© Getty Images

Attila (asi 406-453) -

Atilla, běžně nazývaný Attila Hun, byl vůdcem kočovného národa ve Střední Asii známého jako Hunové. V letech 434 až 453 n. l. byl rovněž vládcem Hunské říše.

© Getty Images

Raná léta -

Atilla se narodil severně od Dunaje někdy na počátku 5. století a spolu se svým bratrem Bledou zdědil hunskou říši po svých strýcích Octarovi a Rugovi.

© Public Domain

Rodová linie -

Octar, nemilosrdný válečník, byl králem západního křídla Hunů, kteří svou říši rozšířili do Germánie. Stejně hrozivý Ruga byl vládcem východního křídla, který sváděl války s Byzantskou říší (Východořímskou říší).

© Public Domain

Pod kontrolou -

Po smrti Octara i Rugy roku 434 se vlády nad sjednocenými hunskými kmeny ujali jejich synovci. Tehdy už Atilla a Bleda ovládali lukostřelbu, boj s mečem a lasem, uměli jezdit na koni a starat se o něj.

© Getty Images

Násilnické sklony -

Jejich říše se rozprostírala od oblasti Rýna až k hranicím sásánovského Íránu na Kavkaze. Attila i Bleda byli oba inteligentní a dobře se vyznali ve vojenské i diplomatické taktice. Byl to však Attila, jenž měl sklon k nepředvídatelným a násilným výbuchům hněvu.

© Getty Images

Spojenectví strachu -

Počátkem své vlády se Attila a Bleda spojili se západořímským generálem Flaviem Aetiem. V letech 436 až 437 tato trojice zlikvidovala Burgundské království (dnešní Polsko).

© Getty Images

Smlouva z Margusu (Treaty of Margus) -

Mezitím bratři vyjednali výhodnou mírovou smlouvu s Byzantskou říší (Východořímskou říší), která byla uzavřena roku 435 v římském městě Margus (dnešní Požarevac v Srbsku).

© Public Domain

Podmínky smlouvy -

Podmínky smlouvy nařizovaly návrat několika hunských odpadlíků, jenž se uchýlili na území Byzantské říše (Východořímské říše), a dále dohodu o vyplácení Attilovi a Bledovi 317 kg (700 liber) zlata ročně.

© NL Beeld

Křehký mír -

Římané svou část smlouvy dodrželi a Hunové zůstali několik následujících let mimo dosah Římanů. Mír však netrval dlouho.

© Public Domain

Nedodrželi své slovo -

Roku 441 pod záminkou, že Římané nevrátili některé hunské uprchlíky a nezaplatili částky dohodnuté ve smlouvě, zahájili Hunové tvrdý útok na podunajskou hranici Byzantské říše (Východořímské říše).

© Public Domain

Porážka Římanů -

Hunové se dostali až na jih ke Konstantinopoli a cestou vydrancovali několik velkých měst. Římský císař Theodosius I., jenž nebyl schopen vyvinout účinný ozbrojený odpor, uznal porážku a byl donucen uzavřít novou smlouvu. Hunové měli dostat celkem 3 674 kg (8 100 liber) zlata a chybějící uprchlíky. Následoval opět křehký mír.

© Getty Images

Útok na Byzantskou říší (Východořímskou říší) -

Následně se v roce 445 stal Attila po Bledově smrti jediným vládcem Hunské říše. Podle některých historiků nechal Attila svého bratra zavraždit. O dva roky poté, v roce 447, zahájil Attila Hun svou dosud nejkrutější válku proti Byzantské říší (Východořímské říší).

© Getty Images

Drancování měst -

Hunové s takovou krutostí, že Římané označili své nepřátele za „barbary“, zlikvidovali nepřátelská vojska u řeky Utus a poté u Chersonésu. Dále Attilova vojska vyplenila přes 70 měst na Balkáně, pronikla hluboko do Řecka a zastavila se až u Thermopyl, kde Attilovi bránili v cestě neznámí obránci.

© Getty Images

Třetí mírová smlouva -

Byla sepsána třetí mírová smlouva, ve které se do hunské pokladny dostalo ještě více zlata a Attila varoval Římany před tvrdými tresty, jestliže nezaplatí, co již dlužili.

© Getty Images

Invaze do Galie -

Hunská říše byla nyní na samém vrcholu své moci a dosahu a Attila ovládal Skýtii, Germánii a Skandinávii. Nicméně Attila stále nebyl spokojen a dalším velkým tažením tohoto velkého vládce byla v roce 451 invaze do Galie.

© Public Domain

Žádost od srdce -

Poté, co princezna Honoria, sestra západořímského císaře Valentiniana III. požádala Attilu o pomoc, Attila příhodně stranil svým dosavadním srdečným vztahům se Západořímskou říší a přátelství s generálem Aetiem.

© Getty Images

Zásnuby -

Justa Grata Honoria zoufale usilovala o to, aby unikla domluvenému sňatku s aristokratem, kterého jí vnucoval její bratr. Prosila Attilu, aby zasáhl, a poslala mu vzkaz a prsten, který si válečný král interpretoval jako zásnuby.

© Getty Images

Další žena k dispozici -

Attila, plný chvástání a falešné skromnosti, okamžitě prohlásil Honorii za svou manželku (měl jich už několik) a požadoval půlku Západořímské říše jako její věno.

© NL Beeld

Odolávání Hunům -

Císař Valentinianus III. odmítl a poté, co Attila již vstoupil do Galie, se Aetius domluvil s vizigótským králem Theodorichem I., že při odporu proti Hunům spojí své síly.

© Getty Images

Bitva na Katalaunských polích -

V červnu roku 451 se znepřátelené síly nakonec střetly ve slavné bitvě známé jako Bitva na Katalaunských polích v místě kolem dnešní Champagne-Ardenne v severovýchodní Francii. Po krutých bojích, ve kterých byl vizigótský král zabit a většina západořímské armády zničena, se Attila stáhl a krátce poté odešel z Galie. Jednalo se o jeho první a jedinou porážku na bojišti.

© Public Domain

Modlitby zachraňují Paříž -

Attila se v Galii naposledy nadechl, aby se zaměřil na Paříž. Dle tradované legendy bylo město ušetřeno invaze poté, co se Svatá Jenovéfa (Genevieve), jedna ze dvou patronek Paříže, pomodlila a zachránila město před útokem Hunů.

© Getty Images

Attila dobývá Itálii -

Jelikož se Attila nikdy nespokojil s neúspěchem, obrátil svou pozornost k Itálii a roku 452 zaútočil na několik měst včetně Aquileie, Patavie (Padovy), Verony, Brixie (Brescie), Bergomum (Bergama) a Mediolanum (Milána).

© Public Domain

Postup je zastaven -

Attila byl již připraven zamířit dále na jih směrem k Římu, avšak v té době se v Attilově táboře rozmohly nemoci a hlad, což zbrzdilo jeho válečné úsilí.

© Getty Images

Boží zásah -

Zásah papeže Lva I. Velikého v roce 452 je rovněž považován za čin, který zastavil Attilu v jeho vražedném tažení.

© Getty Images

Setkání papeže Lva I. Velikého a Attily -

Papež se s Attilou setkal na Minciu v okolí Mantovy a dostal od něj slib, že se stáhne z Itálie a bude s císařem jednat o míru.

© NL Beeld

Hunové ustupují z Itálie -

Papežovy prosby zafungovaly a Hunové se k věčnému městu obrátili zády a stáhli se.

© NL Beeld

Taktický ústup -

Papež Lev I. Veliký si sice zaslouží uznání za to, že přemluvil Huny k zastavení jejich tažení, ale faktem je, že k postupu na Řím by bylo zapotřebí zásob, které v Itálii nebyly k dispozici, neboť většina úrody byla roku 451 zpustošena hladomorem a teprve se vzpamatovávala. Pro Attilu bylo výhodnější uzavřít mír a stáhnout se do své vlasti. Tedy téměř.

© Getty Images

Obnovená touha po krvi -

Místo toho obnovená touha po krvi přiměla Attilu roku 453 naplánovat útok na Byzantskou říší (Východořímskou říší).

© Public Domain

Prokletí peněz -

Důvody se znovu točily kolem údajného nevyplácení subvencí, které tentokrát zřejmě zadržoval nový císař Marcianus, který odmítl vyplatit částku dohodnutou jeho předchůdcem Theodosiem II.

© NL Beeld

Attila Hun zemřel -

Než si ale stačil nabrousit čepel a obléci zbroj, Attila Hun zemřel ve spánku, zřejmě na krvácení do mozku, které si způsobil po vydatné hostině a pití o svatební noci s novou nevěstou Ildikóu. Na jeho místo nastoupili jeho synové, kteří si rozdělili jeho říši a uzavřeli mír s Římany.

Zdroje: (History) (Britannica) (BBC) (Encyclopedia.com) (Livius.org) 

© Getty Images