© Shutterstock

Důležitost spánku - Od útlého věku se učíme o tom, jak je spánek důležitý. Snažíme se dodržovat správnou spánkovou hygienu a uvědomujeme si rizika nedostatku spánku.

© Shutterstock

Společné porozumění -

V současné době však probíhá výzkum, který poukazuje na to, že o tom, zda se cítíme svěží, nerozhoduje pouze množství a kvalita spánku.

© Shutterstock

Záleží na způsobu myšlení -

Velký vliv na to, jak se cítíme unavení, má spíše skutečnost, jak o svém spánku přemýšlíme, a to jak se cítíme unavení před spánkem, tak po něm.

© Shutterstock

Starší zprávy -

Myšlenka, že náš mentální postoj přímo ovlivňuje náš spánek, není nic nového. Vědci již desítky let vědí, že hlavní příčinou poruchy spánku jsou psychické procesy.

© Shutterstock

Porucha spánku a mozek -

Skutečně, když se nacházíme ve zvýšeném psychologickém stavu kvůli našim myšlenkám, přesvědčením a způsobem, jakým soustředíme svou pozornost, je pravděpodobnější, že náš spánek bude narušen.

© Shutterstock

Paradoxní insomnie (porucha spánku) -

Stále více vědců však nyní věnuje pozornost fenoménu, který se často označuje jako „paradoxní insomnie (porucha spánku)“.

© Shutterstock

Definice pojmu -

K tomuto jevu dochází, když si někdo myslí, že se špatně vyspal, a cítí se unavený, ale když se jeho spánek objektivně změří, je v normě.

© Shutterstock

Statistiky -

Podle výzkumu by to mohlo být častější, než si uvědomujeme. Ve skutečnosti by to mohlo představovat až 66 % případů poruchy spánku.

© Shutterstock

Rigidní přesvědčení -

Odborníci se domnívají, že jednou z možných příčin paradoxní poruchy spánku je rigidní přesvědčení o důležitosti spánku a o tom, kolik hodin k fungování potřebujeme.

© Shutterstock

Zeptejte se kamaráda -

Pokud se totiž zeptáte svých kamarádů a rodiny, kolik hodin spánku za noc potřebují, pravděpodobně vám rychle odpoví přesný počet hodin nebo alespoň malé rozmezí.

© Shutterstock

Úloha spánkového průmyslu -

To není vůbec překvapivé: spánkový průmysl v hodnotě 78 miliard USD je založen na tom, že lidé věří, že určité množství spánku je naprosto nezbytné.

© Shutterstock

Zpochybnění stávajícího stavu -

Stále více výzkumníků však tuto myšlenku zpochybňuje a pohlíží na spánek jako na něco, co by mělo být dynamické a schopné přizpůsobit se měnícím se okolnostem.

© Shutterstock

Změna přesvědčení -

Podívejme se nyní na to, jak změna našich přesvědčení o spánku, může pomoci zlepšit náš spánek. Zvažte nejprve, že většina lidí trpících poruchami spánku má velmi silné přesvědčení o spánku.

© Shutterstock

Porucha spánku a přemýšlení -

Často věří, že potřebují určité množství hodin spánku, aby mohli fungovat následující den a mohou se velmi obávat špatného spánku, dokonce z něj mít strach.

© Shutterstock

Noční úzkostné stavy -

Tyto druhy myšlenky mohou v noci zvýšit psychické rozrušení a úzkost, což následně ztěžuje usínání.

© Shutterstock

Fakticky nepřesné -

Tyto myšlenky však nejsou vždy fakticky přesné. Mnoho lidí trpících poruchami spánku, se totiž domnívá, že potřebují více spánku, než je skutečně nutné.

© Getty Images

Metody KBT (Kognitivně-behaviorální terapie) -

Z tohoto důvodu, se tradiční léčba poruchy spánku zaměřuje na použití kognitivně-behaviorálních strategií, které se snaží tento způsob myšlení změnit.

© Shutterstock 

Názor odborníka -

Podle amerického odborníka na spánek, Jasona Onga, to nejsou jen konkrétní přesvědčení, která máme o spánku, co může ztěžovat usínání.

© Shutterstock

Pevně se držet -

Spíše se zdá, že záleží i na tom, do jaké míry se těchto přesvědčení držíme; čím pevněji lpíme na svých striktních představách o spánku, tím více rušivé se stávají.

© Shutterstock

Techniky všímavosti -

Z tohoto důvodu se Ong ve svém výzkumu zaměřil na vývoj přístupu založeného na všímavosti, který má lidem pomoci odpoutat se od těchto myšlenek.

© Shutterstock

Následující den -

Výzkum také ukazuje, že přílišné soustředění na náš spánek, může způsobit, že se následující den cítíme více unavení, i když jsme ve skutečnosti spali naprosto v pořádku.

© Shutterstock

Studie o poruchách spánku -

Například v jedné studii o poruchách spánku, byli například účastníci obeznámeni se spánkovými daty, která jim výzkumníci sdělili, na základě údajů získaných z chytrého zařízení.

© Shutterstock

Falešné údaje -

Polovina účastníků byla informována, že spali dobře a druhá polovina byla informována, že spali špatně. Ve skutečnosti však byla data falešná.

© Shutterstock

Zjištění - Když se později téhož dne znovu hlásili, skupina, které bylo řečeno, že spali špatně, hlásila, že se cítí unavenější a mají horší náladu než druhá skupina.

© Shutterstock

Vyvozování závěrů -

Zdá se, že podobné studie naznačují, že pouhá změna našeho postoje k tomu, jak jsme spali, i když se objektivně nezmění, nám může pomoci cítit se méně unavenými.

© Shutterstock

Vyvážený přístup -

To samozřejmě neznamená, že bychom se měli všichni přizpůsobit myšlení toxické pozitivity. Jde jen o to, abychom ke spánku zaujali vyvážený přístup.

© Shutterstock

Hlubší porozumění -

Jde o to, abyste pochopili, že i když váš spánek nebyl optimální, můžete pokračovat ve svém dni a užívat si věcí, které v životě obvykle děláte.

© Shutterstock

Dvojí benefit -

Stejně jako u mnoha jiných věcí vám může méně černobílý přístup pomoci k lepšímu spánku i k tomu, abyste se cítili lépe, i když váš spánek není nejlepší.

Zdroje: (BBC)

© Shutterstock