Těžba kobaltu: jak novodobé otroctví v Kongu pohání naše životy -

Kobalt hraje v moderních technologiích klíčovou roli, neboť zabraňuje přehřívání baterií a pohání elektromobily. Za jeho potřebou se však skrývá znepokojivá realita: většina světového kobaltu pochází z Demokratické republiky Kongo, ve které jsou dělníci vystaveni drsným a vykořisťovatelským podmínkám. Kvůli rozsáhlým těžebním operacím byly vyhnány z domovů celé komunity, dochází k násilí a zneužívání a životní prostředí je nevratně poškozováno.

Může Demokratická republika Kongo (DRK) jako největší světový producent ovlivnit trh s kobaltem a požadovat lepší ochranu pro svůj lid? Klikněte dále a dozvíte se to.

© Getty Images

Výzkumník v oblasti moderního otroctví -

Již dvě desetiletí se harvardský vědecký pracovník Siddharth Kara zaměřuje na problematiku moderního otroctví, obchodování s lidmi a dětské práce. Jeho výzkum, realizovaný na T. H. Chan School of Public Health a Kennedy School, vrhá světlo na vykořisťování v různých odvětvích světového průmyslu.

© Getty Images

Špinavá realita -

I když se v Demokratické republice Kongo nachází více zásob kobaltu než ve zbytku světa dohromady, chybí zde opravdový „čistý“ dodavatelský řetězec. Kara prohlašuje, že těžba kobaltu v regionu je hluboce propojena s vykořisťováním a neetickými praktikami.

© Getty Images

Lidské náklady (cena) na řemeslnou těžbu kobaltu -

Ve své knize s názvem „Cobalt Red“ Kara odhaluje, že velkou část kobaltu v Demokratické republice Kongo těží „řemeslní“ dělníci: nezávislí pracovníci, kteří jsou vystaveni vyčerpávajícím a nebezpečným podmínkám za pouhých několik dolarů za den.

© Getty Images

Lidské náklady (cena) na řemeslnou těžbu kobaltu -

„Lidé pracují v nelidských, drsných a degradujících podmínkách. Používají krumpáče, lopaty, dlouhé železné tyče, kterými se v zákopech, jámách a tunelech prodírají zemí, aby nasbírali kobalt a dodali ho do oficiálního dodavatelského řetězce,“ říká Kara.

© Getty Images

Devastace životního prostředí -

Těžební průmysl zanechal v krajině Demokratické republiky Kongo hluboké jizvy. Vykáceny byly miliony stromů, vzduch v okolí dolů je znečištěn prachem a posypovým materiálem a vodní toky jsou zamořeny toxickými splachy ze zpracování nerostů, takže škody na životním prostředí není možné ignorovat.

© Getty Images

Zdravotní krize -

Toxicita kobaltu představuje hrozivé zdravotní riziko pro dělníky z Konga, kteří denně manipulují se škodlivým prachem a inhalují ho. Jsou mezi nimi i mladé matky s dětmi zavěšenými na zádech, které jsou nuceny snášet expozici.

© Getty Images

Komplexní dodavatelský řetězec kobaltu -

Kobalt se používá téměř ve všech lithium-iontových dobíjecích bateriích na světě. Zatímco lidé zvenčí rozlišují mezi průmyslovou těžbou a řemeslnou těžbou kobaltu v Demokratické republice Kongo, Kara uvádí, že tyto dva zdroje jsou hluboce propojeny.

© Shutterstock

Průmyslová vs. řemeslná těžba -

Kobalt z průmyslových rypadel a kobalt těžený ručně, mnohdy ženami a dětmi, spolu hluboce souvisí. Skoro ve všech průmyslových dolech v Demokratické republice Kongo pracují nedaleko řemeslní horníci, jejichž kobalt se dostává do oficiálního dodavatelského řetězce.

© Getty Images

Skrytá ekonomika řemeslné těžby -

Přestože je řemeslná těžba technicky zakázána, přetrvává v průmyslových kobaltových dolech po celé Demokratické republice Kongo. Společnosti ji tolerují jako nízkonákladovou metodu zvyšování produkce, díky níž mohou dělníci pracovat v rámci velkých operací a v jejich okolí, což podporuje globální dodavatelský řetězec.

© Getty Images

Skrytá ekonomika řemeslné těžby -

V oblastech s výskytem extrémní chudoby bojují miliony lidí o přežití za pouhý dolar nebo dva denně a přijímají jakoukoli dostupnou práci. V kobaltových dolech jsou tisíce lidí namačkány v těsných jámách, ve kterých pracují ve vyčerpávajících podmínkách za mizernou mzdu a produkují obrovské množství kobaltu za malé náklady pro průmysl.

© Getty Images

Lidské újmy způsobené těžbou kobaltu -

Rozšiřování těžby kobaltu v Demokratické republice Kongo provází masové vysídlování obyvatelstva, kdy jsou celé vesnice buldozerem likvidovány, aby uvolnily místo průmyslovým operacím. Nespočet lidí, kteří neměli jinou možnost, přišlo o své domovy, živobytí a veškeré prostředky k přežití, což prohloubilo krizi.

© Getty Images

Novodobé otroctví -

Přestože se nejedná o otroctví jako v dobách minulých, kobaltové doly v Demokratické republice Kongo jsou ztělesněním brutálního moderního otroctví. Extrémní vykořisťování, nebezpečné podmínky a nedostatek základních práv, se kterými se dělníci potýkají, jsou odrazem degradace otroctví ve starém světě.

© Getty Images

Tragédie v dolech -

Těžba kobaltu v Demokratické republice Kongo s sebou nese katastrofální rizika; rodiny zažívají kruté chvíle, když se stěny šachet zřítí a pohřbí dělníky pod lavinami kamení a štěrku. Při těchto nehodách mají muži, ženy a děti rozdrcené končetiny a zlomeniny páteře.

© Getty Images

Vykořisťování dětí -

Milice, někdy zvané commandos, unášejí a převážejí děti z celého Konga a nutí je k brutálním pracím. Řada z nich je prostřednictvím sítí milicí převážena stovky kilometrů, aby pracovala v měděných a kobaltových dolech a ocitla se tak v kruhu vykořisťování a strádání.

© Getty Images

Dědictví (odkaz) boje a korupce -

Kongo, národ utvářený staletími vykořisťování, se stále potýká s problémy chudoby a korupce. Zahraniční investice tyto problémy mnohdy ještě zhoršují, což poukazuje na složitou souhru historie, moci a správy v tomto válkou sužovaném regionu.

© Getty Images

Patrice Lumumba: umlčená vize -

Roku 1960 první demokraticky zvolený konžský vůdce jménem Patrice Lumumba slíbil, že využije obrovské nerostné bohatství země ve prospěch jejího lidu. Během šesti měsíců byl však svržen, brutálně zavražděn a nahrazen zkorumpovaným diktátorem, který zajistil, aby zdroje sloužily naopak zahraničním zájmům.

© Getty Images

Patrice Lumumba: umlčená vize -

Lumumbův pád představoval chmurnou lekci z globální mocenské dynamiky: vzdorovat vrcholným představitelům může mít rychlé a kruté následky. Jeho osud poukazuje na historickou realitu korupce a demonstruje, jak vůdci, jenž se postaví cizím zájmům, obvykle čelí nemilosrdnému potlačení.

© Getty Images

Čínské kobaltové sevření -

Roku 2009 uzavřel tehdejší prezident Joseph Kabila dohodu, na jejímž základě byla Číně výměnou za rozvoj infrastruktury udělena práva na těžbu. Tato dohoda vydláždila Číně cestu k ovládnutí světového trhu s kobaltem, zajistila přístup k životně důležitým zdrojům a zároveň určila hospodářskou budoucnost Konga.

© Getty Images

Čínská dominance v oblasti těžby -

Čínské společnosti si záhy zajistily kontrolu nad 15 z 19 hlavních konžských koncesí na těžbu mědi a kobaltu, čímž stvrdily svou dominanci v oblasti těžby. Jejich ovládnutí těchto životně důležitých zdrojů poukazuje na strategický vliv Číny na světových trzích s nerostnými surovinami.

© Getty Images

Globální vliv Číny -

Čínská kontrola nad kobaltem se rozšiřuje i nad rámec těžby, neboť drží přibližně 70-80 % rafinovaného trhu a téměř polovinu celosvětové výroby baterií. Díky své dominanci určuje budoucnost energetiky a inovací, od těžby surovin až po špičkové technologické aplikace.

© Getty Images

Vrstvy neviditelných transakcí -

Congo Dongfang International, dceřiná společnost Zhejiang Huayou Cobalt, ovládá obchod s kobaltem v regionu a dodává jej většině světových výrobců baterií. Vzhledem k tomu, že kobalt postupuje složitými dodavatelskými řetězci, je jeho původ mnohdy zastřený, čímž se firemní odběratelé vzdalují od jeho skutečného zdroje.

© Getty Images

Temná cesta kobaltu -

Subdodávky v globálních dodavatelských řetězcích ztěžují získávání kobaltu, přičemž je obtížné vysledovat, zda se na výrobě nepodílejí také řemeslné doly, které jsou mnohdy spojeny s dětskou prací. I přes firemní politiku nulové tolerance zůstává kobalt výjimkou.

© Getty Images

Neregulovaný nerost, který pohání globální technologie -

Na rozdíl od zlata, tantalu, cínu a wolframu zůstává kobalt mimo regulaci USA týkající se konfliktních minerálů, takže se jeho globální trh do značné míry nekontroluje. Bez přímého dohledu pokračují těžební praktiky v Demokratické republice Kongo bez odpovědnosti.

© Getty Images

Globální tlak na etické dodavatelské řetězce -

Pod tlakem neziskových organizací si vlády po celém světě stále více uvědomují naléhavou potřebu větší transparentnosti v dodavatelských řetězcích. Snahy o boj proti modernímu otroctví, včetně dětské práce, jsou stále intenzivnější a jejich cílem je prosadit etické získávání zdrojů a odpovědnost firem.

© Getty Images

Britský zákon o moderním otroctví (UK Modern Slavery Act) -

Podle britského zákona o moderním otroctví (UK Modern Slavery Act) z roku 2015 musí podniky působící ve Spojeném království s globálními příjmy přesahujícími 36 milionů liber (48 milionů USD) vydávat každoroční prohlášení o otroctví a obchodování s lidmi. Toto nařízení vyžaduje transparentnost a zajišťuje, aby společnosti vyhodnocovaly a zveřejňovaly rizika napříč svými dodavatelskými řetězci.

© Getty Images

Sledování původu kobaltu -

Společnosti musí ověřovat, že jejich dodavatelé nejsou vystaveni otroctví, včetně sledování kobaltu použitého v jejich produktech. Pro zajištění etického získávání zdrojů je nutná transparentnost v každé fázi, od těžebních operací až po finální produkci.

© Getty Images

Nad rámec politiky -

Vymýcení dětské práce a nebezpečných pracovních podmínek v kobaltových dolech v Demokratické republice Kongo si žádá víc než jen vládní opatření; průmyslová odvětví a investoři se musí zapojit a zajistit etické získávání zdrojů, aby se dosáhlo smysluplných změn v globálních dodavatelských řetězcích.

© Getty Images

Odpovědnost a reforma -

Mezinárodní těžební společnosti mají obrovské finanční zdroje, díky kterým mohou provádět smysluplné změny, chránit lidská práva, zlepšovat místní podmínky a řešit případy zneužívání v minulosti. Otázkou však zůstává, zda podniknou nějaké kroky, nebo budou i nadále profitovat bez odpovědnosti.

Zdroje: (NPR) (Amnesty International) (Human Trafficking Search)

© Getty Images