© Shutterstock

Multikulturní realita -

Více než polovina lidí na světě mluví každý den dvěma nebo více jazyky. Tato jazyková rozmanitost, která se utváří v důsledku vzdělání, migrace a rodinných vlivů, podtrhuje propojenost naší globalizované společnosti.

© Getty Images

Nový jazyk, nové já? -

Kromě výzev spojených s gramatikou a výslovností vyvstává ještě jedna zajímavá otázka: mění se naše osobnost, když mluvíme cizím jazykem? Jak praví staré přísloví: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.“

© Shutterstock

Jiná osobnost -

V průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 1 000 lidí, významná většina, 65 %, uvedla, že se cítí „jako jiný člověk“ v závislosti na tom, jaký jazyk používají.

© Shutterstock

Změna energie -

Když byli požádáni, aby to vysvětlili podrobněji, zmínili nejen rozdíly v tom, jak přirozeně se cítili při používání jednotlivých jazyků, ale také změny v jejich postojích, pohledu na svět, emočním vyjadřování a celkové osobnosti.

© Shutterstock

Zajímavý fenomén -

Přestože mnoho osob, které mluví více jazyky, uvádí, že se při mluvení různými jazyky cítí odlišně, se tímto fenoménem zabývalo jen málo výzkumů.

© Shutterstock

Složitý úkol -

Odborníci uznávají, že zkoumání této otázky je složité. Velkou překážkou je samotná rozmanitost jazyků v kombinaci s pěti základními osobnostními rysy, které mohou ovlivnit – otevřeností, svědomitostí, extroverzí, vstřícností a neurotičností.

© Shutterstock

Složitý úkol -

Výzkumníci by museli porovnat mluvčí velmi odlišných jazyků, například němčiny a čínštiny, ve všech pěti základních osobnostních rysech a poté tyto výsledky analyzovat i s mluvčími jiných jazyků.

© Shutterstock

Jiný jazyk, jiná osobnost? -

Přestože existuje jen málo pádných důkazů, mnozí lidé jsou pevně přesvědčeni, že když mluví různými jazyky, mají odlišnou osobnost. A stávající výzkumy naznačují, že na tom něco může být.

© Shutterstock

Blízké propojení -

Tento efekt je nejsilnější u lidí, kteří nejen mluví dvěma jazyky, ale zároveň žijí a vnímají obě kultury jako své vlastní.

© Shutterstock

Silné vnímání -

Je to jejich vnímání a prožívání jazyků v rámci daných kultur, co skutečně formuje jejich osobnost.

© Shutterstock

Jiná realita -

Podle nejnovějších studií může jazyk nenápadně utvářet naši realitu. Lidé, kteří mluví více jazyky, mohou vnímat svět odlišně a podle toho se i chovat v závislosti na tom, jaký jazyk používají. Tento efekt bývá výraznější při diskusi o emočně vypjatých tématech.

© Shutterstock

Vzpomínky -

Náš rodný jazyk má často hlubší emocionální váhu. Lidé často uvádějí, že při používání svého mateřského jazyka prožívají intenzivnější emoce, zejména při návratu ke vzpomínkám spojeným s tímto jazykem.

© Shutterstock

Vzpomínky -

Studie ukazují, že lidé si na dětství vzpomínají podrobněji, když mluví svým rodným jazykem. To potvrzuje, jak důležitou roli hraje mateřský jazyk při ukládání a vybavování si vzpomínek.

© Shutterstock

Emoční odstup -

Naopak druhý jazyk, kterým mluvíme, poskytuje určitý emocionální odstup, který nám pomáhá cítit menší úzkost nebo stud v náročných situacích, jako je například dělání odvážných rozhodnutí nebo řešení náročných pracovních úkolů.

© Shutterstock

Pocit svázanosti -

Psycholingvista François Grosjean tento jev ve svém výzkumu dokonale vystihl. Jeden z účastníků hezky popsal tuto zkušenost: „V přítomnosti lidí, kteří mluví jen anglicky, se cítím jazykově svázaný a nesvůj. Ale když jsem se španělsky mluvícími lidmi, jsem úplně jiný člověk. Jsem vtipný, přátelský a velmi společenský.“

© Shutterstock

Je to stejné, ale přece jen jiné -

Profesorka Susan Ervin-Trippová provedla na začátku své kariéry průlomovou studii. Požádala japonsko-americké ženy, aby dokončily věty v japonštině a angličtině, a odhalila nápadné rozdíly v jejich odpovědích.

© Shutterstock

Pocit nezávislosti -

Například na otázku „Když jsou má přání v rozporu s přáním mé rodiny“ odpověděla jedna účastnice v japonštině „... je to období velkého neštěstí“, ale v angličtině prohlásila: „... dělám si, co chci.“

© Shutterstock

Změna kontextu -

Profesor David Luna přišel o 40 let později s významným objevem. Požádal Hispánské Američanky, které mluví anglicky i španělsky, aby popsaly reklamy s ženami. Nejprve to udělaly ve španělštině a o šest měsíců později znovu v angličtině.

© Shutterstock

Změna kontextu -

Výsledky byly překvapivé. Při prohlížení reklam ve španělštině měly ženy tendenci vidět ženy zobrazené jako nezávislejší a společenštější. Když však analyzovaly stejné reklamy v angličtině, jejich výklad se změnil. Ženy v reklamách začaly vnímat jako tradičnější, rodinně orientované a závislé na druhých.

© Shutterstock

Jedinečné rysy -

Jazyk, který člověk použije, ovlivňuje nejen jeho emoce, ale i to, jak vnímá sebe i ostatní. Přepínání mezi jazyky může měnit způsob komunikace a odhalovat jedinečné kulturní a sociální rysy spojené s danou jazykovou komunitou.

© Shutterstock

Svoboda projevu -

Ve studii zaměřené na čínsko-anglicky mluvící lidi žijící v USA účastníci uvedli, že se při vyjadřování emocí cítí lépe v angličtině, která je jejich druhým jazykem. Důvodem podle nich bylo méně společenských omezení spojených s angličtinou.

© Shutterstock

Emoční pouto -

Zároveň však uvedli, že při používání mandarínštiny, svého rodného jazyka, zažívají silnější emocionální reakce.

© Shutterstock

Více možností -

Emocionální odstup, který druhý jazyk poskytuje, není vždy negativní. Mluvení v jazyce, který je méně emocionálně propojen, může snížit rozpaky, úzkost nebo osobní angažovanost, zejména u osob pocházejících z kultur, kde je sdílení pocitů méně obvyklé.

© Shutterstock

Jednodušší sdílení pocitů -

Používání jiného jazyka k vyjádření emocí může ve skutečnosti pomoci lidem otevřít se více než v jejich rodném jazyce.

© Getty Images

Klíčová otázka -

Antonella Gismundiová, italská datová analytička se zaměřením na lingvistiku a psychologii, hovoří také anglicky a čínsky. V eseji pro časopis Psyche položila podnětnou otázku: „Pokud mluvíte více než jedním jazykem, zeptejte se sami sebe: Ve kterém jazyce je pro vás snazší říct 'miluji tě'?“

© Shutterstock

Jiný pohled -

Jiní vědci zkoumali, jak jazyk ovlivňuje to, jak člověka vnímají ostatní. V jedné studii lidé z Hongkongu, kteří ovládali kantonštinu i angličtinu, mluvili se dvěma tazateli – každý používal jiný jazyk. Nezávislí pozorovatelé pak hodnotili jejich způsob komunikace.

© Shutterstock

Značné rozdíly -

Studie zjistila, že když účastníci mluvili anglicky s tazateli čínského původu, působili otevřeněji, sebevědoměji a průbojněji než při rozhovoru v kantonštině.

© Shutterstock

Změna postoje a chování -

Grosjean ve své knize „Život ve dvou jazycích“ naznačuje, že to, co se zdá být změnou osobnosti při používání různých jazyků, může být ve skutečnosti spíše změnou postojů a chování, které jsou ovlivněny konkrétní situací nebo kontextem, než aby byly přímo způsobeny jazykem samotným.

© Shutterstock

Zvyklosti jsou přednější -

Například v Tchaj-wanu mohou být v popředí hodnoty jako loajalita a tvrdá práce, zatímco v USA může mít přednost asertivita a iniciativa.

© Shutterstock

Závěr -

Zdá se, že u mnoha lidí hovořících různými jazyky je pocit, že jsou jinými lidmi, spojen s kombinací jazykových a kulturních znaků. Tato souhra může formovat jejich vnímání sebe samých, což vede k posunům v jejich osobnosti, které odpovídají sociálnímu a jazykovému prostředí, v němž se nacházejí.

Zdroje: (The Conversation) (Psychology Today) (Psyche)

© Shutterstock