock

James Douglas a „Maiden“ -

Roku 1546 zavedli Skotové „Maiden“, primitivní, ale účinnou gilotinu, která se hojně využívala za vlády skotské královny Marie Stuartovny. Naposledy byla použita roku 1716. Mezi lidmi, kteří byli popraveni pomocí „Maiden“, byl i James Douglas, 4. hrabě z Mortonu. Legenda praví, že Morton si nechal postavit „Maiden“ poté, co viděl Halifax Gibbet (Halifaxskou šibenici), což je možná ironický zvrat osudu. I když toto tvrzení není nijak podloženo, pozdější autoři tento mýtus opakovali. Mimochodem, originál „Maiden“ z roku 1546 je trvale vystaven ve Skotském národním muzeu (National Museum of Scotland).

© Getty Images 

Holinshedovy kroniky -

V „Holinshedových kronikách“, rozsáhlém, komplexním popisu britských dějin vydaném ve třech svazcích v roce 1577, je uveden obrázek „popravy Murcoda Ballagha u Mertonu v Irsku roku 1307“, na kterém je vyobrazen popravčí stroj podobný Halifax Gibbet (Halifaxské šibenice), což naznačuje jeho rané použití v Irsku. Mimochodem, „Kroniky“ byly Shakespearovou inspirací pro „Bouři“, „Krále Leara“ a „Jindřicha V.“.

© Getty Images 

Středověká gilotina -

Ve středověku se v Německu a Flandrech užívalo zařízení na stínání hlav zvané „planke“. Italové svému primitivnímu zařízení z doby renesance říkali „mannaia“.

© Getty Images 

Joseph-Ignace Guillotin (1738–1814) -

Přestože podobné popravčí stroje existovaly již po staletí, počátky toho, co známe jako francouzskou gilotinu, sahají až do konce roku 1789. I když gilotinu nevynalezl, jméno francouzského lékaře a politika Josepha-Ignace Guillotina se pro ni stalo eponymem.

© Getty Images 

Vývoj gilotiny -

Guillotin byl zásadně proti trestu smrti, avšak připouštěl, že useknutí hlavy bleskurychlým strojem by bylo humánnější a rovnostářštější než useknutí hlavy mečem nebo sekerou. Proto se podílel na vývoji prvního prototypu.

© Getty Images 

Antoine Louis (1723–1792) -

Muž, který se zasloužil o konstrukci prototypu gilotiny, byl francouzský chirurg a fyziolog Antoine Louis (na snímku). Zkonstruoval ji německý výrobce cembala Tobias Schmidt.

© Public Domain

Gilotina byla představena -

Na snímku: Joseph-Ignace Guillotin a Antoine Louis předvádějí funkci gilotiny na zmenšeném modelu. Guillotin se posléze zděsil, když se dozvěděl, že se nový stroj bude nazývat gilotina, a od svého spojení se smrtícím zařízením se distancoval.

© Getty Images

Použití gilotiny -

Používání gilotiny jako metody zákonné popravy bylo v celé Evropě schvalováno ještě v 19. a na počátku 20. století. Nicméně na Západní polokouli se gilotina používala jen v omezené míře.

© Shutterstock 

První oběť gilotiny -

První osobou, která byla popravena gilotinou, byl francouzský loupežník Nicolas Jacques Pelletier, kterému byla dne 25. dubna 1792 sťata hlava před budovou Hôtel de Ville na náměstí Place de Grève v Paříži. Pelletierova smrt prosadila gilotinu jako jediný legální způsob civilní popravy ve Francii až do zrušení trestu smrti roku 1981.

© Getty Images

Louis Collenot d'Angremont (1748–1792) -

Louis Collenot d'Angremont, velitel Military Bureau of the Brigades of the National Guards of Paris a přesvědčený roajalista, proslul tím, že byl dne 21. srpna 1792 jako první gilotinován za své politické názory.

© Getty Images

Velká francouzská revoluce -

Velká francouzská revoluce (1789-1799) vyvolala v polovině 90. let 19. století takzvaný „Jakobínský teror“, během něhož skončily pod ostřím gilotiny tisíce domnělých „nepřátel Velké francouzské revoluce“. Na snímku je vyobrazeno dobytí Bastily dne 14. července 1789.

© Getty Images 

Jakobínský teror -

Jakobínský teror se projevoval sérií masakrů a četnými veřejnými popravami, které byly odpovědí na revoluční nadšení, antiklerikální nálady a obvinění z velezrady. Gilotina byla jen velmi zřídka zbavena prolité krve. Na snímku je poprava devíti mladých přistěhovalců, které revoluční soud roku 1792 odsoudil k trestu smrti.

© Shutterstock

Ludvík XVI. -

Ke slavným obětem gilotiny v tomto období patří francouzský král Ludvík XVI, kterému byla dne 21. ledna 1793 v Paříži sťata hlava poté, co byl Revolučním tribunálem odsouzen za velezradu.

© Getty Images

Poprava Marie Antoinetty -

Podobný osud potkal i manželku krále Ludvíka XVI, Marii Antoinettu, která dne 16. října 1793 přišla o hlavu na popravišti.

© Getty Images

Poprava Robespierra -

Maximilien Robespierre, vůdce radikálních jakobínů a jedna z hlavních postav Velké francouzské revoluce, byl spolu s několika svými komplici gilotinován dne 27. července 1794.

© Getty Images 

Konec revoluce -

Poté, co bylo prolito dost krve a padly tisíce hlav, fascinace francouzské veřejnosti gilotinou na konci 18. století opadla. Veřejné sekání hlav však ve Francii pokračovalo až do roku 1939.

© Getty Images 

Poslední veřejná poprava ve Francii -

Dne 17. června 1939 byl před věznicí Saint-Pierre ve Versailles gilotinován odsouzený německý zločinec a sériový vrah Eugen Weidmann. Zajímavostí je, že mezi svědky této hrůzné podívané byl i budoucí herec Christopher Lee, kterému bylo tehdy pouhých 17 let.

© Getty Images 

Poslední seknutí -

Poslední dochovaná francouzská gilotina vystavená v Museum of Justice and Punishment ve Fontaine de Vacluse nedaleko Avignonu.

© Getty Images 

Gilotina a Nacisté -

Hitlerova Třetí říše si oblíbila gilotinu jako rychlý a účinný způsob likvidace nepřátel režimu. Ostatně gilotina se ve 30. letech 20. století stala státním způsobem popravy. V letech 1933 až 1945 se obětí tohoto způsobu popravy stalo přibližně 16 500 lidí. Na snímku je památník gilotiny v bývalé věznici Brandenburg-Görden Prison. Na něm stojí nápis: Na tomto místě bylo v letech 1940-1945 zavražděno 1798 antifašistů.

© Getty Images 

Poprava Hanse a Sophie Schollových -

Hans a Sophie Schollovi, kteří byli členy Bílé růže, nenásilného hnutí odporu v nacistickém Německu, byli oba gilotinováni nacisty v Mnichově dne 22. února 1943. Po sourozencích Schollových je dnes v Německu pojmenována spousta ulic a škol. Na jejich počest se rovněž uděluje literární cena Geschwister-Scholl-Preis.

© Getty Images 

Poprava Elisabeth Gloeden -

Německá právnička Elisabeth Gloeden stojí před soudci během svého procesu za velezradu u Lidového soudního dvoru (Volksgerichtshof) v Berlíně v listopadu roku 1944. Gloeden, její manžel a její matka se ujímali Židů, kteří utíkali před pronásledováním ze strany Nacistů. Po neúspěšném spiknutí z 20. července, jehož cílem byl atentát na Adolfa Hitlera, ukrývali generála Fritze Lindemanna, jednoho ze spiklenců. Rodina Gloedenových byla prozrazena, zatčena a dne 30. listopadu 1944 popravena gilotinou ve věznici Plötzensee Prison. Jejich osud byl nacistickým režimem zveřejněn jako varování.

© Getty Images 

Poprava Horsta Fischera -

Německý lékař a příslušník SS, Horst Fischer, byl popraven gilotinou dne 8. července 1966 v Lipsku poté, co byl Nejvyšším soudem Německé demokratické republiky odsouzen za zločiny spáchané v koncentračním táboře Osvětim-Březinka během 2. světové války.

© Getty Images

Stroj na zabíjení -

Gilotina v koncentračním táboře Dachau u Mnichova, vyfotografovaná dne 18. dubna 1945 při osvobození zařízení Spojeneckými vojsky.

© Getty Images 

Poprava Hanse Vollenweidera -

Dne 18. října 1940 byl švýcarský kriminálník Hans Vollenweider popraven gilotinou, což bylo naposledy, kdy Švýcarsko použilo tento způsob výkonu trestu smrti. Ostatně trest smrti měl být ve Švýcarsku zrušen již v lednu roku 1942.

© Getty Images 

Poprava Hamida Djandoubiho -

Tuniský občan Hamida Djandoubi byl posledním člověkem, který byl v západním světě zákonně popraven gilotinou. Odsouzený vrah byl popraven dne 10. září 1977 ve věznici Baumettes Prison v Marseille ve Francii.

© Getty Images 

Gilotina ve Vietnamu -

Na počátku 60. let 20. století zavedl Diemův režim ve Vietnamu mobilní speciální vojenské soudy, které byly vysílány na venkov, aby zastrašily venkovské obyvatelstvo. Gilotiny, které náležely bývalé francouzské koloniální moci, byly často využívány k provádění poprav na místě. Na snímku je gilotina používaná v nechvalně proslulé francouzské a vietnamské věznici Hoa Lo Prison, nazývané také „Hanojský Hilton“.

© Getty Images 

Ďábelský ostrov -

Na snímku: bývalé místo francouzské gilotiny poblíž věznice známé ve Francii jako Bagne de Cayenne, avšak známější jako Ďábelský ostrov, největší z Ostrovů spásy v Karibském moři u Francouzské Guyany.

Zdroje: (History) (The British Library) (History Today) (Euronews)

© Getty Images