© Shutterstock

Co je to Münchhausenův syndrom? -

Münchhausenův syndrom, známý také jako faktitivní porucha, je duševní porucha, při níž osoba předstírá, že je nemocná.

© Shutterstock

Co je to Münchhausenův syndrom? -

Zahrnuje to předstírání nemoci nebo záměrné vytváření tělesných, emocionálních nebo kognitivních příznaků nějaké nemoci.

© Shutterstock

Původ názvu -

Münchhausenův syndrom je pojmenován po německém šlechtici z 18. století baronu Münchhausenovi, který se proslavil vyprávěním neuvěřitelných příběhů o svém životě a dobrodružstvích.

© Shutterstock

Psychologické příznaky -

Lidé s tímto syndromem mohou tvrdit, že trpí psychickými problémy. Mohou také tvrdit to, že slyší hlasy, že vidí různé věci nebo že trpí depresemi.

© Shutterstock

Fyzické příznaky -

Osoby trpící tímto syndromem si mohou stěžovat i na fyzické příznaky, jako je bolest v určitých oblastech těla, včetně orgánů, svalů, kostí a kloubů.

© Shutterstock

Další příznaky -

Některé příznaky není snadné prokázat nebo vyvrátit, takže je lze snadno předstírat. Patří mezi ně problémy se zrakem, záchvaty, slabost těla, zvracení, průjem a další jiné bolesti.

© Shutterstock

Snaží se onemocnět -

Přestože mnohé z těchto příznaků jsou smyšlené, není neobvyklé, že si příznaky způsobují i sami. Tito lidé skutečně dělají vše pro to, aby byli nemocní.

© Shutterstock

Snaží se onemocnět -

Nezřídka se jedná například o přidání krve do moči, pořezání se nebo popálení, způsobení infekce v ráně, úmyslnou dehydrataci nebo dokonce otravu.

© Shutterstock

Proč předstírají, že jsou nemocní? -

Osoba, která předstírá, že je nemocná, se plně vžije do role pacienta. Díky tomu se mu dostane pozornosti jak od okolí, tak od lékařů.

© Shutterstock

Co tento syndrom může způsobovat? -

Münchhausenův syndrom je komplexní duševní porucha. Na vzniku tohoto syndromu se může podílet mnoho faktorů, včetně emočního traumatu nebo nemoci v dětství.

© Shutterstock

Trauma z dětství -

Jedním z důvodů, které vedou k rozvoji tohoto syndromu v dospělosti, může být zanedbávání a opuštění ze strany rodičů.

© Shutterstock

Sebedestrukce -

Lidé, kteří tímto syndromem trpí, si mohou přivodit nemoc či úraz, aby se potrestali, protože se mohou cítit méněcenní.

© Shutterstock

Hledání pozornosti -

Další hypotézou je, že se potřebují cítit důležití a touží být středem pozornosti, takže se staví do pozice pacienta.

© Shutterstock

Chtějí, aby o ně bylo pečováno -

Může také nastat situace, kdy chtějí přenést odpovědnost a péči o sebe samotné na někoho jiného. Být opečováván pro ně může být opravdu dobrý pocit.

© Shutterstock

Duševní poruchy -

Příčinou může být také porucha osobnosti. Ty v různé míře ovlivňují naše myšlení a chování. Hraní role "nemocného člověka" je identita, kterou by někteří rádi přijali.

© Shutterstock

Duševní poruchy -

Mezi nejčastější poruchy osobnosti, které se u osob trpících Münchhausenovým syndromem vyskytují, patří hraniční porucha osobnosti, narcistická porucha osobnosti a antisociální porucha osobnosti.

© Shutterstock

Diagnostika Münchhausenova syndromu -

U lidí s tímto syndromem je velmi obtížné stanovit diagnózu. Zejména proto, že jsou skutečně velmi dobří v manipulaci a přesvědčování zdravotníků.

© Shutterstock

Čeho si všímat -

Existují však příznaky, kterých by si tito odborníci měli být vědomi. Patří mezi ně například bohatý lékařský záznam nemocí, které spolu však moc nesouvisí.

© Shutterstock

Čeho si všímat -

Mezi další příznaky patří stavy, které se nezlepšují a obvykle se zhoršují nebo mění, jakmile člověk začne s léčbou.

© Shutterstock

Čeho si všímat -

Tito lidé mají obvykle rozsáhlé znalosti lékařských pojmů, nemocí a léčby a také jsou schopni dobrovolně podstoupit nějaký lékařský zákrok (např. operaci).

© Shutterstock

Čeho si všímat -

Lékaři by měli být obezřetní, pokud se po negativních výsledcích testů objeví nové nebo další příznaky.

© Shutterstock

Diagnostika -

Syndrom lze diagnostikovat pouze tehdy, pokud existují jasné indicie toho, že příznaky jsou vymyšlené nebo uměle vyvolané, pokud jedinec vyloženě chce, aby byl považován za nemocného, a pokud neexistuje žádné pravděpodobné vysvětlení jeho chování, například snaha získat finanční prospěch z toho, že je nemocný (např. nemocenská atd.).

© Shutterstock

Léčba -

Podobně jako diagnostika není ani léčba osoby s Münchhausenovým syndromem snadná. Je to většinou proto, že lidé popírají, že jím trpí, a nespolupracují s případnými léčebnými postupy.

© Shutterstock

Léčba -

Vzhledem k tomu, že se jedná o duševní onemocnění, mohlo by být v první řadě dobré doporučit návštěvu psychiatra.

© Shutterstock

Léčba -

Pacientovi by mohla pomoci psychoterapie. Existuje mnoho metod, které mohou pomoci, od psychoanalýzy až po kognitivně-behaviorální terapii (KBT).

© Shutterstock

Riziková skupina -

Zdá se, že syndromem jsou postiženy především dvě skupiny lidí. Jednou z nich jsou ženy ve věku 20 až 40 let, které často pracují ve zdravotnictví.

© Shutterstock

Riziková skupina -

Druhou skupinou jsou svobodní bílí muži ve věku 30 až 50 let.

© Shutterstock

Münchhausenův syndrom v zastoupení -

Může se jednat i o trochu jinou nemoc. Münchhausenův syndrom v zastoupení, známý také jako "faktitivní porucha způsobená jinému", je případ, kdy osoba místo předstírání nemoci předstírá nebo vyvolává nemoc u osoby, která je v její péči (např. u dítěte).

© Shutterstock

Münchhausenův syndrom v zastoupení -

Nejčastější případy jsou ty, kdy toto dělají matky svým dětem.

Zdroje: (NHS) (Cleveland Clinic) (Mayo Clinic)

© Shutterstock