





























See Also
See Again
K čemu je dobrá kraniosakrální terapie?
- <p>Existuje celá řada alternativních terapií, které mohou doplnit léčbu chronických onemocnění. Jednou z nich je kraniosakrální terapie, známá také jako CST. Tento termín odkazuje na oblasti v těle, na které se zaměřuje: lebku a křížovou kost. Je označována za prospěšnou při řadě zdravotních problémů, jako jsou chronické bolesti, bolesti hlavy, fibromyalgie a dokonce i deprese a úzkosti. Otázkou zůstává, co tahle terapie přesně dělá? A je něco z toho podloženo vědeckými poznatky?Klikněte na článek a dozvíte se více.</p>
© Shutterstock
0 / 30 Fotos
Kraniosakrální terapie
- Kraniosakrální terapie je kombinací teorií a technik vyvinutých dvěma lékaři osteopatie ve 30. a 70. letech minulého století.
© Shutterstock
1 / 30 Fotos
Kraniosakrální terapie
- Lebka označuje kostní strukturu, která chrání mozek, zatímco křížová kost je kost trojúhelníkového tvaru umístěná v dolní části zad mezi oběma kyčlemi.
© Shutterstock
2 / 30 Fotos
Centrální nervový systém
- Lebka a křížová kost jsou spojeny páteří. Mícha a mozek tvoří centrální nervový systém (CNS).
© Shutterstock
3 / 30 Fotos
Centrální nervový systém
- Pojivové tkáně a mozkomíšní mok chrání společně s kostmi struktury CNS a napomáhají jeho správnému fungování.
© Shutterstock
4 / 30 Fotos
Kraniosakrální systém
- Když mluvíme o kraniosakrálním systému, máme na mysli lebku, mozkomíšní mok a mozkové a míšní pleny.
© Shutterstock
5 / 30 Fotos
Kraniosakrální systém
- Činnost kraniosakrálního systému je ovlivňována pohybovým aparátem, endokrinním systémem, cévním systémem a sympatickým a parasympatickým nervovým systémem.
© Shutterstock
6 / 30 Fotos
Fascie (tkáň)
- Jednou z teorií, proč by kraniosakrální terapie mohla být užitečná, je působení fascií (tkání) kraniosakrálního systému.
© Shutterstock
7 / 30 Fotos
Fascie (tkáň)
- Uvádí se, že pokud je fascie jakkoliv zablokovaná, brání pohybu mozkomíšního moku. Když je pohyb tekutiny ztížený, má to za následek bolest způsobenou tlakem na nervy a stahováním pojivových tkání.
© Shutterstock
8 / 30 Fotos
Sympatický nervový systém (sympatikus)
- Lehká masáž pomáhá zklidnit sympatický nervový systém, tělesný mechanismus boje nebo útěku, protože fascie se více uvolní.
© Shutterstock
9 / 30 Fotos
Během terapie
- Při kraniosakrální terapii se lehce nízkým tlakem masírují oblasti mozkomíšního systému mezi lebkou a páteří.
© Shutterstock
10 / 30 Fotos
Během terapie
- Pokud terapeut zjistí nerovnováhu, změní polohu klienta, aby "uvolnil" tok tekutin. Někteří lidé usnou, jiní se dostanou do meditativního stavu a cítí se uvolněně nebo plní energie (a někdy obojí).
© Shutterstock
11 / 30 Fotos
Jemná terapie
- Pomocí "jemné terapie", jako je právě kraniosakrální terapie, dochází k uvolnění tlaku na kostech a membránách.
© Shutterstock
12 / 30 Fotos
Jemná terapie
- Manipulace s lebkou a sakrálními kostmi umožňuje terapeutovi dosáhnout hlubších vrstev membrán a tekutin pouze pomocí rukou.
© Shutterstock
13 / 30 Fotos
Samo-uzdravení
- Základem kraniosakrální terapie je myšlenka, že tělo je schopno se za správných podmínek a okolností samo uzdravit.
© Shutterstock
14 / 30 Fotos
Samo-uzdravení
- Kraniosakrální terapie je tak považována za mnohem více než jen způsob, jak pomoci snížit stres a napětí v těle.
© Shutterstock
15 / 30 Fotos
Povědomí o vlastním těle
- Lepší sebeuvědomění si svého těla, tělesné energie a smyslů je v kraniosakrální terapii považováno za nedílnou součást udržování pevného zdraví.
© Shutterstock
16 / 30 Fotos
Povědomí o vlastním těle
- Lepší vnímání těla totiž znamená včasné rozpoznání příznaků a symptomů, že něco není v pořádku, aby bylo možné zasáhnout.
© Shutterstock
17 / 30 Fotos
Zdravotní intervence
- Zdravotní intervence v počátečních fázích stresu a nepohodlí mohou pomoci zabránit zhoršení stavu nebo mohou být použity k odhalení většího základního problému.
© Shutterstock
18 / 30 Fotos
Kraniosakrální rytmus
- Mozkomíšní mok se tvoří v centru mozku v dutých prostorách zvaných komory. Produkce a absorpce této bezbarvé tekutiny třemi membránami mozku a míchy způsobuje rytmické rozpínání a smršťování mozkomíšního systému.
© Shutterstock
19 / 30 Fotos
Kraniosakrální rytmus
- Tento rytmický pohyb je známý jako kraniální rytmus nebo kraniální rytmický impuls. Fáze expanze a kontrakce se nazývají flexe a extenze.
© Shutterstock
20 / 30 Fotos
"Dech života"
- Dr. William Sutherland, který byl ve 30. a 40. letech 20. století průkopníkem kraniální osteopatie, označil kraniosakrální rytmus za něco jako "dech života".
© Shutterstock
21 / 30 Fotos
"Dech života"
- Věřil, že všechny ostatní rytmy a toky v těle, jako je rytmus dýchání a krevní oběh, jsou spojeny s tokem kraniosakrální tekutiny a jsou tím ovlivňovány.
© Shutterstock
22 / 30 Fotos
Obnovení rovnováhy
- Když se "dech života" z jakéhokoli důvodu utlumí, ostatní rytmy a proudy se dostanou do nerovnováhy. Kraniosakrální terapie pomáhá tělu obnovit harmonii.
© Shutterstock
23 / 30 Fotos
Rytmické proudění
- Ruční rytmické pohyby při kraniosakrální terapii údajně vytvářejí malé vibrace, které pomáhají různým částem CNS a tělu obecně tím, že mezi nimi podporují lepší interakci.
© Shutterstock
24 / 30 Fotos
Diskuze
- Vedou se však diskuse o tom, zda kraniosakrální terapie skutečně pomáhá cirkulaci tekutin, nebo zda se jedná o činnost, která je způsobena jinými tělesnými funkcemi, jako je dýchání.
© Shutterstock
25 / 30 Fotos
Poskytovatelé této terapie
- Fyzioterapeut, osteopat, ergoterapeut nebo chiropraktik – tyto osoby mohou provádět kraniosakrální terapii.
© Shutterstock
26 / 30 Fotos
Nedostatek studií
- Přestože kraniosakrální terapie existuje již desítky let, nemá kvůli nedostatku klinického výzkumu žádný vědecký podklad.
© Shutterstock
27 / 30 Fotos
Proč se do toho nepouštět
- Obecně je tato terapie považována za bezpečnou, ale osobám, které prodělaly krevní sraženiny, otok nebo poranění mozku, otřes mozku nebo mozkové aneuryzma, se kraniosakrální terapie nedoporučuje.
© Shutterstock
28 / 30 Fotos
Nejdříve se poraďte s lékařem
- Jako při každém zdravotním problému je i v případě onemocnění nebo obav nejlepší zajít na prohlídku k lékaři, který vám může poradit, jak dále postupovat. Kraniosakrální terapie by pro vás mohla být vhodnou doplňkovou terapií. Zdroje: (Healthline) (Medical News Today) (Cleveland Clinic) (VeryWell Health)
© Shutterstock
29 / 30 Fotos
K čemu je dobrá kraniosakrální terapie?
- <p>Existuje celá řada alternativních terapií, které mohou doplnit léčbu chronických onemocnění. Jednou z nich je kraniosakrální terapie, známá také jako CST. Tento termín odkazuje na oblasti v těle, na které se zaměřuje: lebku a křížovou kost. Je označována za prospěšnou při řadě zdravotních problémů, jako jsou chronické bolesti, bolesti hlavy, fibromyalgie a dokonce i deprese a úzkosti. Otázkou zůstává, co tahle terapie přesně dělá? A je něco z toho podloženo vědeckými poznatky?Klikněte na článek a dozvíte se více.</p>
© Shutterstock
0 / 30 Fotos
Kraniosakrální terapie
- Kraniosakrální terapie je kombinací teorií a technik vyvinutých dvěma lékaři osteopatie ve 30. a 70. letech minulého století.
© Shutterstock
1 / 30 Fotos
Kraniosakrální terapie
- Lebka označuje kostní strukturu, která chrání mozek, zatímco křížová kost je kost trojúhelníkového tvaru umístěná v dolní části zad mezi oběma kyčlemi.
© Shutterstock
2 / 30 Fotos
Centrální nervový systém
- Lebka a křížová kost jsou spojeny páteří. Mícha a mozek tvoří centrální nervový systém (CNS).
© Shutterstock
3 / 30 Fotos
Centrální nervový systém
- Pojivové tkáně a mozkomíšní mok chrání společně s kostmi struktury CNS a napomáhají jeho správnému fungování.
© Shutterstock
4 / 30 Fotos
Kraniosakrální systém
- Když mluvíme o kraniosakrálním systému, máme na mysli lebku, mozkomíšní mok a mozkové a míšní pleny.
© Shutterstock
5 / 30 Fotos
Kraniosakrální systém
- Činnost kraniosakrálního systému je ovlivňována pohybovým aparátem, endokrinním systémem, cévním systémem a sympatickým a parasympatickým nervovým systémem.
© Shutterstock
6 / 30 Fotos
Fascie (tkáň)
- Jednou z teorií, proč by kraniosakrální terapie mohla být užitečná, je působení fascií (tkání) kraniosakrálního systému.
© Shutterstock
7 / 30 Fotos
Fascie (tkáň)
- Uvádí se, že pokud je fascie jakkoliv zablokovaná, brání pohybu mozkomíšního moku. Když je pohyb tekutiny ztížený, má to za následek bolest způsobenou tlakem na nervy a stahováním pojivových tkání.
© Shutterstock
8 / 30 Fotos
Sympatický nervový systém (sympatikus)
- Lehká masáž pomáhá zklidnit sympatický nervový systém, tělesný mechanismus boje nebo útěku, protože fascie se více uvolní.
© Shutterstock
9 / 30 Fotos
Během terapie
- Při kraniosakrální terapii se lehce nízkým tlakem masírují oblasti mozkomíšního systému mezi lebkou a páteří.
© Shutterstock
10 / 30 Fotos
Během terapie
- Pokud terapeut zjistí nerovnováhu, změní polohu klienta, aby "uvolnil" tok tekutin. Někteří lidé usnou, jiní se dostanou do meditativního stavu a cítí se uvolněně nebo plní energie (a někdy obojí).
© Shutterstock
11 / 30 Fotos
Jemná terapie
- Pomocí "jemné terapie", jako je právě kraniosakrální terapie, dochází k uvolnění tlaku na kostech a membránách.
© Shutterstock
12 / 30 Fotos
Jemná terapie
- Manipulace s lebkou a sakrálními kostmi umožňuje terapeutovi dosáhnout hlubších vrstev membrán a tekutin pouze pomocí rukou.
© Shutterstock
13 / 30 Fotos
Samo-uzdravení
- Základem kraniosakrální terapie je myšlenka, že tělo je schopno se za správných podmínek a okolností samo uzdravit.
© Shutterstock
14 / 30 Fotos
Samo-uzdravení
- Kraniosakrální terapie je tak považována za mnohem více než jen způsob, jak pomoci snížit stres a napětí v těle.
© Shutterstock
15 / 30 Fotos
Povědomí o vlastním těle
- Lepší sebeuvědomění si svého těla, tělesné energie a smyslů je v kraniosakrální terapii považováno za nedílnou součást udržování pevného zdraví.
© Shutterstock
16 / 30 Fotos
Povědomí o vlastním těle
- Lepší vnímání těla totiž znamená včasné rozpoznání příznaků a symptomů, že něco není v pořádku, aby bylo možné zasáhnout.
© Shutterstock
17 / 30 Fotos
Zdravotní intervence
- Zdravotní intervence v počátečních fázích stresu a nepohodlí mohou pomoci zabránit zhoršení stavu nebo mohou být použity k odhalení většího základního problému.
© Shutterstock
18 / 30 Fotos
Kraniosakrální rytmus
- Mozkomíšní mok se tvoří v centru mozku v dutých prostorách zvaných komory. Produkce a absorpce této bezbarvé tekutiny třemi membránami mozku a míchy způsobuje rytmické rozpínání a smršťování mozkomíšního systému.
© Shutterstock
19 / 30 Fotos
Kraniosakrální rytmus
- Tento rytmický pohyb je známý jako kraniální rytmus nebo kraniální rytmický impuls. Fáze expanze a kontrakce se nazývají flexe a extenze.
© Shutterstock
20 / 30 Fotos
"Dech života"
- Dr. William Sutherland, který byl ve 30. a 40. letech 20. století průkopníkem kraniální osteopatie, označil kraniosakrální rytmus za něco jako "dech života".
© Shutterstock
21 / 30 Fotos
"Dech života"
- Věřil, že všechny ostatní rytmy a toky v těle, jako je rytmus dýchání a krevní oběh, jsou spojeny s tokem kraniosakrální tekutiny a jsou tím ovlivňovány.
© Shutterstock
22 / 30 Fotos
Obnovení rovnováhy
- Když se "dech života" z jakéhokoli důvodu utlumí, ostatní rytmy a proudy se dostanou do nerovnováhy. Kraniosakrální terapie pomáhá tělu obnovit harmonii.
© Shutterstock
23 / 30 Fotos
Rytmické proudění
- Ruční rytmické pohyby při kraniosakrální terapii údajně vytvářejí malé vibrace, které pomáhají různým částem CNS a tělu obecně tím, že mezi nimi podporují lepší interakci.
© Shutterstock
24 / 30 Fotos
Diskuze
- Vedou se však diskuse o tom, zda kraniosakrální terapie skutečně pomáhá cirkulaci tekutin, nebo zda se jedná o činnost, která je způsobena jinými tělesnými funkcemi, jako je dýchání.
© Shutterstock
25 / 30 Fotos
Poskytovatelé této terapie
- Fyzioterapeut, osteopat, ergoterapeut nebo chiropraktik – tyto osoby mohou provádět kraniosakrální terapii.
© Shutterstock
26 / 30 Fotos
Nedostatek studií
- Přestože kraniosakrální terapie existuje již desítky let, nemá kvůli nedostatku klinického výzkumu žádný vědecký podklad.
© Shutterstock
27 / 30 Fotos
Proč se do toho nepouštět
- Obecně je tato terapie považována za bezpečnou, ale osobám, které prodělaly krevní sraženiny, otok nebo poranění mozku, otřes mozku nebo mozkové aneuryzma, se kraniosakrální terapie nedoporučuje.
© Shutterstock
28 / 30 Fotos
Nejdříve se poraďte s lékařem
- Jako při každém zdravotním problému je i v případě onemocnění nebo obav nejlepší zajít na prohlídku k lékaři, který vám může poradit, jak dále postupovat. Kraniosakrální terapie by pro vás mohla být vhodnou doplňkovou terapií. Zdroje: (Healthline) (Medical News Today) (Cleveland Clinic) (VeryWell Health)
© Shutterstock
29 / 30 Fotos
K čemu je dobrá kraniosakrální terapie?
Tato alternativní terapie vám pomůže s relaxací
© Shutterstock
Existuje celá řada alternativních terapií, které mohou doplnit léčbu chronických onemocnění. Jednou z nich je kraniosakrální terapie, známá také jako CST. Tento termín odkazuje na oblasti v těle, na které se zaměřuje: lebku a křížovou kost. Je označována za prospěšnou při řadě zdravotních problémů, jako jsou chronické bolesti, bolesti hlavy, fibromyalgie a dokonce i deprese a úzkosti. Otázkou zůstává, co tahle terapie přesně dělá? A je něco z toho podloženo vědeckými poznatky?Klikněte na článek a dozvíte se více.
RECOMMENDED FOR YOU




































MOST READ
- Last Hour
- Last Day
- Last Week