Vše, co potřebujete vědět o solární energii
Změny klimatu jsou stále zřetelnější. V příštích 50 letech se svět může výrazně proměnit – hladina moří se zvýší, přibude extrémního počasí a mnoho druhů rostlin a zvířat zanikne. Tyto změny už probíhají, ale jejich skutečný dopad pocítíme až v následujících desetiletích.
Lidé narození po roce 1995, pokud se dožijí průměrného věku 80 let, tyto změny pravděpodobně zažijí na vlastní kůži.
Pojďme se podívat na to, jak by mohl svět vypadat za 50 let, jak naše současné jednání ovlivní budoucnost a jaké výzvy nás čekají.
Podle zprávy OSN o změně klimatu z roku 2023 je planeta na cestě ke katastrofálnímu oteplení. Předpovědi předních světových klimatologů, které posoudili delegáti z téměř 200 zemí, varovaly, že svět pravděpodobně překročí nebezpečný teplotní bod zvratu během příštích 10 let, pokud se státy okamžitě neodkloní od fosilních paliv.
Jedním z nejznepokojivějších důsledků změny klimatu je nárůst globálních teplot. Studie provedená vědci z USA, Číny a Evropy (zveřejněná v časopise PNAS v roce 2020) předpovídá, že do roku 2070 by třetina světové populace mohla žít v oblastech, které jsou stejně horké jako nejteplejší části dnešní Sahary. Toto zjištění jen podtrhuje závažnost situace.
Nejnovější zprávy, včetně zprávy Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), ukazují, jak extrémní situace nastává. Například léto roku 2024 bylo v Kalifornii nejteplejším v historii a nebývalá vedra zažily i další státy, například Arizona a Florida.
Zpráva NOAA uvádí, že průměrná globální teplota povrchu pevniny a oceánu v srpnu 2024 byla o 1,27 °C vyšší než průměr 20. století, což představuje nejteplejší srpen v historii.
Epicentrem těchto extrémních veder je zejména Kalifornie. V říjnu 2024 byla v Palm Springs zaznamenána teplota 47 °C, což odpovídá historicky nejvyšší říjnové teplotě v USA.
Extrémní horka se již netýkají pouze letních měsíců. Oteplování planety způsobené znečištěním z fosilních paliv prodloužilo vlny veder do podzimního a zimního období a vytvořilo tak delší a intenzivnější „období veder“.
Gavin Schmidt z NASA varuje: „Za poslední století jsme planetu oteplili asi o dva stupně Fahrenheita. To zvyšuje extrémní teploty, takže počet míst, kde teplota přesahuje 90 nebo 100 stupňů Fahrenheita (32 nebo 37 stupňů Celsia), se zvyšuje – a ne zrovna o málo. Je to čtyřikrát, pětkrát, sedmkrát více než dříve.“
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předkládá do budoucna varovné prognózy. Se zvyšující se globální teplotou dojde v jednotlivých oblastech Země k výrazným změnám ve vývoji počasí.
Vlna veder v říjnu 2024, kdy teploty v některých částech USA dosáhly nebývalých hodnot, slouží jako jasný příklad toho, jak změna klimatu mění průběh počasí. Kristina Dahlová, klimatoložka z organizace Union of Concerned Scientists, uvedla: „Pokud budeme pokračovat v oteplování planety spalováním fosilních paliv, budou podobné vlny veder mnohem častější a delší.“
Oceány se budou nadále oteplovat, přičemž k nejvýraznějšímu oteplení dojde v subtropických a tropických oblastech. V roce 2075 budou ve městech léta v průměru o 4 °C teplejší. Například v Londýně se budou teploty podobat spíše teplotám v italském Sovicille – o 3 °C teplejší než současný průměr.
Mezitím budou stoupající hladiny moří, které od roku 1880 vzrostly v průměru o 21–24 cm, nadále ohrožovat pobřežní města. Podle předpovědí NASA by hladina moří u pobřeží USA mohla do roku 2050 stoupnout až o 30 cm, což by mohlo způsobit vysídlení milionů lidí a vyžadovat zásadní úpravy infrastruktury.
IPCC také zdůrazňuje rostoucí kontrast mezi vlhkými a suchými oblastmi. Zatímco v některých oblastech může být více srážek, v jiných bude intenzivnější sucho.
Tato nerovnováha zhorší problémy s nedostatkem vody, zejména v zemědělských oblastech, které budou čelit rostoucím potížím kvůli extrémnímu počasí narušujícímu úrodu a zdroje vody. Nejvíce budou zasaženy země, které jsou již nyní zranitelné, což povede k zesílení migračních vln, když se lidé budou snažit přesunout do obyvatelnějších oblastí.
Klimatická krize rovněž urychluje úbytek biologické rozmanitosti. Vědci varují, že se nacházíme uprostřed šestého masového vymírání, které je způsobeno lidskou činností, jako je odlesňování, nadměrný rybolov a ničení přírody.
Podle jedné analýzy může každý den vyhynout až 273 druhů, což je překvapivé číslo, které poukazuje na bezprecedentní rychlost zhoršování životního prostředí.
Změna klimatu tyto hrozby ještě umocňuje, protože rostoucí teploty a změna srážek způsobují, že životní prostředí zvířat mizí rychleji a rychleji a spousta druhů se tomu nedokáže přizpůsobit.
Odlesňování je jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti. Rozšiřování zemědělství, které je nezbytné pro zajištění potravy pro rostoucí světovou populaci, je zodpovědné za ničení rozsáhlých oblastí lesů, na nichž závisí přežití mnoha druhů.
Kácením lesů dochází k vytlačování volně žijících živočichů, což vede k vymírání druhů, které se nedokážou přizpůsobit měnícím se podmínkám. Amazonský deštný prales, často označovaný za „plíce planety“, čelí odlesňování alarmující rychlostí, a proto se úbytek biologické rozmanitosti bude v nadcházejících desetiletích dále zrychlovat.
Jedním z nejvýznamnějších důsledků změny klimatu bude zvýšená migrace, zejména z chudších zemí, které jsou vůči jejím dopadům nejzranitelnější. Jak uvádí Neva Goodwinová, spoluzakladatelka Institutu pro globální rozvoj a životní prostředí: „Se změnou klimatu se nejhůře vyrovnávají nejchudší země, kde se její dopady projeví nejsilněji a nejrychleji a budou příčinou masivní migrace.“
Nejchudší země, z nichž mnohé se nacházejí v regionech náchylných k extrémním povětrnostním podmínkám a stoupající hladině moří, budou masově migrovat do sousedních zemí a nakonec i do bohatších států. Tato migrace vyvolá obrovský tlak na sousední země a může vyústit v uprchlickou krizi nebývalého rozsahu.
Bohatší země budou nuceny řešit obtížná morální a politická rozhodnutí, jak reagovat. Neva Goodwinová se ptá: „Poskytnou prostředky na pomoc chudším zemím, aby se přizpůsobily měnícímu se klimatu, nebo uzavřou své hranice a postaví zdi, aby zabránily vstupu migrantů?“
Tato rozhodnutí budou ovlivňovat globální politiku po celá desetiletí a jejich ekonomické a sociální důsledky se mohou projevit napříč generacemi.
Energie, kterou spotřebováváme, bude také hrát klíčovou roli při určování závažnosti budoucích klimatických změn. Po více než století nám levná a snadno dostupná energie z fosilních paliv umožňovala izolovat se od škod na životním prostředí způsobených industrializací.
S ubývajícími zdroji a stále očividnějšími negativními dopady využívání fosilních paliv však možná nastane zlomový okamžik, kdy bude přechod na čistší, obnovitelné zdroje energie nezbytný. Pokud budou vlády pokračovat ve své současné strategii, zbývající „uhlíkový rozpočet“ bude do roku 2030 vyčerpán.
Závislost na fosilních palivech, která pohání ekonomiku a udržuje náš současný životní styl, nám umožnila ignorovat důsledky ničení životního prostředí – ať už jde o úbytek ryb, degradaci ekosystémů nebo vyčerpání zásob sladké vody.
Přechod na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, je zásadní pro snížení emisí uhlíku a zmírnění nejhorších dopadů změny klimatu.
Jak vysvětlují Cindy Parkerová a Brian Schwartz, lékaři, kteří studovali vztah mezi energií a zdravím: „Využívali jsme levnou a hojnou energii, abychom se izolovali od negativních důsledků ničení životního prostředí.“
Blížíme se k druhé čtvrtině 21. století a rozhodnutí, která dnes učiníme, rozhodnou o tom, jaký svět zdědí naše děti a vnuci. Přijetím udržitelných postupů, investicemi do čisté energie a řešením hlavních příčin změny klimatu můžeme zajistit odolnější a spravedlivější svět pro budoucnost.
Svět v roce 2075 bude světem, ve kterém jsou důsledky změny klimatu nepopiratelné, s rostoucími teplotami, extrémními výkyvy počasí a rostoucí humanitární krizí, která postihne miliony lidí. Pokud nepřijmeme okamžitá opatření k omezení emisí, zachování biologické rozmanitosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie, stane se planeta pro budoucí generace mnohem drsnějším místem.
Bez společného úsilí o přechod k udržitelným energetickým postupům se však škody na životním prostředí budou nadále prohlubovat. Je čas začít jednat.
Zdroje: (National Geographic) (PNAS) (Nature.com) (Climate.gov) (NASA)
Vliv klimatických změn: Jak bude vypadat svět za 50 let?
Jak bude vypadat svět v roce 2075?
LIFESTYLE životní prostředí
Změny klimatu jsou stále zřetelnější. V příštích 50 letech se svět může výrazně proměnit – hladina moří se zvýší, přibude extrémního počasí a mnoho druhů rostlin a zvířat zanikne. Tyto změny už probíhají, ale jejich skutečný dopad pocítíme až v následujících desetiletích.
Lidé narození po roce 1995, pokud se dožijí průměrného věku 80 let, tyto změny pravděpodobně zažijí na vlastní kůži.
Pojďme se podívat na to, jak by mohl svět vypadat za 50 let, jak naše současné jednání ovlivní budoucnost a jaké výzvy nás čekají.