© Shutterstock

Konec léta -

V neděli 31. října končí v Evropě letní čas. Ve Spojených státech a Kanadě končí letní čas první neděli v listopadu.

© Shutterstock

Letní čas -

Evropa, Spojené království, Kanada a Spojené státy jsou spíše výjimkou než pravidlem. Většina zemí nedodržuje letní čas, tedy sezónní posunování hodin na jaře a na podzim. Ve skutečnosti letní čas praktikuje jen asi třetina zemí světa.

© Shutterstock

Zrušení letního času -

Mnozí vědci volají po ukončení přechodu na letní čas a uvádějí negativní dopady na zdraví a ekonomiku.

© Shutterstock

Iniciativa pro využívání času -

Ukončení sezónního střídání hodin do roku 2026 je totiž jedním z 12 opatření navržených v manifestu EU o politice času, který vydala Iniciativa pro využívání času.

© Shutterstock

Otázka státní politiky -

V USA se o tomto tématu vedou vášnivé debaty a Národní konference státních zákonodárných sborů uvádí, že „státní zákonodárné sbory se stále potýkají se složitými a mnohostrannými otázkami týkajícími se pololetního střídání času“.

© Shutterstock

Úhel pohledu chronobiologů -

Mezitím chronobiologové, odborníci zabývající se studiem biologických rytmů, tvrdí, že posunutí dne o pouhou hodinu může mít obrovské následky; vyzývají k úplnému zrušení letního času.

© Shutterstock

Ztráta času? -

Jsou tedy pravidelné pololetní změny času doslova ztrátou času? Čeho přesně se odborníci obávají? No, naše vnitřní tělesné hodiny neboli cirkadiánní hodiny jsou nedílnou součástí této diskuse.

© Shutterstock

Cirkadiánní rytmus -

Cirkadiánní rytmy, známé také jako vnitřní hodiny, řídí důležité tělesné procesy. Pomáhají nám poznat, kdy máme hlad, žízeň a kdy se nám chce spát.

© Shutterstock

Naše tělesné hodiny -

Cirkadiánní rytmy také pomáhají regulovat například tělesnou teplotu a hormony.

© Shutterstock

Cyklus spánek-bdění -

Cyklus spánku a bdění je jedním z nejdůležitějších cirkadiánních rytmů u člověka. Jakékoli narušení tohoto cyklu může ovlivnit, jak dobře spíte, kdy spíte a jak fungujete, když jste vzhůru.

© Shutterstock

Narušení rytmu -

Podle vědců může každoroční posun hodin dopředu narušit synchronizaci cyklu spánku a bdění s prostředím. To podle nich způsobuje řadu problémů, které souvisejí právě s letním časem.

© Shutterstock

Riziko vzniku rakoviny -

Například každoroční posun hodin dopředu je spojen se zvýšeným výskytem rakoviny.

© Shutterstock

Úroveň rizika podle časového pásma -

Podle studie provedené Národním institutem pro rakovinu ve Spojených státech může být časové pásmo, ve kterém žijete, spojeno s mírně zvýšeným rizikem vzniku některých druhů rakoviny, které jsou spojovány s narušením biologických hodin. Výzkum ukázal, že u osob žijících v západní části časového pásma je vyšší riziko vzniku leukémie, rakoviny žaludku, rakoviny plic, rakoviny prsu a dalších.

© Shutterstock

Cirkadiánní nesoulad -

Kromě zvýšeného rizika vzniku rakoviny v určitých situacích je narušení našich tělesných hodin neboli cirkadiánní nesoulad spojen také se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a obezity.

© Shutterstock

Problémy s psychikou -

Psychiatrická onemocnění, jako jsou deprese, bipolární porucha, schizofrenie a poruchy pozornosti, mohou být důsledkem narušeného cirkadiánního rytmu.

© Shutterstock

Biologická nerovnováha -

V obecnější rovině mohou nesprávně nastavené tělesné hodiny vyvolat změny chuti k jídlu, stravovacích návyků a metabolických funkcí.

© Shutterstock

Neschopnost soustředit se -

Narušení cirkadiánního rytmu je také příčinou nízké výkonnosti při práci.

© Shutterstock

Vyšší riziko havárií -

Podle studie Asociace pro psychologii zveřejněné v časopise ScienceDaily je znepokojující, že po jarním přechodu na letní čas se může riziko smrtelných dopravních nehod zvýšit až o 6 %.

© Shutterstock

A jak to bylo dříve? -

Přizpůsobení denního režimu slunci není nic nového. Je známo, že starověké civilizace často rozdělovaly denní světlo na 12 hodin bez ohledu na denní dobu, takže každá denní hodina se na jaře postupně prodlužovala a na podzim zkracovala. Římané řídili svou vlastní verzi letního času pomocí vodních hodin.

© Getty Images

První návrh na zavedení letního času -

Za dnešní podobu letního času můžeme poděkovat novozélandskému entomologovi Georgi Hudsonovi (1867-1946). Ten v roce 1895 navrhl letní čas jako metodu sezónní úpravy času, aby se využily dvě hodiny denního světla navíc.

© Public Domain

Slunečná města -

V roce 1908 se Port Arthur (na obrázku) a Fort William (dnes známý pod názvem Thunder Bay) v kanadském Ontariu staly prvními městy na světě, která zavedla letní čas.

© Public Domain

Způsob úspory energie -

O osm let později v Evropě zavedlo německé císařství a jeho spojenec z první světové války Rakousko-Uhersko změnu času, aby se spotřebovalo méně energie na svícení a ušetřilo se palivo pro válečné účely.

© Getty Images

Letní čas ve Velké Británii -

I v Anglii prosazoval stavební dělník William Willett (1856-1915) myšlenku letního času, aby ráno bylo o hodinu méně světla a večer zase o hodinu více. Již v roce 1916 na letní čas přešla celá Velká Británie.

© Getty Images

Letní čas v USA -

Letní čas byl poprvé zaveden v USA „zákonem o standardním čase“ v roce 1918, který byl válečným opatřením na sedm měsíců během tehdejší Velké války v zájmu prodloužení denního světla, aby se ušetřily energetické zdroje.

© Getty Images

Zpátky v čase -

Jarní změna času, kdy se hodiny posunou o hodinu dopředu, je změna času, která obvykle nejvíce narušuje naše zdraví. Jaké jsou však dopady na naši rovnováhu, když se hodiny vrátí zpět?

© Shutterstock

Méně spánku -

Změna času na podzim sice pomáhá vyhnout se části ranního šera, ale faktem je, že náš cirkadiánní rytmus je opět narušen.

© Shutterstock

Rozdíl jedné hodiny -

Zatímco budík zazvoní například v 8 hodin ráno, vaše tělesné hodiny ve skutečnosti hlásí teprve 7 hodin ráno. Když svůj systém vyvedete z normálního režimu, třeba jen o hodinu, a donutíte ho fungovat dříve, než by očekával, může to způsobit problémy.

© Shutterstock

Pondělní mrzutá nálada -

Pondělní únavné ráno tomu moc nepomáhá, ale skutečná rizika spojená s dřívějším vstáváním jsou víceméně stejná jako na jaře. Zvláště ohroženi jsou lidé s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem a cukrovkou, kuřáci nebo lidé s nadváhou.

© Shutterstock

Není se čeho bát? -

Lidé, kteří jsou relativně zdraví a nemají nedostatek spánku, se nemusí změny času příliš obávat.

© Shutterstock

Tipy pro lepší přechod na zimní čas -

Užitečným tipem je chodit spát a vstávat o něco později, například o 20 minut, několik dní před změnou času. To by vám mělo usnadnit vstávání z postele, a to i v pondělí ráno.

Zdroje: (Pew Research Center) (Time Use Initiative) (NCSL) (Sleep Health Foundation) (NCI) (Association for Psychological Science) (Northern Ontario Travel) (Daily Mail) (British Sleep Society) 

© Shutterstock