© Shutterstock

Historie západonilského viru -

Virus západonilské horečky byl poprvé objeven v roce 1937 v ugandském okrese West Nile, kde se jím nakazila dospělá žena. Později, v roce 1999, se objevil ve Spojených státech amerických, kde se pak rychle rozšířil.

© Shutterstock

Jak se šíří -

Západonilský virus přenáší komár pisklavý (Culex pipiens). Komáři se nakazí, když se živí nakaženými ptáky, a pak přenášejí virus na lidi a zvířata.

© Shutterstock

Globální problém -

Podle Světové zdravotnické organizace se virus běžně vyskytuje v Africe, Evropě, na Blízkém východě, v Severní Americe a západní Asii.

© Shutterstock

Příznaky -

Přibližně 8 z 10 nakažených virem západonilské horečky nemá žádné příznaky. Přibližně 1 z 5 nakažených osob však pociťuje příznaky, jako je bolest hlavy, těla, kloubů, zvracení, průjem nebo vyrážka.

© Shutterstock

Příznaky -

Většina lidí, kteří se virem nakazí, se zcela uzdraví. Únava a slabost však mohou přetrvávat týdny nebo dokonce měsíce.

© Shutterstock

Horší příznaky -

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je onemocnění závažné a může se projevit vysokou horečkou, bolestí hlavy, ztuhlostí šíje, otupělostí, dezorientací, kómatem, třesem, křečemi, svalovou slabostí, ztrátou zraku, necitlivostí a ochrnutím.

© Shutterstock

Inkubační doba západonilského viru -

Typická inkubační doba západonilského viru je dva až šest dní, ale podle různých zdrojů může trvat až 15 dní.

© Shutterstock

Horší komplikace -

Západonilská horečka může způsobit závažná, život omezující onemocnění včetně encefalitidy, meningitidy a meningoencefalitidy.

© Shutterstock

Přenos z člověka na člověka -

Infikovaná komáří kousnutí jsou hlavní příčinou tohoto onemocnění. Ve vzácných případech však může být virus přenesen krevní transfuzí, transplantací orgánů, perinatálně nebo kojením.

© Shutterstock

Diagnostika -

Podle Centra pro kontrolu nemocí by osoby, které mají podezření na nákazu virem západonilské horečky, měly být nejprve vyšetřeny na přítomnost imunoglobulinových (Ig)M protilátek specifických pro tento virus. Tyto testy se provádějí ze vzorků krve nebo tekutiny odebrané z páteře.

© Shutterstock

Lékařské zobrazování závažných případů -

Zobrazovací metody se nepoužívají k přímé diagnostice západonilského viru, mohou však pomoci při zvládání a pochopení rozsahu neurologického postižení v závažných případech onemocnění.

© Shutterstock

Léčba mírných příznaků -

Neexistuje žádné antibiotikum, které by virus vyléčilo, nicméně odpočinek, tekutiny a volně prodejné léky proti bolesti mohou pomoci zmírnit některé příznaky, které se mohou vyskytnout.

© Shutterstock

Hospitalizace u těžších případů -

Ve velmi závažných případech západonilského viru musí být pacient hospitalizován, aby mu byla poskytnuta podpůrná léčba. Léčba může zahrnovat nitrožilní podávání tekutin, léky proti bolesti a ošetřovatelskou péči.

© Shutterstock

Ochrana před komářím štípnutím -

Existuje několik kroků, které můžete vy i vaši blízcí podniknout, abyste předešli komářím štípancům. V první řadě nezapomeňte používat kvalitní repelenty.

© Shutterstock

Ochrana před komářím štípnutím -

Důležité je také nosit volné oblečení s dlouhými rukávy. Své oblečení a veškeré doplňky ošetřete permethrinem.

© Shutterstock

Množení komárů ve stojaté vodě -

Stojatá voda je místo, kde se komáří množí nejvíce. Zkrátka potřebují stojatou vodu, aby mohli dokončit svůj životní cyklus. Do stojaté vody nakladou vajíčka a již za pět dní jsou na světě a koušou lidi i zvířata.

© Shutterstock

Role ptáků v otázce západonilského viru -

Někteří draví ptáci, jako jsou jestřábi a sovy, nebo dokonce mrchožraví ptáci, jako jsou vrány, se mohou nakazit virem západonilské horečky poté, co sežerou nemocné nebo uhynulé ptáky, kteří v sobě tento virus měli.

© Shutterstock

Role ptáků v otázce západonilského viru -

Poté, co se výše uvedení ptáci nakazí, nakazí se i komáři, když ptáka kousnou. Ti pak mohou nákazu přenést na člověka a další zvířata prostřednictvím kousnutí.

© Shutterstock

Informace a veřejnost -

V průběhu let se různé komunity zorganizovaly, aby se zapojily do osvětové činnosti zaměřené na sdílení preventivních postupů.

© Shutterstock

Informace a veřejnost -

Vzhledem k tomu, že v současné době není k dispozici žádná vakcína, musí se lidé sami pokusit snížit počet komářích štípnutí a riziko nákazy západonilským virem.

© Shutterstock

Chronické potíže způsobené virem západonilské horečky -

Virus západonilské horečky může způsobit dlouhodobé neurologické změny, které vážně ovlivní život postižených. Mezi běžně hlášené příznaky patří například deprese, ztráta paměti a poruchy motoriky.

© Shutterstock

Západonilský virus u starších osob -

Závažné onemocnění se může vyskytnout v každém věku, ale u osob starších 60 let je riziko závažných nežádoucích účinků vyšší, pokud se nakazí.

© Shutterstock

Západonilský virus a osoby s oslabenou imunitou -

Více jsou ohroženi také lidé s určitými zdravotními potížemi, jako je rakovina, cukrovka, hypertenze, onemocnění ledvin a lidé po transplantaci orgánů.

© Shutterstock

Západonilský virus u domácích mazlíčků a dalších zvířat -

Západonilským virem se mohou nakazit domácí mazlíčci a zvířata. Domácí zvířata obvykle nevykazují žádné příznaky. Koně jsou však náchylnější k neurologickým následkům, jako je encefalitida.

© Shutterstock

Město vs. venkov -

Virus má tendenci se více šířit v městských oblastech kvůli vyšší hustotě lidí a většímu množství stojaté vody.

© Shutterstock

Město vs. venkov -

Venkovské oblasti však samozřejmě nejsou vůči této nemoci imunní. Obce v blízkosti mokřadů nebo zemědělství mohou také zaznamenat výskyt nákazy.

© Shutterstock

Život s dlouhodobými následky západonilského viru -

Virus západonilské horečky může u některých lidí způsobit trvalé postižení. Doporučuje se, aby zasažení jedinci vyhledali emocionální a psychologickou podporu a případně i vhodnou léčbu.

Zdroje: (CDC) (Cleveland Clinic) (Minnesota Department of Health) (Johns Hopkins Medicine) (CBS News) (ScienceDirect)

© Shutterstock