© Shutterstock

Diagnóza -

Téměř každý pátý člověk v USA trpí depresí, ale mnoho z nich je diagnostikováno nesprávně, což často vede k neúčinné a nákladné léčbě, která může být neuvěřitelně frustrující a škodlivá. To je způsobeno tím, že mnoho center duševního zdraví v současnosti používá přístup pokus-omyl při určování zdravotních problémů.

© Shutterstock

Léčba -

Mnoho pacientů s depresí se léta snaží najít účinnou léčbu, střídají různé léky a terapie, což může být deprimující a oddálit uzdravení.

© Getty Images

Nový přístup Stanfordu (Stanford medicine) -

Vědci ze Stanfordu pracují na revolučním způsobu, jak zlepšit diagnostiku deprese pomocí identifikace jedinečných biomarkerů pro každý typ deprese. To by mohlo umožnit cílenou léčbu a potenciálně transformovat způsob, jakým je deprese léčena.

© Shutterstock

Studijní metody -

© Shutterstock

Současná omezení v psychiatrii -

Na rozdíl od jiných medicínských oborů se psychiatrie často spoléhá na symptomy uváděné samotnými pacienty a nepoužívá k diagnostice biologické testy. Stanfordská studie se to snaží změnit zavedením diagnostiky založené na biologických parametrech.

© Shutterstock

Budoucí léčba -

Ačkoli je tato studie ještě roky vzdálená od klinického využití, odborníci na duševní zdraví ji považují za nadějný krok k využití skenování mozku k přesnější diagnostice a léčbě deprese, podobně jako kardiologové využívají rentgenové snímky.

© Shutterstock

Odborníci -

Odborníci, kteří se na studii nepodíleli, ocenili, že výzkum směřuje k měřitelným biologickým markerům, které by mohly zlepšit diagnostiku a léčbu deprese.

© Shutterstock

Deprese rezistentní na léčbu -

Navzdory lékařským zásahům až 30 % pacientů s duševními poruchami nezaznamená zlepšení. Je zapotřebí lepších diagnostických nástrojů a právě zde přichází na řadu studie na Stanfordu.

© Shutterstock

Technologie -

Vědci ze Stanfordu využili funkční magnetickou rezonanci (fMRI) ke studiu oblastí a okruhů mozku, které jsou nejvíce spojeny s depresí, včetně amygdaly, hypotalamu, hipokampu a prefrontální kůry.

© Shutterstock

Mozkové obvody -

Každý biotyp deprese představuje poruchu určitého mozkového obvodu, která vede k různým symptomům a jinému typu deprese. Identifikace těchto okruhů pomáhá přizpůsobit léčbu specifické mozkové dysfunkci daného jedince.

© Shutterstock

Narušené spojení - Narušené mozkové okruhy mohou ovlivňovat pozornost, paměť, kognitivní flexibilitu, rozhodování a dokonce i emoční regulaci, což vše přispívá k různorodým příznakům deprese.

© Shutterstock

Účastníci studie -

Studie provedená na Stanfordu zahrnovala skenování mozku více než 800 účastníků, u kterých byla diagnostikována deprese nebo úzkost a analýzu jejich mozkové aktivity jak v klidu, tak během kognitivních a emocionálních úkolů. Tento dvojí přístup nebyl dosud nikdy proveden.

© Shutterstock

Šest specifických vzorů -

Studie identifikovala šest specifických vzorců mozkové dysfunkce, které odpovídají šesti hlavním mozkovým okruhům, přičemž každý z nich je spojen s odlišným typem deprese. Pojďme se podívat, jaké to jsou.

© Shutterstock

1. Okruh výchozího režimu -

Tento mozkový okruh je aktivní během vnitřních duševních procesů, jako je introspekce. Když je narušen, ovlivňuje tyto procesy, což může vést k symptomům, jako je přemítání a potíže s odpoutáním se od negativních myšlenek.

© Shutterstock

2. Okruh Salience -

Tento okruh pomáhá zaměřit se na důležité emoční podněty. Jeho narušení může vést ke zvýšené úzkosti a ohromujícím smyslovým zážitkům, což je běžné u některých forem deprese.

© Shutterstock

3. Okruh pozitivního afektu -

Tento mozkový okruh, známý také jako okruh odměny, je klíčový pro prožívání potěšení a motivace. Pokud je narušen, může vést k emoční otupělosti a snížené schopnosti cítit radost nebo spokojenost.

© Shutterstock

4. Okruh negativního afektu - Tento okruh zpracovává negativní emoční podněty a reaguje na ně. Jeho narušení může způsobit přehnané a dlouhodobé reakce na negativní emoce, které vedou k intenzivnímu smutku nebo dokonce strachu.

© Shutterstock

5. Okruh pozornosti -

Za udržení pozornosti je zodpovědný okruh pozornosti (nazývaný také frontoparietální síť). Narušení tohoto mozkového okruhu může zhoršit soustředění a koncentraci, které jsou klíčové pro každodenní fungování.

© Shutterstock

6. Okruh kognitivní kontroly -

Poslední mozkový okruh je základem výkonných funkcí, jako je pracovní paměť, plánování a kontrola myšlenek. Jeho narušení může ztížit rozhodování a plánování budoucnosti, což přispívá ke kognitivním příznakům deprese.

© Shutterstock

Léčba na míru -

Identifikace specifického biotypu osoby trpící depresí, umožňuje individuální léčbu. Například pacient s narušeným okruhem kognitivní kontroly, může mít větší prospěch z kognitivních terapiích než z některých léků.

© Shutterstock

Vliv léčby -

Studie ukázala, že pacienti s různými biotypy reagují na léčbu odlišně. Některé biotypy dobře reagovaly na specifická antidepresiva, zatímco jiné měly větší prospěch z psychoterapie.

© Shutterstock

Opakování - Ačkoli je studie jistě nadějná, odborníci zdůraznili potřebu opakovat studii na různorodých populacích a s širším spektrem léčebných možností, aby bylo možné potvrdit závěry studie.

© iStock

Omezení -

Jedním z problémů studie je, že většina účastníků byli bílé pleti. To vzbudilo obavy, nakolik je studie přesná při porovnání mezi různorodějšími skupinami obyvatel. Výzkumníci doufají, že tuto mezeru zaplní budoucí výzkum.

© Shutterstock

Přístup k fMRI -

Jedním z významných problémů tohoto typu léčby je omezený a nákladný přístup k přístrojům fMRI, které jsou dostupné především ve velkých zdravotnických centrech. Výsledky studie by mohly bránit širokému uplatnění.

© Shutterstock

Pojištění -

Vzhledem k vysokým nákladům na vyšetření fMRI je nepravděpodobné, že by je pojišťovny hradily, dokud další výzkum nepotvrdí jejich spolehlivost při předpovídání účinné léčby deprese. To představuje další překážku pro zavedení této léčby.

© Shutterstock

Kardiologie -

Cílem je dosáhnout toho, aby léčba deprese byla stejně přesná jako v kardiologii, kde lékaři využívají biologické markery v mozku k určování léčby. To může být průlomové a může to vést k předvídatelnějším a úspěšnějším výsledkům v péči o duševní zdraví.

© Getty Images

Snížení počtu chybných diagnóz -

Odklonem od sebehodnocení příznaků a přechodem na biologicky založenou diagnostiku, by se mohlo výrazně snížit riziko chybné diagnózy a neúčinné léčby, což by bylo pro pacienty velkým přínosem.

© Shutterstock

Inovace -

Až donedávna byly deprese a problémy duševního zdraví z velké části ponechány bez odpovídajícího výzkumu. Tato studie podporuje inovace v léčbě duševního zdraví a posouvá tuto oblast směrem k zapojení pokročilejších technologií, které mohou lidem pomoci.

© Shutterstock

Budoucnost -

Studie Stanfordu položila základy pro budoucí výzkum, který se zaměří na další biotypy deprese, možnosti léčby a různé populace, s konečným cílem vyvinout plně personalizovaný přístup k péči o duševní zdraví.

Zdroje: (National Geographic) (Stanford Medicine) (WebMD) (CNN)

© Shutterstock