Vše, co potřebujete vědět o solární energii
Již desítky let varují klimatologové před oteplováním planety. Nicméně nedávné výzkumy naznačují, že tento trend dosáhl nové alarmující úrovně. Podle dvou převratných studií, včetně té, kterou provedla NASA, se části naší planety mohou brzy stát neobyvatelnými z důvodu extrémních veder. Tyto prognózy naznačují, že by se některé oblasti mohly stát neobyvatelnými během příštích 45 let. Tato časová osa se může v závislosti na vývoji klimatických změn dokonce zrychlit a některé oblasti se stanou neobyvatelnými již v roce 2050.
Kliknutím dále do této galerie se dozvíte více o ohrožených oblastech a vědeckých poznatcích, jež stojí za těmito předpověďmi.
Klimatická krize již nepředstavuje vzdálenou hrozbu omezenou na oblast katastrofických filmů. Drsná realita oteplování naší planety je nepopiratelná a rok 2024 znamenal chmurný milník: stal se nejteplejším rokem v historii a prvním rokem, kdy byla překročena kritická hranice globálního oteplování 1,5 °C.
Strhující zpráva, kterou na konferenci UNCCD 2024 v saúdskoarabském Rijádu (COP16) představila Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, odhalila, že více než tři čtvrtiny zemského povrchu zažívají trvalý trend vysychání, čímž se oblast o velikosti Austrálie proměňuje z vlhké na suchou.
Tyto radikální změny celých biosfér přispívají k řetězové reakci, která nejen že způsobuje přírodní katastrofy a zvyšuje jejich závažnost, ale také si současně vynucuje změnu způsobu našeho života a organizace společnosti.
Usilování o naplnění základních lidských potřeb - únik před katastrofami, zajištění přístupu k čisté vodě a život v klimatických podmínkách, které neohrožují přežití - se tváří v tvář změně klimatu jen zesílí. Klimatická migrace již nepředstavuje vzdálenou hrozbu, ale současnou realitu.
Nebezpečí související s klimatem, jako jsou ničivé záplavy, silné bouře a rozsáhlé lesní požáry, jsou již nyní příčinou globálního vysídlování lidí, přičemž podle portálu Migration Data Portal bylo jen v roce 2023 vysídleno přes 26,4 milionu lidí.
Městská centra jsou stále více zranitelnější vůči sílícím dopadům změny klimatu. To se projevilo roku 2024, kdy Spojené státy a některé části Evropy sužovaly rekordní teploty.
Přes 100 milionů Američanů se potýkalo s vedry, zatímco Západní pobřeží, zejména kalifornská údolí, sužovala neúprosná vlna veder s teplotami dosahujícími neuvěřitelných 46,1 °C.
Odborníci upozorňují, že situace se bude jen zhoršovat a daleko přesáhne rámec občasných vln veder. Alarmující je, že podle nových studií NASA se během příštích 30 až 50 let mohou některé oblasti světa stát z důvodu extrémních veder neobyvatelnými.
Nedávná studie rovněž přesně určila okresy USA s významným počtem zranitelných obyvatel, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku stresu z horka, nedostatku vody a lesních požárů. Tento výzkum upozorňuje na stupňující se klimatická rizika, kterým čelí rychle rostoucí populace v oblasti Slunečního pásu.
Aby mohli vědci předpovědět, zda se oblasti mohou stát neobyvatelnými v důsledku extrémních veder, používají dva hlavní ukazatele: teplotní index a teplotu mokrého teploměru. Tyto ukazatele hodnotí míru lidského nepohodlí, které je způsobeno horkem, a související zdravotní rizika.
Vzhledem k teplotě vzduchu i vlhkosti v zastíněných oblastech poskytuje tento ukazatel přesnější odraz toho, jak horko skutečně cítíme. Zatímco naše tělo se dokáže účinně ochlazovat odpařováním potu i při vysokých teplotách, v horkých a vlhkých podmínkách je tento proces méně účinný.
Tento ukazatel, známý také jako teplota mokrého teploměru, vyjadřuje nejnižší teplotu, které může objekt dosáhnout díky odpařovacímu chlazení. Je odrazem schopnosti našeho těla ochlazovat se pocením v horkém a vlhkém prostředí.
Při dosažení kritické hranice horka a vlhkosti již naše tělo není schopno účinně regulovat svou teplotu, což představuje značné riziko úmrtí v důsledku horka.
Ve většině horkých a vlhkých oblastí na Zemi se teploty mokrého teploměru obvykle pohybují mezi 25 °C a 27 °C. Přestože tato úroveň tepla a vlhkosti může vyvolat značné nepohodlí, pro průměrného člověka obecně znamená minimální zdravotní rizika, s výjimkou namáhavé fyzické aktivity.
Podle vědeckých výzkumů vydrží lidské tělo teplotu mokrého teploměru 35 °C maximálně šest hodin. Při překročení této hranice se výrazně zvyšuje riziko úmrtí v důsledku horka.
Na základě těchto zjištění a s využitím sofistikovaných předpovědních modelů, jež zahrnují vývoj globálního oteplování, se NASA zhostila kritického úkolu identifikovat oblasti, kde se předpokládá, že index (teploty) mokrého teploměru překročí hranici pro přežití člověka.
Satelitní data a meteorologické stanice po celém světě již v posledních patnácti letech opakovaně zaznamenaly případy, kdy teplota mokrého teploměru přesáhla 35 °C. Tyto znepokojivé události se odehrály především v subtropických oblastech Pákistánu a Perského zálivu (Arabského zálivu).
Do roku 2050 mohou země sousedící s Rudým mořem, jako je Egypt, často zaznamenávat teploty mokrého teploměru přesahující 35 °C, což může vést k tomu, že tyto oblasti budou v obdobích intenzivního horka a vlhkosti neobyvatelné.
V srpnu roku 2024 zažila Šanghaj neuvěřitelných 26 dní, kdy teploty přesáhly 35 °C, přičemž prudce rostoucí teploty jsou již nyní realitou. Tento alarmující trend naznačuje budoucnost, ve které by se některé části východní Číny mohly stát stále více neobyvatelnými.
Do roku 2070 může dojít k tomu, že značné části Brazílie, především západní a severní oblasti, budou stále více neobyvatelné. Předpokládá se, že neustálé odlesňování Amazonie spolu se sílícími dopady globální změny klimatu povedou v severní Brazílii k extrémnímu tepelnému stresu, jenž by mohl překročit meze lidské adaptace.
Tyto oblasti, které se již potýkají s omezeným přístupem k ochlazovacím infrastrukturám a nízkou adaptační kapacitou, jsou obzvláště zranitelné. V těchto oblastech, ve kterých dochází k rychlému nárůstu počtu obyvatel, se odborníci stále více obávají o jejich dlouhodobou obyvatelnost, jelikož extrémní vedra jsou stále častější a intenzivnější.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) upozorňuje, že zvýšení globální teploty o 1,5 °C oproti předindustriálnímu období by mohlo vyústit v ohromující čtyřnásobný nárůst četnosti extrémních veder do konce století.
Tato alarmující prognóza signalizuje, že v budoucnosti budou oběti horka stále častější a budou se týkat daleko širších oblastí, než jsou ty, které v současné době zažívají časté teploty mokrého teploměru přesahující 35 °C.
Vědci varují, že k úmrtím v důsledku horka může docházet i při teplotách mokrého teploměru nižších než 35 °C. Tuto skutečnost tragicky ukázala vlna veder v roce 2021 na severozápadě USA a v západní Kanadě, kdy došlo k 1 400 úmrtím, přestože teploty mokrého teploměru zůstaly pod 25 °C.
Zpráva „Changing Hazards, Exposure, and Vulnerability in the Conterminous United States, 2020-2070“ se zabývá tím, jak by změna klimatu mohla učinit některé oblasti USA neobyvatelnými.
Při zohlednění různé míry růstu populace a oteplování studie identifikovala Arizonu a Floridu jako země, které čelí zvýšené zranitelnosti (ohroženosti). Tyto jižní státy, které se charakterizují rychlým růstem populace, zakořeněnými společenskými nerovnostmi a prudkým nárůstem nebezpečí souvisejících s klimatem, jsou zvláště náchylné k nepříznivým dopadům změny klimatu.
Studie poukázala na výrazné prolínání oblastí s vysokým rizikem tepelného stresu a sucha a oblastí s velkým počtem zranitelných ((ohrožených) obyvatel. V roce 2023 ve Phoenixu došlo k vlně veder, kdy rekordní teploty přesahovaly 43 °C po více než 18 po sobě jdoucích dnů, což mělo závažný dopad na zranitelné komunity, včetně obyvatel „Zóny“, tedy rozsáhlého tábora lidí bez domova.
Studie předpokládá, že do roku 2070 se zdvojnásobí počet oblastí s vysokým rizikem požárů a ztrojnásobí počet oblastí se středním rizikem požárů. Zatímco Západ bude čelit intenzivnějším požárům, na Jihovýchodě dojde rovněž k jejich prudkému nárůstu. Podle odhadů se dramaticky zvýší počet obyvatel vystavených těmto požárům, a to ze dvou milionů z roku 2020 na potenciálních 9-20 milionů do roku 2070.
V závěru zprávy je uvedena varovná prognóza: do roku 2070 dojde k výraznému zintenzivnění sucha v jihozápadním Texasu, jižní Louisianě a rozsáhlých oblastech Nového Mexika a Arizony. Zároveň budou další miliony Američanů po celé zemi vystaveny zvýšenému stresu z extrémních veder.
Zdroje: (Inside Climate News) (Meteored) (ABC News) (Planet Tracker)
Oblasti v USA a ve světě, které se mohou stát neobyvatelnými do roku 2070 (nebo dříve)
Změna klimatu znemožní život na celém světě
LIFESTYLE Klimatická změna
Již desítky let varují klimatologové před oteplováním planety. Nicméně nedávné výzkumy naznačují, že tento trend dosáhl nové alarmující úrovně. Podle dvou převratných studií, včetně té, kterou provedla NASA, se části naší planety mohou brzy stát neobyvatelnými z důvodu extrémních veder. Tyto prognózy naznačují, že by se některé oblasti mohly stát neobyvatelnými během příštích 45 let. Tato časová osa se může v závislosti na vývoji klimatických změn dokonce zrychlit a některé oblasti se stanou neobyvatelnými již v roce 2050.
Kliknutím dále do této galerie se dozvíte více o ohrožených oblastech a vědeckých poznatcích, jež stojí za těmito předpověďmi.