© Getty Images/Shutterstock

Řeka Temže -

Jedním z nejtypičtějších příkladů dopadu Malé doby ledové je Londýn v zimních měsících. Řeka Temže během 24 zim skutečně zamrzla a na ledě se tehdy konalo velké množství takzvaných "mrazivých trhů".

© Getty Images

O co se jednalo? -

V období mezi 16. a 19. stoletím zachvátila část Země (především severní polokouli) mrazivá zima, která je dodnes známá jako Malá doba ledová. Tato doba měla negativní dopad na celé národy a mnoho lidí se snažilo přežít.

© Getty Images

Chladné období -

Malá doba ledová nepředstavovala skutečnou dobu ledovou, neboť průměrné teploty klesly jen asi o 0,5 °C (1 °F) a nebylo trvale chladno. Nicméně důsledky chladnějšího klimatu se projevily po celém světě a poznamenaly velkou část historie až dodnes.

© Getty Images

Příčiny -

Přestože si vědci stále nejsou jisti, co bylo příčinou vzniku Malé doby ledové, řada vědců se domnívá, že k tomu mohla přispět snížená sluneční aktivita nebo dokonce zvýšený počet sopečných erupcí.

© Getty Images

Čarodějnice -

Jelikož se kvůli extrémním mrazům nedařilo úrodě a obyvatelstvo se snažilo přežít, bylo mnoho žen postaveno před soud a odsouzeno jako čarodějnice, protože byli označeny za původkyně zimy.

© Getty Images

Švédsko vs. Dánsko -

Zajímavostí je, že kvůli chladnějšímu počasí zamrzla úžina mezi Švédskem a Dánskem, díky čemuž mohl švédský král Karel X. Gustav (na obrázku) táhnout se svou armádou a dobýt v roce 1658 dánský ostrov Funen.

© Getty Images

Jedinečný zvuk -

Podle některých lidí je jedinečný zvuk Stradivariho houslí (které vznikly v 17. a 18. století) výsledkem dřeva, které Antonio Stradivari použil k jejich výrobě. Tvrdí se, že zvýšený chlad způsobil, že dřevo bylo hustší než obvykle.

© Getty Images

Hladomor -

Na konci 16. století se zima stala tak neúnosnou, že několik evropských zemí zažilo velké hladomory. Zemřelo mnoho lidí a zvířat, které nebylo z důvodu příliš tvrdé půdy možné ani náležitě pohřbít.

© Getty Images

Nová hospodářská zvířata -

Lidé začali chovat plemena hospodářských zvířat, která lépe snášela chladné počasí, jako například ovce, kozy a některá plemena skotu. Dokázala přežít na menším množství pastvin a zároveň odolávat nižším teplotám.

© Getty Images

Zemědělství -

Aby zemědělci přežili, byli nuceni přizpůsobit své zemědělské postupy kratším vegetačním obdobím a nižším teplotám. Proto začali pěstovat odolnější plodiny, jako například žito a oves, které snášely drsné podmínky lépe než pšenice nebo ječmen.

© Getty Images

Skladování -

V rámci zajištění potravinového zabezpečení v chladných měsících si lidé vytvořili lepší způsoby skladování potravin. Budovaly robustnější sýpky a sklepy, které umožňovaly uchovávat obilí, zeleninu a další potraviny podléhající rychlé zkáze po delší dobu.

© Getty Images

Strava -

Díky své schopnosti růst v chladnějším podnebí se kořenová zelenina, jako například tuřín a brambory, stala základem potravy lidí. Klíčovou strategií pro přežití zůstalo také shánění divokých potravin, i když maso z divokých zvířat bylo z důvodu chladu vzácnější.

© Getty Images

Skleníky -

V některých oblastech, především v Evropě, se rozšířilo používání skleníků nebo oranžérií. Bylo tak možné pěstovat ovoce a zeleninu, které by ve venkovním klimatu nepřežily.

© Getty Images

Inovace v oblasti vytápění -

S pronikáním chladu do domácností se zvyšovala poptávka po palivu, protože se lidé potřebovali zahřát. V oblastech kde byl nedostatek dřeva, se rozšířilo používání rašeliny, uhlí a dalších alternativních paliv.

© Getty Images

Bydlení -

Domy byly stavěny nebo upravovány tak, aby lépe zadržovaly teplo. Běžným prvkem byly silnější stěny a lepší izolace a někteří obyvatelé si dokonce stavěli polozemnice, aby si udrželi stabilní vnitřní teplotu.

© Getty Images

Společné bydlení -

V řadě regionů se společné bydlení stalo klíčovou strategií pro přežití. Několik rodin často žilo společně ve větších skupinách, aby se dělily o zdroje a tělesné teplo.

© Getty Images

Sezónní migrace -

Tak jako mnoho volně žijících zvířat, i někteří lidé si osvojili sezónní migrační cykly. Během zimních měsíců se stěhovali do nižších nadmořských výšek nebo mírnějších oblastí a na jaře a v létě se zase vraceli zpátky, aby zasadili a sklidili úrodu.

© Public Domain

Oblečení -

Oblečení se postupně zdokonalovalo, aby poskytovalo lepší ochranu před chladem. Pro oblasti, kde se obvykle nevyskytují extrémní mrazy, se stalo běžné vrstvení a lidé nosili více vrstev vlny, kožešin a dalších izolačních materiálů.

© Getty Images

Rybolov za účelem zajištění obživy -

Rybolov se stal stále významnějším zdrojem potravy, především v pobřežních oblastech. Lidé si vytvořili sofistikované techniky lovu v chladných vodách a metody uchovávání ryb pomocí solení a sušení.

© Getty Images

Zimní sporty -

Přestože to nebyla nutně strategie přežití, zimní sportovní aktivity jako bruslení a lyžování poskytovaly lidem možnost rekreace, díky níž se mohli vyrovnat s dlouhými a krutými zimami.

© Public Domain

Léčivé rostliny -

Znalost léčivých rostlin pomáhala lidem vypořádat se se zdravotními problémy způsobenými chladem. Ostatně některé bylinné prostředky, které jsou dnes používány k léčbě infekcí a omrzlin, se používaly již po staletí ještě před malou dobou ledovou.

© Getty Images

Doprava -

Saně a spřežení, které byly přizpůsobeny drsnému terénu, se za zasněžených podmínek staly hlavním dopravním prostředkem. Dodnes tato vozidla umožňují lidem pohybovat se, přestože jsou cesty kvůli sněhu a ledu nesjízdné.

© Getty Images

Správa životního prostředí -

Protože chladné počasí v podstatě zahubilo mnoho rostlin, vysušené prostředí se stalo ideálním místem pro šíření požárů. Aby je lidé zmírnili, začali kontrolovaně vypalovat lesy, čímž zároveň uvolnili nezbytnou půdu pro zemědělství.

© Getty Images

Chalupaření -

Chalupaření (které spočívá v provozování činnosti z pohodlí domova) vzkvétalo, protože lidé hledali další zdroje příjmů. Tkalcovství, pletení a řemeslná výroba zboží za účelem prodeje se staly běžnou záležitostí, která umožnila rodinám přežít finanční nestabilitu.

© Getty Images

Uchovávání potravin -

V průběhu Malé doby ledové mnoho lidí inovovalo techniky uchovávání potravin, jako například zavařování, uzení, kvašení, a dokonce i chlazení (na obrázku). Díky tomu bylo možné potraviny skladovat delší dobu, i když nebyly k dispozici čerstvé potraviny.

© Getty Images

Místní správa -

Jedním z extrémních faktorů Malé doby ledové byl nedostatek potravin. Místní správa sehrála zásadní roli při nakládání se zdroji prostřednictvím přídělu obilí nebo regulace cen základního zboží.

© Getty Images

Přírodní úkryty -

Lidé se v oblastech s krutými zimami stěhovali do přírodních úkrytů, jako jsou například jeskyně a skalní převisy, neboť jsou odolnější a poskytují dodatečnou ochranu před přírodními živly.

© Getty Images

Změna klimatu -

Vzhledem k faktu, že se podnebí na celém světě vlivem člověka mění, se vědci snaží detailněji prozkoumat malou dobu ledovou, aby pochopili, jak v té době fungovalo světové klima a jak lidé dokázali snášet tak krutá protivenství.

Zdroje: (National Geographic) (History.com) (The New Yorker) (New England Historical Society)

© Getty Images