Váš komplexní průvodce
Spousta lidí se někdy v životě cítila méněcenná ve srovnání se svými kolegy, přáteli, sousedy nebo vrstevníky. Sociální média nepřetržitě ukazují lidi, kteří žijí svůj „nejlepší život“, zatímco média a filmy mnohdy glorifikují příběhy o zbohatnutí. Není proto divu, že se v oblasti duševního zdraví objevuje další termín. „Statusová úzkost“ představuje strach nebo obavy z toho, jak je člověk vnímán z hlediska společenského postavení, úspěchů nebo prosperity ve srovnání s ostatními. A vzhledem k digitálnímu světu je to stále větší problém. Podíváme se na to, kde statusová úzkost vznikla, jak sociální média tento stav zhoršila a co můžeme dělat, jestliže se kvůli svému místu ve světě cítíme méněcenní než ostatní. Klikněte dále do galerie a ponořte se do problematiky.
Termín „statusová úzkost“ zpopularizoval Alain de Botton, švýcarsko-britský filozof a spisovatel, ve své knize z roku 2004 s názvem Status Anxiety. Kniha se zabývá tím, jak v moderní společnosti vzrostly obavy lidí o jejich společenské postavení a strach z toho, že ve srovnání s ostatními zaostanou.
Přestože se koncept úzkosti související se sociálním statusem diskutuje ve filozofii, sociologii a psychologii již po staletí, de Botton se zasloužil o vytvoření a formulování „statusové úzkosti“ jako samostatného pojmu.
Statusová úzkost vychází z touhy být respektován, obdivován a uznáván v rámci komunity nebo společnosti a ze strachu, že tato očekávání nebudou naplněna.
Předpokládá se, že se zhoršuje v důsledku ekonomické nerovnosti a negativně ovlivňuje wellbeing. Tento převažující pocit nejistoty a srovnávání může mít za následek zvýšený stres, deprese a sníženou kvalitu života.
Statusová nebo klasifikační (třídní) úzkost je známá již po staletí a mnohdy má své kořeny ve společenských strukturách, které odlišují lidi na základě bohatství, povolání, vzdělání a společenského postavení. Tyto rozdíly byly historicky nejtužší ve společnostech s přísným třídním systémem, například ve feudální Evropě nebo v kastovních systémech.
Kastovní systém v Indii představuje hierarchickou společenskou strukturu, která dělí lidi do odlišných skupin na základě původu, povolání a společenského postavení. Tradičně se sestává ze čtyř hlavních varn (tříd) - Bráhmani (kněží a učenci), Kšatrijové (válečníci a vládci), Vajšiové (obchodníci a zemědělci) a Šúdrové (dělníci) - s pátou skupinou, Dalité (dříve známí jako „Nedotknutelní“), která byla historicky marginalizována a utlačována.
I když je diskriminace na základě kasty v Indii oficiálně zakázána, její odkaz stále ovlivňuje sociální dynamiku a nerovnosti. To se týká i sňatkových praktik, kdy je velmi běžné, že se jednotlivci vyhýbají sňatku s někým, kdo je vnímán jako méněcenný a pochází z nižší kasty.
V moderní době se statusová úzkost stále vyskytuje, přestože se může projevovat odlišně. Lidé se strachují o to, jak ostatní vnímají jejich společenské a ekonomické postavení, především v kultuře, která klade velký důraz na materiální úspěch, statusové symboly a zobrazování bohatství a úspěchů v sociálních médiích.
Mezi příznaky statusové úzkosti lze zařadit neustálé srovnávání s ostatními, pocity nedostatečnosti nebo méněcennosti, stres z dosažení materiálního úspěchu nebo společenského uznání a zaujetí tím, jak ostatní vnímají něčí úspěchy nebo životní styl.
Tato úzkost může ovlivnit osobní vztahy, výběr povolání a duševní zdraví, neboť jedinci pociťují tlak na splnění určitých norem nebo dosažení požadovaného statusu.
Statusová úzkost a sociální média jsou úzce provázány, jelikož platformy sociálních médií zesilují tlak na srovnávání se s ostatními.
Lidé zdůrazňují úspěchy, dovolené, vzhled a hmotné statky, což může u těch, jenž se považují za nedostatečné, vyvolávat pocity méněcennosti a strachu z toho, že jim něco unikne (FOMO).
Sociální média, mediální zobrazení a skupiny vrstevníků mnohdy vyzdvihují úspěch, bohatství nebo úspěchy druhých, čímž posilují sebeporovnávání.
Kulturní nebo společenské normy, které ztotožňují status s bohatstvím, kariérním úspěchem nebo hmotným majetkem, mohou podněcovat úzkost.
Strach z odsouzení vyplývá z obavy, že bude člověk považován za neúspěšného nebo že ztratí respekt, jestliže nesplní vnímané standardy úspěchu.
V konkurenčním prostředí může statusová úzkost vyvolat také snaha udržet si nebo zlepšit své finanční nebo společenské postavení.
Statusová úzkost může vést ke stresu, depresi a pocitu nehodnosti. Může podněcovat přepracovanost, nadměrné ambice nebo materialismus. Zároveň může narušovat vztahy kvůli závisti, soutěživosti nebo nespokojenosti.
„Víra v luxus“ je termín zpopularizovaný sociologem Robem Hendersonem, jenž popisuje určité představy nebo hodnoty, které jsou známkou vysokého společenského statusu u bohatých nebo privilegovaných osob, ale mohou mít negativní důsledky pro méně zvýhodněné jedince.
Tato víra je typická pro ty, kteří jsou izolováni od negativních důsledků takových myšlenek, což jim umožňuje signalizovat ctnost nebo vyspělost, aniž by zažívali související obtíže.
Například obhajoba politiky, jež omezuje ekonomický růst nebo podporuje radikální sociální změny, může těm, kteří jsou v privilegovaném postavení, připadat pokroková a osvícená. Avšak tytéž politiky mohou vést ke ztrátě pracovních míst, omezení příležitostí a zvýšeným těžkostem pro ty, kteří se nacházejí v nižších socioekonomických vrstvách.
Dalším příkladem „víry v luxus“ jsou bohatí jedinci, u kterých může odmítání manželství signalizovat pokrokovost. Tito jedinci mají mnohdy prostředky na to, aby si udrželi stabilitu i bez tradiční instituce manželství.
Nicméně v méně privilegovaných komunitách, ve kterých může manželství poskytovat finanční a emocionální podporu, je jeho pokles spojen s ekonomickými problémy a menším množstvím zdrojů na výchovu dětí, což prohlubuje nerovnost.
V důsledku toho může víra v luxus prohlubovat sociální nerovnosti, rozdíly mezi vrstvami a vytvářet další rozdělení a hierarchie ve společnosti.
Bohatství značí status; například létání „první třídou“ symbolizuje, že ti, kdo si toto privilegium mohou dovolit, by měli mít lepší péči, větší pohodlí a přednost před ostatními cestujícími.
Přestože výletní lodě již nemají „třídy“ (vzpomeňte si na Titanic), stále mají různé stupně služeb. Tyto různé stupně služeb, od standardních kajut až po opulentní apartmá, reflektují moderní přesvědčení o luxusu - kdy vyšší vrstvy společnosti mohou signalizovat své postavení skrze exkluzivní vybavení a individuální zážitky.
Toto rozvrstvení může vést ke statusové úzkosti, jelikož jednotlivci porovnávají své bydlení a zkušenosti, což často způsobuje pocit nedostatečnosti u těch, kteří žijí v méně luxusním prostředí.
Vypořádání se statusovou úzkostí zahrnuje zaměření se na vnitřní hodnoty spíše než na hledání vnějšího potvrzení. Omezení vystavení sociálním médiím může pomoci redukovat nezdravé srovnávání, zatímco praktikování vděčnosti za to, co máte, namísto zabývání se tím, co vám chybí, podporuje pozitivnější pohled na věc.
K spokojenějšímu a vyrovnanějšímu životu může vést i nová definice osobního úspěchu vycházející ze spokojenosti a štěstí, nikoli ze společenských měřítek.
Zdroje: (The Wall Street Journal) (Times of India) (Paul Arnesen) (City Journal) (The Sydney Morning Herald)
Statusová úzkost v digitálním věku: Jak „víra v luxus“ formuje moderní social climbing
Odhalení skrytých tlaků moderních sociálních hierarchií
HEALTH Statusová úzkost
Spousta lidí se někdy v životě cítila méněcenná ve srovnání se svými kolegy, přáteli, sousedy nebo vrstevníky. Sociální média nepřetržitě ukazují lidi, kteří žijí svůj „nejlepší život“, zatímco média a filmy mnohdy glorifikují příběhy o zbohatnutí. Není proto divu, že se v oblasti duševního zdraví objevuje další termín. „Statusová úzkost“ představuje strach nebo obavy z toho, jak je člověk vnímán z hlediska společenského postavení, úspěchů nebo prosperity ve srovnání s ostatními. A vzhledem k digitálnímu světu je to stále větší problém. Podíváme se na to, kde statusová úzkost vznikla, jak sociální média tento stav zhoršila a co můžeme dělat, jestliže se kvůli svému místu ve světě cítíme méněcenní než ostatní. Klikněte dále do galerie a ponořte se do problematiky.