Vědci varují před blížící se katastrofou, ale ještě není pozdě ji zastavit!
Příběh Adama a Evy je základním prvkem různých náboženských textů, od judaismu přes křesťanství až po islám. Nejvýznamněji se jejich příběh objevuje v biblické knize Genesis, kde je podrobně popsáno, že Adam a Eva byli stvořeni Bohem k jeho obrazu. Po tisíciletí příběh o prvním muži a ženě, jejich životě v idylické rajské zahradě a jejich pádu z milosti inspiroval debaty, výklady a umění.
I přes svůj starobylý původ nám však tento základní příběh stále ponechává nezodpovězené otázky. Mnohé aspekty existence Adama a Evy - od identity hada až po pravou povahu zakázaného ovoce - přetrvaly jako záhady a tajemství. Zajímá vás to? Projděte si tuto galerii a podívejte se, které části jejich příběhu zůstávají nevyřešené.
Podle Bible žili Adam a Eva zpočátku v utopickém ráji známém jako rajská zahrada, v bujné a zelenající se krajině, kde neexistovaly žádné nemoci ani smrt. Ve středu se nacházel strom poznání dobra a zla, obtěžkaný ovocem, které bylo zakázáno jíst.
V Edenu si Adam a Eva užívali život bez bolesti a smrti. Posléze byli hadem pokoušeni, aby snědli zakázané ovoce ze stromu, což znamenalo odloučení lidstva od božské dokonalosti. Do lidského bytí byla nevyhnutelně vnesena smrtelnost a utrpení.
Jedním z nedořešených aspektů příběhu Adama a Evy je umístění rajské zahrady. Tuto otázku se pokoušelo rozluštit mnoho učenců, včetně francouzského teologa Jana Kalvína, který věnoval velkou část svého života pátrání po této záhadě.
Podle popisu v knize Genesis byla zahrada vysazena na východě a jsou zde zmínky o čtyřech řekách, které se vlévají do této oblasti, včetně Tigridu a Eufratu. I když však tyto řeky na Zemi existují, neexistuje na naší planetě místo, kde by se setkávaly způsobem, který popisuje Bible.
Podle některých názorů Velká potopa, o níž vypráví příběh o Noemovi, změnila zemskou krajinu tak drasticky, že všechny stopy po ráji byly vymazány a jeho přesná poloha tak zůstala navždy neznámá.
Někteří teologové vnímají rajskou zahradu nikoli jako fyzické místo, ale jako duchovní stav, který reprezentuje původní jednotu lidstva s Bohem, nikoli jako skutečnou zahradu zmizelou z dějin.
Další nerozluštěná záhada se točí kolem stvoření Evy z Adamova žebra, které je obecně vykládáno spíše jako symbolika než doslovný význam. Tento biblický příběh je také s největší pravděpodobností zodpovědný za mýtus, že muži mají méně žeber než ženy, přestože oba mají obvykle 12 párů.
Zatímco křesťanské tradice symbolicky propojují příběh o Adamově žebru s Nejsvětější Trojicí, židovské interpretace ho spojují se skromností a moudrostí, což odráží vzájemnou propojenost lidstva.
Nedávno profesor z American Jewish University kontroverzně navrhl, že „žebro“ by ve skutečnosti mohlo znamenat baculum, kost, která u člověka chybí, ale je přítomna u mnoha savců. Tento provokativní výklad zpochybňuje tradiční interpretace, ale v hlavním proudu se zatím neujal.
Had v knize Genesis je odpovědný za svedení Evy k neposlušnosti, ale o tom, zda byl had skutečně Satan, se stále vedou rozsáhlé debaty. Rané židovské a křesťanské texty se v této otázce různí, přičemž asociace se satanem se objevily až několik století po vzniku knihy Genesis.
Podle některých teologů nebyl had ve své schopnosti mluvit výjimečný, protože schopnost komunikovat mohla mít všechna zvířata v Edenu. Tento názor nevidí hada jako nadpřirozenou bytost, ale spíše jako nic víc než literární prostředek použitý pro potřeby příběhu.
Mnozí teologové si hada spojili se Satanem až při četbě poslední biblické knihy, Zjevení Janovo. V ní se hovoří o „prastarém hadovi“, který je Božím protivníkem, což mnohé přimělo věřit, že za pokoušení Evy v zahradě je skutečně zodpovědný Satan.
Filosof Filón Alexandrijský (žil asi před 2000 lety) věřil, že satan a had v zahradě spolu ve skutečnosti nesouvisí. Toto tvrzení zastávají někteří teologové dodnes.
Existence zla v rajské zahradě je velkou teologickou hádankou, která již po staletí mate učence. Jestliže měla být zahrada rájem, proč by Bůh (dobrotivá a všemocná bytost) dopustil, aby v ní existovalo zlo?
Mnoho teologů argumentuje, že zlo v zahradě existovalo jen proto, že Bůh dovolil Adamovi a Evě mít svobodnou vůli. Tím, že se mohli svobodně rozhodnout, nevědomky umožnil, aby zlo vstoupilo na svět.
Jiní zase vykládají, že přítomnost zla v ráji měla sloužit jako zkouška víry i poslušnosti. Adam a Eva posléze podlehli pokušení a zranitelnosti, ale podmínky existence hada zůstávají záhadou.
Dalším tajemstvím příběhu Adama a Evy je zakázané ovoce, které snědli. Je zajímavé, že v knize Genesis se píše o „ovoci“, nikoli o jablku, což vedlo k mnoha diskusím na toto téma.
Historické translace a umělecká vyobrazení zpopularizovaly jablko, ačkoli někteří badatelé navrhují jako skutečné zakázané ovoce fíky, hrozny či citron.
V latině znamená slovo malum jak „jablko“, tak „zlo“, což pravděpodobně posílilo asociaci zakázaného ovoce s jablky v evropském umění i literatuře. Koneckonců naše asociace s jablkem nemohla být ničím jiným než jazykovou shodou smíšenou se symbolickým vyprávěním.
Další nevyřešená záhada se týká původu Adama a Evy. Dle Bible mají všichni lidé společné předky s Adamem a Evou, protože byli v té době prvními a zároveň jedinými lidmi na Zemi.
Poté, co byli vykázáni z rajské zahrady, vydali se do drsného světa a byl jim odmítnut vstup do zahrady. U vchodu stáli na stráži andělé vyzbrojení planoucími meči a zabránili jim, aby zahradu ještě někdy spatřili.
Kniha Genesis uvádí, že Adam a Eva měli vedle Kaina, Ábela a Seta ještě další syny a dcery. Jejich nepojmenovaní potomci však zůstávají v Písmu neprobádáni a jejich role v rozmnožování lidstva zůstává záhadou.
Bible říká, že Kain a Set mají později vlastní děti, přičemž Ábel zemřel Kainovou rukou. Rovněž poznamenává, že Adam a Eva měli dcery, o nichž se však v žádném místě Písma nezmiňuje a podrobnosti o tom, jak žily, zůstávají záhadou.
Když byli Adam a Eva vyhoštěni z rajské zahrady, Bůh ke vchodu postavil anděly zvané cherubíni, z nichž každý držel planoucí meč, aby chránil vstup do zahrady. Samotná existence těchto andělů dodnes zůstává těžkou záhadou.
V Písmu svatém jsou cherubíni nebeské bytosti s křídly a jsou často spojováni s božskou přítomností a ochranou. Teologové však dosud nedokázali rozluštit, zda mají být projevem božského hněvu, nebo zda jsou symbolem nezměrné Boží lásky.
Poté, co byli Adam a Eva vykázáni z rajské zahrady, byli nuceni žít v neznámé zemi plné výzev a různých nejistot. Detaily jejich cesty jsou však poměrně skoupé a do značné míry zůstávají zahaleny tajemstvím.
Mnoho času věnovali teologové snaze pochopit, co se s dvojicí stalo po odchodu ze zahrady. Na jejich cestě pryč od Boha a jeho ráje je musel tížit pocit viny.
Teologové často debatují o tom, zda se lidstvo může metaforicky „vrátit do ráje“ prostřednictvím spásy nebo duchovního růstu. Dělají to ve snaze zarámovat příběh jako pád z milosti i jako nadějnou cestu k vykoupení.
Příběh Adama a Evy stále vyvolává úvahy a nabízí nadčasové otázky o původu, morálce a osudu lidstva. Tento příběh pravděpodobně přetrvá věky, protože teologové a učenci se budou i nadále snažit odhalit tajemství našich dávných předků.
Zdroje: (Grunge) (Scriptural Thinking) (Britannica)
Nezodpovězené otázky týkající se Adama a Evy
Přetrvávající odkaz původu lidstva
LIFESTYLE Křesťanství
Příběh Adama a Evy je základním prvkem různých náboženských textů, od judaismu přes křesťanství až po islám. Nejvýznamněji se jejich příběh objevuje v biblické knize Genesis, kde je podrobně popsáno, že Adam a Eva byli stvořeni Bohem k jeho obrazu. Po tisíciletí příběh o prvním muži a ženě, jejich životě v idylické rajské zahradě a jejich pádu z milosti inspiroval debaty, výklady a umění.
I přes svůj starobylý původ nám však tento základní příběh stále ponechává nezodpovězené otázky. Mnohé aspekty existence Adama a Evy - od identity hada až po pravou povahu zakázaného ovoce - přetrvaly jako záhady a tajemství. Zajímá vás to? Projděte si tuto galerii a podívejte se, které části jejich příběhu zůstávají nevyřešené.