© Shutterstock

Kde leží Západní Sahara? -

Západní Sahara je řídce osídlené území, jež zaujímá pouštní atlantickou pobřežní oblast v severozápadní Africe.

© Shutterstock

Saharská arabská demokratická republika -

Přibližně 30 % území je pod kontrolou Saharské arabské demokratické republiky (SADR).

© Getty Images

Maroko -

Zbylých 70 % je okupováno a spravováno sousedním Marokem. Samotná Západní Sahara se skládá z geografických regionů Río de Oro, jenž pokrývá jižní dvě třetiny regionu (mezi mysy Cape Blanco a Cape Bojador), a Sakia al-Hamra, zabírající severní třetinu.

© Getty Images

Al-´Ajún (Laayoune) -

Současná populace Západní Sahary čítá 600 000 obyvatel. Téměř 40 % obyvatel žije v Marokem kontrolovaném městě Al-´Ajún (Laayoune), které je největším městem na tomto území.

© Shutterstock

Řídce osídlené území -

Západní Sahara je nejřidčeji osídleným územím Afriky a je prakticky celá pokrytá pouští. I přesto tato málo známá enkláva, jež nikdy nebyla národem v moderním slova smyslu, představuje jednu z nejostřejších oblastí kontinentu, o kterou se vedou spory.

© Shutterstock

Západní Sahara v souvislostech -

Roku 1884 vyhlásila španělská vláda nad tímto územím protektorát a zřídila jej jako španělskou kolonii.

© Public Domain

Španělská okupace -

Španělská přítomnost se soustředila na záliv Río de Oro Bay. Až do 30. let 20. století však expanzi do vnitrozemí bránily nájezdy a vzpoury původního saharského obyvatelstva.

© Getty Images

Rozdělení území -

V roce 1934 si území nakonec podmanily společné španělské a francouzské síly. Španělské úřady učinily Dachlu, tehdy známou jako Villa Cisneros, hlavním městem provincie Río de Oro a rozdělily své saharské území na dva regiony pojmenované podle řek Sakia al-Hamra (Saguia el-Hamra) a Río de Oro.

© Public Domain

Francova návštěva -

Během 2. světové války byly tyto regiony spravovány španělským Marokem. V říjnu roku 1950 navštívil území Francisco Franco a udělil španělským Maročanům stejná privilegia jako Španělsku.

© Getty Images

Ifni War (1957–1958) -

Roku 1957 si nově nezávislé Maroko nárokovalo okresy Sakia al-Hamra na severu a Río de Oro na jihu. Tento krok vyvolal válku zvanou Ifni War.

© Getty Images

Marocká osvobozenecká armáda (Moroccan Army of Liberation) -

Ifni War probíhala od listopadu roku 1957 do června roku 1958 během všeobecné vlny dekolonizace po 2. světové válce. Stály v ní francouzsko-španělské koloniální síly proti marockým povstalcům, jež byli reorganizováni jako Marocká osvobozenecká armáda (Moroccan Army of Liberation).

© NL Beeld

Těžké boje -

Marocké síly se pokoušely osvobodit města Sidi Ifni a Tarfaya od španělské okupace. Těžké boje probíhaly také u měst Al-´Ajún a Edchera.

© Getty Images

Provincie Španělská Sahara -

Marocké milice byly nakonec poraženy a v únoru roku 1958 společná španělská a francouzská ofenzíva vyhnala povstalce pryč z regionu. Španělsko následně připojilo Sakia al-Hamra a Río de Oro a vytvořilo tak provincii Španělská Sahara. Tento konflikt je často označován jako „Forgotten War“ (Zapomenutá válka), neboť Evropa a okolní svět projevily o události v regionu nezájem.

© Getty Images

Další územní nároky -

Napětí v regionu přetrvávalo i poté, co sousední Mauritánie, jež si historicky činila konkurenční nároky na svrchovanost nad tímto územím, získala nezávislost a vyjádřila stížnosti, že i ona byla evropskými koloniálními mocnostmi odtržena od svých zemí.

© Getty Images

Nerostné bohatství -

Když byla v roce 1963 objevena obrovská ložiska fosfátů v Bukra (Bu Craa) v severní části španělské Sahary, stala se provincie rázem ještě ekonomicky atraktivnější pro každou zemi, která by ji byla schopna pevně ovládnout. Těžba byla zahájena roku 1972.

© Getty Images

Vzestup Fronty Polisario -

Počátkem 70. let 20. století došlo v celé provincii ke značnému nárůstu národního uvědomění a protikoloniálních nálad. Domorodí obyvatelé regionu, kočovní lidé Sahrawi, se spojili do Lidové fronty za osvobození Saguia el-Hamra a Río de Oro neboli Fronty Polisario.

© Getty Images

Vlastní země -

Fronta Polisario podnikla první nájezdy proti španělským okupantům v roce 1973. Jejím cílem bylo vytvořit Saharskou arabskou demokratickou republiku pro saharský lid pomocí sebeurčení a ozbrojeného odporu.

© Getty Images

Rozdělení -

Poté se Španělé v roce 1975 rozhodli umožnit Mauritánii a Maroku rozdělení a obsazení tohoto území. To vedlo k tzv. Zelenému pochodu.

© Getty Images

Zelený pochod -

Zelený pochod představoval strategickou masovou demonstraci, ke které vyzval marocký král Hasan II. a při které asi 350 000 neozbrojených Maročanů pokojně obsadilo španělskou Saharu. Cílem tohoto protestu bylo přimět Španělsko k vydání sporného autonomního území.

© Getty Images

Další konflikt -

Namísto toho došlo k dalšímu konfliktu, když Fronta Polisario vedla válku s cílem vyhnat marocké a mauritánské síly.

© Getty Images

Zisky Maroka a Mauritánie -

Nakonec Španělsko rozdělilo provincii tak, že Maroko získalo severní dvě třetiny území, a tím i kontrolu nad fosfáty; Mauritánie naopak získala jižní třetinu. Fronta Polisario rychle vyzvala ke zbrani.

© Getty Images

Exilová vláda -

Fronta Polisario byla podporována Alžírskem a sídlila v hlavním městě Alžír.

© Getty Images

Přesun území -

Španělsko se dostalo do středu tří znepřátelených sil a roku 1975 podepsalo s Marokem a Mauritánií trojstrannou dohodu o přesunu území.

© NL Beeld

Mauritánie se domáhá míru -

Mauritánie, tento chudý a zbídačený stát, se z bojů vykroutil a uzavřel v roce 1979 mírovou dohodu s Frontou Polisario. Na fotografii je tehdejší vůdce Fronty Polisario, Bachir Mustapha Sayed, a poručík Ahmed Salem Ould Sidi za Mauritánii při podpisu smlouvy dne 5. srpna 1979 ve městě Alžír.

© Getty Images

Boje pokračují -

Maroko se však bránilo jakýmkoli představám o míru. Neprodleně anektovalo mauritánskou část Západní Sahary a opevnilo své pozice v dolech Bu Craa (Bukra) a jejich okolí. Mezitím partyzáni z Fronty Polisario pokračovali ve svých nájezdech.

© Getty Images

Madrid předává španělskou Saharu -

Dne 26. února 1976 skončil formální mandát Španělska nad touto provincií, když při slavnostním ceremoniálu ve městě Al-´Ajún (Laayoune) předalo správní moc Maroku. Od té doby se Španělská Sahara nazývala Západní Sahara.

© Getty Images

Byla vyhlášena nová republika -

Ve stejném roce vyhlásila Fronta Polisario následně Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR).

© Getty Images

Mírové návrhy -

Roku 1988 se obě strany dohodly na příměří na základě mírového návrhu OSN. Tento návrh rovněž vyzýval k uspořádání referenda, které by umožnilo obyvatelům Západní Sahary vybrat si mezi nezávislostí a integrací s Marokem. Na fotografii je Brahim Ghali, současný generální tajemník Polisaria a prezident samozvané Saharské arabské demokratické republiky.

© Getty Images

Do hry vstupuje OSN -

V roce 1991 bylo zavedeno příměří. Toto přerušení bojů umožnilo správním a mírovým silám OSN vstoupit na území Západní Sahary, aby zde provedly referendum.

© Getty Images

Zdržovací taktika -

Jenže právě v době, kdy OSN připravovala referendum, Maroko přesunulo na dané území desítky tisíc „osadníků“ a trvalo na tom, aby byla posouzena jejich volební způsobilost. Tato zdržovací taktika zabrala.

© Getty Images

Nedodržený slib -

Ačkoliv 16 let trvající povstání skončilo příměřím, které OSN uzavřela v roce 1991, slib referenda o nezávislosti se stále neuskutečnil.

© Getty Images

Nevyřešený spor -

V listopadu roku 2020 došlo k porušení příměří mezi Frontou Polisario a Marokem, což vyústilo v ozbrojené střety mezi oběma stranami. Počínaje rokem 2025 je svrchovanost nad Západní Saharou mezi Marokem a Frontou Polisario stále sporná a její právní status zůstává nevyřešen.

Zdroje: (Security Council Report) (BBC) (Arab Center Washington DC) (World Population Review)

© Getty Images