Co je to agorafobie a jak s ní pracovat? - Agorafobie je úzkostná porucha, kdy má člověk intenzivní strach z míst nebo situací, ze kterých může být obtížné uniknout. Tento strach může vést k distancování, které často ztěžuje opuštění domova nebo zapojení se do běžných aktivit. Přestože příznaky vám nejspíš budou připadat velmi drsné, existují možnosti léčby, které mohou snížit negativní dopad na život lidí s touto poruchou.

Pokud se chcete dozvědět více o agorafobii, proklikejte se touto galerií a dozvíte se vše podstatné.

© Shutterstock

Co to je? -

Agorafobie zahrnuje strach z přeplněných míst, veřejné dopravy, otevřených nebo uzavřených prostor nebo z opuštění domova, což vede k vyhýbání se společnosti.

© Shutterstock

Symptomy -

U osob s agorafobií, které se ocitnou ve stresové situaci, se mohou objevit příznaky panické ataky, jako je zrychlený tep, zrychlené dýchání, pocit horka a potu a nevolnost.

© Shutterstock

Příčiny -

Agorafobie je onemocnění s řadou možných spouštěčů, jako jsou traumatické události, úzkostná porucha, neznámé prostředí a strach ze zahanbení.

© Shutterstock

Další onemocnění -

Agorafobie se často vyskytuje současně s jinými duševními chorobami, jako je panická porucha, deprese a úzkostná porucha.

© Shutterstock

Dopad na běžný život -

Agorafobie může mít závažný dopad na každodenní život člověka a narušit jeho schopnost pracovat, stýkat se s lidmi nebo vykonávat běžné činnosti.

© Shutterstock

Diagnostika -

Diagnózu agorafobie stanoví odborník na duševní zdraví a obvykle to zahrnuje komplexní posouzení příznaků a jejich dopadu na každodenní život.

© Shutterstock

Výskyt -

Odhaduje se, že agorafobií trpí přibližně 2 % celkové populace.

© Shutterstock

Příčiny -

Přesné příčiny vzniku agorafobie zůstávají nejasné, ale Diagnostický a statistický manuál duševních nemocí (DSM-5) uvádí tři typy rizikových faktorů: environmentální, genetické a povahové.

© Shutterstock

Rozdíly mezi muži a ženami -

Výzkumy ukazují, že ženy trpí agorafobií 1,5krát až 3krát častěji než muži.

© Shutterstock

Věk -

Agorafobie se může rozvinout v kterémkoli věku, ale její příznaky obvykle začínají na konci dospívání nebo na počátku dospělosti, obvykle ve věku do 35 let.

© Shutterstock

Kognitivně-behaviorální terapie -

K léčbě agorafobie lze použít kognitivně behaviorální terapii, která pomáhá změnit myšlenkové vzorce a chování.

© Shutterstock

Expoziční terapie -

Expoziční terapie spočívá v postupném čelení svému strachu, dokud se úzkost nezmenší. Cíle jsou na začátku stanoveny mírně a s rostoucí sebedůvěrou se stávají náročnějšími.

© Shutterstock

Medikace -

Mohou být předepsány i léky, například antidepresiva. I když léky mohou příznaky zlepšit, často jsou účinnější, pokud se užívají v kombinaci s terapií.

© Shutterstock

Dýchací techniky -

Hluboké dýchání a další relaxační techniky mohou pomoci zvládnout příznaky úzkosti během stresových situací.

© Shutterstock

Progresivní svalová relaxace -

Progresivní svalová relaxace spočívá v postupném napínání nebo stahování jedné svalové skupiny a následném uvolňování. Cvičení pomáhá snižovat celkové napětí a úroveň stresu.

© Shutterstock

Trénování mysli -

Cvičení mysli a meditace může osobám trpícím agorafobií pomoci zůstat v pohodě, když se potýkají s příznaky paniky nebo úzkosti.

© Shutterstock

Podpora okolí -

Mít kolem sebe přátele a rodinu, kteří vás podporují, může rozhodně zlepšit stav duševního zdraví. Může to také pomoci bojovat s pocity osamělosti a izolace.

© Shutterstock

Postupné nastavování cílů -

Stanovení malých a dosažitelných cílů může pomoci posílit sebedůvěru a snížit strach z nových situací nebo prostředí.

© Shutterstock

Vzdělávání se -

Agorafobie se může u každého projevovat jinak, proto je důležité se o tomto onemocnění více informovat. Vzdělávání veřejnosti může odstranit stigma, poskytnout náhled do této poruchy a vyjasnit mýty nebo nedorozumění.

© Shutterstock

Pravidelné cvičení -

Pravidelná fyzická aktivita může snížit stres a zlepšit náladu, což může pomoct při zvládání příznaků agorafobie.

© Shutterstock

Pracování na sobě -

Laskavost k sobě samému a nekritizování se může pomoci zvládnout emocionální dopad agorafobie.

© Shutterstock

Odborná pomoc -

Pokud se vy nebo někdo z vašich známých potýkáte s agorafobií, měli byste vyhledat pomoc profesionálního terapeuta nebo lékaře, který se specializuje na úzkostné poruchy.

© Shutterstock

Bezpečné útočiště -

Některým lidem s agorafobií pomáhá vytvoření klidného a bezpečného prostoru u sebe doma, kam se mohou stáhnout v těžkých chvílích.

© Shutterstock

Psaní si deníku -

Při agorafobii může pomoci vést si deník a zaznamenávání si poznatků a příznaků.

© Shutterstock

Žádné drogy -

Látky, jako jsou drogy a alkohol, sice mohou přinést krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého hlediska mohou příznaky akorát zhoršit. Vyhýbat byste se měli také nápojům obsahujícím kofein, protože jeho stimulační účinek může úzkost zhoršit.

© Shutterstock

Udržování sociálních vazeb -

Agorafobie může způsobit izolaci lidí od jejich blízkých, ale udržování komunikace, i když virtuálně prostřednictvím zpráv nebo hovorů, může zmírnit pocit osamělosti.

© Shutterstock

Uzemňovací technika -

Metoda „5,4,3,2,1“ je uzemňovací technika určená ke zvládání akutního stresu a snižování úzkosti. Určete si pět věcí, které můžete vidět, čtyři věci, kterých se můžete dotknout, tři věci, které můžete slyšet, dvě věci, které můžete cítit, a jednu věc, kterou můžete ochutnat.

© Shutterstock

Podpůrné skupiny -

Aplikace a online komunity, jako jsou podpůrné skupiny zaměřené na zvládání úzkosti, mohou také pomoci.

© Shutterstock

Strategie zvládání situací -

Pokud trpíte agorafobií, je dobré sestavit si plán, který vám nastíní, jak ideálně řešit konkrétní situace, když nastanou. Plán může zahrnovat například techniky hlubokého dýchání nebo nošení sluchátek s potlačením hluku na rušných veřejných místech.

© Shutterstock

Čas a trpělivost -

Překonání agorafobie je postupný proces, který vyžaduje trénink a trpělivost. Pokrok může být pomalý a nemusí být lineární, ale s odhodláním a podporou je možné se z toho dostat.

Zdroje: (NHS) (Verywell Mind) (Cleveland Clinic)

© Shutterstock