© Shutterstock

Počátky obchodu s kořením -

Obchod s kořením začal na Blízkém východě před asi 2 500 lety, poté co se za hranicemi Levantu začaly šířit zvěsti o arabských obchodnících, kteří nakupovali a prodávali aromatické látky rostlinného původu.

© Getty Images

Arabští obchodníci s kořením -

Tito obchodníci byli ohledně původu těchto exotických příchutí velmi tajnůstkářští a pečlivě střežili asijský původ svých cenných zdrojů.

© Getty Images

Cinnamologus – skořicový pták -

Aby uchovali své tajemství a udrželi si monopol, vyprávěli obchodníci s kořením příběhy o divokém skořicovém ptáku, neboli cinnamologusovi.

© Getty Images

Mýtická okřídlená příšera -

Tento bájný opeřený tvor sbíral jemné větvičky skořice a stavěl si z nich hnízdo. Jediný způsob, jak se ke skořici dostat, bylo nalákat ptáka na zem kusy hovězího masa. Jakmile se cinnamologus nasytil, vzlétl zpět ke svému hnízdu, které pod jeho vahou povolilo a zřítilo se. Obchodníci pak mohli skořici posbírat a odnést ji na trh.

© Getty Images

Zachování tajemství -

Tento výmysl sloužil k odehnání konkurentů, kteří se snažili zjistit zdroj původu koření, a k libovolnému zvyšování ceny této komodity.

© Getty Images

Starověký obchod -

Koření bylo důležitou součástí starověkého obchodu. Vedle skořice se v dávných dobách používaly a obchodovalo se také s kasii, kardamomem, zázvorem, pepřem, muškátovým oříškem, badyánem, hřebíčkem a kurkumou, především ve východním světě.

© Getty Images

Všestranná komodita -

Toto pestré a aromatické zboží mělo i jiné využití než jen dochucování jídla. Koření se používalo k celé řadě účelů – k výrobě parfémů, konzervování masa, míchání tradičních léčiv a dokonce i k balzamování mrtvých.

© Getty Images

Pozemní trasy obchodu s kořením -

Obchod s kořením zpočátku zajišťovaly karavany velbloudů, které se vydávaly na dlouhé a často nebezpečné cesty napříč pevninou.

© Getty Images

Cestování po Hedvábné stezce -

Jednou z nejznámějších cest byla Hedvábná stezka. Tahle síť asijských obchodních tras, aktivní od 2. století před naším letopočtem až do poloviny 15. století, nesloužila jen k dovozu koření z Dálného východu. Pomáhala také spojovat Východ a Západ – ekonomicky, kulturně, politicky i nábožensky.

© Getty Images

Námořní obchod -

Arabští obchodníci s kořením využívali kromě suchozemských tras i cesty po moři a řekách. Často vyplouvali z přístavního města Basra a po zastávkách v různých přístavech se vraceli zpět, aby své zboží, včetně koření, prodávali v Bagdádu.

© Public Domain

Od jihovýchodní Asie po Rudé moře -

Používání plachetnic a jiných plavidel k přepravě koření urychlilo rozvoj dálkového obchodu s kořením kolem roku 1000 př. n. l. Arabové byli stále jedinými prostředníky v tomto odvětví, nakupovali koření v jihovýchodní Asii a dodávali je do přístavů u Rudého moře.

© NL Beeld

Římská éra -

Ačkoliv staří Řekové a Římané dlouhá léta věřili bájným příběhům o létajícím cinnamologovi, časem prozřeli a začali požadovat, aby jejich jídla byla obohacena exotickým kořením.

© Getty Images

Římská kuchařka -

Víme to proto, že v knize Apicius, kuchařce z římské doby, je uvedeno několik receptů, které mezi doporučenými ingrediencemi uvádějí koření.

© Public Domain

Impérium koření -

Poptávka po koření během římské éry neustále rostla. Římská říše ve velkém dovážela pepř z Indie, ale také šafrán, skořici, zázvor, puškvorec, různé druhy nardu, myrhu, majoránku a řadu dalších druhů koření.

© Getty Images

Šlo o status -

V středověku dosáhla poptávka po hřebíčku, kardamonu a všem, co jen vzdáleně připomínalo koření, nové úrovně. Koření se během křížových výprav stalo symbolem společenského postavení vyšších vrstev a jeho hodnota se vyrovnala hodnotě drahých kamenů.

© Getty Images

Výnosný obchod -

Středověké námořní republiky jako Benátky, Pisa nebo Janov měly monopol na evropský obchod s Blízkým východem. Obchod s hedvábím a kořením, ale i s opiem a dalšími látkami, udělal z těchto středomořských městských států nesmírně bohatá centra. Cokoli však leželo dále na východ od Levanty, znamenalo nutnost vydat se po Hedvábné stezce, což každou cestu prodražovalo a prodlužovalo.

© Getty Images

Zkoumání mořských tras -

Začal závod o nalezení námořní cesty do zemí bohatých na koření. Problémem bylo, že velká část světa ještě nebyla zmapována.

© Getty Images

Columbus špatně odbočil -

Christopher Columbus opustil Kastilii v srpnu 1492, aby hledal Molucké ostrovy (známé také jako Ostrovy koření), ale špatně se orientoval a místo toho se ocitl v Americe. Pak přišel Vasco da Gama.

© Getty Images

Vasco da Gama -

Vasco da Gama, portugalský mořeplavec a šlechtic, vyplul v roce 1497 z Lisabonu a podle map, které předtím nakreslili jiní portugalští mořeplavci, plul podél západního pobřeží Afriky, až dosáhl jižního cípu kontinentu.

© Getty Images

Cesta do Indie -

Da Gamova flotila poté obeplula mys Dobré naděje — jako první ze západního světa — a pokračovala na východ přes Indický oceán.

© Getty Images

Cílová stanice -

V roce 1498 připlul Vasco da Gama k pobřeží dnešního Kozhikode (dříve známého jako Calicut) na indickém Malabarském pobřeží. Byl prvním Evropanem, který se po moři dostal do Indie.

© Public Domain

Světová ekonomika -

Da Gamova přímá cesta do oblastí, kde bylo koření levné a dostupné, udělala z Portugalska na čas jednu z nejbohatších zemí světa a položila základy Portugalského impéria. Zároveň pomohla utvářet světové hospodářství od Indie až po Evropu.

© Public Domain

Obchodní monopol -

Portugalsko si následně zajistilo monopol na lukrativní obchod s kořením, což arabské obchodníky velmi rozhořčilo. Kromě finančních ztrát da Gama vedl brutální kampaň proti arabským obchodníkům na moři a za každou cenu bránil lukrativní námořní trasu z Indie do Evropy.

© Getty Images

Kontrola nad obchodem s kořením -

Od roku 1500 se Portugalsko a poté i další evropské mocnosti pokoušely ovládnout obchod s kořením, přístavy, kde se koření prodávalo, a nakonec i území, kde se pěstovalo.

© Getty Images

Války o koření -

S rostoucím blahobytem střední třídy během renesance stoupala i obliba koření. Zároveň ale rostla i konkurence. O Indonéské ostrovy se mezi evropskými mocnostmi rozhořely války, které trvaly přibližně 200 let.

© Public Domain

Run Island -

V 17. století se Angličané a Holanďané přetahovali o malý ostrov Run, který je součástí indonéského souostroví Moluky. Tento ostrov pokrytý muškátovým oříškem byl velmi cenným územím.

© Public Domain

Spravedlivá výměna -

V rámci smlouvy, která měla ukončit nepřátelství mezi oběma zeměmi, postoupila Británie ostrov Run Nizozemsku. Na oplátku Nizozemsko předalo Británii několik svých kolonií v Severní Americe – včetně území, které dnes známe jako Manhattan.

© Getty Images

Koření v USA -

Obchod s kořením pronikl na severoamerický trh v 18. století, kdy podnikatelé, toužící po zisku, založili vlastní kořenářské společnosti a začali obchodovat přímo s asijskými pěstiteli namísto zavedených evropských společností.

© Getty Images

Upadající obchod -

Jak se koření stávalo běžnějším zbožím, jeho hodnota začala klesat. V 19. století se obchodní cesty otevřely a monopoly se postupně rozpadaly.

© Getty Images

Základní surovina -

Koření dnes již není považováno za luxusní zboží, v obchodech a na trzích po celém světě je k dostání v obrovském množství a za přijatelné ceny.

© Shutterstock

Nejdražší koření na světě -

Pokud ale toužíte po opravdu výjimečné chuti, sáhněte po šafránu – nejdražším koření na světě. Získává se z jemných červených blizen květiny Crocus sativus, které se musejí ručně sbírat a šetrně sušit, aby si zachovaly svou chuť a vůni.

Zdroje: (BBC) (Live Science) (Silk Road Spices) (World History Encyclopedia)

© Shutterstock