Kdo překonal Ameriku? Země s nejvyšší mírou obezity -

<p>Když se mluví o obezitě, často se zmiňují Spojené státy. Věděli jste ale, že existují země, kde je lidí s nadváhou ještě víc než v USA? Možná vás to překvapí a donutí zamyslet se nad tím, jaké zdravotní trendy dnes ve světě panují. Od malých tichomořských ostrovů až po oblasti, kde se stravovací návyky rychle mění – některé země zaznamenaly alarmující nárůst obezity, a často jde o místa, která byste do tohoto žebříčku vůbec nečekali.</p><p>Chcete vědět, které státy předběhly Ameriku? Proklikejte si tuto galerii a zjistěte víc o celosvětové epidemii obezity a důvodech, proč čísla tak rychle rostou.</p>

© Getty Images

Světový problém -

Obezita je stále velkým celosvětovým zdravotním problémem, který má dopad nejen na bohaté země, ale i na země s nízkými a středními příjmy.

© Getty Images

Definice -

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se dospělý člověk považuje za obézního, pokud jeho index tělesné hmotnosti (BMI) dosáhne hodnoty 30 a více. Za nadváhu se pak považuje BMI od 25 výše.

© Shutterstock

Co je to index tělesné hmotnosti (BMI)? -

Jde o ukazatel, který pomáhá zjistit, zda má člověk zdravou váhu vzhledem ke své výšce. Vypočítá se tak, že se tělesná hmotnost v kilogramech vydělí druhou mocninou výšky v metrech.

© Getty Images

Metrika -

I když BMI přímo neudává množství tělesného tuku, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) úzce souvisí s dalšími ukazateli, které hodnotí nejen množství, ale i rozmístění tuku v těle.

© Getty Images

Metrika -

Proto se BMI používá k rozdělení osob do různých hmotnostních kategorií: podváha, normální hmotnost, nadváha a obezita.

© Getty Images

Rostoucí obavy -

Do roku 2035 by podle odhadů mělo mít nadváhu nebo obezitu až 46 % dospělé světové populace, oproti přibližně 42 % v roce 2020.

© Shutterstock

Zdravotní rizika -

Nadměrná hmotnost zatěžuje organismus a zvyšuje riziko onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby a některé druhy rakoviny.

© Shutterstock

Zatížený systém -

Nadváha může vést k zánětům, vyššímu krevnímu tlaku a inzulínové rezistenci, což přispívá k těmto zdravotním problémům.

© Getty Images

USA -

Ačkoli WHO označila obezitu za celosvětovou epidemii, stále je často spojována především se zeměmi, jako jsou Spojené státy. Může za to kombinace kulturních, ekonomických a životních faktorů – například kaloricky bohatá strava a sedavý způsob života.

© Getty Images

Nejde jen o Ameriku -

Obezita ale – navzdory častému názoru – není problémem jen vyspělých zemí. Tato krize se čím dál více šíří i do rozvojových oblastí a  regionů po celém světě.

© Shutterstock

Obezita ve světě -

Odhaduje se, že v rozvojových zemích trpí zdravotními problémy spojenými s obezitou více než 115 milionů lidí.

© Shutterstock

Obezita v jednotlivých zemích -

Přestože neexistuje přímá souvislost mezi ekonomickým postavením země a mírou obezity, bohatší země mají často více prostředků na realizaci programů, kampaní a iniciativ, které zvyšují povědomí a vzdělávají lidi o jejich návycích.

© Getty Images

Regionální výzkum -

Odborníci diskutují o různých teoriích, které vysvětlují, proč jsou některé regiony nebo národy, jako například tichomořské ostrovy, obzvláště náchylné k obezitě.

© Shutterstock

Teorie -

Mezi často zmiňované faktory patří rozmach nezdravého fast foodu, častější smažení jídel nebo možná genetická náchylnost k vyššímu BMI. Tyto teorie ale zatím nejsou definitivně potvrzené – a samy o sobě nejspíš nestačí k vysvětlení rostoucí míry obezity.

© Shutterstock

Kdo v obezitě vede nad USA? -

World Population Review sestavil přehled míry obezity podle jednotlivých zemí na základě nejnovějších dat z roku 2022 od Světové zdravotnické organizace (WHO) a Global Obesity Observatory. Podívejte se na následující přehled a zjistěte, které země mají vyšší podíl obézních lidí než USA.

© Shutterstock

Egypt -

S průměrnou mírou obezity 43 % téměř překonává USA (42,9 %). Krizi zhoršily politické a hospodářské faktory, zejména inflace potravin přesahující 60 %.

© Getty Images

Egypt -

Mnoho Egypťanů proto dává přednost sytosti před výživou a volí levná a vysoce kalorická jídla. Strava se změnila z rýže, zeleniny a luštěnin na maso, sacharidy a jídla s vysokým obsahem cukru.

© Getty Images

Katar -

Odborníci vidí za vysokým podílem obézních v Kataru (43,8 %) několik důvodů – například nárůst sedavého zaměstnání a snadnou dostupnost levného, nezdravého jídla.

© Getty Images

Katar -

Svou roli hraje i rostoucí urbanizace, závislost na autech, přechod na západní způsob stravování nebo kulturní oslavy spojené s velkými a kalorickými jídly. K tomu všemu luxusní služby v Kataru často podporují pasivní životní styl – na rozdíl od infrastruktury v jiných zemích, která lidi více motivuje k pohybu.

© Getty Images

Kuvajt -

Studie z roku 2014 ukázala, že v Kuvajtu trpí obezitou 36 % mužů a 48 % žen, zatímco nadváhou nebo obezitou je postiženo 74 % mužů a 77 % žen. Mezi hlavní příčiny patří strava bohatá na tuky, sacharidy a průmyslově zpracované potraviny spolu s nedostatkem pohybu.

© Getty Images

Mikronésie -

Studie ukazují, že za vysokou mírou obezity v Mikronésii (45,6 %) stojí více faktorů – například urbanizace, ekonomický růst, technologický pokrok a změny životního stylu. Tyto proměny vedly k úbytku fyzické aktivity a zároveň ke zvýšené konzumaci tuků, cukru a průmyslově zpracovaných potravin.

© Getty Images

Kiribati -

Nedostatek pitné vody je v Kiribati vážným problémem – domácnosti jsou z velké části odkázány na nezajištěnou spodní vodu (40 %) a dešťovou vodu (28 %). Nedávné studie ukazují, že omezený přístup k bezpečné pitné vodě často vede k častější konzumaci slazených nápojů, které patří mezi hlavní faktory přispívající k obezitě.

© Getty Images

Svatý Kryštof a Nevis -

Na Svatém Kryštofu a Nevisu představuje nadměrná konzumace slazených nápojů vážný problém veřejného zdraví. Výrazně přispívá k vysokému výskytu neinfekčních onemocnění, která zde tvoří až 83 % všech úmrtí. Zpráva z roku 2019 navíc upozorňuje, že 62 % dospívajících ve věku 12 až 17 let pravidelně pije slazené limonády.

© Shutterstock

Marshallovy ostrovy -

V Marshallových ostrovech je spotřeba slazených nápojů také mimořádně vysoká a výrazně přispívá k tamní epidemii obezity. Průzkum z roku 2018 ukázal, že 89,2 % dospělých vypije alespoň jeden slazený nápoj denně, přičemž více než polovina (54,6 %) si dopřává dva a více nápojů každý den.

© Getty Images

Bahamy -

Podle Světové federace pro obezitu bylo v roce 2019 na Bahamách 41,0 % dospělých žen a 27,4 % dospělých mužů klasifikováno jako obézní, což převyšuje regionální průměry 30,7 % u žen a 22,8 % u mužů. Mezi faktory, které k tomu přispívají, patří vysoká spotřeba zpracovaných potravin, nedostatek fyzické aktivity a sociokulturní vlivy.

© Getty Images

Francouzská Polynésie -

Polynésané v minulosti střídali období hojnosti během dešťové sezóny s dobami nedostatku, což formovalo jejich jedinečný vztah k jídlu. Plnější postavy byly tradičně vnímány jako symbol společenského postavení – a tento ideál je v mnoha oblastech ceněn dodnes. Kulturní preference navíc posílil americký styl stravování, zejména v Papeete, kde je nezdravé jídlo snadno dostupné.

© Shutterstock

Samoa -

Studie prováděná v letech 1978 až 2013 ukázala, že výskyt obezity v Samoi vzrostl u mužů z 27,7 % na 53,1 % a u žen ze 44,4 % na 76,7 %. Odhady uváděly, že do roku 2020 bude obézních 59 % mužů a 81 % žen, čímž se obezita stane hlavní příčinou invalidity v zemi. V současnosti je za obézní považováno přibližně 62 % populace.

© Getty Images

Tuvalu -

Přibližně 65 % mužů a 71 % žen na Tuvalu má nadváhu, což je z velké části důsledkem změn ve stravování po druhé světové válce. Tradiční potraviny byly tehdy nahrazeny průmyslově zpracovanými produkty, jako je konzervované hovězí, rýže a cukr. Studie z roku 2024 navíc upozornila, že častá konzumace dovážených potravin a zároveň nízký příjem rostlinné stravy a bílkovin představují upravitelný faktor, který přispívá k vysoké míře obezity v zemi.

© Getty Images

Niue -

S průměrnou hodnotou BMI 32,4 je přibližně 67 % obyvatel Niue klasifikováno jako obézní, což řadí tento ostrovní stát mezi země s nejvyšší mírou obezity na světě.

© Shutterstock

Cookovy ostrovy -

Přibližně 70 % dospělé populace je klasifikováno jako obézní. Země je údajně z 82 % závislá na dovozu potravin a tradiční strava byla z velké části nahrazena dováženými, kalorickými a nutričně chudými zpracovanými potravinami. V důsledku toho je nyní 81 % úmrtí dospělých připisováno nemocem, jako je cukrovka a srdeční choroby.

© Shutterstock

Tokelau -

Zpráva UNICEF upozorňuje, že zdravotní problémy spojené s obezitou na Tokelau jsou z velké části způsobeny špatnou výživou a změnami ve stravovacích návycích. Studie WHO z roku 2012 ukazuje, že obyvatelé Tokelau se stále více spoléhají na dovážené a průmyslově zpracované potraviny – například mražené či konzervované maso, ovoce, zeleninu, sušenky nebo sladkosti. Studie také poukazuje na rostoucí oblibu smažení jako hlavní metody přípravy jídla.

© Getty Images

Nauru -

S 70% mírou obezity patří Nauru k nejvíce zasaženým zemím na světě – drží třetí místo v globálním žebříčku. V 90. letech došlo kvůli západnímu vlivu a těžbě přírodních zdrojů k výrazné změně ve stravování. Tradiční jídelníček založený na mořských plodech, hlízách a ovoci byl nahrazen průmyslově zpracovanými potravinami, jako je konzervované maso. V kombinaci s nedostatkem pohybu se Nauru stalo jednou ze zemí nejvíce postižených epidemií obezity.

© Getty Images

Tonga -

S průměrným BMI 32,2 patří Tonga k zemím s nejvyšší mírou nadváhy – nadpoloviční většina dětí a dospívajících zde trpí nadváhou. V roce 2021 byla neinfekční onemocnění příčinou 83 % všech úmrtí v zemi. Tonžská vláda na tuto situaci reagovala akčním plánem, který má podpořit dostupnost zdravějších potravin, jako jsou ryby, a zároveň zavést daňová opatření s cílem omezit konzumaci nezdravých produktů, včetně slazených nápojů.

© Getty Images

Americká Samoa -

V posledních desetiletích prošla Americká Samoa rychlou modernizací, která přinesla výraznou změnu životního stylu. Místo aktivního života ve vesnicích, kde si lidé pěstovali a vařili vlastní jídlo, převládá dnes sedavý způsob života a strava s nižší výživovou hodnotou. K vysoké míře obezity přispívají také environmentální a ekonomické faktory – například konzumace dovážených potravin chudých na živiny nebo rostoucí ceny místně pěstovaného ovoce a zeleniny.

Zdroje: (World Population Review) (WHO) (UNICEF) (Harvard International Review) (National Library of Medicine) (Le Monde) (Australian Broadcasting Corporation)

© Getty Images